Titul: Když odbije půnoc...
Autor: SaMarBe
Překladatel: -/-
Žánr: romance/hc/
Páry: Sam/Jack
Hodnocení: PG
Délka: Krátké
Časová osa: 8. řada
Stav: Kompletní
Synopse: Je Silvestr a Sam trpí, kvůli Jackovi...

______________________________________________________________

První úder zvonu...
Sam se opilecky zakymácela, až měl Daniel strach, že upadne, ale přesto zůstal stát u zasněžených smrků a pohledem ji kontroloval. Nakonec by padala do měkkého. Stál vedle Teal’ca, který fascinovaně hleděl na nebe. Na Zemi byl už osm let, ale Silvestr takhle viděl poprvé.
Druhý úder zvonu...
Sam si přihnula z láhve šampaňského, kterou držela za hrdlo mezi promrzlými prsty, Daniel ji tiše pozoroval. Byl si jistý, že se takhle střískala kvůli Jackovi, který se mimochodem vymluvil na to, že má papírování. Vždyť byl Silvestr...
Třetí úder zvonu...
Rád by věděl, co se mezi těma dvěma událo. Sam byla nepřirozeně zamlklá a už u O’Malleyho se mírně ovínila. Daniel měl oni starost a čím větší měl strach, tím víc byl zvědavý.
Čtvrtý úder...
Sam padla na kolena do sněhu, bylo jí jedno, že jí punčochy okamžitě promokly, nechtěla Nový rok, chtěla jen vrátit čas, žít dál v té sladké nejistotě...
Tón zvonu se změnil, hodiny oznamovaly, že je dvanáct. Byl tu Nový rok. K nebi vylétly další stovky rachejtlí a Teal’c byl v Jiříkově vidění. Daniel došel k Sam, dřepl si k ní a položil jí ruku na rameno.
„Sam? Co se stalo?“ zeptal se opatrně, Sam se jen rozplakala a zakroutila hlavou. „No tak, Sam, nastydneš.“ začal jí domlouvat.
„Řekla jsem pravdu, Danieli: řekla jsem, že ho miluju víc než vlastní život...“ setřásla jeho ruce a vyškrábala se na nohy sama. Pohlédla na nebe a přidušeně vzlykla.
„A co udělal on?“ zeptal se Daniel. Ať už ji to bolelo jakkoliv - a Daniel věděl, že moc - muselo to ven.
„Odešel.“ škytla Sam a zvedla si k ústům láhev. Daniel jí ji taktně vypáčil ze zmrzlých prstů.
„Nic neřekl?“ vyptával se dál. Sam zakroutila hlavou a po mokrých studených tvářích se jí koulely slzy. Daniela bodlo u srdce, vždyť na to Jack tak dlouho čekal...
„A proč?“ zeptal se sám pro sebe Daniel.
„Protože je to idiot.“ ozvalo se mu za zády. Sam se otočila tak prudce, až zavrávorala a se smíšenými pocity zírala na Jacka. Posmrkla a otřela si slzy. „Danieli, nech nás prosím o samotě.“ otočil se Jack na egyptologa a Daniel váhavě odešel stranou. Sam znovu obrátila oči k světélkujícímu nebi, jeden jediný pohled na něj ji bolel.
„Sam...“ začal opatrně, hlas mu ale selhal. „...mrzí mě to...“  
„Co?“ vyhrkla Sam. „Že tě miluju?“ dodala, alkohol v krvi jí náramně ‘pomáhal‘.
„Ne, ne, to ne...“ zakroutil hlavou Jack. Zvon se odmlčel a Sam upřela na Jacka zrak. Jack se zhluboka nadechl. „Lituju toho, že jsem tak odešel, ale zaskočila jsi mě... Jsem moc ráda, že jsi mi to řekla.“ vyjádřil se nakonec. Sam pokývla hlavou, přešlápla a zkřížila ruce na prsou.
„Jsem opilá.“ pousmála se. „Asi bych měla jí domů.“ šeptla. Jack natáhl ruku a pohladil ji po tváři.
„Taky tě miluju, víc, než si dovedeš představit...“ zašeptal. Sam zvedla oči a postoupila o krok k němu. Jack si ji přitáhl k sobě a naklonil se k jejím rtům. Něžně se jich dotkl, jen tak na zkoušku a potom trochu ucukl, aby jí viděl do očí. Sam pootevřela rty a pak jejich ústa konečně splynula v polibek. Nad hlavami jim létaly rachejtle a ohňostroje a házely na ně barevné odlesky.
Teal’c poprvé sklouzl pohledem od rachejtlí, pohlédl na své dva přátele a potom se otočil na spokojeně tvářícího se Daniela.
„Takhle se tedy na Zemi slaví další rok, Danieli Jacksone?“ otázal se a Daniel kývl.
„O’Neill a podplukovník Carterová to vzali velice vážně.“ usoudil Teal’c a tentokrát se Daniel pousmál.
„Ne, T., oni neslaví Nový rok, oni slaví nový život.“ Teal’c pokývl hlavou.
„Už bylo na čase.“ Daniel pozvedl obočí.
„Jo.“ řekl nakonec. „Pojď, mrkneme se na Hvězdný války.“ navrhl a Teal’c vykročil.
„Dobrý plán, Danieli Jacksone.“ schválil jej Teal’c. Oba dva vykročili a nechali objímající se pár za sebou.