Titul: Nečekané překvapení
Autor: Bajča Knotková
Překladatel: -/-
Žánr: Romance
Páry: Sam/Jack
Hodnocení: Děti
Délka: Krátké
Časová osa: Neurčeno
Stav: Kompletní
Synopse: Když na akci něco nevyjde...

__________________________________________________________

„O´neill,ozvěte se! Carterová, Danieli, Teal´c. Slyšíte?“To je divný ,že se nehlásí.Jack O´neill začínal mít divný pocit,že se mu nikdo neozval.
    ,,Plukovníku Michle,co se stalo,sakra?No tak mluvte!“ Jack začínal ztrácet trpělivost.Po chvíli si uvědomil že se nechová tak jak by se měl chovat brigádní generál.
     Michlovi bylo trapně před O´neill.Teď neví co mu říct,aby to nevypadalo.Tak že je tam všechny nechal,celý svůj tým SG 1.
    Na jednou ve vysílačce za praskalo a ozval se hlas doktora Deniela Jackson ,,Jacku,jsme pod palbou.Dostaň nás ,sakra,pryč!“,,Ok,Danieli,kde jste?A co je s tím krámem?“,,Jacku špatně tě slyší hoď s tím svým generálským zadkem!Jsme na mýtině asi kilometr od brány.Po spěš si!,,
    Jack se už nezdžoval Michlem.A začal dávat rozkazy všem kdo byl poblíž.Než se plukovník rozkoukal,generál běžel udaným směrem.

    Teal´c zatím opětovával palbu proti nepřátelský Jaffum .Kteří je napadli ze zálohy když se chtěli vrátit na smluvené místo.Deniel se kryl za kmenem stromu s braní připravenou k palbě po nepříteli.Za jeho zády se s chovávala podplukovník Samanta Carterová.Byla plně zaměstnaná zprovozněním hvězdné brány.
    To už z opačné strany přibíhal O´neill ,který začal hned střílet po Jaffech co ohrožovaly jeho bývalý tým.Přitom rozdával příkazy  všem vojákům i vědců co tam byli.Tentokrát jich tam bylo hodně.Asi po půl hodině namáhavé bitvy bylo rozhodnuto o vítězi.Vojáků nad Jaffi.
     ,,Sem jak si na tom?“Sem se usmála na Deniela.,,Už jsem hotová!“Když se k nim konečně dostal Jack i Teal´c.O´neill se okolo sebe rozhalí žel.Ničeho zvláštního si nevšiml až když se ze země s obtížemi začala zvedat podplukovník Samanta  Carterová.Tak k ní na táhl ruku Sem jí vděčně přijala.Po tom když stála si rukou sáhla na pomalu se zakulacující bříško.,,Děkuji pana.Poslední dobou mám problémy se zvednout bez cizí pomoci.“Generál na ní koukal s otevřenou pusou pak z něho vypadlo.,,Co tady děláte sakra děláte s tím břichem?“Sem se nadechovala k odpovědi,ale Jack už jí nevhrnoval pozornost tu opoutal  Plukovník Michl.,,Co to má znamenat?“Když to říkal tak ukazoval na podplukovníka Carterovou .Cameron Michl koukal na generála s otevřenou pusou.,,Co na mě tak blbě čumíte?Jak jste mohl do pustit,aby se šla v tomhle stavu.“To už se vůbec neovládal řval jak smyslů zbavený na plukovníka.
   ,,Pane,já šla dobrovolně“
,,Carterová s vámi nemluvím.Ták mlčte!“
,,Pane,Cam zato ne může…“Jack zvedl ruku a tak Samantu přerušil.Sem se v té chvíli oči zaplnili slzami.Snažila se je zadržet,ale nešlo to.Deniel hodil po O´neillovi pohled který říkal jsi osel Jacku.Ale to už jí celou otřásajíc se vzlyky držel v náručí.
   Generál už plačící Samantě nevěnoval žádnou pozornost aspoň tak to přišlo všem co ho neznali tak dobře jako Teal´c s Dennym.Kteří ho znali za tu dobu co jim velel.Ho měli dost prokouklého jako například věděli že nesnáší vědce všech oborů a hlavně ty co na něho koukali přes prsti když nevěděl o čem mluví.Bylo vidět,že má rád asi jenom dva vědce.Ale lidem co Jacka neznali spíš přišlo,že doktora  Deniela Jaksona a Samantu Carterovou jen toleruje.
  

    O dvě hodiny díl se šel Jack pomalu kolem balícího se tábora na jeho rozkaz.Měl v úmyslu vyhnuti se jakému koliv  kontaktu s pod plukovníkem.V tu chyly zahlédl krásnou mladou blondýnku jak se hrabe ze zemně kde seděla než si  ho všimla,že jde přímo k ní.Už pomalu stála,ale zatočila se jí hlava vyčerpáním a přepracováním.Pozvolna klesala kdo trávy.V tom ucítila jak jí někdo chytil.Těsně předtím než znova skončila na zemi.Se ocitla v něčí náruči.
 Pak jí klesla hlava na rameno toho neznámého.Než se Jack vrátil se Sem ve své náručí zpátky do tábora.Vlastě to už nebyl tábor,žedný stan už nestál,vše bylo z baleno a připraveno na návrat na Zem.
    Podplukovník Michl viděl O´neilla s jeho nákladem hned se k nim rozběhl.Jack zpomalil,ale to už ho viděl celý vědecký i vojenský tím jak nese bezvládné tělo.Michl ho dohnal.,,Co se stalo?“Jack si ho měřil pohledem o kterém by se dalo říct,co si myslíš,že jsem na ni křičel.To už tam stál i Doktor Jakson a za ním Teal´c.
   ,,Jacku co se děje? Je Sem zraněná?!“
,,Ne.Já doufám,že je jenom přetažená.Kdo ví jak dlouho přesně děla na tý posraný bráně?“V tom momentě se pohnula a přitiskla se k O´neillovi víc jakoby se v sevření jeho paží cítila v bezpečí.
    ,,Jacku,ty si na ní zase křičel?Že jo?“
,,Ne,nekřičel Danieli.Proč bych to dělal?“
,,Promiň.Já vím,že bys Sem neblížil vědomě.“
   O´neill se otočil s Carterovou v náručí k hvězdné bráně.,,Jde se domů bando!Teal´cu zadej adresu!“

    První prošel bránou Jakson s Teal´c následováni dalšími archeology.Za ni mi prošli vědci a zbývající vojáci.Jako poslední prošel Jack držíc Sem v náručí.
    ,,Generále O´neille rád vás vidím.“To už se rozléhal celým komplexe SGC o zývalo: ,,Zdravotní tím do prostoru brány.Zdravotní tím do prostoru brány.“

   Na ošetřovně ležela Samanta kolem ní pobíhalo několik doktoru.Kteří se věnovaly zraněním.
   Sem se začala probírat,když otevřela oči tak jí světlo nepříjemně bodalo.Byla unavená a nevěděla co se děje.Nebo si to nechtěla připustit.Na jednou jí došlo,že jí někdo drží za ruku.Po otočila hlavou.U viděla,že u jí postele sedí někdo v uniformně.Pak někdo přišel a roztáhl závěs,který od ní odděloval ostatní pacienty.Byl to Daniel.Rozhlížející se.Pak jeho pohled padl na Jackovu ruku,která  jí držela.
   ,,Jak se cítíš?“
,,Už jsem se cítila lépe.Co tu dělá?Jak dlouho tu je?“
,,Sedí tady od doby co tě sem přinesl.“
,,Přinesl??!!“
,,No víš tys omdlela a Jack byl u toho.Tak tě pronesl i bránou.“
,,Proč?Mi to dělá?Proč?“Na to Daniel odpověď neměl.To se mu stávalo málo kdy,že nemněl odpověď.
,,Danieli to si …“V tom momentě se Jack probral ze svého klidné ho spánku.,,Tak já vás nechám o samotě.Ahoj.“
 ,,Ahoj Denny“Jakson se jenom usmál a odešel do své kanceláře.Proto,že mněl hodně práce s popise nalezených věcích na planetě Px256.Ze které se uvolni,aby do provázel Teal´c a Sem.Na záchranou misi pro O´neilla a jeho doprovod.
   Po tom co odešel.Bylo v místnosti takové ticho,že se to zdálo nemožné.Jackovi došlo,že jí pořád drží za ruku.Tak ji hned pustil jako by se snad spálil.
   ,,Co tu ještě děláte pane?“
,,Chci svá mi mluvit o tom co k vám cítím?“
,,Pane nemluvte o…“V tom jí přerušil.,,Chci vám říct že vás miluji.Miluji tě Samanto Carterová.Miluji tě,miluji,miluji vás podplukovníku.“Když to říkal jeho ústa se nebezpečně blížila k jejím rtům,splynuli v jedno.Ten polibek byl jemný,plný citu,který se za tu dobu co se znali nahromadil v jeho srdci.Přerušil polibek tak náhle.Ted´si vzpomněl na to,že má pod srdcem dítě jiného muže.On s tím nic nedělá to dítě tu prostě je.Potom ho napadlo co když je vdaná.
  ,,Promiňte Carterová.Nevím co mně to napadlo vás líbat.Nebo jak se vůbec jmenujete?“Sem ho chytla za ruku a řekla .,,ON mně zan…“Nedokázala to vyslovit ani před ním muže,kterého miluje tak strašně dlouho.O´neill se zarazil a křikl na ní.,,Co to plácáte podplukovníku?!Jste v jiném stavu.“Sem už mněla oči samou slzu.Ne znova už ne.Nechci to prožívat znova. Ani na to myslet,bylo to příšernéJeto jediná možnost jak ho tu zadržet.,,Máte pravdu jsem jiném stavu,ale ne z mužem,kterého miluji.Ten pro mně nic neznamená.Já totiž miluji jednoho svého nad řízeného už několik let.“Musí od ní pryč,co nejdál nebo se zblázní.Na co si sakra myslel,že si sedneš a ona ti skočí kolem krku jak za milovný puberťák.Odešel.On odešel ani jí nevyslechl.Na Sem začali účinkovat prášky.Za chvíli už oni čem nevěděla usnula.

   Mezitím O´neill došel ke kanceláři kde bylo napsáno“Doktor archeologie Deniel Jakson“to tu za mně nebylo.Vzal za dveře a stoupil do Denielova království.Jakson se právě věnoval nějakému překladu.Byl do toho tak zabrán,že si ani Jacka nevšiml,když usedal na židli naproti němu.Tak mu Jack zamával rukou před obličejem,aby upoutal archeologa na svoji přítomnost.
   Deniel se lekl,když zahlédl pohybující se ruku před svým obličejem ruku.,,Denny tak mně už vnímáš?“,,Jo,vnímám.Tak sis sní promluvil?Chudák malá jak jí to mohl někdo udělat?Co?“ O´neill nechápavě koukal na archeologa,který seděl naproti.,,O čem to mluvíš?“
,,Sem ti to neřekla,že ten parchant jí to…“Jack mu skočil do řeči.,,Co jí kdo udělal?“
,,No víš,Samantu znásilnily,ted mě mlč,poslouchej.Mi nevíme kdo?Ona s nikým nemluvila.Pak jí něco řekl Teal´c.“
,,Co jí mohl ten Jaffa říct?“
,,To nevím,Sem od té doby mluví,pracuje,ale pořád mám strach.“    
,,Ta a strach?“
,,Má nebo aspoň měla strach zůstat někdo sama.“
   Jack se zvedl přešel přes celou místnost.Kupodivu vypadal zamyšleně což nebylo u něho běžné.Spíše překvapující i pro ty co ho znaly.
„Na co myslíš?“
„Na Carterovou.“Na to odešel z místnosti.Ani se neotočil tak aspoň neviděl můj nechápaví výraz a kroucení hlavou.Co chce ten blbec dělat?No doufá,že ne nějaký průser.Ale to by nebyl on,kdy něco nezvoral nebo neřekl něco nevhodného jako vždy a všude bez ohledů na následky.No co.Já ho nezněním.Tak zase zpátky k práci!!

Generál se přibližoval k ošetřovně.Přede dveřmi málem vrazil do sestry zdravotní konající zrovna službu.Sestra za salutovala když zjistila,že ten do koho málem vrazila je sám brigádní generál Jack O´neill.On jí nevěnoval žádnou pozornost.Ve šel na ošetřovnu.Zamířil k místu kde ležela Samanta.Ona tem nebyla.Tak zamířil k sestře,která seděla za stole.
  „Hm…“Udělal.Žena vzhlédla od stolu.,,Kde je Carterová?“,,Myslíte,pane,slečnu Samantu Carterovou?Ta už opustila základnu.“Jack se na ní nechápavě podíval.Co to blábolí?,,Ne já myslel podplukovníka Samantu Carterovou.“,,Pane.Ona odchází z armády.To zprovozní byla její poslední akce.Tak seto aspoň povídá po základně.“O´neill na ni kývl hlavou na znamení díků a odešel.
 

  Na chodbě neděl kam jít.Asi 30 minut bloumal bezcílně po základně.Nevnímal vojáky co potkával a ni jiné lidi pracujíc pro SGC.Na konec došel k laboratoři.Kde nějaký technik sundával ceduli s nápisem:“Podplukovník Dr. Samanta Carter“.Jack nevěděl proč vešel dovnitř.On přece laboratoře nemá příliš v lásce,ale tahle byla jeho Sem.Rozhlédl se kolem sebe všude byli krabice.K jedné přistoupil.Otevřel víko a v ní hned na vrchu ležela v rámečku fotka generála Jakoba Carter.Pod tou fotkou byli další fotky.Na některých byl on,Deniel,Tael´c,Jonosh a na poslední Michl.Jack si ty fotky ze zájmem prohlížel.
   Najednou mně zvláštní pocit.Já jí miluji.Ani mi už nevadí,že je moje podřízená.Jsem generál a ona podplukovník.Co na tom záleží?Miluji podplukovníka doktorku Samantu Carterovou.Jak dlouho mi trvalo na to přijít,že bez ní nemůžu být.

    Na to se vyřítil ze základny.Nehledě na předpisy o opouštění tajných základen.Odjel s vím k Sem.Honilo se mu hlavou,že je jak poblouzněný puberťák.Který neví jak říct holce,kterou dlouho miluje dlouho.Miluji tě.Chtěl křičet miluji tě Sem.O´neill ani nevěděl jak dlouhou je to co upustil SGC.
    Vystoupil s auta,kterým ujížděl ze základny.Ted stojí před Samantiním domem.Jack došel ke dveřím.Na které zaklepal.Nikdo mu nepřicházel odevřít.Pak sklopil hlavu,otočil se k odchodu.Najednou se zarazil.,,Pane!“Znělo to překvapeně z jejích úst.
,,Carterová můžu dal?“Ustoupila zpátky do domu.O´neill šel za ní.Pak se otočil zavřel dveře.,,Sem,vím co se vám stalo.Je mi to líto.“
,,To je v pořádku,pane.“
,,Ne.V pořádku nejni nic.Chci se ti omluvit za to co jsem říkal na ošetřovně.Od pust mi to!Miluji tě.Já jsem žárlil.Protože…“Sem se k němu natáhla a políbala,líbala ho na ústa tak dlouho než jí začal polibky oplácet.Od táhla se od něho jen malí kousek.Za šeptala:,,Miluji vás generále O´neille“.