Titul: A co teď aneb když je všechno proti vám
Autor: Mellow
Překladatel: Alis
Žánr: Romance/Humor
Páry: Sam/Jack
Hodnocení: Dospělí
Délka: Krátké
Časová osa: 9. série - asi :o)
Stav: Kompletní
Synopse: První rande mají za sebou, ale pokaždé, když přijde na řadu to "ono", něco se stane...

__________________________________________________________

Bylo to snadné. Zamilovat se do ní bylo opravdu tak snadné. Stalo se to už před léty a ani si toho nejprve nevšiml. Prostě se to stalo jednoho bezejmenného dne. Když šel spát, patřila jí jeho poslední myšlenka a když se vzbudil, tak myslel zase na ni. Bylo to senzační.
To, jak její blond vlasy barvy medu, září ve sluneční světle, vlastně v jakémkoliv světle, bože! Vždyť tohle zní jako v nějaké špatné romantické novele, ale stejně mu to nijak nevadí. Sam miluje Jacka a Jack miluje Sam. Jak by se tohle sobě nemohlo rovnat.
No, ale byl tu jaksi jeden problém. Sex, souložit, píchat, milovat se.
Ještě se k tomu nedostali. Problém nebyl v tom, že to ještě nedělali. Oba to chtěli a prostě zatím pro to nemohli najít ten nejlepší okamžik. Těch osm let čekání to změnilo na něco, co by mělo být zapsáno zlatým písmem do historie. Jako výbuch Krakatoy. O tom mu povídala Sam. Sopka, proč prostě neřekla sopka? Bože, jak on ji miluje. Jak moc ji miluje, když mluví jako vědec!

Zpátky k věci. Když Sam vtipkuje, když se usmívá….hmm, Sam …když se usmívá…Soustřeď se Jacku! Nech toho! Mám Sam, chodíme spolu….Ale já ji chci mít celou a ona mi chce sebe dát. A ti bastardi je pořád vyrušují! Cítil se jako nějaký zloduch ze Scooby Doo, kdyby nebylo těch vlezlých otravů…Když za ním jednou večer Daniel přišel, jestli by si měl někam vyrazit. Jeho rada typu*Běž a někoho si najdi a teď vypadni, ať i já se můžu řídit touhle radou!* nebyla moc dobrá. Ale byl už na pokraji sil, tohle oni snad neviděli?

Nejdřív Daniel s tím svým * mám , nemám Jacku?* Potom Cassie se svým přítelem (jestli se mu někdy dostane pod ruku ten malý bastard, který přerušil jeho zkoumání toho, co má Sam pod tím krásným modrým svetříkem a to nemluvě o jejích kalhotách, které obepínaly její krásné, dlouhé nohy…nohy…Mmmmm….Sam..nohy….Jacku! Jasně! No dobře, to si musím zapamatovat – zabít přítele Cassie….). Potom volal Siler „Promiňte, podplukovníku Carterová, že vás vyrušuji.“ Jack měl sto chutí vytrhnout jí telefon z ruky a zařvat na Silera.
„Silere, běž někam, když jsi bránu pokazil, tak si ji taky sám sprav. Právě jsi mě vyrušil, když jsem chtěl píchat tvou nadřízenou. Takže se boj! Hodně se boj!“
Ačkoliv kdyby to udělal, tak by asi nikdy neslyšel konec a taky by tím nic nezískal.

Oba souhlasili s tím, že jejich *poprvé* bude něco mimořádného.
Bude to romantické, perfektní, něco, co hned tak něco nepřekoná. Oba se toho trochu obávali, byli nervózní. Sakra! Jack měl pocit, že pokud k něčemu brzy nedojde, bude mít koule až u země a dostane z toho infarkt. A z toho, že si to dělal sám, už byl unavený. I když málem ten infarkt měl, když se Sam přiznala, že to, že stále čeká, že to spolu budou dělat, sama řeší se svým vibrátorem, kterému říká *Divoký Jack*.
Byl už tak napjatý! Tohle to napětí v něm postupně narůstalo během několika posledních týdnů, kdy jim spolu bylo čím dál víc hezky. To, jak se se Sam líbali a mazlili se, mělo pro něj teď zcela jiný význam. Když mu byla nablízku, jako by jeho celé tělo bylo pod elektrickým napětím. Toužilo po ní, aby si ji vzal, až by přišel o rozum. Jen to udělat! Sakra! I Sam to tak cítila, jenom prostě nenastal ten správný okamžik.

Silerovi osobně pohrozil jeho hasákem, Daniela poslal za Teal´cem a vzbouřenými jaffy ( a na to byl zvlášť hrdý, protože věděl, že tam zůstane aspoň tři týdny!) a vzal mu jeho všechno poschovávané kafe. A v podstatě pohrozil všem, že je sejme zatem, jestli se mu nebo Sam někdo odváží zavolat, pokud by se v SGC neobjevil Ba´al osobně a nekroutil Hammondovi jeho holou hlavou. Byl šťastný, že mají volný víkend. A teď jeli do jeho srubu v Minnesotě. Sam měl vedle sebe v autě. Oni dva. Do Minnesoty. Jack se široce usmíval.

Víkend strávený v jeho posteli, jenom sex. Tak tohle jí napsal do mailu. Sam se tomu smála a potom řekla, že to bude perfektní. Právě rozjížděli zkušební jízdu, když se tam zastavila paní Adamsová s jablkovým koláčem. A navíc Sam volal někdo z oblasti 51. Štěstí se prostě Jackovi O´Neillovi pořádně vyhýbalo. Jo, štěstí, to je pěkná mrcha a s nimi si jen hraje.

Když Sam nakonec usnula, protože noc předtím na něčem pracovala v SGC, ztlumil rádio. Snažil se ji přesvědčit, aby si šla lehnout, ale ona o tom nechtěla slyšet. A když víc přitlačil, tak po něm hodila svůj hrnek kávy. Po tom, co jí Jack přinesl do postele snídani na usmíření, která málem skončila tím, že to dělali a Jack si musel dát studenou sprchu, kde kňoural jako malá holka a Sam se mu celou cestu smála, to nakonec zvládli.
Sam měla hlavu opřenou o jeho paži. A v tento okamžik, připadal svět Jackovi tak, jak má být. Sam spala opřená o jeho ruku a pomalu jeli do jeho srubu. Jo, to je ono!

Když konečně zabočil na prašnou cestu, která vedla k jeho srubu, zastavil je šerif. Celé odpoledne pršelo a jeho stěrače měly s tou spoustou vody, co dělat..
Co teď! Dostal vztek.

„Jacku?“
„Ano, pane.“ Povzdechl si a bylo mu jasné, co se mu Brad chystá říct.
„Ahoj, je mi to líto, ale cesta je rozbahněná a momentálně nesjízdná. Vypadá to, že budeš muset do motelu.“
A zase *paní štěstěna* je tady. Přilepila se ti na paty!
Sam si povzdechla, podívala se z protějšího okna ven. Jack si myslel, že za tohle může on, že je to jeho chyba, že se tohle stalo.
„Díky, Brade. Ale tohle nechám někomu jinému. My jedeme do Mount Vernon. Až to tu bude uklizené, zavolej mi, ano?“
Šerif Jackovi zasalutoval a díval se, jak jeho auto ujíždí silnicí dolů směrem k Mont Vernon, exkluzivnímu hotelu, kde jsou i lázně.
Už je tím unavený, žádný srub, žádný sex. Jack teď zrovna nebyl moc šťastný.
Mount Vernon byl pěti hvězdičkový hotel blízko města. A Jack si myslel, že když nemohou mít víkend plný sexu v jeho srubu, že tenhle hotel bude to správné místo!
Asi za hodinu tam byli, oba dva totálně vyčerpaní, takže byli schopní akorát tak vystoupit z auta a vydat se do recepce. Sam vzala Jacka za ruku a unaveně se na něj usmála.
Všude tam byly čerstvé květiny, na podlaze byl mramor, kolem naleštěné dřevo. Všechno tu jasně dávalo najevo, že jde o pěti hvězdičkový hotel. Za pultem muž, který Jackovi připomínal goa´ulda.
„Ano, pane mohu?“
„Můžete co?“ Jack byl trochu zmatený, když se na něho ten recepční usmíval a příliš unavený na to, aby přemýšlel. Jen si povzdechl.
„Můžete mi říct svoje jméno, kvůli vaší rezervaci, pane.“ Chytrák, tak si ho Jack pojmenoval, patří do kategorie recepčních. kteří na vás působí tak, že se cítíte jako úplnej ňouma, který se dovolil zeptat, kde tu mají záchody. Jako kdyby jste byl návštěvník, který jim počmáral hotel a všechno tam poničil. A že by bylo mnohem lepší, kdybyste hned odešel.
„Nemáme žádnou rezervaci. Máte nějaký volný pokoj?“ Zeptal se Jack ne zrovna přívětivě, pomyslel si. Ale ta chuť přeskočit přes žulovou desku a seznámit toho chlapíka s jeho vlastní
klávesnicí, byla veliká.
„No, pane…“ začal recepční a podíval se na Jacka jako na nějakého chudáka, který si ani nezamluví pokoj.
„Máme jen apartmá, které někdo zrušil. Je to s …“
„Beru je. Tady je moje karta. Poslíček nám přinese naše tašky nahoru. Ještě nějaké otázky?“ Zeptal se Jack a zadíval se na toho chlapíka vražedným pohledem.
„Ah ne, pane. Všechno je v pořádku, pane.“ Řekl ten recepční, když si na jeho kartě všiml před jménem zkratky gen. A tak se rozhodl, raději se na nic víc už neptat.

Sam a Jack nebyli ani nijak nervózní, když se vydali ke svému pokoji. Vlastně si ani ve výtahu nevšimli toho staršího páru, který s nimi jel.
A když prošli dvojitými dveřmi, bylo jim podle měkoučkého koberce jasné, že jsou obklopeni luxusem. Jack měl trochu potíže s magnetickou kartou při otvíraní dveří. Čekal, že se Sam bude smát, ale nic takového se nastalo. Páni, tak to musí být opravdu hodně unavená.
Cítil se pořád trochu zvláštně, otevřel teatrálně dveře a uklonil se jako dvořan a přitom se usmíval. Sam se pokusila o úsměv a vešla dovnitř, odhodlaná pokračovat v té jeho hře. Ale zůstala stát a jen zírala.
To velkolepé apartmá mělo vlevo vzadu u stěny umístěnou královskou postel, která stála na jakémsi stupínku. Bylo tu obrovské francouzské okno, které vedlo na balkon, kde byl stůl, kde mohli snídat a zdobily ho čerstvé květiny. Zbytek pokoje byl vyzdoben velmi skromně, ale všechno tu křičelo, že to stálo hodně peněz. Sam si všimla díky pootevřeným dveřím u koupelny velké vany s vířivkou.
Jack se natáhl přes postel a položil klíče na stolek, který tam stál, právě když se Sam složila na postel. Skoro celá nadskočila zpátky. Bylo na ní vidět, že je unavená, ale teď se začala široce usmívat, když si uvědomila, jak je ta matrace pružná. Její únava byla najednou ta tam, sundala si boty a podívala se na Jacka s ďábelským jiskřením v očích.
Ten se na ni tak nějak divně usmál a začal,
„Nechystáš se…“
A než stačil větu dokončit, Sam vstala a začala na posteli skákat. Hlavu měla skloněnou, aby nenarazila do nebes, které tahleta postel měla.
Jack nevěděl, jestli se k ní má přidat nebo se smát. Ale přemýšlel o tom, že by bylo lepší, kdyby ji zastavil, než ten poslíček přijde s jejich taškami nebo než ji někdo uvidí ze zahrady.
„Ja-a-a-ku?“ A on věděl, že z toho nic dobrého nebude, kdyby vám bylo šestnáct, tak byste tohle asi vidět chtěli. Otočil se a málem mu vypadly oči z důlků, když viděl, jak si Sam sundává tričko.
A pořád skáče. Bez trička. Skáče. Žádné tričko. Stále skáče. A skáče. A ještě víc. Ne tak moc, když jsou nad vámi ta nebesa.
Bože, je to jako hypnóza od Sigfrieda a Roye! Ale vypadá sexy!
Pořád skáče. Kašlu na Simpsonovi, tohle je show, kterou bych nikdy nevypnul. Nikdy.
A potom si všiml něčeho na zahradě. Nějaký starý muž tam ukazoval své manželce skákající Sam. Jack si nebyl jistý, kdo z nich z toho bude mít dřív mrtvici, jestli oni nebo on. Nepovažoval se za pruderního, ale to, že někdo jiný vidí to stejné co on, bylo prostě špatné. Žárlil. Bylo to bláznivé, ale on žárlil. Vylezl na postel, právě když Sam poskakovala k němu a podržel matraci dole, aby se neodrazila, takže oba dva najedenou leželi na jejím konci. A doprovázelo to hlasité prasknutí.!
Jack byl zvědavý, co to způsobilo, ale byl tak zaměstnaný balancováním a napůl nahou Sam, která se snažila zadržet padající nebesa. Oba přitom sklouzli z postele, která teď neměla nohy a vrazili do skříňky, na které stála televize. Jack jen viděl, jak se zakymácela a padala dolů.
A potom se rozhlédl kolem sebe. Snažil se padající televizi zachytit, ale měl nějak divně stočenou nohu a navíc kolem byla tma, což bylo taky zvláštní, když před chvílí bylo všude světlo. A potom slyšel jen hihňání.
„Sam, ne…“ a to jí stačilo, aby vyprskla smíchy a Jack se k ní přidal.
A všechno, co viděl, byly Saminy kalhoty, protože mu seděla obkročmo na hlavě, aby nějak zabránila pádu těch nebes, které teď měli na sobě. Na podlaze leželi dva sloupky. A taky si všiml, že má nohu zaklíněnou ve skříňce, na níž předtím stála televize. Bože, co bude následovat!
Někdo zaklepal.
„No proč se vůbec ptám?“ Zasmál se sám sobě, když volal.
„Vydržte!“ Tak nějak nejistě.
Sam se pořád hihňala, stejně jako on, když sklouzla dolů a nadzvedla nebesa, aby tak mohl Jack postavit televizi zpět a dostat se tak ven, když znovu volal na poslíčka, aby vydržel. nemohl si pomoct, ale zíral na její záda, kde měla nad zadečkem dva krásné dolíčky, které by právě teď chtěl olíznout, ale nádherné křivky jejich ňader, které ji teď už zase obepínalo tričko, zaměstnaly jeho pohled mnohem víc.
Sam se na něho stydlivě usmála, zatímco on se široce usmíval.
„Jacku, poslíček.“
„Uhh, jo.“ Otočil se, aby otevřel dveře.
„Jime?“ Řekl, když se jeho jméno přečetl na jeho jmenovce a tak na chvíli odvedl jeho pozornost a zavřel za sebou dveře. Položil mu ruku na rameno a dal mu do horní kapsy dvacet dolarů.
„Dejte ty tašky zase zpátky do auta a zajeďte s ním před vchod. Máme nějakou naléhavou rodinnou záležitost.“
„Já teď musím zajít dolů do recepce.“ Řekl jen tak mimochodem, aby tak rozptýlil jakékoliv podezření toho chlapce.

A když se objevil u recepce, viděl, jak ten starší pár toho recepčního pěkně plísní. Jen zasténal. A co teď asi tak řeknu? Pomyslel si.
„…a potom docela jasně šli na to…Henry viděl mladou dámu, která byla nahoře bez, jak skáče! Tím myslím skutečně skáče! A klidně ukazuje svou nahotu lidem v zahradě. Tak to skutečně bylo!....“
Jack se opatrně opřel o pult. Otočil se na druhou stranu, ale stále všechno slyšel, když vypisoval náležitosti, týkající se jeho kreditní karty. Jenom zůstaň klidný a budeš odtud pryč, než si tě všimnou.
„…chci se odhlásit, máme naléhavou rodinnou záležitost….potřebujeme odjet…“ řekl tomu chytrákovi za pultem a tak odvedl jeho pozornost od dramatu, který mu popisovali ti starší manželé.
„….hned jsme odešli a šli přímo do našeho pokoje, abychom zjistili, že je to přímo vedle nás! Opravdu! Bouchání a křik… ani nechci vědět, co se tam v té místnosti plné zhýralosti dělo. V Mount Vernon!....“

„Ano madam, to je šokující…opravdu šokující…jenom se vám mohu hluboce omluvit a ujistit vás, že se na to okamžitě podívám…“ Ten muž dělal, co mohl, pomyslel si Jack.
„..nazí, mladý muži …nazí, dovádějící a souložící, jako by už nemělo být žádné zítra!...Neslýchané a nestydaté…myslela jsem, že prorazí zeď!...“
Páni, kdybychom to aspoň takhle dělali, pomyslel si Jack. Jakýkoliv sex by byl dobrý, místo jedné katastrofy za druhou.
Posunul svou kartu, klíče a vyplněný formulář k tomu chytrákovi za pultem a doufal, že to prostě udělá. Rychle.
„Proč mi dáváte svou kartu, pane?“ Ptal se recepční.
„Na nějaké výdaje…“ teď ne, teď ne.
„Výdaje, pane?“ Bude ho muset uškrtit, jinak to nepůjde.
„Nějaké rozbité věci atd.“
„Rozbité věci, pane?“
„Budete po mě všechno opakovat?“ Odpověděl mu Jack tiše, ale hrozivě.
„….a potom následoval hlasitý výkřik a praskot…opravdu si myslím, že byste tam nahoru měl někoho poslat….“
„Ano madam, hned a číslo vašeho pokoje?“
„601, mladý muži…vidíš Henry, říkala jsem ti, že by se to mělo vyřešit…“
„Ano Marto…“ tohle je zřejmě věta, kterou ten muž opakoval během posledních dvaceti let, pomyslel si Jack.
„Pane?“ Ptal se ho recepční, zatímco Jack stále poslouchal ty dva.
„Pane?!“ Řekl víc nahlas a tak získal pozornost všech.
„Jaké je číslo vašeho pokoje?“
A do prdele. Jack je napsala a podal je tomu chytrákovi. Ani se neopovažuj! Ani..
„Tohle je dvojka, pane? 602?“ Zeptal se ten chytrák dostatečně hlasitě a docela škodolibě, Jack jen pomalu zavřel oči, když těm třem došlo, že to u nich se odehrálo to drama, které tu ta žena popisovala.
Kašli na to, sem už nikdy nepojedeš.
„Ano, ty chytráku, 602 - ten pokoj, kde se odehrály ty orgie. Postel, skříňka, televize, to všechno jde na můj účet, plus náš hodinový pobyt. A opravdu byla úžasná, díky za doporučení!“
A odešel, sám se sebou docela spokojený, zatímco těm třem spadla brada a vzpamatovávali se z toho, co jim řekl. Uviděl Sam, která sem právě přišla a u dveří se k němu přidala.
Jack se zachechtal a Sam byla zvědavá, co mohl udělat.
„Opravdu musíme jít!“ Řekl a pomáhal jí do auta.
Jim, ten poslíček, by opravdu rád věděl, proč u recepce někdo křičí a proč mu ten muž dal zase dalších dvacet dolarů. No co, pomyslel si, když viděl, jak Jackovo velké auto rychle ujíždí dolů silnicí.
„Mohli bychom dostat vyšší třídu…prosím? Měli jsme hrozný víkend.“ Přemlouvala Sam ženu za přepážkou. Jack se zatvářil znechuceně a raději kousek popošel. To, jak Sam jejich víkend okomentovala, ho dorazilo.
„Jacku?“ Začala Sam a sama sobě vynadala za to, co pravě řekla. Ale Jack jí neodpověděl, jen slyšela zvuk jeho vzdalujících se kroků a viděla jeho svěšená ramena.

Není jim souzeno, aby byli spolu. Tento víkend to dokázal. Celý vesmír a Paní štěstěna byli proti nim a měly na práci jen to, aby jim všechno zkazily, každou jejich příležitost, kterou měli! Může to snad být ještě horší? Byl se ženou svých snů a nebyl schopný zařídit vše tak, jak by to mělo být! Jakmile budou zpět v Coloradu, tak to s ním Sam skončí.

Sam se znovu podívala na ženu za přepážkou a zamračila se. Čekala, že jí asi odpoví něco jako ´tak to asi nepůjde´. Ta žena se na ni usmála, tak nějak s lítostí a řekla : „Aww, promiňte, madam. Samozřejmě, jsou tu poslední dvě místa v první třídě. Můžete jít do haly pro první třídu tudy a taky si dejte, co chcete. A prosím, vyřiďte generálu O´Neillovi, že je to pro nás čest, že letí právě s námi.“
Sam se na ni chabě usmála a pomyslela si, že by měla jít do haly a propít se do stavu osamění a ztracených vztahů. Proč to sakra nemůžeme překonat?
Po té, co dopila třetí Bloody Mary, věděla proč. Očekávání. Osm let, kdy kolem toho chodili, jak kolem horké kaše je dovedlo k tomu, že jsou sklíčení, deprimovaní. A nejhorší je, ta naděje, že teď už by mohli být spolu, pokud se přes to dokážou dostat se zdravým rozumem.
Jack se tam objevil až těsně před nástupem na palubu letadla a tak se vydali na svá místa. Když jim posádka letadla, která měla z jejich přítomnosti zjevně radost, salutovala, Sam se schoulila a Jack by jim zřejmě jednu vrazil, kdyby mu se svými zářivými úsměvy ještě něco řekli.
Když se dostali do vzduchu, Sam viděla, že Jack vstal a šel se projít. Povzdechla si, nechtěla počítat, kolik minut jim ještě zbývá než přistanou v Coloradu Springs a Jack zřejmě nechtěl být v její blízkosti. To je to její prokletí. No super! Další Bloody Mary nebo pět je to, co by jí doktorka určitě naordinovala. K čertu s tím! Takže nejlepší je se opít!
Sam slyšela, jak si letušky o něčem.povídají. Vydala se totiž obstarat si něco k pití.
„A dovedeš si vůbec představit, jak asi vypadá v jeho uniformě?“ Říkala jedna z nich a skoro při té představě omdlévala.
„Bože, on je tak…tak…“
„Vzrušující? Sexy? Úžasný?“ Doplnila ji jiná letuška a ostatní se tak začaly hihňat.
„Majore Carterová, dala byste si vodku?“ Řekla a ostatní se na ni znepokojeně podívaly. Zřejmě teď svých poznámek litovaly.
„Nemusíte mít žádné obavy, jen vám povím o jednom zatraceném víkendu…“ Sam se ztěžka posadila na jedno provizorní sedadlo a vypověděla jim, co měla na duši.
Susie, jedna z letušek se ji snažila uklidnit, když neměla Sam na konci svého vyprávění daleko k slzám. A ostatní se snažily, aby se jim při jejím smutném vyprávění nerozmazala maskara.
Další z nich Sam dolila do sklenice vodku a zúčastněně se na ni podívala.
„Bože, kde máte kafe?“ Zeptal se jeden z důstojníků, když se objevila za rohem jeho hlava.
„Zmlkni, Matte!“ Řekla Sarah důrazně, vzala konvici a skoro to vypadalo, že ji po něm hodí.
„Promiňte!“ Řekl a trochu se přikrčil.
„Phile,“ zeptal se potichu druhého důstojníka. „Chceš trochu kafe?“
„Jo,“ odpověděl mu. „Než ji Mellow a Bren všechnu vypijí.“
„Já chci taky!“ Ozval se kdosi nabručeně.
„Pro Trishe už další ne,“ a udělal jakési šílené gesto a s díky si vzal od Susie šálek.
„Myslím, že se vrátím zpátky,“ řekla jim Sam. Letušky přikývly a snažili se ji povzbudit. ´Opatruj se , Sam.´

Jack se mezitím prošel po letadle a zahlédl někoho, s kým se určitě potkat nechtěl a vrátil se zpátky do první třídy. Uviděl Saminy čtyři sklenice a byl rozhodnutý, že tohle to hned ukončí. Sám sebe klidně zničí, ale jí to nedovolí.
„Sam,“ oslovil ji, když si sedal vedle ní.
„Huh?“ Pomalu se k němu otočila. Na očích jí viděl, že alkohol už na ni začíná působit. Zvedl ruku, jemně ji uchopil za bradu a pomalu se jí zadíval do jejích hlubokých, ale překvapených očí
„Chci tě už od prvního dne, kdy jsem tě potkal. Když jsem tě poznal, zamiloval jsem se do tebe. A teď tě potřebuji mnohem víc než kdy předtím. Vím, že je to sobecké, když říkám, prosím….prosím, neopouštěj mě.“
Sam viděla, že Jack má v očích slzy. Stále se mu pevně dívala do očí.
„Jacku?“ Zašeptala, jako by měla strach, že tohle jejich spojení, na němž teď tak zoufale visela, nějak zničí.
„Prosím,“ řekl přiškrceným hlasem. Byl zcela ponořený svým pohledem v jejích očích, když ho Sam pohladila po tváři.
„Jacku, já tě opravdu miluji, a to šíleně moc.“ Oba se usmáli. „Je to něco tak hlubokého, co jsem nikdy k nikomu necítila. Jak bych tě mohla opustit? Ty můj hlupáčku.“ Říkala mu a Jack se začal ještě víc usmívat.
„Vezmi si mě, Sam. Vezmi si mě a já strávím zbytek života tím, abych tě udělal šťastnou, tak jsi udělala šťastným ty mě.“
Sam mu vlastně neodpověděla, radostně vykřikla, skočila mu do náruče a začala ho bláznivě líbat.
A potom Jack viděl, že kolem nich stojí snad celá posádka letadla a upřeně na ně hledí.
„Tak tohle je tedy ano!!!“ Skoro vykřikli, rukama si zakryli ústa a na všechno se dívali se široce otevřenýma očima.
„Ano, a no, anoano, anoanoano, anoooo!!!!!!“
Takže posádka jásala, potom bylo slyšet jak bouchlo šampaňské, které tu měli připravené a ostatní cestující jim tleskali, když slyšeli tuhle novinu.
Když se odtud Sam vyplížila, vládla tu atmosféra oslavování. Moira, Rhonda a Jenn se jen usmívaly, když to viděli, ale neřekli na to vůbec nic.
Jack se ji právě vydal hledat a když procházel kolem toalety pro personál, tak ho někdo chytil za paži a zatáhl ho dovnitř. Trochu se zapotácel a pak se za ním zavřely dveře.
„Sam! Co to…“
Sam ho přitiskla na umyvadlo a svým jazykem zaútočila na jeho rty a ústa. Asi po minutě, co se nechal poslušně líbat, si jen pomyslel, že asi umřel a je v nebi.
„Co…?“ Stihl jen říct.
„Já už nemůžu čekat, nechci déle čekat, abych se s tebou mohla milovat. Svlékni se letče!“ Zapředla jako kočka a celá se zachvěla, když na svém břiše cítila jeho odezvu.
Jack jí stáhl svetr přes hlavu. Dobře věděl, že teď je mnohem důležitější to, co udělá než co řekne. Otočil ji na stranu a dlouze jí olízl na krku. Sam se zase zachvěla a začala se třást. Jack se trošku odtáhl, aby se ujistil, že neděla něco špatně.
Sam si jen povzdechla a otočila hlavu zpátky a znovu se zachvěla. Kůže ji mírně zčervenala. Sakra, o co tu jde? Hluboce zasténala a složila se mu do náruče.
Tak tohle ho ohromilo. Bože, ona už měla orgasmus.
Cítil, jak si ho přitáhla za límeček a snažila se k němu ještě víc přitisknout. A přitom ho hladila přes kalhoty. Potom zašeptala: „Ještě jednou Jacku, bože ještě jednou!“
Takže nemohl udělat nic jiného, než svoje ústa přitisknout na ty její. Jejich jazyky se spolu mazlily a bojovaly. A když mu rukou zajela do kalhot a vzala jeho penis do dlaně, pocítil, jak se jeho varlata stáhla a zasténal jí do úst.
Sam ho od sebe prudce odstrčila a klekla si. Jack se teď zády opíral o stěnu. Sam mu rozepnula kalhoty a vytáhla jeho penis ven. Byl horký a potřeboval něco víc, než aby mu po něm přejížděla rukou. Olízla si rty.
Sklonila hlavu, její vlasy ho zašimraly na stehně a potom cítil, jak mu ho Sam rychle olízla. V kolenech mu zaškubalo, jako kdyby ho někdo nakopl.
„Do prdele!“ Zasyčel.
A Sam toho využila, aby ho sála a vtáhla ho do úst. Jacka jako by obklopilo nádherné teplo.
Sam mu jazykem olizovala ta nejvíc citlivá místa a když mu přejela kolem žaludu, úplně sebou trhnul a nevědomky jí zatlačil penis hlouběji do úst. A ona jen zasténala.
„Oh…pro krista pána!“ Jack už nemohl na nic myslet, zcela ho pohltilo to, co v něm svým jazykem vyvolala. Ale i tak byl schopný slyšet, jak Sam lapá po dechu a jak sténá. A toho ho pomalu přivádělo k šílenství.
Aniž by nějak vědomě přemýšlel, přemístil se k ramínkům jejích šatů a stáhl je dolů a dostal se tak k jejím prsům. Postavil ji, aby tak přestala s tím, co dělala. Potřeboval ji. Sam si jen povzdechla, že nemohla dokončit to, co začala. Její mysl zcela ovládala vášeň.
Jack vzal její prsa do dlaní, palci jí přejel přes bradavky a cítil, že se jí z toho podlomila kolena, protože se k němu celá přitiskla.
Otevřel oči a podíval se do těch jejích tmavě safírových, potemnělých touhou.
„Vem si mě, píchej mě, jsem tvoje,“ řekla mu tak trochu nesměle, když jí jednou rukou hladil prso a druhou ji hladil po tváři. Tváře měla červené a ztěžka dýchala, protože to bylo poprvé, co s ním tímhle způsobem mluvila. Ale nikdy nevypadala tak krásně, jako právě teď.
Rukou jí zajel pod šaty, zvedl je a zjistil, že pod nimi nic nemá. A spíš než rukou cítil jinými smysly, že je pro něj připravená. Otočil ji a Sam jen překvapeně vydechla, ale on ji hned začal vášnivě líbat.
Přitiskla se k němu svým zadečkem a úplně se prohnula v zádech, jak byla vzrušená a jak se její tělo znovu dožadovalo uspokojení. A když ji Jack uchopil za prsa, zasténala a pohnula se směrem dolů, aby do ní mohl proniknout.
Zlehka ji plácl a Sam se proti němu ještě víc prohnula a on vklouzl dovnitř. A přestal se hýbat. Potom přece jen víc zatlačil, nechtěl ji nijak zranit.
„Udělej mi to zezadu, Jacku. Tvrdě, prosím!“
Zasunul se hlouběji a otřel se o ni varlaty. Uslyšel, jak vykřikla rozkoší. Měl pocit, že jeho penis exploduje. Pohyboval se rychleji a tvrdě. To, jak Sam vzrušeně sténala, ho přivádělo k šílenství, potřeboval být co nejhlouběji.
„Bo oooo žžžeeee Jacku, ano. Tak mi tooo děleeeeej.“
Držel ji za ramena a pohyboval se ve zběsilém tempu. Cítil, jak se její svaly kolem něho stahují, jako by do jeho těla vysílaly plameny vášně. Když se udělal, Sam se proti němu prohnula a jejím tělem procházela jedna vlna rozkoše za druhou.
Jack zasyčel a Sam předla jako kočka. Vyklouzl ven a pevně ji držel. Ještě několik minut se objímali, nemuseli si nic říkat. Jejich těla se stále chvěla a jejich mysl se vracela zpět na Zem.
Po několika dalších minutách, když už byli skoro oblečení, uslyšeli nějaké hlasy a Sam se na Jacka vystrašeně podívala. Ten se jen usmíval, položil si ukazováček přes ústa a pomalu zavrtěl hlavou.
„Vidíš Henry, říkala jsem ti….“
Sam se na usmívajícího se Jacka dívala široce otevřenýma očima. Ten ji postrčil ke dveřím, pohladil ji po zádech, aby ji tak dal najevo, že je všechno okay.
Sam otevřela dveře a vyšla ven. Jack prošel hned za ní.
Což jednu z letušek, Clair, ale také Henryho a Martu(ty z toho hotelu, které Jack předtím viděl v druhé třídě) šokovalo.
„Dávejte si pozor na mísu, ať do ní nespadnete!“ Řekl jim zvesela a klidně kolem nich prošel.
Na konci chodbičky se otočil a viděl, jak Henry a Claire drží Martu, která zřejmě právě omdlela.
Doběhl Sam a polechtal ji na žebrech.
„Myslím, že naše smůla právě skončila!“
Neviděl, jak Sam zamávala a mrkla na letušky, které stály za závěsem, když kolem nich procházeli na svá místa. A když potom přistávali v Colorado Springs:
„A co teď…“ pomyslel si Jack a široce se usmíval.

KONEC!!!!!