Ve Washingtonu Kerry Johnsonová přišla domů. Její přítel, který s ní bydlel už tam byl.
,,Ahoj Tome“
,,Ahoj“ odpověděl. Seděl u počítače a něco tam psal. Tom pracoval na žalobě pro CIA. S Kerry se seznámil právě tam. Byli spolu skoro dva měsíce, Kerry mu navrhla , aby s ní bydlel a on souhlasil.
,,Máš na mě chvilku? Musím ti něco povědět“ a sedla si k němu. Tom svou práci uložil a podíval se na Kerry.
,,Ano, mám teď chvilku.“
,,Dneska jsem byla u doktora a ten mi řekl, že jsem těhotná.“ Kerry nečekala takovou reakci, kterou Tom měl. Oči se mu rozzářili. Byl šťastný, Objal Kerry.
,,Nikdy jsme o dětech nemluvili, ale přesto jsem se rád.“ Kerry přinutila Toma, aby jí přestal objímat.
,,Tome, já…“ začaly se jí vrhat slzy do očí, nechtěla ho ranit, ale musela mu to říct…,,nejsem si jistá jestli to dítě tvoje.“ Tom na ní užasle hleděl. A Kerry pokračovala.
,,Měla jsem jeden vztah těsně před tebou. Ukončila jsem ho, protože byl zamilován do někoho jiného. Je možné, že to dítě je jeho.“ Ještě před chvilkou byl Tom šťastný. Teď se mu obrátil celý svět. Marně se snažil, ale přesto mu ukáplo pár slz.
,,On to už taky ví?“ ptal se.
,,,,Ne neví, dneska přiletí do Washingtonu. Nejsem si jistá zda mu to mám říct. To dítě co čekám může být jeho i tvoje“ řekla a chtěla vstát, ale v tom jí zastavil. Chytil jí za ruku a přinutil, aby si sedla zpátky.
,,Kerry, víš že tě miluju a jestli chceš tak to dítě budu vychovávat s tebou i když nebude moje. Já jsem byl taky vychován otcem, který nebyl můj biologický. Byl to dobrý otec, vychovával mě bez rozdílu mezi mými sourozenci, kteří byli jeho vlastní. Moc mě mrzelo, že jsem nepoznal svého biologického otce. Když jsem ho před pár lety chtěl najít už byl mrtvý. Moje matka mu nikdy neřekla, že s ním měla mě. A proto by si mu to měla říct. I kdyby to dítě nakonec nebylo jeho, je lepší, aby věděl že se to mohlo stát. A slib mi to, že mu to řekneš.“
,,Jo, řeknu mu to“ Kerry tohle od něho opravdu nečekala.
,,Chci, aby si mu to řekla co nejdřív“ Kerry jenom přikývla.

Sam s Jackem už byli ve Washingtonu. Poté co s letadlem přistáli, jeli do bytu, který vlastnil Jack. Byl to byt poměrně velký a přepychový. Balkón měl s výhledem na velkou část města. Bylo teprve pět hodin a Jack už měl chuť na večeři. Šli do nejbližší restaurace a tam povečeřeli. Po večeři se procházeli po okolí, Jack jí koupil nějaké oblečení a věci ,které chtěla a pak šli zpátky do bytu. To už bylo půl osmé. Jack sotva zavřel dveře od bytu, tak mu zazvonil mobil.
,,O’Neill“  řekl do telefonu a koukal se na Sam.
,,Ahoj Jacku, tady Kerry.“
,,Ahoj, co potřebuješ?“ Jack byl překvapený, že mu volá. Neoslovil jí, protože u něho byla Sam.
,,Potřebovala bych ti něco říct. Jsi už ve Washingtonu?“
,,Jo jsem a co bys mi chtěla říct? Sam zbystřila, Jack mluvil s nějakou ženou.
,,To po telefonu nebudu řešit, mohla bych přijít za půl hodiny do tvého bytu? Je to doopravdy důležité.“
,,Ne, to by nešlo…“ odešel na balkon, aby Sam rozhovor neslyšela ,,...je to opravdu důležité?“
,,Ano,je“ řekla ustaraným hlasem.
,,Tak dobře Kerry, sejdeme se v té restauraci v Rooseveltově ulici ve 22:20, souhlasíš? Ptal se Jack, byl zvědavý co mu chce Kerry říct.
,,Dobře, budu tam. Ahoj.
,,Ahoj“ Jack zaklapnul telefon.
Šel dovnitř a Sam na něj měla otázky.
,,Jacku, kdo to byl?“

,,Sejdu se s ním ještě dneska“ řekla Kerry Tomovi.
,,To je dobře. Hlavně mu to řekni. Vím, že se o něm třeba bavit, ale kdo to je?“ zvědavě se zeptal.
,,Jmenuje se Jack O’Neill. Je generálmajor u letectva“ shrnula to stručně Kerry.
,,Ženatý?“ ptal se Tom, protože mu o něm skoro nic neřekla.
,,Ne, je rozvedený“ nadechla se ,,a nechci se oněm teď bavit“ řekla tvrdě.

,,Přítel, kterého jsem poznal tady ve Washingtonu. Dneska ve 22:20 mě zve na pivo“ zalhal Jack Sam.
,,Jo přítel? A tvůj přítel je ženského rodu? Jacku nelži mi, ať je to kdokoliv já to přežiju.
,,I když je Kerry Johnsonová se kterou se dneska setkám?“ zeptal se nejistě. Věděl, že Sam nebude ráda, ale přesto jí to řekl.
,,Kerry? Ta, se kterou si chodil?“
,,Jo, chce mi jenom něco říct. Předpokládám, že to je ohledně práce. Tak se neboj Sam.“
,,Já se bojím Jacku. Mám takové nepříjemné tušení, že se něco stane“ říkala Sam.
,,Neboj se, nic se mezi námi nezmění.“ objal Sam.

Čas schůzky se krátil. Až bylo na čase vyrazit. Jack šel dřív, aby se mohl vrátit co nejdřív k Sam. Kerry přišla do restaurace později, protože si promýšlela, jak to Jackovi vůbec řekne. Jack seděl už u stolu a měl na stole rozpité pivo. Kerry nejistým krokem přišla ke stolu. Pozdravili se a Kerry si přisedla. Jack čekal co mu Kerry řekne.
,,Jacku, půjdu hned k věci. Před necelými dvěma měsíci jsem ti řekla ať si ujasníš vztah s podplukovníkem Carterovou. Tím jsme náš vztah ukončili.“ Kerry si odkašlala. ,,Dneska jsem byla u doktora. Jsem těhotná, necelé dva měsíce.“ Jack nemohl uvěřit co slyší. Jeho vztah k Sam se úplně změnil a teď tohle.
,,Nejsem si jistá jestli otcem jseš ty. Ihned po tobě jsem měla vztah s někým dalším. Chtěla jsem, abys to věděl. Po narození dítěte udělám testy DNA. Ty potvrdí otcovství jednoho z vás.“ Jack se na ní díval zmateně. Nechtěl uvěřit tomu co mu  právě řekla, protože by to mohla ohrozit jeho vztah se Sam.
,,Kerry, v případě že to dítě je  moje ti se vším pomůžu. Chtěl bych ti pomoc i teď, ale můj vztah k Sam se změnil. Jsme spolu.“ Dořekl a napil se piva.
,,Ten druhý muž je ochoten se o to dítě starat i když nebude. Měl podmínku, abys věděl o mém váhání kdo je otcem.“
,,Je to dobře, že si mi to řekla. Vím, že je to moje chyba, že váháš, měl jsem si dát pozor. Čas ale nevrátím.“
,,Jacku, já už musím jít“ zvedala se Kerry.
,,Mohl bych ti někdy zavolat?“
,,Ano, jistě“ Kerry odcházela z restaurace.
Jack si objednal místo piva vodku a začal se opíjet. Tolik let promarnil, že nevyjádřil své city k Sam. A když vyjádřil, objevila se chyba, kterou udělal před necelými dvěma měsíci.

Jack otevíral byt, byl trošku v podnapilém stavu, ale pořád věděl o sobě.
Sam čekala na Jacka.Hned jak vstoupil šla k němu. Ucítila z něj táhnout alkohol. Nevěděla co si má myslet. Šel s Kerry do restaurace probírat práci a vrátil se opilej.
,,Jacku, co…co se stalo“ ptala se ho ustrašeně. Věděla, že by se neopil jen tak.
,,Sam, musím ti něco říct. Nechci, aby to nějak změnilo náš vztah“ říkal opilecky Jack.
,,Jacku, co stalo, ty…ty mě děsíš.“
,,Mluvil jsem s Kerry. Řekla mi, že je těhotná a že to dítě může být moje nebo nějakého jiného chlapa.“ Jack viděl jak Sam změnila výraz v obličeji.
,,Jacku, to nemůže být pravda. Tohle ne“ slzy jí začaly stékat po tváři ,,ne, tohle ne.“
,,Sam, já vím že je to moje chyba, nedával jsem si pozor. Ale náš vztah tímto nesmí skončit. Jestli to dítě je opravdu moje, tak se o něj postarám. Ale s tebou chci zůstat.“ Sam odvrátila tvář, ale Jack jí přinutil, aby se zpátky na něj podívala.
,,Nechci, aby se něco mezi náma změnilo.“ Sam se na něj podívala a zakroutila hlavou do stran. Sundala si prsten, který jí dal Jack a dala ho na stůl.
,,Už je pozdě Jacku. Tohle se nemělo stát, byla jsem naivní, já jsem si myslela, že už můžu být konečně s mužem, kterého miluju. Ale nemůžu“ vyběhla z jeho bytu a utíkala pryč.
,,Sam, počkej Sam“ běžel za ní, ale už měl něco vypito a tak se po chvíli zastavil. Bouchnul pěstí do zdi a sesunul se podél ní. Slzy mu začaly téct čím dál rychleji po tváři. Chtěl, aby s ním Sam zůstala. Věděl, že to po ní nemůže chtít. Zklamal jí. Přál si, aby mohl vrátit čas. Kdyby si nikdy nezačal s Kerry nebyl by v této situaci. Jack přesto věděl, že mu Kerry otevřela oči a jenom díky její pomoci mohl strávit se Sam příjemné chvíle.
Během dvou dnů byl naprosto šťastný a taky si sáhl až na dno. Připadalo mu jako by se historie opakovala. Když žil jeho syn Charlie byl naprosto spokojený, ale po jeho smrti neměl už pro co žít. Sam sice nezemřela, ale on měl takový pocit.

Sam utíkal co nejdál od Jackova bytu. Slzy jí tekly a tak neviděla ani kam běží.
Doběhla k letišti a pomyslela jen na jedno, kam nejdál odletí. Uvědomila si, že nemá peníze ani pas, jen občanku. Kousek od sebe viděla ceduli, na které byl nápis banky a směrovka, kde se nachází. Neváhala. Utřela si slzy a vešla dovnitř. V bance bylo málo lidí, protože se už blížila půlnoc. Jednomu zaměstnanci vysvětlila svůj problém, že se musí nutně dostat z Washingtonu. Sam mu neřekla pravdu, ale taky ne lež. Z Washingtonu se dostat chtěla, neměla však peníze. Zaměstnanec z jejího bankovního účtu vybral částku, kterou si řekla.
Po odchodu z banky si už byla jistá, kam teď půjde. Nechtěla se vrátit domů, Jack by za ní určitě přišel a to ona nechtěla. Nechtěla ho už  ho nikdy vidět.Vzala si taxík, taxík ji odvezl na nádraží. V nádraží na tabuli si přečetla, kdy jí jede vlak a koupila si jízdenku.  Jel jí za 10 minut. Vlak tam už stál, proto do něj vstoupila a čekala až se rozjede. Rozjel se. Sam odjela z Washingtonu.

Pokračování příště…