Titul: Miss me? 
  Autor: Gail R. Delaney 
  Překladatel: Mainly
  Žánr: Romance 
  Páry: Sam/Jack 
  Hodnocení: Mládež
  Délka: Krátké
  Časová osa: 9. série 
  Stav: Kompletní 
Synopse: Jack se vrací do Colorada Springs
______________________________________________________________
Byla to dobrá věc, Jack projížděl ulicemi Colorada Springs a  nic víc než čistá vůle držela jeho oči otevřené. Byl vyčerpaný. Nemohl si teď  najednou vzpomenout, proč si myslel, že řídit celou cestu z Washingtonu  domů byl dobrý nápad.
*Oh, pravda, ... Minnesota.* 
S měsíčním volnem, které si vydupal, si to pěkně naplánoval.  Když se mu ještě oči tolik neklížili, zastavil se v Coloradu  v rybářských potřebách, kde si vyzvednul, konečně, svou zásilku na  rybaření. A proto jel domů. Potřeboval svoje auto. To krásný, černý, vyleštěný,  ... jak když malé nákladní.
Někde kolem Topeka dostal nápad na chvíli zastavit. Našel  malý hotýlek. Nechal si naplnit jeho termosku s kávou, nic víc si  nekoupil, takže ušetřil :-) a dostal k tomu ještě extra silný cukr, aby tu  chvíli za volantem ještě vydržel a rozhodl se pokračovat v cestě. Teď  řídil v neobvyklé kombinaci s vyčerpáním a kofeinem, který mu  zatemňoval mozek.
Projel známými ulicemi a nakonec našel jeho vlastní, malý,  tichý dům, který stál zastrčený úplně na konci ulice v kompletní tmě. Jack  zahnul k příjezdové cestě a vytáhnul klíčky ze zapalování. Položil svoje  ruce před sebe a nechal je chvilku odpočinout. Levou ruku potom stěží zvedl a  zamžoural na osvícený displej hodinek.
23:37 
*Zatraceně . . .* 
Neměl by „mimořádné“ 4-hodinové zpoždění, kdyby nejel přes  ten obchvat z Washingtonu. A ještě nějaký auto mělo na 5 km  z Indianapolis nehodu, sakra, mohl tady být ještě klidně o hodinu dřív!  V posteli! Slastně by spal. Jenom pouhá myšlenka na to mu zavírala oči.
Jack otevřel dveře od auta a nechal jeho nohy volně  sklouznout na černý beton. Došoural se k zadnímu sedadlu a vyndal jeho  rybářskou výstroj a ještě nějaké další věci a hodil si to jako při pěší  turistice přes rameno. Jakýmsi zázrakem s tím došel až ke dveřím,  instinktivně našel klíč od hlavního vchodu ve svém velkém svazku a otevřel je,  stěhujíc to všechno dovnitř.
Vstupní hala byla tmavá až na nějaké paprsky měsíčního  světla, které pronikaly různorodě skrz okno. Jack položil „jemně“ vybavení na  podlahu a klíče nechal n stolku v hale. Rozhodl se, že to vybalí až zítra.  Plánoval pobýt v Coloradu Springs týden, maximálně 10 dní, vyřešit konečně  všechny smlouvy, než se natrvalo přesune do Washingtonu zpátky do jeho nové  pozice velícího v „Home security.“ 
OK, „nové“ nebylo zrovna to nejlepší slovo. Byl v DC po  celé 3 měsíce.
Připadal si, jako když je zpátky v SGC, stále přichází  domů později. Doklopýtal se k ledničce pro pivo a nějaké zbytky. Ale Jack  věděl, že tam nic nebylo, a přes to, že tam něco bylo, nechtěl to ani vidět.  Obzvlášť ne prázdný žaludek. Pokrčil rameny a snažil se pověsit si svoje sako,  ale protože mu to nešlo, tak ho nakonec i se zbytkem přehodil přes zábradlí u  schodů a zamířil do ložnice. 
Pohyboval se po svém domě instinktivně, nepotřeboval nějaké  světlo, které by mu řeklo, kudy má jít. Jeho oči byly stejně napůl zavřené.  Jack vkráčel s těžkostí do ložnice a dotrmácel se do koupelny. Opřel se o  kraj umyvadla a opláchl si obličej studenou vodou. Jednou se hluboce nadechl a  jeho tělo dostalo ještě aspoň trochu energie. Sedl si na kraj postele a  natahoval se ke tkaničkám na jeho botách.
Když to ale udělal, chlupy na krku se mu zježily a každý  nerv v jeho těle se zachvěl. Jack ztuhl.
Nebyl sám. 
Pak se znovu pohnul, rychle si nazul boty, ale jeho oči  skenovaly tmu. Vzduch v místnosti se změnil, jeho tělo na tu změnu vášnivě  reagovalo. Jack se pomalu natočil stranou, hluboce se nadechl a v nose ucítil  novou vůni.
Zázvor a grapefruit ... a něco ojedinělého ...
Chtěl se zvednou, ale jeho host k němu vletěl  z rohu pokoje a s velkým „bum“   byl Jack rychle zpátky na posteli. Prosmeklo se mu to v rukách.
Ale našel něco, s čím nechtěl bojovat. 
Jemné. 
Zaoblené. 
Ženské. 
Její ruce uchopily jeho tvář a její rty překryly jeho ústa.  Jack hltal její sten, když dorazil rukama k jejímu pozadí a odstranil její  nevýhodu, takže si mohla dovolit obkročmo si sednout na jeho boky ( pozn.  překl.: předpokládám, že asi měla sukni. Není to tady moc popsáno, podle všeho  odstranil nějaké její břemeno, tak nevím. ). Zavrtěla se proti jeho tělu, které  se stačilo rychle probudit díky jejímu polibku. Před očima mu lítaly rachejtle  jako na 4. července. ( pozn. překl.: každý prostě neví, ale prostě Den  nezávislosti. P. S. Dobrej film ).
Nakonec přerušila kontakt a Jack nasával vzduch, který  z něj ona vysála a způsobila v jeho krku ohnisko. V hrdle měl  prázdno a pod ohryzkem sucho. Jeho smysly vrávoraly, hlava zvonila z toho  náhlého erotického udušení a náhlý spěch krve do jeho třísel jen zvýšil efekt.
Kousala a líbala jeho krk, její dlaně byly pod jeho tričkem  a Jack jen sténal. Jenom ho to však povzbudilo a navíc se teď její prsty  snažily neuváženě rozepnout jeho džíny. Zčásti se jim to podařilo. Jack otočil  jeho hlavu zpátky k té její, hledal její ústa, ale ona byla až moc  zaneprázdněná jeho krkem a jedním moc citlivým místečkem pod jeho uchem.
Jack pohnul boky proti ní, čímž si od ní vyvolal jemný  nedovolený sten. Nakonec se mu podařilo ustálit jeho dýchání dostatečně na to,  aby mohl mluvit a nasucho polkl, protože měl v puse hotovou Saharu.
„Chyběl jsem ti?“ zeptal se, když vedla její ústa  k jeho ušnímu lalůčku.
Trošku se zavrtěla a zašeptala: „Ne tak docela ... “
Jack se zasmál a přitáhl ji, aby měli jednu společnou  pozici. Třel jeho tvrdou erekci proti spojení jejich stehen, pevně, ani se od  tama nehnul. Saminy oči se zavíraly a její hlava se motala. Jack je položil na  postel a její ruce se propracovali k jeho ramenům a Jack schoval hlavu do  jejich nádherných křivek.
Její dýchání se zadrhávalo, prsty mu projížděly ve vlasech.  „Chceš, aby odešla?“ zeptala se rychle.
Navedl jeho boky znovu proti ní, znovu se zasmál do její  kůže, jak se snažila zakrýt svůj výkřik. Jack se přestal opírat lokty o postel  blízko její hlavy a nadzvedl se tak, aby jí mohl vidět přímo do tváře. Světlo  měsíce pronikalo skrz okno a osvětlovalo její obličej. Vypadala jako anděl.
Neskutečně sexi, neskutečně vzrušující, dobré vlastnosti pro  pravého anděla.
"Zbláznila ses?“ 
Sam se zasmála a Jack zastrčil jeho jazyk hluboko do jejich  úst. Jeho srdce mu bušilo až ve spáncích, jeho mysl si uvědomovala všechno, co  se týkalo Sam.
Haha, „Sam“, je to úžasný si to myslet, ještě lepší říkat.
„S domácím uvítáním jako je toto budu domů jezdit častěji.“
Sam se odtáhla zpátky a dorazila svýma rukama k jeho  tváři. V měsíčním světle její oči zářily a rty se třpytily od vlhkosti  jejich polibků.
„Kdo říká, že máš jít pryč, abys to dostal, když to dostáváš  teď doma?“ řekla s malým úsměvem.
Jack zasténal a znovu spojil jejich rty, ještě zamumlal:  „Sladkéééééé ... “ proti jejím rtům, jak si ho přitahovala blíž.