Titul: Den v parku
Autor: Mišííí
Překladatel: -/-
Žánr: Romance
Páry: Sam/Jack
Hodnocení: Mládež
Délka: Krátké
Časová osa: Nenavazuje
Stav: Kompletní
Synopse: Sam se zachtělo porušit pravidla.

______________________________________________________________

"Plukovníku! Za hodinu chci hlášení o misi."

"Rozkaz,pane." zasalutoval Jack.

"Sem hrozně utahaná." stěžovala si Sam,když šla s Jackem směrem k šatnám.

"To já taky... Jo a mimochodem,nechcete mi pomoct s hlášením?? Chci to mít co nejdřív a vy píšete na počítači rychlejš než já."

"No proč ne. Tak já se stavím,až půjdu ze šaten."

"Díky Carterová." usmál se Jack tak sladce,že by tam s ním Sam šla snad i kdyby v té době měla zachránit svět.Pak se ale probrala.

"Pane? vy dete se mnou do šaten??"

"Oh.. promiňte Carterová."

"Mě se neomlouvejte,ale jim."Ukázala na 3 ženy v ručníku a vystčila Jacka ze šaten.

Sam chvátala. Chtěla tam být nastejno s Jackem,aby její miláček nemusel čekat. Teda není to její miláček... Ani jím být nemůže... pravidla...=o/

Jack se osprchoval pečlivě,ale rychle. Oblékl si čisté olečení a chvátal k sobě do kanclu. Sam tam ještě nebyla a tak zaseld za stůl a zapnul si počítač. Sakra!! Málem na to zapomněl!! Vždiť on má její fotku jako tapetu na ploše!! No sakra... To nesmí vidět,tak si tam dal znak SG-C. Čekal už jenom chvilku a najednou Sam zaklepala na dveře.

"Tak sem tady,pane."

"To sem rád,že ste si to nerozmyslela,Carterová."

"Když něco slíbím tak to dodržím." usmála se Sam.

"Prosím sedněte si." řekl Jack a nabídl Sam svojí židli a přinesl si jinou.

Sam opravdu psala rychle. Za čtvrt hodinky měla hotové hlášení o 3ech dnech na planetě L2-X375.

"Carterová vy ste ňáká rychlá ne?" nestačil Jack zírat... sám by měl co dělat aby to stihl a teď mají ještě skoro půl hodinky čas.

"To víte,ty léta cviku." usmála se na Jacka.

"Budete mi muset pomáhat častejš, to víte,starej chlap a technika. Já umím tak akorád hrát hry =o)." Jack se usmál tak,že by roztáli i ledovce.

"Ráda." neodolala.

"Neskákneme na kafčo?"

"Ráda." opakovala se Sam.

Jack ještě vytiskl hlášení,položil si ho na stůl a razili si to do kantýny.

"Pane? Jak víte,že mám ráda černou s kostkou cukru??" zeptala se Sam,když Jack přines kafe.

"Víte Sam,možná na to nevypadám,ale všímám si."

Sam se usmála. "Doufám,že si všímáte i jiných věcí plukovníku !"

"No tak to si pište Carterová." řekl a přitom myslel na to,kolik toho o ní ví a čeho všeho si na ní všímá. Sam se jenom usmála.

Do zasedačky šly rovnou z kantýny, jenom Jack si ještě skočil do kanclu pro hlášení. Přišli zase jako poslední. Jack předal generálovi hlášení. Ten si ho přečetl a dal jim 2 dny volno a pak že nastoupí na další misi.

"Skvělí." neudržel se Jack.

"Užijte si je a za 2 dny tady." Pokračoval generál,aniž by vnímal Jacka. To už se tady na zíkladně pomalu učil každý,nevnímat Jackovy občas rádoby vtipné připomínky.

Všichni se rozešli domů,na svojí planetu (Teal´C) a nebo do laborky či kanceláře. Jack okamžitě vytušil kam pude Sam a tak jí šel odtamtud vyhnat.

"Snad nechcete pracovat,Sam??"

"Musím pane."

"Musíte?? Vždyť máte volno... jediné co se opravdu musí je jít na záchod,když to potřebujete."

"Asi máte pravdu pane." řekla Sam a položila pro Jacka velmi neznámý pofidérní předmět.

"Deme domů Sam." řekl Jack a Sam přikývla.

Celou dobu až na parkoviště nikdo nepromluvil. Sam si uvědomovala,že pořád jenom pracuje a že už dlouhou dobu nikoho neměla,protože její jedinou láskou byl Jack a toho nedokázala podvést,i přestože spolu nic neměli a ani zřejmě mít nebudou... PRAVIDLA!!! Nesnášela je...

"Tak vám přeju velmi příjemně strávené ty dva dny." popřál jí Jack.

"Nejlepší dny by byly ty s tebou Jacku!!"    "Děkuju pane já vám taky."

Nastoupili do auta a oba vyjeli. Jeli za sebou a rozdělili se až před městem. Každý jel na jinou stranu,přestože je od sebe dělil jenom poněkud větší park.

Ráno Sam vstala velmi brzo. Bylo půl šesté a ona si šla dělat snídani.Kolem půl sedmé někdo zazvonil u jejích dveří.

"Pane?"

"Oblečte se Carterová,deme běhat!" řekl Jack s úsměvem.

"Pojďte dál pane... Nedáte si kafe??"

"Ne děkuju,už sem dneska měl."

"Sedněte si,já za chvilku přijdu." řekla a šla se převlíct. Vyskládala si na postel pár tepláků,tříčtvrťáků,šortek,triček a tílek. Nakonec se rozhodla pro krátké světle modré šortky a světle červené přiléhavé tílko. Seběhla dolů po schodech a zahlídla Jacka jak si prohlíží fotky na krbu. Měla tam svoje,tátovy,matčiny,bratra a jeho rodiny,ale i fotky,kde byla s Jackem.

"Jdeme pane??" zeptala se a tím vyrušila Jacka z jeho modliteb =o)), ten jenom kývl hlavou a vydali se ke dveřím.

"Nejdříve se pudem trochu rozcvičit tamhle na tu louku,nevím jak vy,ale moje starý kosti to potřebujou." řekl Jack a ukazoval na louku kousek od bran parku.

"Pane nebuďte tak sebekritický. Náhodou jste ještě mladík!" řekla Sam a trochu se začervenala.

"Bez toho pana prosím,tekhle mezi lidmi to zní poněkud podivně. Já sem Jack." a podával jí ruku,jako kdyby se viděli poprví v životě.

"Sam." potřásli si rukou.

"Dobře Jacku razíme na louku."

Oba se rozběhli a Sam nabrala tempo,Jack jí pomalu nestačil (no jo no.. ty starý kosti =o)).

"Už jsem vám říkala,že Kasandru vzali na vojenskou školu??"

"Ti majore Carterová, ti,když to není při práci. Jo a neříkala si mi to,protože už sme se spolu dlouho nebavili o ničem jiným než o práci." usmál se Jack.

"Ok ok...Jacku. Takže Kessy vzali na tu její školu. Chce si udělat armádu a potom jít do SG-C."

"Cože?? No vlastně se to dalo překpokládat,nebo jak je to slovo. Je od jinud..." funěl Jack

"Ano to je."

"A co jináč Sam. Jak de život mimo práci?? Máš někoho??"

"Ne,nemám,ani není čas. A mimo práci je ten život prostě jiný,takový povolnější."

"No to mi povídej." řekl a v duchu jásal,že má sam tolik práce, i když jí tolik práce nikdy nepřál.

"Ty Jacku asi taky nikoho nemáš,viď."

"Nee... a mimo to, jsem už dlouho zamilovaný do někoho,kterého mám blízko a zárověň tak daleko..."usmál se na ní a nabral tempo.

 Zastavili se u stánku s párky v rohlíku. Jack vytahoval peněženku.

"Dáš si Sam??"

"Jasně,díky."

"Dvakrát,prosím."

"Ano,pane. A hořčice nebo kečup?"

"Já bych si dala kečup."

"Já taky,taže opět dvakrát." domlouval to Jack.

"22 korun prosím." (nevadí tam ty koruny??=o))

"Tady."

"Děkuju. Příjemný den!"

"Děkujeme." odpověděli oba navzájem.

"Sedneme si na lavičku,nebo s tím chceš běžet Sam??"

Jenom se na něj usmála a odpovídat už nemusela,protože už seděli.

"Ještě že tu byl ten stánek a ta lavička,protože dál už bych to asi neuběhal."

"Copak copak plukovníku  nejste trénovaný..."

"Správně majore  to bude tím."

"Můžeme zítra zajít do posilky,jestli proti tomu nic nemáš. Ani já už nejsem v takové kondici jako dřím."

"No to mi povídej. Dřív sem běhal třeba celý den a teď když mám chvilku běžet,tak mi to tělo neovolí."

"Ale ale... přiznání... už vím,proč jsi za mnou dneska přišel. Nebylo to kvůli běhání,ale kvůli tomu,že už si beze mě nedokážeš představit den... Ale to já bez tebe taky ne." řekla a přehodila nohu přez Jacka a sedla s na něj. Toho to trochu překvapilo,takovou odvážnou jí neznal. Nevěděla kde se to v ní vzalo,ale prostě to chtěla udělat a tak to udělala. Koukali si do očí,Jack jí pohladil po vlasech.

"Ach jo Sam... Ještě že si tak chytrá." pomalu si jí k sobě přitáhl a políbili se, byl to takový ten váhavý,jestli smí a nebo ne,Jack to ale vyřešil.

"Seru na předpisy!" pošeptal jí do ucha. Sam se usmála a tentokrát už to nebyl ten váhavý,ale pořádný se vší láskou a něhou. Jacka napadlo,že kdyby nebyli v parku Sam už dávno neměla tričko,ale tady to nešlo. Sam vstala a vzala Jacka za ruku.

"Dem běhat,nebo si chceš někam zalést?" zeptala se a koutkem oka na něj mrkla.

"Nechceš si zaběhnout k nám domů?"

"Ale s radostí pane."

"Poď dál Sam."

"Děkuji."

"Dáš si něco? Kafe? Čaj? Limo? Pivo? Víno? Nebo něco k jídlu??" Pomalu se blížil čas oběda a tak měli oba docela hlad.

"Docela bych si dala něco k jídlu a jednu limonádku prosím." usmála se na něho.

"Nevadilo by ti,kdybych objednal pizzu?"

"Vůbec ne. Už dlouho jsem jí neměla i přezto,že jí mám ráda."

"A nějaké speciální přání?"

"Rajčata,šunka,žampiony,olivy,artyčoky,mozarella."vychrlila na něj rychlostí blesku. "Děkuji!" dodala ještě ze slušnosti.

"Ok ok.. Carterová."řekl Jack ze zvyku a vrhal se po telefonu.

Pizza dorazila za půl hodinky. Jack měl s mořskými plody. Seděli naproti sobě: Sam na pohovce a Jack v křesle. Uprostřed měli dvě pizzy,colu a pivo.

"Hele,ochutnej tohle!" řekla Sam,naklonila se přez stůl k Jackovi a krmila ho kouskem s artičkokami.

"Jo,to je taková zvláštní chuť... Nikdy sem je nejed,ale je to zajímavý."

"No to teda je,ale hlavně dobré."

"A schválně! Zavři oči a já ti dám ochutnat něčeho mího. Zkus to poznat!"

Sam zavřela oči a otevřela ústa. Vklouzlo já tam něco malinkého (nemyslete si nic špatnýho!! Pořád mluvím o jídle=o)!!) a měkkého. jakmile to snědla a poznala chuť okamžitě věděla,co to je. Tohle měla ráda. Jedla to s otcem a matkou. Bylo to její poslední jídlo s rodiči.

"Chobotničky!"

"Správně! Sam ty doukáš!!"

"Nekoukam. A ty to víš!! Akorád tě prudí,že sem to uhádla." smála se Sam.

"No jo no... Tak holt máš zase pravdu!"

"Teď zavři oči ty Jacku!"

"A neublížit mi!" zažertoval Jack. Zavřel oči a otevřel ústa. Něco mu vklouzlo do úst. Protočil si to na jazyce a zjistil,že je to kulaté,když zkousl,měkké a když ochutnal:

"No jasně! Oliva!"

"Správně!"

"Teď ty Sam! Mám tu pro tebe něco speciálního!"

"No tak to už se nemůžu dočkat!" řekla,zevřela oči a otevřela ústa. Celým jejím tělem pril energetický výboj. Přez rty jí přejížděl Jackův jazýček a pomalu vklouzl dovnitř. Projel snad každičké místečko Saminých úst a když ukončoval ochutnávku,Sam ho jenmě kousla do jazyka. Otevřela oči a zadívala se do těch jeho čokoládových.

"Jazyk,ale netroufám si říct čí,pane O´Neille..."

"Já vám to také neprozradím,já se soustředil na podávání ochutnávky,paní Carterová..."

"Také to byla velice příjemná ochutnávka,plukovníku."

"To vám věřím,majore." Oba se naklonili a polibili se. Sam v polibku přelezla stůl a zlončila na Jackovi, Ten už jí sundaval tričko,ale najednou zazvonil telefon.

"Sakra!" Sam už ho šla zvednout,ale potom si uvědomila,že vlastně není doma,tady je pánem Jack!

"To je tvoje Jacku."

"No jo... Málem se na to zapomněl!"

"O´Neill!"

"Jacku! Tady Generál Hammond! Potřebuju abyste zítra ráno dorazili do zasedačky v 8:00."

"Hmmm. To je fajn.. Existuje v SG-C taky nějaká dovlená??"

"Samozřejmě,ale tohle je akutní."

"Dobře,budu tam."

"Děkuji! Jo a řekněte to Carterové, předpokládám,že je tam s vámi." Jack se podíval na Sam a zvedl jedno obočí,tak jak to dělává Teal´C.

"Ano pane."

"Nahle zítra." řekl a oba položili telefony.

"Děje se něco Jacku??" Ten nasadil ten jho smutný pohled plný ironie.

"No... Dovolená se nekoná. Zítra v 8:00 v zasedačce."

"To ne..."

"Ale ale Carterová! To je poprvé,co nesouhlasíte s tím,že se de do práce."

"Víte pane O´Neille s děma L, člověk občas mění názory."

"Doufám že jenom některé."

"Ty které měním se tě Jacku netýkají." usmála se na něj.

"Wow... A tak kdeže sme to přestali??"

Sam k němu přistoupila a polibila ho. Ten si jí vzaldo náručí a pádil si to směrem k ložnici.

Když se Sam probudila bylo kolem půl osmé večer. Rozhlídla se po místnosti,ale nevěděla,kde je. Najenou zahlídla spícího Jacka vedle ní. Nejdřív se trochu vidělasila,ale pak se na něj usmála. Vstala a začala se oblíkat. Nechtěla jackca probudit,ale přece jenom už spali dlouho.

"Co to děláš Sam??"

"Musím jít Jacku." naklonila se k němu a políbila ho. "Ničeho nelituju,bylo to krásné!"

"Ani já toho nelituju. Díky Sam."

"Za co?"

"Žes mi zase vrátila chuť žít."

Sam se jenom usmála. "Sem ráda,že tě mám. Ale teď musím jít. Uvidíme se zítra." a vtom to řekla. "Mluju tě Jacku,už od prvího okamžiku!"

"Já tě taky miluju Sam!"

"Musím jít. Tak zítra! Ahoj!" a dala mu ještě pusu na rozlučenou.

Když Sam přijela domů,cítila se divně. Konečně se to stalo! Milovala Jacka a teď se s ním i vyspala,to bylo to,po čem toužila od první chvíle,kdy ho viděla. Ten divný pocit se změnil v pocit štěstí. Když o tom tak přemýšlela,tak takhle se nikdy nechovala. Musela po něm v tu chvíli asi hodně toužit,aby se dokopala k tomu,aby tohle udělala. Teď už se tím,ale nechtěla zabývat,měla hrozný hlad. Ihned si to zamýřila do ledničky. Jako obvykle tam nic nebylo,než máslo,vajíčka,zkažené potraviny a oběšená myška s dopisem na rozloučenou. Udělala si tedy vajíčka na másle a přikusovala s překvapivě čerstvý rohlík,který si koupila před chvilkou v pekárně.

"Oh ne! To už musím vstávat?!?!" nadávala Sam sama pro sebe,když jí v 6 zazvonil budík.

"Jo Sam! Musíš o práce..." odpověděla sama sobě. "Sakra! Odkdy trpím samomluvou?" Zarazila se.

Vstala,oblékla se,umyla se,vyčistila si zuby,nasnídala se,vzala si klíčky od auta,zamkla a vydala se na základnu. Bylo přesně půl osmé,když přijela na základnu. Chtěla jít ještě do své laboratoře dodělat nějaká hlášení,která nestihla,když dostali dovolenou. Pořádně se nemohla soustředit. Pořád myslela na ten včerejšek. To prostě nejde... Musí s tím něco udělat!! Odejde z armády... Jo to je ono! Udělá to! Kvůli Jackovi to udělá! Ale co když jí Jack nechce? Radši se ho dneska ještě zeptá...

V osum Sam přilítla do zasedačky,trochu se začetla do hlášení a tak celou cestu běžela. Byla tam samozřejmě jako poslední.

"Promiňte,pane!"

Sedla si naproti Jackovi,ale bylo jí neco divné,že je tu nějak málo lidí. Rozlédla se po místnosti a byli tam generál Hammond,prezident,Jack a nějaký muž,kterého neznala.

"Dobře,tak jsme tady všichni,tak můžeme začít."

Jackovi a Sam to bylo divné,jako by sem nepatřili. Kde je vůbec Daniel a Teal´C??

"Takže včera kolem oběda mi zazvonil červený telefon a pan prezident mi zdělil,že má určitá fota,která by nemělo spatřit NID. Prezidentův muž odchytl agenta NID s fotoaparátem a předal nám tohle." řekl a podal Sam a Jackovi fotky,na kterých byli oni. Nejdříve jak běží od Samina domu,potom jak jí Jack kupuje párek v rohlíku, jak seí na lavičce, jak Sam sedí na Jackovi!, jak se líbají!, jak se drží za ruku, běží spolu k Jackovu domu a jak do něj vcházejí. Potom už bylo jenom pár nepovedených,kde nebylo skoro nic vidět,protože byly foceny přez závěsy.

"Můžete mi k tomu něco říct? Majore? Plukovníku?"

"No..." Jack nevěděl,co má říct,ale Sam se do toho rázně vložila.

"Co bysme vám na to asi tak mohly říct generále? To co vidíte na těch fotkách je pravda. Dali jsme se dohromady a..."

"Počkejte majore!" vložil se do debaty prezident. "To my víme,že jste se dali dohromady,ostatně mě překvapuje,že jste to neuděla dřív. Co já vím,tak po sobě koukáte už od první chvíle,já bych to takovou dobu nevydržel! Ale přece jenom musíte si dávat bacha,teď se o vás NID bude zajímat,jejich agent jim to určitě už všechno řekl."

"A..." Sam byla jako opařená.

"Vojenský soud nebude??"  řekl Jack rádoby vtipně.

"No jestli chcete Jacku?" zeptal se prezident.

"No zase takhle sem to nemyslel."

"Ale znělo to tak."

"Rezignuju!" řekla najednou Sam.

"Cože?" zeptali se všichni najednou.

"Rezignuju,zítra to budete mít na stole generále! Pro Jacka to udělám,miluju ho!" všichni na ní zírali a otevřenou pusou.

"Ne Sam,ty svou práci miluješ,udělám to já!"

"Jacku..."

"Ano Sam!" oby na sebe zamilovaně koukali a jakoby si povídali posledem.

"Ani jeden z vás nerezignuje!" řekl najednou prezident.

"Cože?"

"Ano mám vás oba rád,jako spolupracovníky a bez vís by se SG-1 rozpadla. Udělám teď něco,co bych asi neměl,ale udělám to!" vzal papír a propiskou na něj napsal:

Prohlašuji,že tenhle vztah mezi Plukovníkem O´Neillem a Majorem Samantou Carterovou je vyjímečný a nechci jim kazit štěstí. Mají povolený vztah a v budoucnu možná i manželství. Podpis....

Všichni co seděli v místnosti se tam podepsali.

"Doufám,že budete spolu šťastní." řekl prezident. "A teď když mě omluvíte,mám ještě nějaká jednání."

George a Jacka kývli. Prezident vstal a ten muž,kterého neznali šel za ním. Sam obešla stůl a dala Jackovi pusu.

"Jsem ráda,že tokhle dopadlo."

"Já taky." A znovu se políbili.

"Ehm... Můžete odejít,zítra v osm tady. Hezký zbytek dovolené." řekl Hammond a opustil místnost.

Sam si opět sedla na Jacka a políbila ho.

"Co takhle si zajít k tobe miláčku??"

"Dobrej nápad miláčku!"

                                                                  THE ENDE =o))