,,Carterová, zítra v tuhle dobu už budu ve Washingtonu, tak co kdyby jste šla se mnou dneska večer na večeři a nějak byste mi shrnula ty léta pod mým vedením, co Vy na to?“ šibalsky se usmál Jack.
,,No já nevím, chtěla jsem se připravit na svůj přesun do zóny 51 a taky…“ Sam ani nedomluvila.
,,Ale no tak, na to můžete připravit klidně až zítra“ odpověděl Jack.
,,Tak dobře“ Sam byla šťastná, že s Jackem bude moc strávit večer a sama.
,,Tak já se stavím v osm hodin a vezměte si něco hezkého“ s těmito slovy odcházel Jack z její laboratoře.
Sam tyto slova překvapila, tohle ještě od Jacka nikdy neslyšela.

Bylo už šest hodin a Sam se teprve odemykala svůj byt. Poté co vešla do bytu se šla osprchovat. Ve sprše neustále myslela na to co si vezme na sebe. Po osprchování šla do ložnice a zkoušela si šaty. Čas tak rychle utíkal, bylo už pět minut po sedmé a Sam se ještě nerozhodla. Rozhodovala se mezi černými šaty, které byly s krátkým rukávem a délkou pod kolena a červenými na ramínka s délkou ke kolenům. Nemohla se rozhodnout, přišli jí takové usedlé a nezajímavé a v tom se jí vybavily Jackova slova “vezměte si něco hezkého“. Šaty, které měla v ruce rychle odhodila. Šla do skříně hledat něco jiného…Po chvilce vytáhla bílou krabici a položila ji na postel a sedla si vedle. Otevřela krabici a vytáhla z ní šaty. Rychle se do nich převlékla. Podívala se do zrcadla a hned věděla, že tyto jsou ideální. Barva šatů byla světle modrá a přesně odstín jejich očí, kratší délka šatů zdůraznila její postavu. Délka dosahovala do poloviny stehen a navíc byly s rozparkem. Šaty byly vázány za krk a měly také praktický výstřih, který zdůraznil i její přednosti, které v armádě musela skrývat. Sam se pořád nezdálo a tak se šla ještě do koupelny navonět a namalovat. Výrazně se nikdy nelíčila a tak si dala jen řasenku a černou linku na oči a lehce si přetřela rty světlou rtěnkou. Usoudila, že už je připravená, ale když odcházela z koupelny tak si uvědomila, že jí ještě něco chybí. Boty. S tímto výběrem si byla jistá hned, podle barvy šatů hned našla boty.

Bylo přesně osm hodin, když někdo zazvonil u Sam. Zvonil muž, který byl v obleku a přes něj měl černý kabát. Ten muž byl Jack, neměl sice rád obleky, ale toto byla mimořádná situace.
Sam si rychle vzala ještě béžový kabát a šla otevřít.
,,No, Carterová to je doba, máte 75 sekund zpoždění, takhle pozdě byste do práce nepřišla“ řekl Jack s úsměvem.
,,Ne pane, do práce chodím vždycky včas“ odpověděla také s úsměvem Sam.
,,Můžeme jít?“ Jack se přesunul k jejímu boku a nabídl jí rámě, ona ho přijala a usmála se.
,,Můžeme“ Sam byla spokojená. Šla na večeři s Jackem a bez nikoho jiného, jen oni dva.
Jack jí otevřel dveře od svého auta a Sam nastoupila a on zavřel dveře. Obešel auto, nastoupil a nastartoval.
Jeli dlouho až dojeli k jedné restauraci. Sam tuhle restauraci dobře znala, psalo se o ní hodně v novinách, protože byla vyhlášena svými specialitami. Sam v ní ale nikdy nebyla. Auto zastavilo před vchodem, a vrátný otevřel Sam dveře od auta a od Jacka si vzal klíčky a auto odvezl na parkoviště. Nabídnuté rámě Sam zase přijala a spolu vešli do restaurace. Jack si sundal kabát a Sam pomohl její kabát sundat. Když podával kabáty zaměstnancovi restaurace, aby je pověsil, všiml si co předtím neviděl. Sam vypadala úžasně. Co úžasně, no prostě božsky. Jack chvíli na ní jenom koukal a nebyl schopný ani mluvit. A tak mu Sam pomohla.
,,Pane, vždyť jste říkal, abych si vzala něco hezkého“ Sam to říkala opatrně, myslela si, že to co má na sobě se Jackovi nelíbí. Jackovi se to líbilo až moc a proto z toho nemohl ani mluvit.
,,Carterová, nic lepšího jste si vzít nemohla“ chvilku se zarazil a potom pokračoval ,,jste nádherná.“
,,Děkuji pane“ řekla a Jack se k ní přiblížil.
,,Ne, pane mi neříkejte. Říkejte mi prosím Jacku“ prosebně řekl.
,,Ale vždyť jste ještě můj nadřízený.“
,,Jo a ještě mi tykejte“ dodal Jack.
,,Jak si přejete…teda přeješ…Jacku“ Sam si vždycky přála takhle ho oslovit. Nemyslela si, že jí to někdy navrhne.
,,A já jsem pro Tebe už jen Sam a taky mi tykej.“
,,Dobře Sam, jdeme si sednout? Mám už hlad“ Jack se usmíval, šlo to dobře. A to ještě Sam chtěl říct ještě něco.
Sedli si ke stolu.
,,Dáte si něco k pití? Zeptal se číšník.
,,Sam“ Jack nevěděl co má ráda.
,,Já piju jen když musím“ Sam se usmála a pokračovala ,,ale dala bych se šampaňské.“
,,Takže šampaňské“ potvrdil číšníkovi. Objednali si také jídlo.
Šampaňské jim přinesl během několika minut a nalil jim do skleniček.
,,Tak na co si připijeme?“ Sam pozvedla skleničku.
,,Na Tebe“ řekl hned.
,,Na mě a proč?“
,,Myslím, že bys měla vědět proč jsem Tě pozval“ skleničky oba odložili na stůl aniž se napili. Jack chytil Saminu ruku těsně potom co pustila skleničku. Sam se nebránila. Svou ruku mu nechala. Držel Sam za ruku a chystal se něco říct.
,,Sam, tohle není večeře protože odcházím, ale proto, že tě mám moc rád…Sam, já Tě miluji.“ Sam zůstala na něj koukat jako by nechápala co jí právě řekl a potom řekla.
,,Jacku,…já tě taky miluji“ do očí se jí vrhly slzy. Jack jí pohladil po tváři.
,,Neplač, prosím“ Jack měl slzy taky na okraji.
,,Já pláču štěstím, Jacku, vždycky jsem tě milovala, ale vždycky jsem si myslela, že mě bereš jen jako kamarádku, dobrou kamarádku“ a utřela si slzy.
,,Nikdy jsem tě nebral jen jako kamarádku“ pevně stiskl její ruku.
,,Je to ale proti pravidlům“ uvědomila si Sam.
,,Ptal jsem se ve Washingtonu a mohli bychom dostat výjimku. Jestli chceš?“ s nadějí pověděl.
,,Já bych to moc chtěla, ale co ty?“
,,To víš. Že to chci“ skleničku vzal do ruky ,,a teď si teda můžeme připít na Tebe.“
Sam se jenom usmála. A připili si.
,,Chtěl jsem se Tě ještě zeptat, možná to vyzní staromódně, ale chci tě požádat, aby si semnou chodila“ Jack hledal ta pravá slova.
,,Už jsem ztratil celých osm let tím, že jsem si nechtěl připustit co k Tobě cítím a teď jsem si naprosto jistý co chci udělat. Vím, že to je strašně rychlé a pochopím když mi řekneš ne“ Jack se na Sam díval a čekal na odpověď.
,,Máš pravdu, že je to moc rychlý.“
,,Dobře Sam, rozumím…“ Sam, ale Jackovi vletěla do řeči.
,,Ale moje odpověď by se nikdy nezměnila. Odpověď je ano chci s tebou chodit“ s úsměvem odpověděla.
Jack se nadzvedl ze židle a dal Sam pusu. Pusa to byla jen taková letmá. Taková co se dává na Vánoce pod jmelím. Sam to nevadilo. Od Jacka dostala vždycky pusu jenom k svátku nebo narozeninám a ta byla jenom na tvář.
Číšník jim přinesl jídlo a oni začali jíst. U jídla moc nemluvili. Když dojedli a oblékli si kabáty, odcházeli z restaurace. Auto už měli připravené před restaurací, nasedli do auta a odjeli.
Přijeli před Samin dům, když Sam pověděla:
,,Jacku, já se bojím, že když půjdu dovnitř probudím se a tohoto snu a vše bude jako předtím“ smutně pověděla.
,,Není to sen“ hladil Sam po tváři ,,zítra se probudíš a já tě někam pozvu“.
,,Je to krásný sen a v něm se má stát úplně všechno. Chtěla bych jet k Tobě“ řekla sebejistě.
,,Dobře“ souhlasil a rozjel se autem k sobě.
Autem dojeli k jeho domu a Sam vystoupila, Jack zamknul ještě auto. Odemkl dům a pozval Sam dál. Sam u něho byla několikrát, ale nikdy jako jeho přítelkyně. Vše teďka viděla úplně jinak. V jiném světle.
,,Dáš si ještě něco k pití“ ptal se jí a zároveň sundával její kabát, protože svůj si už sundal.
,,No a co tady máš?“ přesunula se do obýváku a sedla si na sedačku. Jack se koukal do ledničky a řekl:
,,Jenom pivo.“
,,To si taky můžu dát a nemusíš nosit skleničku“ Sam si ještě vzpomínala jak tady byla minule a měla taky pivo. Jack si sundal sako a taky kravatu, rozepnul několik knoflíčků u krku.
,,Víš, že se v obleku necítím dobře.“
,,Chápu“ Sam od Jacka dostala láhev piva a napila se. Jack si sedl vedle ní. Sam se na něj podívala a jejich pohledy se střetli. Sam se k němu přiblížila a políbila ho. Jack jejich polibek prohloubil. Líbali se. Jejich polibky byly zprvu nesmělé, ale něžné. Sam mu začala rozepínat košili, Jack její ruce chytil a podíval se na ní.
,,Sam, ty to opravdu chceš?“
,,Ano, ale nemysli si, že tohle dělám často. Že se s někým vyspím hned na prvním rande“ pořád se na něj dívala.
,,Ne to si nemyslím, ale opravdu to chceš?“ Sam Jacka místo odpovědi znovu políbila. Jackovi polibky byly teď něžné ale i vášnivé. Pomalu jí pokládal na sedačku. Sam ležela teď celá na sedačce. Jack se od ní zvedl a stoupnul si. Vzal jí do náruče, ona mu dala ruce okolo krku a nesl jí do ložnice.
Ložnici ji položila postel. Deku na posteli stáhl až na okraj. Tahal jí opatrně, protože Sam na ní už ležela. Pomalu se přesunul nad tělo Sam a začali se znovu líbat. Sam mu rozepínala košili a on si jí sundal. Začal Sam líbat na krku a potom se přesunul k jejím nohám. Hladil ji po nohách a sundal její boty. Hodil boty na zem a i ty svoje. Přesunul se zase nad Sam a pokračoval v líbání jejího krku. Sam mu rozepínala kalhoty a šťastně se usmívala. Jack se musel zvednout, aby si kalhoty svlékl. Začal Sam líbat na nohou a postupoval pořád výš a výš až náhle byl u konce jejich šatů. Šaty začal tahat nahoru a nakonec jí z nich vysvlékl. Začali se znovu líbat a navzájem si svlékat to poslední oblečení, které měli na sobě. Jack přestal Sam líbat a zadíval se jí do očí a usmál se na ni.
,,Miluju tě Sam“
,,Taky tě miluju“
Celou noc strávili milováním. Jack byl na Sam hodně něžný a to se jí líbilo, nikdy to totiž nezažila.

Bylo půl jedenácté, když se Sam probrala. Ležela na břichu a deku měla na sobě jenom do pasu. Sam byla zmatená, nevěděla kde je. Otočila se a dekou si přikryla trup. V posteli s ní nikdo nebyl. Byla sama i v místnosti. Tuto místnost nepoznával. Najednou pocítila tu vůni, která se jí strašně líbila na Jackovi. Ta vůně přicházela z polštářů. A v tom jí to došlo. Včera to nebyl sen, byla to skutečnost. Skutečně se to stalo. Na posteli si sedla a začala se usmívat. Začala se jí vybavovat ta včerejší nádherná noc. Pořád nevěděla kde je Jack. Lehla si a přemýšlela o tom jak jejich vztah bude pokračovat.

,,No, paní Johnsonová jste gravidní, gravidní, gratuluji“ řekl lékař.
,,Slečna, jsem ještě slečna. Tohle jsem vůbec nepředpokládala“ řekla a přemýšlela co teď udělá.
,,Takže to je neplánované těhotenství?“
,,Ano.“
,,Ale já myslím, že když to přítelovi řeknete bude šťastný“ řekl s úsměvem doktor.
,,Jenomže nevím jestli můj současný přítel je ten otec dítěte“ řekla smutně.
Doktor se podíval do počítače a dodal.
,,Jste těhotná 53 dnů, jestli Vám to pomůže. Můžeme udělat i testy DNA během těhotenství, ale jsou zde velká rizika. Po narození dítěte rizika už nejsou“ řekl doktor a podíval se zpátky na ni.
,,Ovšem jestli si to dítě chcete nechat.“
,,Ano, to dítě si určitě nechám. Nedokázala bych zabít vlastní dítě. Jak dlouho jsem těhotná mi nepomůže, pořád to můžou být oba dva.“
,,Takže vyplníme těhotenskou průkazku“ řekl doktor a začal vyplňovat a říkal údaje nahlas.
,,Jméno – Kerry Johnson, datum narození 8.5 1978…” a pokračoval, Kerry už ho nevnímala. Přemýšlela co udělá s touto zprávou, že je těhotná.

Jack vešel do místnosti a viděl jak Sam leží v jeho posteli. Přišel blíž a sedl si na postel. Sklonil se a dal jí polibek, pohladil jí po vlasech. Sam otevřela oči.
,,Promiň, nechtěl jsem tě vzbudit“ hladil ji pořád po vlasech. Jack už byl oblečený, protože musel pro něco zajet.
,,Ne, nezbudil si mě.“
,,Přišel jsem tě pozvat na výlet do Washingtonu, jestli ovšem chceš a na práci nemysli s Hankem jsem to dojednal. Řekl jsem mu, že si přepracovaná a potřebuješ na nějakou dobu vypustit.“
,,Jo, pojedu s Tebou ráda, ale já nemám sbaleno“ Jack jí dal prst přes rty.
,,Já ti tam všechno koupím. Dneska jsem dojel k tobě a něco jsem přivezl“ a podává jí tašku, kterou nechal u dveří. Sam vyndala věci, které byli v ní. Byly to džíny, triko, bunda a boty. Docela se to k sobě hodilo i když to vybíral chlap. Sam se na něj usmála a Jack pochopil, že má odejít aby se převlékla.

Sam už byla převlečená a proto šla za Jackem do obýváku. On měl v obýváku postavený kufr a už byl připraven. Zvedl kufr a společně šli k autu. Kufr dal do auta a Sam otevřel dveře. A odjížděli na letiště.
Když tam dorazili, Sam byla překvapená, že je to soukromé letiště. Sam byla zmatená. Jack měl zaplacené soukromé letadlo. Vstoupili do letadla a Sam viděla ten komfort uvnitř. Místo klasických sedaček tu byly pohovky a křesla.
,,Můžeme vzlétnout?“ zeptal se pilot tohoto letadla.
,,Ano, můžem“ odpověděl Jack.
Pilot odešel do kabiny.
,,Sam, no tak sedni si“ pobízel Sam, aby si sedla. Přistoupil k ní zezadu a objal jí okolo pasu, políbil jí na krk. Sam si sedla a Jack vedle ní. Objímal jí okolo pasu a přinutil Sam dát si hlavu na jeho hruď.
Ve vzduchu byli už několik minut, když Jack vstal. Sam se na něj překvapeně podívala.
,,Co se děje, Jacku?“ zeptala se.
,,Chci se tě na něco zeptat“ Jack to řekl monotoně.
Sam se lekla a proto rychle vstala. Jack si všiml její reakce a tak začal s tím co jí chtěl říct.. Vytáhl krabičku z kapsy kalhot a klekl si před Sam. Už věděla co jí Jack chce říct a vrhly se jí slzy do očí. Jack otevřel krabičku.
,,Samantho Carterová chceš se stát mojí ženou?“ Sam si rychle klekla k němu.
,,ANO, ANO, ANO!!!! Tohle je snad sen, to nemůže být pravda.“ Jack vyndal prsten a navlékl jí ho na prst.
,,Uděláš ze mě nejšťastnějšího muže na světě“ políbil Sam a následně jí objal.
,,A není to všechno nějaké rychlé? ptala se Sam a pořád byla v objetí Jacka.
Jack jí z objetí pustil.
,,Je, ale já chci být už pořád s tebou“ Jack se usmál ,,a víš proč jsem tě požádal o ruku zrovna ve vzduchu?“ Sam zavrtěla hlavou.
,,Protože jen díky letectvu jsem se poznali“
,,To je pravda“ Sam ho objala ,,za tohle ti nebudu moc nikdy nijak zaplatit.
,,Stačí mi tvůj úsměv.“ A Sam se usmála.

Pokračování příště…