Titul: Drive me crazy
Autor: Michelle Birkby
Překladatel: Marty
Žánr: romance
Páry: Sam/Jack, Janet/Daniel
Hodnocení: mládež
Délka: krátké
Časová osa: nezařazeno
Stav: dokončená
Synopse: Tam někde je planeta, kde se „to“ konečne musí stát…

______________________________________________________________

„Dobře, jsme na P3B něco, jaké překvapivé překvapení, vypadá to, že jsou tady stromy. Proč vždycky najdeme stromy, Danieli?“
Daniel ignoroval jeho velícího důstojníka a otočil se k pátému členu týmu.
„Dobrý?“ řekl vzrušeně, jako kluk ukazující svoji novou hračku. „Co si o tom myslíte?“
„Už jsem bránou cestovala.“ Opáčila Janet Fraiserová.
„Ano, ale ne bez protibiologického obleku.“
„Pravda.“hloubala, potom se podívala na Danielovo nadšení. „Líbí se mi to. Je od vás milé, že jste mě vzali s sebou. Dalo mi to možnost tím projít a nezachraňovat něčí život nebo léčit divnou nemoc.“
Sam přišla k její kamarádce.
„Zkoušky ukázaly tuto planetu jako pokojnou a nedotčenou goa’uldy, takže jsme si mysleli, že to pro vás bude bezpečné.“
Všech pět se začalo pohybovat, Sam a Janet vepředu.
„A mimo to.“ Pokračovala Sam. „letos jste chtěla jet na dovolenou na nějaké exotické místo a tohle je přesně… whow!“ Náhle se zastavila. Před Janet byla hodně vysoká věž, bylo to kruhové, hladké a VELMI velké. Popravdě to bylo zřetelně falické. Přes ženské tváře se rozprostřely veliké úsměvy.
„Máte pravdu.“ Řekla Janet. „Tady si užiju.“
„Co to kruci je?“ Sam se otočila na velmi zmateného Jacka. Díval se na stavbu s obavami v tváři a Sam začala pociťovat ohromné nutkání začít se hihňat. Kousla se do rtu a otočila se.
„Pojďme do vesnice.“ Řekla tlumeným hlasem, vyměňujíce si s Janet pohledy. „Podíváme se na lidi, kteří… to… vztyčili.“ (erected :o))
„Pokud na to m trváte.“ Řekl Jack neochotně. „Ačkoliv proč by jste nechtěla… Danieli, NESAHEJ na to pro všechno na světě!“
Netrvalo jim dlouho a byli ve vesnici. Když se přiblížili blíž, Sam byla uklidněná, že ženy byly patřičně a teple oblečeny, aspoň jednou.
Za to muži…
„Ach ne.“ Řekl Jack když je uviděl. Muži vypadali, že na sobě neměli nic, jen velmi VELMI krátké sukně. Vesničané je postřehli a tři ženy k nim vyrazily. Dvě mladší šli rovnou k Danielovi a stáli u něj, hihňajíc se.
„Jak to kruci dělá?“ Zamumlal Jack.
„Pane?“ Zeptala se Janet.
„Na každé planetě kam jdeme, Daniel skončí s nějakou ženskou v posteli. Většinou si ho chtějí vzít a udělat ho králem nebo jen… víte… s ní než jdeme domů.“
„Závidíte, plukovníku?“ Janet mohla vidět jak si Danny získával oblibu u dvou dívek.
„Ne kruci.“ Řekl. „Za týden bych byl mrtvý.“ Ledaže by ta žena byla blonďatá, s velkýma modrýma očima a s oslňujícím úsměvem a on by konečně mohl najít, kde je to znamínko… shrnul si to.
Starší žena mluvila se Sam. „Přišli jste zdaleka, že?“ Sam kývla. Potom žena pokračovala. „Předpokládám, že jste se přišli přidat k oslavám. Jste vítáni, jako je každý. Pojďte se mnou, najdu vám vhodné oblečení.“
„Oslavy?“ Zeptal se Daniel.
„Obřady plodnosti.“ Odpověděla žena, usmívajíc se na něj.
„Plodnosti?“ zamumlal Jack, pokoušejíce se ignorovat Saminy marné pokusy se nehihňat. „To je prostě skvělé.“ Žena se otočila a podívala se na něj.
„Nebojte se.“ Řekla. „Nebudete dělat nic, co by jste nechtěl dělat. Vidím, že vaše šaty jsou jiné. Nebudeme vás nutit nosit náš styl oblečení.“ Jack jí chtěl zrovna poděkovat, ale Danny ho předběhl.
„Ne, ve skutečnosti myslím, že se převlečeme.“
„Danny… VIDĚL jsi co tady ti muži nosí?“
„Ano, ale myslím si, že bychom to měli udělat. To nám pomůže dostat se do jádra věci. A mimo to, nutili jsme to udělat Sam.“ Jack viděl, jak si Sam vyměňuje pohledy s Danielem a najednou měl pocit, že kujou pikle… proti NĚMU.
„To bylo jiné.“ Řekl velmi rozhodně.
„Saminy šaty byly dlouhé. Neodhalovala její credentials(diplom? Pověřovací listina? Akademická hodnost? Co?) pokaždé když se zohnula!“
„Ne, já myslím, že má pravdu pane.“ Řekla Sam.
„Ano?“
„Ano. Ukáže jim to, že jsme přátelští. Tihle lidé zjevně nemají žádný strach z goa’uldů a my můžeme být dobří přátelé.“ Saminy oči tančily smíchem.
„Zatraceně moc přátelští.“ Zamumlal Jack, ale věděl, že byl přehlasován.
„Dobře, udělám to!“
Žena se otočila k Teal’covi.
„Ty jsi Jaffa.“
„Ano, ale je to dobrý chlap.“ Řekl Danny rychle.
„Já vím.“ Řekla žena. „Kdyby nebyl, strážce naší vesnice by ho jinak zabil.“
„To by byla smrt.“ Zamumlal Jack. „Rozmačkám obrovským penisem.“  
„Dodám vám naše oblečení.“ Pokračovala žena. „Skryje to tvého goa’ulda.“
„Oh, skvěle.“ Řeko Jack. „Junior bude zakrytý, ale jeden závan větru a odhalí to our…“(v češtině to nejde)
„Pane!“
„Ourselves, kapitáne. Co si myslíte, že jsem chtěl říct?“
Sam a Janet čekali venku než se chlapi převlečou. Bylo jim to celkem jedno, byl větrný den a ony si užívaly rozhled. Muži pod jejich sukněmi nic neměli a vítr ty sukně lehce nadzvednul.
„Je to vždycky takové?“ zeptala se Janet.
„Ah ne. Většinou jsem to já kdo musí nosit příliš krátké oblečení. Aspoň jednou se to obrátilo!“ Usmála se Sam šťastně. Na tohle čekala!
„Příliš krátké oblečení.“ Řekla Janet. „To je všechno co se stává?“
„Ach ne. Mnohem častěji jsou tady zlý chlápci, zbraně, křik, útěk a… oh Janet podívejte!“
Podívala se. Daniel vyšel ven první. Vypadal celkem uvolněný. Sam byla překvapená, byl svalnatější než si myslela, že je. Z hihňání okolo ní poznala, že nebyla sama kdo si to myslel. Zazubil se na Sam, potom uhnul Teal’covi. Měl na sobě koženou tuniku, asi jako gladiátoři v Římě. Vypadal velkolepě. Janetina čelist spadla hned jak ho uviděla. Podívala se na svoji přítelkyni, užívajíc si její reakci, takže neviděla Jacka než řekl. „Teď jste šťastná?“
Podívala se. Stál přímo před ní, měl na sobě velmi uplou a velmi krátkou sukýnku. Skoro nic už nebylo ukryto Saminým horečnatým představám. Jak zírala na ten svalnatý, trochu zarostlý hrudník, byla si náhle jistá, že bude mít potíže s dýcháním.
„Ano, pane. Velice šťastná!“ donutila se mluvit. Otočil se k Teal’covi a Danielovi a k Sam byla najednou otočena dlouhá hnědá záda. Vypadala tak štíhlá a jemná, prostě se toužila natáhnout a dotknout se jich, pohladit je.
„Nech toho!“ nadávala si v duchu. „Skoro slintáš pro všechno na světě.“
„Takže co se bude dít teď?“ Pronesl Jack.
„Dobře, je tady oslava.“ Opáčil Daniel.
„A co se na té oslavě bude dít?“
„Dobře, je to obřad plodnosti, takže…“
„Jednoduše, Danieli.“
„Každý se opije a vyspí se s někým.“
„Oh.“ Každý? Otočil se dokola. Stál pořád u Sam. Nechtěl, aby s moc opila a utekla někam s nějakým mladým atletem a dělala něco, čeho by ráno litovala. Bylo by příjemné, kdyby utekla s ním, ale pochyboval, že by se to mohlo stát, tak ji bude aspoň dobře hlídat, aby to nikdo neudělal.
Žena se vrátila a řekla něco, ale Sam ji neslyšela. Měla potíže se soustředěním s Jackem tak blízko skoro nahým.
Vzchopila se a začala poslouchat tu ženu.
„Toto je náš tradiční nápoj. Udělá vás v noci šťastnými, ale nebudete nic vědět, když se ráno proberete.“
„Aah whisky.“ Řekl Jack. Janet se natáhla pro sklenku a trochu se napila, potom zakroutila hlavou.
„Myslím, že ne, pane.“ Řekla „Není to alkoholické.“
„Ah, dobře.“ Řekl Jack a hodil to do sebe. Když se natahoval pro další uslyšel Daniela. „Podívejte se na ty lidi. Jsou tak šťastní, tak uvolnění. Závidím jejich životní styl.“
„Závidím jim jejich šaty.“ Řekl Jack a vypil další sklenku.
Hodiny míjely a setmělo se. Sam a Janet mluvili s více ženami a když se vrátili k mužům s trochu vystrašenými výrazy na tvářích.
„Co je to?“ Zeptal se Daniel.
„Dobře.“ Řekla Janet. „ta kořalka kterou jsme pili…“
„Někdo tu říkal, že to není alkoholické. Jack se do toho zamiloval, vypil toho galony. Co s tím?“
„Vypadá to, že to v těle vzájemně působí s chromosomy.“
„Což znamená?“ zeptal se Daniel.
„Což znamená,“ řekla Sam „ že se jen muži můžou opít.“
„Aww kruci.“ Řekl Jack a omdlel.
Sam a Janet na něj chvíli zíraly, potom se Sam natáhla a začala ho zvedat.
„No tak, pane. Vezmu vás do pokoje.“
„Pomůžu vám.“ Řekl Teal’c ale Janet prakticky zakřičela.
„NE!“
„Myslím, že si Sam poradí sama.“ Pokračovala, významně se podívala na Daniela.
„Souhlasím.“ Řekl. „No tak Teal’cu, necháme je.“
Sam konečně dostala Jacka do pokoje. Když ho dostala na postel, její ruka náhodně sjela pod jeho sukni a…
„Whow!“
Sam znala mladší muže s více svaly, ale měli jistá omezení na důležitých místech. Ne jako Jack. Ten jeho perfektně seděl ke zbytku jeho těla. Sam tam jen seděla a cítila, jak to pod jejím dotekem tvrdlo, ohromená tím co její velící důstojník celou tu dobu schovával v kalhotách.
„Sam?“
„Pane!“
„Sam, myslím, že když máš ruku tam kde ji máš, tak mi můžeš říkat Jacku.“
Náhle svoji ruku vytáhla.
„Proč jsi to udělala?“ Řekl Jack, nepořádně vyslovoval. „Užíval jsem si to.“
„Jistě.“
Najednou si sednul.
„Ne kdyby to vyl někdo jiný, Sam, jen od tebe. Doháníš mě k šílenství. Jsem z tebe zoufalý. Chci tě víc než cokoliv jiného. Proč to nevidíš?“
Rozplácl se zpět na postel. „Oh, zapomeň na to. Co by ti starej chlápek jako já mohl nabídnout?“
„Docela hodně, třeba to co jsem právě cítila.“ Sam tam stála a dívala se na něj. Byl strašně opilý, ale taky byl velmi připravený, ochotný a schopný. Měla na něj šílenou chuť. Měla ji už od té doby co ho poprvé uviděla skrčeného v jeho židli, vypadal zmláceně a unaveně a naprosto k sežrání. Pochybovala, že by si něco ráno mohl pamatovat. Bylo to teď nebo pravděpodobně nikdy. Nemohla odolat. Vklouzal do postele a řekla. „Pokračuj, dožeň MĚ k šílenství.“
Chvíli na ni zíral, potom se na ni zazubil tím neodolatelným úsměvem a natáhl se k ní, splnit její přání.

Ráno se objevila mrkající v časném raním světle. Byla to dobrá noc.
Do háje s dobrou nocí, byla to ÚŽASNÁ noc. Jack byl pozoruhodně něžný milenec a co teprve jak byl aktivní a vytrvalý. Cítila se velmi uspokojená sama sebou.
Na druhé straně vesnice se vyklubala z chatky Janet. Mohla vidět trochu utahaného Teal’ca, ale šťastného hned za Janet. Daniel taky vylezl, vypadal velice svěží. Dvě dívky se za ním hihňaly. Podíval se na Sam a Janet, obě se usmívaly jako kočky, které dostaly smetánku – víc než jedenkrát.
„Dobré ráno.“ Řekl.
„Danieli.“ Zeptala se Janet. „Pamatuješ si něco z minulé noci?“
„Ano.“ Řekl. Janet a Sam s panikou v očích. „Ale já jsem moc nepil. To jen Jack, ráno jsem byl překvapený, že si vůbec pamatoval svoje jméno.“ Sam si oddechla. Stejně jako byla ta noc dobrá, chtěla vědět, jaké by to bylo, kdyby byl Jack střízlivý. Předpisy a takové. „Avšak.“ Daniel pokračoval. „Teal’cův symbiont ho chrání před tím, že by se mohl opít, takže on si pamatuje všechno.“
„Opravdu?“ řekla Janet lhostejně. „Oh, jaká hrůza.“ Řekla s velikým úsměvem na tváři.
Jack se vypotácel o pár hodin později. Ostatní už byli připraveni jít a hned jak bylo řečeno ahoj, tak odešli. Jack si odchytl Sam, když odcházeli.
„Umm Carterová, opravdu si nepamatuju poslední noc.“
„Ne, pane?“ řekla Sam a trošku se usmála.
„Udělal jsem něco ztrapňujícího?“ zastavila se a podívala se na něj. Všiml si, že to ráno byla pozitivně naladěná a taky si pomyslel, že nikdy nevypadala tak krásně.
„Zachoval jste se jako perfektní gentleman.“ Řekla a rozešla se.
„Dobře.“ Opáčil.  Nenáviděl by se, kdyby se přes Carterovu choval nějak nečestně. Pořád by rád věděl o čem byl ten blažený úsměv na její tváři, ale odhadoval, že to počká na jindy.

„Um, Danieli, proč se Sam tak usmívala?“ zeptal se ho na základně.
Danny se na něj taky zazubil. „Dostala to, co si zasloužila.“ Pronesl hádankovitě.
„Což znamená?“ nechápal Jack.
Danny se ho rozhodl potrápit a dál pokračoval v hádankách.
„Dostala to, po čem nejvíc toužila, ale co by jinak než za okolností včerejší noci nemohla dostat.“
Jack nebyl až tak hloupý jakým se dělal. Po čem by sakra mohla toužit. On si vůbec nic nepamatuje, teda aspoň nic co by mohla být pravda. To ráno se cítil uspokojený jak nikdy. Musel mít pořádně erotické sny. „Co by k sakru mohla nejvíc chtít a jindy by jí to nevyšlo? To mě zmlátila?“ zeptal se Dannyho.
Danny se uculoval. „Těsně vedle, plukovníku. Jen přemýšlejte, ale jste blízko, blizoučko… má to s tebou něco společného.“ Pronesl a opustil ho.
Jack vůbec nevěděl, co mu mohla udělat. Rozhodl se, že zajde za Janet. Ta musela vědět co se tam stalo.
„Doktorko? Řekněte mi, co se tam kruci stalo! Sam je pořád vysmátá a Danny říká, že to má něco společného se mnou.“
Janet se na něj překvapeně podívala. „Vy čekáte, že vám to řeknu? Huh, plukovníku, slíbila jsem že vám to neřeknu a myslím, že by jste měl být rád, protože pokud se to dostane na světlo, tak to nebude nic příjemného.“ Zubila se Janet.
Jack zavrčel a rozešel se pryč z ošetřovny. Ve dveřích ale narazil na Teal’ca, který se přes něj usmíval na Janet.
„Teal’cu! Jsi moje poslední šance! Co se kruci včera stalo na té planetě???“ Ptal se ho značně naštvaně.
Teal’c se na něj konečně podíval. „Nestalo nic, co by jsi sám nechtěl O’Neille.“
Jack se zamyslel, to už někde slyšel: „Plodnosti? - Nebojte se, nebudete dělat nic co by jste nechtěl dělat!“ Nevěřícně se podíval na Teal’ca.
„Teal’cu! My jsme spolu… já a Carterová…?“
V tom se za nimi objevil Danny. „Jak už jsem řekl, Jacku, Sam dostala jen to, co si zasloužila a to po čem toužila.“
Jackovi chvíli trvalo, než si to srovnal v hlavě, potom se ale začal usmívat. „Vy chcete říct, že já a ona…? ANO!!!! BOŽE děkuju!“ začal tam radostně poskakovat.
Všichni na něj nechápavě zírali a zrovna v ten nejvhodnější okamžik tam naklusala Sam. Když zpozorovala Jacka, tak nasadila výraz, který velice silně pochyboval o jeho duševním zdraví, obešla ho velkým obloukem a stoupla si k Janet.
„Co se mu stalo?“ zeptala se jí.
Janet se na ni zazubila. „Dověděl se, co se tam včera stalo.“ Sam se na ni vyděšeně podívala a potom se otočila na Jacka. Její úsměv začal pomalu narůstat a potom se už s pořádným úsměvem otočila na Janet.
„A to tak vyvádí kvůli tomu?“
Janet jen pokývala hlavou.
Hihňající Sam se otočila zpět směr Jack, ale v tu ránu na jejích rtech byly ty jeho. Vrhl se na ni s takovou silou, že se Sam rozplácla na lehátko, které bylo za ní. Jack byl samozřejmě na ní.
Danny jen zahvízdal. „Whoom.“ Ale v tom tam nakráčel Hammond.