Titul: Chyceni
Autor:
Překladatel: Alis
Žánr: Romance/humor
Páry: Sam/Jack
Hodnocení: Mládež
Délka: Krátké
Časová osa: Neurčeno
Stav: Kompletní
Synopse: Copak to Jack všude vidí?

__________________________________________________________

„Danieli, můžeme zkusit nějakou jinou polohu? Tahle ta začíná být trochu nepohodlná.“ Řekla Sam zadýchaně.
„Vydrž Sam. Jenom to projdeme. Ještě pár minut.“ Odpověděl jí Daniel a i on byl zadýchaný.
Sam jen něco zavrčela a snažila se soustředit na to, aby v téhle nové poloze, kterou právě zkoušeli, vydržela. To, co dělali předtím, ji zcela uspokojovalo. Zkoušet metody, které je oba uvolní, zoufale potřebovali. Ale Daniel byl vždycky ten, kdo chtěl vyzkoušet nové věci.
„Jsem si docela jistá, že takhle bychom se neměli vyčerpávat.“
„Jenom si na to musíme zvyknout, to je všechno. Slibuji, že se ti to začne líbit.“
Sam zasténala, takže tohle znamená jediné, že to Daniel bude chtít přidat k jejich polohám, které obvykle provádí.
Dveře do Danielova pokoje na základně se bez varování otevřely dokořán. Ty dva to doslova zmrazilo.
„Hej, Danieli, o….“ Jack se zastavil, když viděl pohled, který ho přivítal.
„Plukovníku!“ Řekla Sam ohromeně, užasle a provinile.Hrábla po ručníku, který ležel vedle ní a pokoušela se přikrýt, i když věděla, že už je pozdě, protože plukovník už stejně všechno viděl.
„Jacku. Um. Nečekal jsem tě.“
„To je zřejmé,“ řekl Jack suše, když se z toho šoku, co tu viděl, vzpamatoval. „Nenechte se rušit.“
Ještě jednou se na ně znechuceně podíval a potom odešel, aby mohli ve své aktivitě pokračovat. Zavřel za sebou dveře.
„Páni.“ Řekla Sam.
Daniel se začal oblékat. Kdyby šel za Jackem v tom, co měl právě na sobě, asi by jen podnítilo nechtěné řeči.
„Budu hned zpátky,“ zavolal přes rameno a vyběhl ven, aby Jacka zastihl.
Sam si povzdechla. A potom, když si představila jejich rozhovor, se jen zašklebila.
-----------------------------------------------
„Jacku! Počkej!“
Ale Jack pokračoval dál, jako by Daniela neslyšel. Personál SGC Danielovi uskakoval z cesty, když běžel dolů chodbou. Nakonec Jacka dohonil, když čekal u výtahu.
„Danieli, nechci to slyšet.“ Řekl mu Jack a ani se na něho nepodíval.
„Myslím, že si o tom potřebujeme promluvit.“ Řekl Daniel. Nemyslel si, že by Jack takhle mohl reagovat.
Jack se na něho otočil a řekl potichu, aby to nikdo neslyšel. „Podívej se, co vy dva děláte ve svém volném čase, není moje záležitost. Ale už to nikdy znovu nechci vidět nebo o tom slyšet.“
Daniel se na něho upřeně díval, tohle ho překvapilo. A potom rozhořčeně řekl: „Je něco na tom, co jsme se Sam dělali, špatného?“
Výtah se otevřel a oba vstoupili dovnitř. Jack se na něho tvrdě zadíval. „Jak jsem řekl, tohle se mě nijak netýká a ani nechci, aby to tak bylo. Tak to takhle nechme.“
„Ne! Jestli je to pro tebe problém, potřebuji to vědět.“ Překřížil si Daniel před sebou paže.
Jack se na něho nehezky podíval. „To Carterová tě do toho umluvila?“ Zeptal se.
„Co?“ Zeptal se Daniel s pusou dokořán, jak ho Jack svou otázkou překvapil. Jack se na něho jen dál díval a tak Daniel pokračoval. „Ona mě nemusí do ničeho přemlouvat. Chtěli jsme to udělat oba.“
Jack si odfrkl. „Jo, jistě.“
„Proč si automaticky myslíš, že to byla Sam, kdo to navrhl?“
„Protože ona je žena! A tohle ony dělají!“
Daniel se na Jacka podíval ´nemůžu věřit tomu, co jsi právě řekl´. „Tomu nevěřím! To je tak neuvěřitelně sexistické.“
„A stejně je to pravda.“
Daniel zavrtěl hlavou. „Pořád nerozumím tomu, v čem je problém. Sam a já jsme potřebovali trochu pomoci od někoho jiného, abychom se zbavili stresu.“
„A tak jste se rozhodli, že tohle je ten nejlepší způsob?“ Bylo vidět, že to Jacka bolelo. A potom řekl potichu: „Nemyslím si, že vás dva můžu dál vidět stejně jako dřív.“
„Jacku, jestli chceš, abychom přestali…“
Jackovi jen poklesla ramena a hluboce si povzdechl. „Ne, Danieli. Ona si jasně vybrala. Jenom jsem si myslel, že my dva …. jsme si rozuměli.“
Daniel zvedl obočí. „Tak takhle to je, že ano. Ty nejsi naštvaný kvůli tomu, co jsme dělali, ale protože požádala mě.“
„Já bych řekl ne.“
„Já vím, ale stejně si pořád přeješ, aby tě o to požádala.“
Jack pokrčil rameny. Ani to nepřiznal, ale ani nevyvrátil.
„Podívej, ptám se teď. Co kdyby ses se mnou vrátil a přidal se k nám?“
Jack ustoupil o krok dozadu. Zvedl ruce vzhůru, dlaně otočené k Danielovi, jako by ho chtěl zastavit.
„Whoa, tak takový způsob mě nebere, Danieli.“
„Tak to jenom zkus. Přiznej si, chceš to.“
Jack otevřel pusu a potom ji zase zavřel, když si uvědomil, že toto obvinění nemůže popřít.
A potom tak nějak divně řekl: „Možná jsem byl maličko …ale maličko zvědavý.“
Daniel stiskl tlačítko poschodí, kde je jeho pokoj. „No tak Jacku, Sam se to bude moc líbit, když se k nám přidáš. Chtěla se tě zeptat, ale oba jsme si mysleli, že bys do toho asi stejně nešel.“
„Co když to někdo zjistí?“ Zeptal se Jack s obavami v hlase, což pro něho nebylo typické.
„Co horšího se může stát? Že by tě vykopli z letectva?“
Jack jen zamumlal, „to nikdy nevíš.“
--------------------------------------------------------
Teal´c stál ve dveřích do Danielova pokoje. Potichu se díval na své přátele. Když si konečně myslel, že rozumí zvykům lidí na Tau´ri, tak jeho přátelé ho vždycky dokázali vyvést z míry.
Protože se plně soustředili na to, aby vydrželi v jejich neobvyklých a docela nepohodlně vyhlížející polohách, jeho přítomnosti si nevšimli. O´Neill začínal lapat po dechu a tvářil se rozhodně. Na druhé straně, major Carterová vypadala docela klidně. Měla zavřené oči a lehce se usmívala. Teal´c byl zvědavý, jestli její mládí a výdrž hrají v tom, že je tohle pro ni jednodušší, nějakou roli.
Daniel Jackson byl mezi těma dvěma. Potichu povzbuzoval Jacka, i když se zdálo, že mu tohle samotnému dělá potíže.
„Danieli, už to dál nemůžu vydržet!“ Prudce vydechl Jack.
Sam zavrčela na protest. „Pane, jenom ještě minutku.“
„Sam, ne že by nám bylo jedno, že vy se bavíte, ale dejme si pauzu!“ Řekl Daniel, trochu stísněně.
„Nevím, proč jste trvali na tom, aby bylo všechno synchronizované.“ Řekla Sam. Potom si povzdechla a uvolnila se z docela dost zkroucené polohy, do které své tělo uvedla. A uviděla Teal´ca.
„Oh! Teal´cu, neviděla jsem vás.“ A zase hrábla po ručníku.
„Nebývá zvykem, že lidé klepou?“ Zeptal se Daniel, který se taky uvolnil a teď seděl na matraci.
„Oh bože. Zavři ty ztracený dveře, HNED! Danieli pomoz mi. Jinak tak zůstanu.“
Daniel vstal a pomohl mu a ani to nijak nekomentoval. Prozatím. „Pomalu Jacku. Promiň, myslím, že jsme měli v tvém případě začít s něčím méně náročným.“
„Já jsem věděl, že to byl špatný nápad.“ Zasténal Jack.
„Já tomu nerozumím,“ řekl Teal´c.“ V co jste doufali, že vám to přinese, když jste svoje těla dostali do tak prapodivných úhlů?“
Daniel mu odpověděl. „Je to pro nás forma meditace, Teal´cu. Pomáhá nám to relaxovat a současně to udržuje naše těla zdravá.“
„To jsou pěkný kecy. Nezažil jsem tolik bolesti od…. nikdy jsem nezažil tolik bolesti!“
„To ty jsi to chtěl zkusit!“
„Ty jsi mě k tomu ponoukal! Měl jsme to vědět.“
Teal´c nevěděl, co si o tom má myslet. Tahle aktivita vypadala spíš víc disharmonicky, než jak to Daniel Jackson popsal.
„Pane, dejte tomu jen několik sezení. U nás s Danielem to opravdu funguje.“
„Oh ne. Tohle je naposled, co jsem s váma dvěma experimentoval. Pojďme Teal´cu.“ O´Neill vstal a bylo vidět, že ho to bolí. „Potřebuju doktorku.“
„Jacku, vždyť je to jen jóga. Přestaň být melodramatický.

KONEC!!!!