http://www.w3.org/TR/xhtml1/DTD/xhtml1-transitional.dtd"> http://www.w3.org/1999/xhtml">
Titul: Carnival 
 Autor: Lola 
 Překladatel:  Marty 
 Žánr: romance/erotika 
 Páry: Sam/Jack 
 Hodnocení:  dospelí 
 Délka: krátké 
 Časová osa: nezarazeno 
 Stav: dokoncená 
 Synopse: SG-1 razí na pout a Janet s Danielem mají „nekalé“ úmysly. 
______________________________________________________________
Začalo to  celkem nevinně. Cassie chtěla jít na karneval, který ten víkend byl ve městě.  Sam a Janet se o tom bavili v kantýně a akorát v tom tam přišel  zbytek SG-1 se naobědvat. Teal’c vyslovil zájem o tento pozemský zvyk a Janet  to ukončila tím, že pozvala i zbytek SG-1.
  Plány vycházely  dobře, ale Sam si najednou uvědomila, že její auto bude opravené až  v pondělí. Plukovník jí tedy nabídl, že ji odveze. Janet brala Dannyho a  Teal’ca, který přespával u Dannyho. Všechno vyšlo a oni se v pět večer potkali  na karnevalu.
Sam se trochu  zdržela, protože jí volal bratr a ona si vůbec neuvědomovala čas. Jack slíbil,  že ji vyzvedne o půl, doufala, že se zpozdí, ale za pět půl uslyšela klepání na  dveře. 
    „Dveře jsou  otevřené, pojďte dál plukovníku. Za chvilku jsem hotová.“ Křičela z její  ložnice. Slyšela jak se dveře otevřely a potom zavřely. O pár minut později  vyšla z pokoje s botami v ruce a najednou se zastavila. Ano, byl  její velící důstojník, ale to neznamenalo, že si ho nevšímala. Musela by být  mrtvá, aby si ho nevšímala. Měl na sobě uplé, vybledlé rifle a bílé tričko.  Bože, v bílé vypadal skvěle. „Postav se tomu, Sam.“ Pomyslela si.  Vypadal dobře ve všem a pravděpodobně ještě líp v ničem. Odtáhla oči od  jeho rozkroku a řekla. „Jen se obuji.“
    „Nespěchejte.“  Opáčil, přičemž se podíval po jejím domu. Pokoušejíc se dívat všude, jen aby  nebyl nachytán, jak na ni zírá. Byla v riflích a bolerku. Musel si  přiznat, že nikdo nevypadal v bolerku tak skvěle jako ona, ale ona byla  jeho kapitán. Kromě toho měli sraz s Janet, Cassie, Danielem a Teal’cem.
Janet, Cassie a  zbytek SG-1, čekali u vstupu na karneval, když přijeli Sam a Jack. Přidali se  ke karnevalu. Cassie to milovala. Všichni si to skvěle užívali; bylo skvělé  vidět je uvolněné. Byli na spoustě atrakcí než se šli navečeřet. Sam si nebyla  jistá, ale za tu dobu, co ona a plukovník skončili skoro vždycky na sedadle  spolu, podezřívala Janet, že něco kuje. Ale samozřejmě, když se na ni podívala  na večeři, tak dělala nevinnou.
    Šli okolo  pasáže a Danny se rozhodnul, že Cassie vystřelí plyšáka; byl to fialový pes.  Cassie byla uchvácená. Teal’c se rozhodnul, že také zkusí jednu soutěž a  výsledkem bylo, že taky vyhrál plyšáka. Poněkud skepticky se podíval na žlutého  ptáčka, než ho nabídnul Janet.
    „Dr.  Fraiserová, přijmete tohle, jako poděkování za pozvání na tuto slavnost?“
    „Děkuji  Teal’cu.“ Řekla usmívající se Janet.
    Dobře Jack se  nenechal zahanbit a taky šel střílet, mimochodem, ve střelbě byl nejlepší na  základně. Vyhrál velkého růžového medvěda.
    Po té, co se  Danny podíval na Jackovu cenu, neodolal. „Je takový jak ty.“
    Jack mu poslal  zničující pohled, než se otočil k Sam a řekl. „Nechcete si to nechat?“
    Sam byla  ohromená. „Nemusíte to dělat, pane.“
    Daniel se  hihňal a potom řekl. „Není pan trochu formální pro muže, který vám právě dává  růžového medvěda?“ To mu vysloužilo další pohled od Jacka.
    Sam jim skočila  do řeči dřív než někdo stihl něco říct. „Děkuji.“
    V tom se  do rozhovoru vložila Cass, že prý chce jít na další jízdy. Když postřehli, že  plyšová zvířata by na atrakcích byla přítěží, tak se Jack s Teal’cem  nabídli, že je odnesou do auta. Když odešli, Danny nabídl Cassie, že jí koupí  zmrzlinu. Sam neunikl ten pohled, kterým se Janet na Dannyho podívala, když  s Cass odcházel.
    „Dobře, co je  mezi vámi?“
    „Nic.“
    „Dobře, Janet.  To ti nesežeru. Jaký plán jste s Danielem vymysleli?“
    Pokrčila  rameny. „Dobře, je zřejmé, že jsme oba, stejně jako ty s plukovníkem,  přitahováni tím druhým.“
    „Janet.“  Přerušila ji Sam než stihnula zajít dál. „Je to můj velící důstojník.“
    „A?“
    „A co? Není  žádné a.“
    „Čekáš, že ti  to uvěřím.“
    „Proč ne?“
    „Dobře, za prvé  proto, jak se na sebe díváte, když si myslíte, že se nikdo jiný nedívá a za  druhé ti právě vystřeli velikého růžového medvěda.“
    „Jen mi ho dal,  protože ty a Cass už jste nějaké měli.“ Řekla a zabodávala se do ní pohledem.  Věděla, co cítila k plukovníkovi. Mluvily o tom už vícekrát. Janet si  vždycky myslela, že by s tím Sam měla něco udělat. A říkala, že Sam bude  litovat pokud s tím něco neudělá. Sam jí pořád říkala, že plukovník  k ní nic necítí a že bude litovat pokud se o něco pokusí.
    Než mohla znovu  odporovat, vrátil se Teal’c s Jackem. Sam si všimnula, že sebou měli  bundy. Daniel a Cassie se vrátili o chvilku později.  Šli na další jízdy. Tentokrát i Sam byla vědoma Dannyho a  Janetiny činnosti, ale nemohla nic udělat aniž by na sebe přitáhla pozornost.  Takže usoudila ,že jim nechá jejich zábavu, jak by to mohlo ublížit? A mimo to  si to užívala víc než kdy Janet řekla. Po pár dalších jízdách si  zašli na popcorn. Začínala být zima a Sam se  na větříku začala klepat.
    Plukovník si  toho všimnul a podal jí jeho bundu. „Vaši jsem v autě neviděl.“
    „Opravdu to  nepotřebujete?“ Když zakroutil hlavou, se Sam usmála a nasadila si ji.  „Zapomněla jsem si ji vzít než jsme odešli.“ Naštěstí byl zády k Janet,  takže neviděl pohled, který poslala Sam.
    Zase šli na  další jízdy. Cassie byla v nebi, jezdila non-stop. Po dalších jízdách, si  Daniel všimnul cukrové vaty.
    „Žádný karneval  se nemůže obejít bez cukrové vaty.“ Řekl a ukázal na stánek.
    Sam s ním  souhlasila. Její nejoblíbenější *jídlo* na karnevalech byla cukrová vata, nikdy  nevyrostla z té slabosti pro ni. Takže Janet koupila nějakou Cassie a Sam  si koupila vlastní. Tehdy si Sam všimla domu smíchu.
    „Hej ,mohli  bychom jít do domu smíchu. Už jsem v něm nebyla roky.“ Vzrušeně se  podívala na zbytek skupiny a postřehla, že Teal’c držel v náručí spící  Cassie.
    „Musím uložit  Cassie, ty s plukovníkem můžeš jít, ne?“
    Než Sam  stihnula zformulovat odpověď, tak Daniel řekl. „Jo, můžete zůstat a bavit se,  vůbec se nevzrušujte nad naších odchodem.“
    Plukovník  pokrčil rameny. „Fajn, tak v pondělí se uvidíme.“ Takže to bylo domluveno.
    Vyrazili  k domu smíchu. Sam se na něj podívala a řekla. „Pokud by jste radši nešel,  tak je to v pořádku.“
    „Může to být  zábava. Takže proč máte tak ráda domy smíchu?“
    „Myslím ,že na  něj mám příjemné vzpomínky.“ Jeho pohled ji povzbuzoval k pokračování.  „Dobře, když jsem byla v šesté třídě, tak jsme tam šli s přáteli a  tam jsem dostala první polibek od mé velké lásky.“ Vzdychla. „Nemůžu uvěřit, že  jsem vám to řekla.“
    „Vaše tajemství  jsou u mě v bezpečí.“ Odpověděl vážně.
    „Vypadá to, že  už je zavřeno.“ Řekla zklamaně.
    „Podívám se.“  Jack šel k pokladně. „Dva.“
    „Právě  zavíráme.“ Řekl mu dozorce.
    Jack se podíval  tam kde Sam stála. „No tak, udělejte mi vyjímku.“ Řekl a strčil chlapovi do  ruky dvacetidolarovku. 
    Chlap se na to  díval, potom na Sam a konečně na Jacka. „Jste poslední, za třicet minut  zavírám.“ Řekl a vzal si peníze, usmívajíc se.
    Jack se vrátil  k Sam. „Máme štěstí, jsme poslední dva.“
    Prošli jsme  dveřmi a byli obklopeni barevnými světly, zrcadly a hudbou. Dělali na sebe do  zrcadel směšné ksichty a navzájem se sobě smáli. Sam si utrhla kousek cukrové  vaty, koneckonců, co by byla cesta domem smíchu bez cukrové vaty. Utrhla další  kousek a nabídnula ho plukovníkovi. Chytil ji za ruku a Sam byla nanejvýš  překvapená, když si ukousnul přímo z její ruky. Jeho rty se spojily  s jejími prsty a jeho zuby se svažovaly po jejím palci. Okamžitě se na něj  podívala, smích byl vystřídán touhou. Natáhl se a urval kousek vaty a nabídnul  jí ho. Následovala jeho vodítko, její rty se uzavřely okolo jeho prstů a její  jazyk něžně zápasil s jeho palcem. Vytáhl prsty a vystřídaly je jeho rty.  Jeho jazyk se něžně otřel o její rty, olizujíc z nich cukrovou vatu, vysílajíce  paprsky touhy jejím tělem. Naklonil se k ní a tím způsobil, že udělala  krok zpět a zády se opřela o zrcadlo. Hluboce zasténala, jak jí sundal tričko a  podprdu, přerušil polibek jen na nezbytně nutnou dobu, aby jí to mohl  přetáhnout přes hlavu. Sam mu obtočila ruce okolo krku a tou čistou mu  prohrábla vlasy. Utrhnul si další kousek vaty a použil ho k udělání  cestičky od jejích rtů, přes krk, mezi ňadry až k jedné bradavce. Těžce  dýchajíc se k němu prohnula a mohla cítit jeho vzrušení. Jeho rty  stopovaly cestu, kterou před tím označil cukrovou vatou a donutil ji sténat.  Nakonec se jeho ústa přisála na její bradavku, okolo které jeho jazyk chvíli  kroužil. Ty nepokoje v jejím těle, které způsobily jeho akce, byly  neuvěřitelné.
    Sam už to  nemohla déle vydržet a rozepnula mu košili. Musela se ho dotýkat. Cítit ho.  Její ruce se pomalu potulovaly po jeho břiše, potom nahoru k hrudi, lehce  štípajíc do jeho bradavky. Ta ztuhnula a zasténal. Její ruka potom sjela dolů,  k knoflíku na jeho riflích, uvolnila ho a rozepnula mu zip. Upustila  zapomenutou cukrovou vatu a stáhla mu rifle i s boxerkami ke kotníkům.
    Jack ucítil na  jeho teď už nahé kůži studený vzduch. To, co potřeboval cítit, byla Sam, úplně  nahá. Rychle jí rozepnul její rifle a i se zbytkem oblečení je stáhl dolů  z jejího těla. Zvednul ji, když odkopla její rifle. Zvednul ji víš a  pomalu ji posunul zase níž. Její nohy se obtočily okolo jeho pasu. Usilovala o  to, aby k němu byla blíž. Ještě chvíli nic nedělal, jen jí prohrábl rukou  vlasy. Její oči se otevřely a dívali se přímo do těch jeho; potřeboval ji  sledovat, potřebovali vidět její reakci. Její oči se rozšířily a zavzdychala,  když do ní pronikl. Bože, byla tak vlhká, tak horká, tak napjatá. Zasunul se do  ní dál a oba zasténali.
    Dívala se mu do  očí zakalených potřebou. Bože, byl tak velký, tvrdý, horký. Byl tak dobrý. Jako  jedna z její část, o které nevěděla, že jí schází. Strkal ho tam tvrdě,  zaryla mu nehty do ramene a sténala. „Prosím.“
    Jack zakryl  její rty těmi svými v hlubokém polibku, než pokračoval k jejímu uchu  a zašeptal. „Líbí se ti to, že?“ Přičemž se do ní vecpal ještě dál.
    Zasténala.  „Ano. Prosím.“ Stiskla okolo něj pevněji nohy.
    „Víc?“  Popichoval ji a trochu se z ní vytáhnul.
    Zanaříkala.  „Jacku!“
    Jeho rty se  obrátili v úsměv, než pomalu a chraptivě zašeptal. „Samantho, moje  Samantho, řekni mi, co chceš?“
    Zavrtěla se,  snažíc se ho dostat blíž ke konci. „Tebe.“ Zasténala hlasem s tím jejím  ztěží srovnatelným. „Celého. Teď.“ Najednou se do ní zasunul celý, pomalu se  pohybovali, potom rychleji a rychleji. Srdce závodila, touha narůstala. Ucítil  začátek jejího chvění a odtáhl její hlavu zpět, aby se jí podíval do očí a  viděl ji jak se udělá. Vzdychal jeho jméno a svět se okolo ní otřásl.
    Po chvíli  ucítila, jak se pohnul, znovu se začal pohybovat proti ní. Myslela, že je  vyčerpaná, přesycená, ale cítit jeho teplo; znovu ji to vzrušilo. Tentokrát si  víc vychutnávala všechny pocity: dovnitř, ven, dovnitř, ven. Její rty se  přitiskli k těm jeho a jejich jazyky napodobovaly pohyb jejich těl,  přiblížili se, vzdálili se, přiblížili se, vzdálili se. Jak tlak narůstal, Sam  zasténal a její ruce se potulovaly po jeho těle, hledajíc uvolnění, které mohl  poskytnout jen on. Uslyšela, jak zasténal její jméno a potom jak se udělal a  sekundu po něm ho následovala.