Titul: 40.narozeniny Sam
Autor: Prinzeschen
Překladatel: -/-
Žánr: Úvaha
Páry: -/-
Hodnocení: Mládež
Délka: Krátké
Časová osa: Nezařazeno
Stav: Kompletní
Synopse: I oslava 40.narozenin může být zajímavá...

__________________________________________________________

Zatímco mí přátelé v obýváku bujaře slavili, já stála v koupelně před zrcadlem a bilancovala. Dnes mi je 40 let. Za dobu svého života, ale především práce u SGC, jsem získala spoustu zkušeností. Některé z nich byly k nezaplacení, jiné bych nechtěla zažít znovu, i když mi daly lekci. Avšak všechny se podepsaly na mé tváři. Ano, každá byla jakoby načrtnutá na mém obličeji – ať už ve vějíři kolem očí nebo v drobných shlucích u úst při úsměvu . Tvář mi už zdobily vrásky, stejně jako strom zdobí letokruhy. Připomínaly mi nejen můj věk, ale i moudrost, kterou v sobě mám. Před očima vykreslovaly nejrůznější okamžiky, vzpomínky. Nikdy bych je nezakryla hloupým krémem, nestydím se, že jsem už zralá žena.
Ohlédla jsem se do obýváku a najednou mě zaplavil zvláštní, ale nádherný pocit. Naskytl se mi totiž úžasný pohled. Pohled na lidi, které mám a vždy jsem měla ráda. Nechyběl nikdo. Přišel Jack a právě ostatní bavil svým sarkastickým humorem, jemu vlastním. Dokonce přijel i Daniel. Absolvoval několika hodinovou cestu jen proto, aby si mohl přiťuknout skleničkou s čerstvou čtyřicítkou. Teal‘covi to dnes neobyčejně slušelo. Vypadal jako rodilý džentlmen jak povaloval doušek vína v ústech a znalecky přivoněl ke skleničce plné červeného. Na oslavu přišla i druhá ženská posila našeho týmu – doktorka Fraiserová. Bavila se s ostatními a na chvíli jako by zmizely její pečlivost a smysl pro pořádek. Byl to vskutku nádherný pohled na tuto skupinu lidí.
Najednou se mi po tváři rozeběhla slza. Nenápadně se prohnala kolem úst a kap…spadla do umyvadla. Za chvíli už do rozbouřených vln vody z kohoutku, kterou jsem si pustila, ústil celý slaný potok. V tu nejméně vhodnou chvíli mě přepadla nostalgie. Jako bych znovu navštěvovala všechny ty vzdálené světy, poznávala nové a nové kultury. Přímo před svýma očima jsem bojovala s nejkrutějšími bojovníky, střílela po goa‘uldech, zachraňovala celé planety. Vrátil se mi strach o své blízké i pocity euforie, když jsme se v pořádku  vrátili domů z mise. Všechno to vzrušení, strach, radost z minulých dob mě zmohlo. Jako bych ani nestála doma v koupelně a právě neslavila narozeniny. Měla jsem pocit, že cestuji Hvězdnou bránou a znovu vše prožívám. Bylo to tak reálné…
Stále jsem se opírala o umyvadlo, sbírala jsem síly, nabírala nový dech. Opláchla jsem si několikrát obličej a pak setřela poslední ztracené kapky do jemné tkaniny ručníku v mé koupelně.
„Samantho,“ ozvalo se náhle.
Shánějí se po mně. Opustila jsem své myšlenky, naposledy se usmála na svůj odraz v zrcadle a jako sebevědomá čtyřicátnice se vydala zpět ke svým přátelům.