Titul: Něco tu přeci jen je
Autor: Medea
Překladatel: Alis
Žánr: Romance
Páry: Sam/Jack
Hodnocení: Dospělí
Délka: Dlouhé
Časová osa: 9. sezóna
Stav: pokračuje Pane, to tlačítko! a Když vás něco překvapí
Synopse: Jack odešel z SGC do DC... Je tu nějaká naděje pro něj a Sam?

______________________________________________________________

Byla to jedna z mála jeho návštěv Colorada Springs, kdy tu nebyl v záležitosti letectva. Cassie mu zavolala a řekla mu, že jí chybí. A protože byl jedním z mála, kterým Janet Fraiserová věřila, že se její dceři nic nestane, sedl na první letadlo. Samozřejmě to nebyl jediný důvod jeho návštěvy. Chtěl vidět Sam, jak to zvládá být teď pro Cassie matkou. Po tom kolikrát už zachránili svět, 8 nebo 9 krát, být tu pro Cassie, bylo ve srovnáním s tím zanedbatelné.

Když Jack dorazil na místní letiště, očekával usmívající se Cassie nebo Carterovou, ale ani jedna z nich tu nebyla. Vyšel ven, aby zavolal Cassie, když viděl, že právě přijela. Autem, kterým on dřív jezdíval do práce.

„Ahoj, Carterová ti nepřipomněla, abys tu byla včas?“

„Už jste slyšel o dopravní zácpě, generále?“

Jack se posadil na sedadlo spolujezdce a svou tašku hodil na zadní sedadlo.

„Takže, jak to zvládá?“ Zeptal se, když vyjeli, trochu rychle.

„Jde jí o dobře. Sam se trochu zlobila, že jsi mi dal auto.“

„Ano, no já, věděl jsem, že to zvládneš.“  Podíval se na ni a uvědomil si, že se usmívá. Janet ji dobře vychovala. To, že ztratila matku, ji zasáhlo, ale Cassie se dobře přizpůsobila. Její matka ji chybí, ale kvůli tomu nepřestala normálně žít. Podívala se na něho a viděla, že se na ni dívá.

„Co?“ Zeptala se a podívala se na něj způsobem, jak to dělal on Carterové, když se ho na něco ptala.

„Nic,“ odpověděl a usmíval se.

„Ale no tak strejdo Jacku, řekni mi to.“

„Jenom jsem si vzpomněl na to, když jsem ti dal tehdy psa. Ty…..“

„Strejdo Jacku, pokud chceš vědět, jak se mám, tak se klidně zeptej. To, že to nebyla tvoje první otázka, mě překvapilo.“

„Myslel jsem, že se tě na to ptá každý.“

„Je mi fajn. Bude to zase dobrý. Mám Sam, tebe, Daniela a Teal´ca. A taky moje přátele.“

„A přítele?“

„Teď zrovna ne.“

„Dobře.  Nerad bych musel někoho zastřelit. A co škola?“

„Všechno v pořádku. Strejdo Jacku?“

„Ano?“

„Jestli se chceš zeptat na Sam, tak se mě prostě zeptej.“

Podíval se na ni způsobem * nevím, o  čem to mluvíš* a otočil se, aby se podíval jinam.

„Není to tak, že by se mě neptala, když mi zavoláš nebo když od tebe dostanu mail. Víš to, že.“ Dodala a zatočila k východu.

„Cassie…“

„Strejdo Jacku, podle toho, co mi říkal máma o pravidlech a těchhle věcech, teď když už nepracujete na stejném místě, by to mohlo být jednodušší….“ nechtěla na něho moc tlačit, tak přestala.

„Jak se má Carterová?“ Zeptal se Jack, pokusil se tak změnit téma.

„Má se dobře. Pracuje, přijede a strávíme spolu nějaký čas.“

„Snaží se, víš to, že.“

„Já vím a cením si toho. Ale máma mi moc chybí.“

„Já vím. Bude tady Carterová taky?“

„Měla tu být. Ale byly ….“

„Nějaký experiment …. ano… který ji zdržel v laboratoři.“

Přijeli k domu Janet a Cassie zaparkovala, ale do garáže nezajela.

„Můžeš spát v mém bývalém pokoji. Bývá v něm Sam, když je tu se mnou. Vím, že tvým zádům by se pohovka moc nelíbila. Čínu nebo pizzu?“

„Pizza bude fajn.“

Když vešli do domu, oba směřovali do kuchyně. Jack věděl, že tu Carterová mívá pivo. Otevřel ledničku a jedno si vzal. Cassie zvedla telefon a objednala pizzu, kterou má Jack rád. Jack jí nabídl otevřené pivo, ale zavrtěla hlavou, usmívala se na něho.

„Bude to za 15, 20 minut,“ řekla mu, když zavěsila. „Řekl jsi někomu, že tu budeš?“ Zeptala se ho a vzala si od něj sklenici čaje, který jí nalil.

„Přijel jsem za tebou. Takže, co budeme zítra dělat?“

„Potřebuju trochu pomoct s úkolem z astronomie; a když tady Sam není, nevím o nikom lepším, kdo by pomohl, než o tobě.“

 

Pizza dorazila právě včas, Jackův žaludek už se začínal ozývat. Jedli a přitom si povídali o tom, co dělali; o plánech se školou a o tom, jak to Jack zvládá v nové práci. Povídali si, dokud Cassie nezačala zívat a Jack si neuvědomil, že už je pozdě.

„Dobrou, strejdo Jacku,“ napůl řekla a napůl zazívala Cassie a dala mu pusu na tvář.

„Dobrou, Cass.“ Počkal, až vejde do svého pokoje, potom zkontroloval všechny dveře a okna a teprve pak si šel lehnout.

                                               /*/*/*/*/*/*/*/*/*/*/*/*/

 

Sam to trochu mrzelo, že nebude moct strávit víkend s Cassie kvůli nepříjemnosti v laboratoři.

Ale nakonec ji tu nepotřebovali, takže odjela do Colorado Springs. Přijela zhruba o půlnoci. Na to, aby něco jedla, byla unavená. Zkontrolovala Cassie a šla do jejího bývalého pokoje. Vešla do tmavé místnosti, zrovna chtěla rozsvítit, když na svých ústech ucítila něčí ruku a taky ji někdo chytil kolem pasu. Poznala, kdo to je, takže nekřičela.

„Ježíš, Carterová – vy nevíte, že bych vás mohl zranit?“ řekl Jack, pustil ji a zavřel dveře.

„No, pane, nevěděla, jsem že tu budete.“Sam rozsvítila lampičku a posadila se na postel. Jack si podal židli od stolu a posadil se tak, aby na ni viděl. Nastalo podivné ticho. Jediné, co bylo slyšet, byl větřík, který  sem pronikal otevřeným oknem.

Sam už to ticho nemohla vydržet a tak promluvila první.

„Takže…proč jste mi neřekl, že přijedete, pane?“

„Není to záležitost letectva, prostě jsem přijel za Cassie.“

A nastal další trapný okamžik; tentokrát to ale vypadalo, že snad bude trvat věčně. Sam měla složené ruce, položené přes koleno. Začala si pohrávat s palci a Jack tu jen seděl a díval se na ni.

„Carterová…“

„Pane…“

Promluvili současně. Podívali se na sebe, dál už nic neřekli a zase zůstali zticha. Nakonec to byl Jack, který promluvil dřív, než mohla Sam otevřít pusu.

„Kávu?“ Zeptal se, vstal a čekal na odpověď. Sam zvedla hlavu a přikývla. Vyšla z pokoje a Jack ji tiše následoval. Cestou do kuchyně ještě zkontrolovali Cassie. To ticho mezi nimi stále pokračovalo. Sam se raději zaměstnávala přípravou kávy v kávovaru.

„Sam….“ zašeptal Jack. To, že ji oslovil jejím křestním jménem, ji překvapilo.Nestávalo se to často, takže se zastavila uprostřed pohybu. Když ji takto někdy oslovil, tak to bylo kvůli něčemu vážnému. Nalila vodu do kávovaru a zapnula ho. A potom se posadila ke stolu proti němu.

„Jacku?“ když jeho jméno vyslovila, trochu se jí chvěl hlas.

„Jak se máte?“ Bylo jediné,  co ho napadlo, aby přerušil to trapné ticho, které mezi nimi stále panovalo.

„Mám se dobře. Snažím se a myslím, že kvůli Cassie budu zase v pořádku.“

„Dobře. To je dobře,“ jeho hlas ji uklidňoval, takže si neuvědomila, že ji vzal za ruku. Ani to, že vstal  a že si k ní přisunul svou židli blíž.

„Víte, já a Cassie jsme si cestou z letiště domů povídali.“

Domů, zaznamenala a taky to slovo vyslovila.

„Domů, Jacku?“ V jejích modrých očích se objevila naděje.

Jack se usmál, což bylo poprvé od jeho poslední návštěvy Cassie. Byl to ten jeho úsměv, který vás zcela odzbrojí a člověk pod ním roztaje. Tohle patřilo k jeho šarmu, což způsobovalo, že ženy, které potká, si ho okamžitě všimnou. Tohle bylo něco, v co doufala, že uvidí znovu a znovu. Přesně takhle se usmíval tehdy, když prožili tu časovou smyčku.

Poslední kapka vody v kávovaru sklouzla do konvice a Sam jako by se náhle probrala. Skousla si ret, dívala se na jejich ruce a Jackův usmívající se obličej.

„Já… uh…já…“ koktala, když se na ni Jack stále díval.

„Chtěla byste, abych vám nalil kávu?“ zeptal se. A sám pro sebe se usmíval, že se mu konečně podařilo to, že Sam nebyla schopná stvořit kloudnou větu.

„Ano,“ vydechla, když jí začal Jack kroužit svým palcem po dlani.

„Potom si promluvíme?“ Zeptal se a zvedl obočí.

„Ano.“ *Bože*, pomyslela si, * to je všechno, co řekneš…ano? Vždyť se chováš jako malá zamilovaná puberťačka. Jsi přece dost chytrá. Jediné, co udělal, bylo to, jak se na tebe usmál a ty z toho začneš blbnout? Posloucháš se vůbec? Mluvíš sama se sebou. Zase všechno rozebíráš.*

Byla tak pohroužená do svých myšlenek, že neslyšela Jacka, když se jí ptal, jestli chce do kávy smetanu a cukr.

„Carterová,“ řekl, ústa měl blízko jejího ucha. Ucítila jeho horký dech a zachvěla se. Otočila k němu hlavu a málem ho tak políbila.

„Co prosím, pane?“

Jack se narovnal a položil před ni šálek s kávou. „Ptal jsem vás, jestli chcete smetanu a cukr.“

„Jenom cukr, pane.“

„Jacku, Carterová. Hmm…. a já se budu snažit vám celý víkend neříkat Carterová.“

„Ano, p.. Jacku.“ zatřásla hlavou, jako by chtěla tento hloupý okamžik vymazat. „Říkal jste, že jste si s Cassie cestou domů povídali?“

„Ano, o vás a o mě a tak.“

Sam se ani nepokoušela zakrýt to, že ji tohle, co Jack právě řekl, přece jenom lehce šokovalo.

Když slyšela ta slova vy a já, málem jí spadla čelist.

„Huh….“ hlesla Samantha Carterová, jinak známá astrofyzička, byla vyvedená míry.

„Huh? To je všechno, co na to řeknete?“

„No…já…já jenom….já…“

„Sam, teď blábolíte.“

Sam se začervenala, podívala se na svůj šálek s kávou, otočila s ním kolem dokola a sledovala, jak se z něj kouří.

„Myslela jsem, že chcete mluvit o Cassie a dalších věcech.“

„Ano,“ řekl Jack a obezřetně se na ni díval. Nechtěl ji dostat do situace, že by nebyla schopná nic říct a tak začal sám.

„Sam, nevím, jestli to není moc brzy…“

„Jacku, vždycky jste to byl vy.“ Řekla a odvrátila od něj svůj pohled. Nechtěla se na něj dívat, nechtěla, aby viděl tu naději, kterou měla v očích.

„Sam, podívejte se na mě.“

Zavrtěla hlavou a snažila se zadržet slzy, které měla v očích.

„Sam, podíváš se na mě, prosím?“ zeptal se a natáhl se k její ruce, kterou si držela sukni.

Nakonec se na něj podívala. A jakmile se jí díval do očí, začaly jí téct slzy.

„Hej, nechtěl jsem tě rozplakat.“

„To není tvoje chyba, Jacku.“ Otřela si slzy a pokusila se o usměv, aby ho tak ujistila. „Jen je to trochu ohromující, to je všechno.“

„Ano, to je,“ odpověděl Jack, na chvíli zmlkl a povzdechl si. „Nevím Sam, najednou s těmi možnostmi, že bychom mohli být nakonec spolu bez nějakých důsledků….přemýšlel jsem, o tom dost velkou část cesty sem.“ Natáhl k ní druhou ruku a palcem jí otřel vlhké tváře. Jeho dotyk byl tak příjemně teplý, až jí z toho naskočila husí kůže.

„A na co jsi přišel?“ Zeptala se Sam, ještě než hlasitě vydechla. Zavřela oči a zadržela dech, čekala na jeho odpověď.

„Na to, že jediná možná věc, kterou bych chtěl, je, abychom byli spolu. A záleží mi na tom víc než kdy jindy.“

Po těchto slovech Sam otevřela oči. Byly snad ještě víc modré než obvykle, díky slzám se skoro třpytily.

„Jacku…“ a než mohla svou větu dopovědět, Jack ji přerušil.

„Co takhle se na to vyspat. Musíš být pořádně unavená. Zítra, až Cassie odejde, si o tom pořádně promluvíme. Co ty na to?“ Nabídl, než by řekla něco, co by on možná slyšet nechtěl.

Ano,“ přikývla.

„Vezmu si polštář a deku, abys mohla spát tady.“

„To není třeba. Půjdu ke Cassie.“

„Jsi si jistá?“

„Ano. Kromě toho, pohovka by pro tvoje záda nebyla moc dobrá,“ řekla a konečně se usmála.

„Jsem rád, že se zase usmíváš.“

Vyšli z kuchyně a vydali se k jejich pokojům.

„Sam?“

„Ano, Jacku?“

„Sladké sny,“ popřál jí než vešel do svého pokoje a zavřel za sebou dveře.

 

Sam si vzala tašku, kterou si předtím položila v chodbě a vydala se do pokoje za Cassie.

Když uviděla svůj obličej v zrcadle, rozhodla se , že se opláchne. *No, vypadáš hrozně.* Pomyslela si, když otočila kohoutkem. Když si několikrát postříkala obličej tekoucí vodou a otřela se, stála chvíli před zrcadlem a uvažovala o tom, co se mezi ní a Jackem změnilo. *Chce to zkusit. Ne, chce, abychom my byli spolu.*

„Zítra si promluvíme,“ řekla sama sobě. Usmívala se na sebe do zrcadla, věděla, že už se rozhodla. A to, že o tom budou mluvit, to jen potvrdí. Už to nebude jenom pouhé tiché poznání. Bude to jejich budoucnost, ať je to dovede kamkoliv. Vešla do ložnice a lehla si vedle Cassie.

 

„Sam?“

„Ššš…spi dál.“

Cassie něco nesrozumitelně zamumlala, přitulila se k Sam a spala dál.

„Díky, Cassie.“ Sam zavřela oči a doufala, že se jí bude zdát o zítřku.

 

Jack naopak nemohl usnout. To, co řekl, ho samotného trochu překvapilo. Ale proč si nechat proklouznout příležitost mezi prsty. Přemýšlel o tom, co řekl. O tom, že jediná možná věc, kterou chce, je, aby byli spolu. To zní dobře, je to tak správné a má pocit, že by mohl být zase šťastný. A s tím usnul. Doufal, že jejich zítřejší rozhovor všechno jen potvrdí.Něco se mu zdálo. Jasně, že ano – protože nikdo by nikoho v sobotu ráno nebudil v tuhle nekřesťanskou hodinu; zvlášť ne mladá slečna na střední škole. Ale byla to Cassie. Říkala, že má nějakou úlohu z astronomie. Slyšel Sam, jak na ni, kvůli tomu že on stále spí, potichu mluví. A taky slyšel Cassie, jak naříkala, že je jediný člověk v armádě ve státě Colorado, který má zálibu ve spaní. Odpověď Sam ho pobavila: je teď generál major a když nemusí jít do práce, tak si může přispat, pokud chce. Ano, tohle byla jeho Sam. Jeho Sam. Slyšel ještě komentář Cassie a potom otevřela dveře jeho pokoje.

„Vstávejte generále, pane!“

„Cassie, je teprve 6 ráno.“

„Já vím, ale tady už jsou někteří vzhůru, strejdo Jacku! A taky jsi říkal, že mi pomůžeš s úkolem.“

„Ano, to jsem řekl. Nechej mě se alespoň umýt a vypít si kafe. A potom půjdeme ven a já ti pomůžu.“

„Tak jo…ale ať ti to moc dlouho netrvá. Měla bych zmapovat nějaká souhvězdí teď ráno a potom další v noci.“

Jack vstal a šel do koupelny. Po té, co se umyl, šel podle vůně kávy a připravované snídaně rovnou do kuchyně. Sam pro ně chystala slaninu a vejce a poslouchala ranní zprávy.

„Co děláš?“ pozdravil ji a Sam úplně poskočila.

„Mám infarkt, takhle brzy ráno,“ usmála se a potom se zase otočila ke sporáku.

„To je moje?“ zeptal se a ukazoval na kávu, která stála na stole.

„Jo. Snídaně už skoro je.“


“Strejdo Jaaaaacku!“ volala ne něho zvenku Cassie. Sam se na něho otočila.

„Už jdu,“ řekl Jack a udělal na Sam obličej, což ji rozesmálo. Snídaně byla hotová. Jack šel pomalu dozadu za dům, kde na něho už Cassie čekala. Teleskop měla namířený k obloze.

Sam je sledovala a umývala přitom talíře, které před chvílí používala. Cassie si s Jackem jako vždy chtěla povídat a on se snažil všechno, co mu říkala, vstřebat. Asi po půl hodině pozorování ranní oblohy už měli oba dva hlad, takže zbytek úkolu nechali až na noční oblohu. Posadili se k jídelnímu stolu a začali jíst s takovou chutí, jako kdyby byli včera celý den hladem. Když Cassie mluvila o svých plánech na dnešní den, který chce strávit s přáteli a potom se vrátit na večeři s Jackem a Sam, ti dva se na sebe kradmo dívali.

„Takže, kdy vyrážíš do obchodu?“ zeptala se Sam.

„Asi v poledne. Najíme se venku, teda jestli to nevadí?“ namířila tuhle otázku na Jacka.

„A necháš mě a Sam tady samotné, abychom se postarali sami o sebe?“  a pokoušel se tvářit tak, že ho to ranilo. „Jak to jenom přežijeme?“ Odpovídal Cassie a smál se na ni. Ta na něho vyplázla jazyk, jako malé dítě.

„Běž si ještě pospat a já tě tak hodinu před odchodem vzbudím.“

„Díky, Sam!“

Když Cassie zmizela dostatečně daleko, aby je neslyšela, Jack Sam zatlačil ke dřezu.

„Takže, přemýšlela jsi o tom, co jsem ráno říkal?“

 

Opíral se o kuchyňskou desku, v ruce měl kávu. Sam se snažila zaměstnat tím, že umývala nádobí. Dívat se na něj, ji zraňovalo. Dokonce i ráno, když má vlasy úplně rozcuchané, vypadá natolik dobře, že byl k sežrání. Sakra, stačí ten jeho úsměv a už vlhne. A kdyby nebylo spící Cassie (alespoň předpokládala, že už spí), tak by po něm skočila hned tady. Skočit po něm? Ne, tohle už není její sen. Představovala si sebe na generálově stole, ale teď… teď by ho chtěla kdekoliv. Dělat to kdekoliv, tak dlouho, jak by jen byl mezi jejíma nohama.

*Vzpamatuj se.Tenhle muž není žádný hřebec, jehož úkolem je kopulovat. Kopulovat? Kde jsi zase na tohle přišla?*

„Sam?“ zavolal na ni Jack znovu.

„Ano…ano, přemýšlela. Myslím, že mou odpověď na to znáš, Jacku.“

„Ano? To nevím, Sam. Myslím, že to potřebuji od tebe slyšet. Potřebuji, abys ta slova řekla.“

Že to tak je, měl jasně vepsáno ve tváři. Nebylo to zoufalství, jen potřeboval vědět, že je to skutečné.

„Ano. Už to víš. Samozřejmě.“

„Dobře.“

Zrovna ji chtěl políbit, když zazvonil telefon.

„Kdo by v tuhle hodinu mohl volat?“

„Už je skoro sedm, Jacku!“ Sam zvedla telefon. „Haló, Samantha Carterová. Pane. Umm…ano, pane. Je tady, pane. Hned to bude.“ Zakryla rukou sluchátko. „To je generál Landry, pane.“

„Oh, pro krista pána!“ vykřikl Jack a vzal si od ní sluchátko. „Víš, že mám teď dva dny volno,“ postěžoval si, když chvíli poslouchal nového velitele SGC. „No…dobře. Ano, budu tam za půl hodiny. Ano, já vím. Jak víš, že jsem tady? Moje osobní asistentka. Ta mi připomíná Waltra. Jo, uškrtit ji, to by byla vražda. Budu tam. Zatím Hanku.“

„Promluvíme si později?“

„Ano.“

Sam se za ním, když se šel připravit, dívala. Potom šla do pracovny Janet a zavolala do práce, aby zkontrolovala, jak to v laboratoři vypadá.  Jack se za ní stavil, aby  jí sdělil * půjčím si tvoje auto* a už jen sledovala, jak si bere její klíčky.

„Ahoj Sam.“

„Ahoj.“

 

Práce jí zabrala skoro celý den a Jack se ještě nevrátil. A navíc Cassie odešla se svými přáteli nakupovat. Už se málem modlila, aby se ozval zvuk motoru před domem!

 

„Promiň, že to trvalo tak dlouho.“

Jack měl na sobě svou slavnostní uniformu. Sako měl rozepnuté a v čepici měl její klíče. Taky už neměl vázanku  u košile měl několik knoflíčků rozepnutých.

*Sakra, existuje vůbec nějaký okamžik, kdy není tenhle chlap přitažlivý?Strhat z něho šaty a rozdat si to s  ním.*

„Mmm….ano….“ zareagovala Sam nahlas na svoje myšlenky.

„Copak, Sam? Řekneš mi to?“

„To nic. Jenom jsem přemýšlela.“

„Uh ….a?“

A tentokrát byla zvědavá, jak by Jack reagoval, kdyby mu řekla, na co myslela.

„Chtěla jsem z tebe ztrhat šaty a rozdat si to s tebou.“

„Opravdu?“ A zvedl obočí, čímž napodobil Teal´ca a lehce se usmíval.

„Uh….a potom to dělat na jídelním stole, v kuchyni, vzadu za domem.“

„Dobře, dobře. Chápu!“

„Už jsi něco jedl?“ Vzala jeho sako, složila je  a položila je vedle čepice.

„Jo v kantýně. Jdu se převléct.“

Sam přikývla a zůstala sedět v obývacím pokoji. Slyšela, jak otevřel dveře od svého pokoje a hledal něco v tašce.

„Jacku?“

„Ano, Sam?“

„Jak to uděláme?“

„Uděláme co? To jak si to se mnou rozdáš? To že to se mnou budeš dělat na stole…“

„Ty víš, co myslím. To, že budeme od sebe tak daleko.“

„Nás přece nějaká vzdálenost jen tak nerozhází, že ne?“ Ozval se ještě ze svého pokoje a potom stál najednou před ní. „Když teď můžeme být spolu?“

Když se mu Sam dívala do jeho čokoládových očí, věděla, že pro tohohle muže obětuje všechno a najednou všechny překážky zmizely. Stojí tu před ní, vlastně jí sám sebe přímo nabízí a všechno, co je schopná udělat je, že se ho na to ptá.

„Ne. Ne. Ne když máme tu šanci.“

„Dobře,“ řekl a posadil se vedle ní. Dal jí ruku kolem ramen a Sam to připomnělo ten okamžik, kdy se ji snažil utěšit, když jí umíral táta.

„Protože jinak bych tě nechal přeložit do DC, kdybych musel.“

Sam nevěděla, jestli je to jeho blízkost nebo to jak ji hladil po ruce nebo jeho pohled; ale cítila jak jejich vášeň narůstá. Jack se sklonil, aby ji políbil, Sam ho chytila za hlavu a vyšla mu vstříc. A když jí lehce skousl dolní ret, pootevřela ústa. Zavzdychala a když jí jazykem přejel po rtu, zasténala. Dotkla se jazykem jeho zubů a on je pro ni rozevřel. Byl to dávný rituál. Jejich jazyky spolu bojovaly, pokoušely se vlastnit toho druhého a pokaždé když se nadechli, vypadlo to, jako by to mělo být naposled.

Sam se dotkla rtů. Bylo vidět, jak jsou červené a lehce opuchlé. Ale dalo se to snést. Nakonec strávili s Jackem skoro celé odpoledne tím, že se líbali a mazlili se. Jediné, na co byla schopná myslet a na co myslela celých osm let, bylo, že ji bude Jack líbat a taky že na svém těle pocítí i jeho jiné části než jen rty. A proč by to taky nedělali.

 

*Ten den odpoledne*

„Chci tě,“ zašeptal Jack a rukou se přesunul k jejím džínům, aby je rozepnul.

„Jacku, Cassie tady může být každou chvíli.“

On si toho ale nevšímal. Jediné, co vnímal, bylo to, jak Sam dobře chutná. Její tělo bylo příjemně teplé, byla vstřícná a bylo jasné, podle toho jak tiše vzdychala, že je vzrušená.

Přejel prstem po švu jejích džínů a lehce přitlačil. Slyšel, jak zadržela dech. Tak přitlačil ještě víc. Zasténala a zlehka ho kousla do rtů. A on pokračoval ve své činnosti dokud s každým jeho dotykem nebyl její dech víc a víc nepravidelný.

„Chci tě Sam.“ A jakmile to vylovil, uslyšeli v zámku klíč a pak jak se otevřely dveře.

„Jsem dooooma!“ zavolala Cassie ode dveří.

Sam se rychle narovnala a Jack se tvářil, jako by se nic nestalo. Jediné, co by někoho mohlo utvrdit v tom, co ti dva celé odpoledne dělali, byly opuchlé rty Sam a Jackův přihlouplý úsměv.

„Myslela jsem, že jste říkali, že až přijdu, budete připravení na večeři.“

„Oh, páni!“ Řekla Sam, když se podívala na hodinky. „Vůbec jsem si nevšimla, kolik už je hodin.“

„To asi proto, že jste se s Jackem ocucávali,“ zamumlala Cassie.

„Co jsi říkala, Cassie?“ zeptal se Jack nonšalantně a dělal, že to neslyšel.

„Nic,strejdo Jacku,“ a usmívala se na něho.“Jdu se převléknout, i když vy dva ještě nejste oblečení.“

*Ten den večer*

„Sam? Už jsi hotová? Protože Jack už čeká v autě.“

„Jo, už jdu!“ Sam vstala ze židle, upravila si černé šaty, které měla na sobě a ještě naposledy se na sebe podívala  do zrcadla. Vyšla z ložnice a Cassie na tohle nebyla připravená.

„Páni! To má dnes večer někdo štěstí!“

„Cassandro!“ vyhrkla Sam a snažila se podívat na Cassie tak, aby ji znervóznila. Ale jediná věc, které dosáhla, bylo, že jí zčervenaly tváře.

„Z toho bych mohl mít infarkt….“ připomněl jí její ranní komentář a potom otočil klíčkem v zapalování.

„Je sexy!“

„Cassie!“ vykřikli oba dva.

 Skoro celou cestu do restaurace si povídali o tom, co Cassie během dne dělala. A ta si samozřejmě všimla toho, jak se ti dva na sebe kradmo dívají. Usmívala se pro sebe. Konečně pochopila, co měla její máma na mysli. Ti dva sami neví, co by měli dělat, dokud je někdo trochu nepopostrčí správným směrem. Když zastavili, Jack jí podržel dveře, aby vystoupila. Potom přešel na druhou stranu a totéž udělal pro Sam. Lehce se jí rukou otřel o zadeček a myslel si, jak chytře to udělal. Změna jeho nálady se mu zračila ve tváři, čehož si Sam všimla.

„Ty pod tím nic nemáš…“ zašeptal tak potichu, že to mohla slyšet jen ona. Jeho dech jako by ji pohladil. Zachvěla se a pokusila se uklidnit a potom mu svůdně odpovědět.

„To je jako zákusek,“ a s tím se vydala za Cassie, která už vcházela dovnitř. Jack si pospíšil za ní a když byl přímo za ní, zašeptal: „Pomsta bude sladká, Sam. A bude moje.“

Ta její svůdná hra mu pěkně rozproudila krev a to on v patřičném místě teď vůbec nepotřeboval. Ne když jsou spolu na veřejném místě!

 

Uvnitř se jich slečna zeptala, jestli mají rezervaci. Jack nedával pozor a tak vrazil do Sam. Ta toho samozřejmě využila a než šla dál, tak se zavrtěla. A potom se vydala za tou slečnou, která je vedla k jejich stolu.

„Tak tady je to, pět míst rezervovaných pro Cassandru Fraiserovou.“

„Děkuji.“

Objednali si pití a posadili se ke stolu. Sam a Jack si sedli vedle sebe a Cassie proti nim.

„Na koho ještě čekáme?“

„To je překvapení…a už jsou tady!“

Sam a Jack se otočili a viděli, jak k jejich stolu jdou Daniel a Teal´c.

„Ahoj Cassie! Jacku, Sam.“

„Danieli.“ Řekli ti dva unisono. Daniel s Teal´cem se na sebe podívali.

„Podplukovníku Carterová. O´Neille.“

„Teal´cu,“ řekli oba zase současně. Takže Daniel a Teal´c vypadali ještě víc zmateně.

„Co tě sem přivedlo, generále?“ Škádlil ho Daniel. Dobře totiž věděl, že mu Cass volala, aby za ní přijel.

„Je čas udělat si….trochu radost.“ A když vyslovil slovo *radost*, přesunul svou ruku k Sam a lehce jí masíroval nohu.

Tu jejich hru všichni pozorně sledovali. A ačkoliv nemohli Daniel a Teal´c nic vidět, věděli, že se tu něco děje. Sam se červenala a snažila se to před ostatními skrýt.

„Sam, myslel jsem, že jsi musela zůstat v práci.“

„Všechno je pod kontrolou, tak jsem se rozhodla přijet.“

Jack pořád pokračoval v tom, co Sam začal před chvílí dělat a přitom se obrátil na Teal´ca a zeptal se ho na Rya´ca. Za chvíli už se začali bavit o všem možném. Sam a Daniel mluvili o tom, co se v poslední době dělo v práci; Jack, Teal´c a Cassie se bavili o Teal´cově rodině. To Jackovi vůbec nebránilo v tom, aby nepokračoval ve své činnosti pod stolem. Ukazováčkem kroužil Sam po noze. Pozorně naslouchal Teal´covi a díval se na Sam, jak se snaží zůstat klidná, přičemž doufala, že jí pomůže její ledový čaj.

 

„Je ti dobře, Sam?“ Zeptal se Daniel, když si všiml, že vypadá trochu nervózně.

„Jo…ano…“ pokusila se klidně odpovědět a snažila se zamezit tomu, aby se jí třásl hlas.

Jack posunul ruku ještě výš po vnitřní straně jejího stehna a přejížděl s ní pomalu nahoru a dolů, takže Sam náhle vstala.

„Sam, je ti opravdu dobře?“ Zeptal se jí opět Daniel, když tak neočekávaně vstala.

„Ano, jenom potřebuji na záchod.“ A spěchala co nejrychleji od stolu.

Pustila si vodu, aby se opláchla a tak se zklidnila. *Za tohle je mrtvý muž!* Řekla nahlas.

Hmm … pomsta je možná jeho, ale já ho dostanu, pomyslela si, když si utírala obličej. A když vyšla ven, tvářila se odhodlaně. Jack si všiml její změny a věděl, že ho něco čeká.

 

Večeře byla zajímavá. Jejich rozhovor se točil hlavně kolem Cassie a toho, co bude dělat na koleji. A pod stolem – tak tam to bylo zcela o něčem jiném. Sam si sundala jednu botu a přejížděla chodidlem Jackovi po noze. Viděla, že to na něho nemá žádný vliv, změnila taktiku

a prsty mu vyhrnula nohavici. A když se mu dostala na kůži, začala svůj útok.

Jack se k ní naklonil a zamumlal jí do ucha, takže to mohla slyšet jenom ona.

„To budete muset udělat ještě něco lepšího než jen tohle.“

Nakonec se rozhodli, že zajedou k Jackovi domů a promluví si o tom, co se děje v SGC a o čem nemohou mluvit na veřejnosti. Daniel a Teal´c spolu probrali to, jak se Jack a Sam divně chovají. Když tam přijeli, Cassie jim popřála dobrou noc a šla do svého pokoje. Bylo vidět, že je unavená. Jack a Sam začali toho, že Daniela a Teal´ca pozvali, litovat. Ti dva se totiž pohodlně usadili na pohovce, zatímco Sam a Jack šli do jeho pokoje. Sam se chtěla převléct, ale Jack ji zastavil.

„Nesvlékej si ty šaty.“

Sam se na něho podívala a viděla, že to myslí vážně. „Dobře.“

„Hej, vy dva?“ Ozval se Daniel a snažil se, aby nekřičel.

„Kávu?“ nabídla jim Sam a šla do kuchyně. Ti dva přikývli a Sam viděla, že se Jack posadil k nim a že se začali o něčem bavit.

Přinesla čtyři šálky s kávou a nějaké sušenky a posadila se vedle Jacka, který měl ruku položenou na opěradle pohovky.

„Tak, vy dva, nechcete nám něco říct?“ Řekl Daniel a ukázal na sebe a Teal´ca prstem.

„Je tu snad něco, co bychom měli říct?“ Odpověděl Jack otázkou a opřel se.

„Je mezi tebou a podplukovníkem Carterovou něco?“ Zeptal se Teal´c hlubokým hlasem.

„Tohle je něco, co se mi na tobě líbí T – že jdeš přímo na věc.“

„Chceme to zkusit,“ řekla Sam, cítila se trochu trapně.

Daniel a Teal´c se na sebe podívali.

„No sakra, už bylo na čase,“ vykřikl Daniel. Jack a Sam se na něho podívali. Jen málokdy jste ho mohli slyšet klít.

„Zajisté. Všechno jsme to měli několik let před očima.“

Všimli si v Teal´cově hlase něčeho jako nadšení.

„Opravdu, kolikrát jste své city popírali? Tím myslím, že tu jde o osm, osm a půl roku…“

„Díky, Danieli. My to chápeme.“

„A jak to budete dělat, když od sebe budete tak daleko?“ Pokračoval Daniel s otázkami.

„Nebude to těžké, být od sebe tak daleko?“ Osmělil se Teal´c.

„Jsou to tisíce kilometrů. Je to přes…“

„To my víme,“ vložila se do toho Sam. „My to promyslíme. Prostě nechceme, abychom tuhle příležitost propásli.“

Jack jí dal ruku kolem ramen a políbil ji na spánek. „My to nějak vymyslíme.“

Přesunul svou ruku na její záda a začal po nich svou rukou přejíždět. Pokoušel se, aby uvolnil to napětí, které cítil. Které začalo narůstat, když Daniel pokračoval dál.

„Dobrá. ne abys jí nějak ublížil, Jacku.“

„Ano, O´Neille. Nebo tě roztrhnu.“

„Myslel jsem, že vy dva jste moji přátelé.“

„To jsme. Ale také jsme přátelé Sam.“

„Díky hoši. To nemusíte mít obavy. To bych zvládla sama, ještě než by Teal´c dostal vůbec šanci.“

Nálada se tak zlepšila, že se zase začali bavit o SGC, hlavně o novém veliteli SG-1. Káva byla skoro vypitá. A tak Jack vstal a šli spolu se Sam do kuchyně. Když položila podnos a chtěla nalít další kávu, Jack ji vzal do náruče a políbil ji na krk. Levou rukou jí zvedl šaty, prstem zamířil k jejímu rozkroku. A zjistil, že je vlhká, hodně vlhká.

„Hm….to jsi pro mě tak vlhká celou tu dobu?“ Zeptal se a zvedl ruku ke svým ústům a prst si olízl. „Chutnáš moc dobře. Vidím, že je zákusek stále čerstvý.“

Sam to málem nerozdýchala. Cítila, jak jí Jack šaty zase spustil dolů. A než se otočil k odchodu, tak ji poplácal po zadečku. Pevně se chytila desky, aby neskončila na podlaze, jak se jí z toho podlomila kolena. Nejprve se několikrát nadechla a teprve potom se vrátila do pokoje s kávou. Nemohla se na Jacka podívat, když věděla, že má v ústech její chuť. Musela sama sobě přiznat, že ta pomsta je opravdu jeho. Prostě s ním nemůže soupeřit; prohrála už předtím než to vůbec zkusila.

 

Daniel a Teal´c nakonec uznali, že už je pozdě. Teal´c musel druhý den na misi mimo Zemi a Daniel měl na základně spoustu práce. Rozloučili se. Sam jim zamávala a vrátila se zpátky do domu. Pokoušela se Jacka a ten jeho přihlouplý úsměv zcela ignorovat.

 

„Řekl jsem ti dnes večer, jak jsi krásná?“

„Ne, ale jsem pro nějakou tu chválu,“ řekla Sam a pokusila se, aby to znělo stydlivě.

„Sam?“

„Ano, Jacku?“

„Jsi nervózní?

„Kvůli čemu?“ Snažila se to před Jackem skrývat.

„Že to se mnou budeš dělat.“ Natáhl ruku a ona se jí chytila. A po té, co ne zrovna tiše zavřely dveře, se nechala vést do ložnice. Když vešli dovnitř, Jack rychle zamkl dveře. Stáli u postele a upřeně se dívali jeden na druhého. Přemýšleli, co bude dál. Jack udělal krok vpřed a vzal její tvář do svých rukou. „Samantho Carterová, ty jsi hrozně krásná. Bereš mi dech.“ Zmlkl. „A to pro tak starého pána jako jsem já, není moc dobré.“

„Ty nejsi starý.“ Prohlásila Sam a potom ho něžně políbila.

A Jack ústa svá otevřel. Přerušil polibek a posouval se podél její čelisti. Zlehka ji kousal a olizoval citlivá místa. Stáhl jí ramínka šatů dolů a jejím ramenům věnoval stejnou péči. Nebyl schopný opustit pulsující místo na jejím krku. Zlehka je sál, dokud nebyl spokojený s tím, jak pěkně zrůžovělo. Posadil se na postel, věděl, že by ho jeho kolena mohla zradit, kdyby dlouho stál. Víc si k sobě Sam přitáhl a když jí pomalu rozepínal šaty, otočila se. Prstem jí přejížděl od krku dál dolů po zádech. A než jí políbil boky, přejel svým jazykem po jejím těle tak daleko, jak jen byl schopen se dostat. Barva její kůže byla v kontrastu s černými šaty. A když se k němu otočila zpátky, najednou k jejímu tělu pocítil úctu. Její prsa  byla vzedmutá a bradavky byly temně růžové, jak se s nimi mazlil.

Jeho momentálního rozptýlení Sam využila a obkročmo se na něj posadila. Šaty jí sklouzly až do pasu. Znovu ho políbila a věnovala se jeho oblečení. A když byl vysvlečený do pasu stejně jako ona, ještě víc se k němu přitiskla a otřela se svými prsy o jeho hrudník. Jack se vrátil ke zkoumání jejího těla. Jeho jazyk se vydal na cestu dolů k jejím prsům. Sam se zaklonila, Jack ji podepřel svou rukou a ona sledovala, jak každé její bradavce věnuje nesmírnou péči. Přejel přes jednu z nich jazykem a skousl ji a tím ještě víc ztuhla; Sam zasténala a on věděl, že takhle je to správně. Jeho druhá ruka se pomalu sunula po jejím stehnu k jejímu rozkroku. Přejel po něm palcem a potom jí stiskl klitoris.

 

„Uhh…“ vykřikla a když ještě víc přitlačil a kroužil kolem něj, jako by ani nedýchala.

Jack se posunul a položil ji na postel. Rozevřela nohy, jen pro jeho oči.

Stáhl jí šaty a hodil je přes rameno někam za sebe. Zvedl jí jednu nohu, líbal její lýtko a potom si ji položil na rameno. Dál ji líbal na stehně a tak vlastně její nohy ještě víc roztáhl od sebe. Rty se dostal až k její štěrbince, pomalu ji olizoval, byla nádherně vlhká. Podíval se na Sam, její dech se změnil, rukama se pevně držela prostěradla. Chytil ji za zadeček a palcem si ji otevřel. Jazykem jí pomalu přejel přes záhyby jejího přirození – ale vyhýbal se přitom  klitorisu a olizoval jednotlivé kapky, které se tu objevily.

„Jaaaccckkkuuuu…“ vykřikla, zoufale toužila po uspokojení.

„Ještě ne, zlato.“ Vydechl na její přecitlivělé místečko a ona se skoro udělala. Snažila se to zastavit. Jenom kdyby mohla. Na tohle čekala tak dlouho. Nechtěla, aby to skončilo, když teď věděla, co Jack se svým velice talentovaným jazykem dokáže.

 

A Jack jí dělal tolik úžasných věcí. Znovu ji lízal. Jeho jazyk klouzal nahoru a dolů. Lehce ji kousal a sál a přitom se snažil, aby zůstala ležet na posteli. Dosáhla orgasmu jednou, dvakrát, třikrát…. sakra už to ani nepočítala. A když si myslela, že skončil, zasunul do ní jazyk. Sam se chytila polštáře, vykřikla a následoval orgasmus, na který on nikdy nezapomene. Vychutnával si každou její kapku. A když si sundala ze svého obličeje polštář, usmíval se.

„To…to…to bylo….páni…“

Když viděl, jak její obličej zčervenal, uspokojilo ho. Sklonil se nad ní, opíral se o ruce, aby se nadlehčil. Dlouze ji políbil. Bylo to vzrušující a smyslné.

Co tahle žena dokáže se svým jazykem.

 

„Mimochodem, díky že ten desert zůstal tak dlouho čerstvý.“

Sam Jacka požádala, aby se položil na záda a posadila se mu na břicho. A přestože o sobě tvrdil, že už je *starý pán*, jeho tělo by mu mohli závidět i mnohem mladší muži. Věděla, že asi cítí, jak je vlhká. Nakonec to byl on, kdo to způsobil. A když mu rozepínala džínsy, položila si jednu ruku na jeho penis.

 

„Hmm….“ slyšela ho zasténat, když rukou vklouzla do jeho boxerek.

„Doufejme, že to, jak jsi křičela, nevzbudilo Cassie.“

Její ruka se zastavila a Sam se k němu sklonila.

„Sammmm,“ zasténal Jack, když ucítil, jak její ruka přestala s tím, co dělala.

„Cassie je pravděpodobně někde venku se svým přítelem.“

„Cože? Říkala mi…“

„Jako by jsi mohl věřit sedmnáctileté holce…..hlavně to, že nemá přítele.“ A ještě víc se sklonila.

„A proč ne? Vždycky byla hodné dítě.“

„To ona je pořád. Jenom není tak nevinná, jak si myslíš. Vždycky se vykrade ven a bůh ví, co právě teď dělá…“

„Sam! Tohle vědět nechci.“

„Dobře Jacku, budeme se asi muset obávat toho, však víš čeho, když jde ven.“

Ty víš čeho? Právě jsem tě vylízal a ty nemůžeš říct slovo sex?“ A začal se smát a díky tomu, jak se jeho břicho otřásalo, cítila Sam mezi svýma nohama vibrace.

„A co kdybychom se přestali bavit o tom, co Cassie dělá nebo nedělá?“ Navrhla a políbila ho na nos.

„Měla bych ti něco oplatit. Takže se konečně dostanu k tomu, že tě udělám.“

Začala mu prstem přejíždět po obočí, nosu a rtech. Jack otevřel ústa a chytil její ukazováček mezi zuby a vtáhl ho dovnitř. Sam mu místo prstu nabídla své rty a převzala kontrolu.

Skousla mu spodní ret, až mu skoro vytryskla krev.

Podle jeho zrychleného dechu poznala, že trocha bolesti mu nevadí. Olízla mu to místo a přesunula se jazykem na jeho bradu, potom na krk a hrudník. Zanechávala mu tak na těle vlhkou stopu a potom se ji snažila svým horkým dechem vysušit. Dělala mu jen to, co on dělal jejím ňadrům. Obě jeho bradavky sála, kousala, tahala za ně a kroužila kolem nich svým jazykem. Takže nakonec sténal ještě hlasitěji než předtím ona. Potom pokračovala dál dolů, líbala ho po celém těle. Řekla mu, ať se zvedne, aby mu mohla sundat kalhoty. Stáhla je dolů. Takže si je Jack mohl svléknout.

A potom věnovala svou pozornost něčemu, co tu na ni čekalo v pozoru. Když seděli v obývacím pokoji a povídali si s Danielem a Teal´cem, tak se k ní v jednu chvíli Jack naklonil a řekl jí, že je od té doby, co ji viděl vycházet z domu pořádně tvrdý. Takže takhle to vypadá, když je  Jack O´Neill pořádně tvrdý a nažhavený? Takže já ho teď chci mít ve svých ústech. Vykouřit ho tak, až bude mít pocit, že je v sedmém nebi a všechno přitom spolknout.

A když měla ústa kolem jeho penisu, tu poslední myšlenku měla stále na paměti. Mohla teď ochutnat sama sebe. Jeho penis byl díky tomu, jak se o něj předtím třela, vlhký. Pomalu svým jazykem kroužila kolem dokola. Pohybovala jím po jeho špičce a potom ho vtáhla do úst tak daleko, jak jen to šlo. Do ruky uchopila jeho koule a  masírovala je. Zpomalila, chtěla, aby to ještě chvíli trvalo. Přitom stále pohybovala svými ústy po celé délce jeho penisu.

Jack se pokoušel ji svýma rukama chytit za hlavu a dostat svůj penis až do jejího krku; důkladně to zvažoval- věděl, že by mohla Sam kousnout. To jak sténal, způsobilo, že zase zvlhla. Uvědomil si, že zpomalila. Nevěděl, jak dlouho mu ho kouřila, ale byl připraven ho z jejích úst ho vytáhnout. Sam slyšela, jak jí říká. „Zlato, už budu.“ A ona zrychlila a čekala, aby všechno jeho sperma mohla spolknout.

Když dosáhl orgasmu, vykřikl. „Do prdele, Carterová.“ To jí stačilo, aby se usmála a byla hrdá na to, jak mu jeho pozornost splatila. Posunula se výš, těsně k jeho obličeji.

„Myslela jsem, že mi tento víkend nebudeš říkat Carterová.“ Okomentovala to, co řekl a olízla si rty.

„Myslím, že je třeba nějaký trest.“

 

Jack zvedl obočí, usmál se, vzal její hlavu do dlaní a hluboce ji políbil. Vypadalo to, jako by si jeden druhého chtěli nějak ocejchovat.

„Jsi moje,“ řekl Jack.

„A teď, někdo tady mluvil o tom, že mě ojede,“ připomněl jí a přesunul svou ruku k jejímu rozkroku a prsteníček zasunul dovnitř. „Ano, opravdu jsi na tu jízdu připravená.“

„Je to tak?“ Odpověděla mu a zvedla obočí. A přesto, že se Jack před chvílí udělal, jeho penis už byl zase docela tvrdý. Zasunula si ho mezi nohy a zvlhčila ho. Narovnala se a pomalu si ho zaváděla dovnitř. Jak do ní pronikal, užívala si každý jeho centimetr. A když ucítila, že je celý uvnitř, jen tiše sykla. Začala se pomalu pohybovat. Dívali se jeden na druhého. Ve tváři toho druhého mohli vidět pocit extáze. Jack se začal pohybovat rychleji. Držel Sam za boky a požádal ji, aby se mírně naklonila dopředu.

„Sam, tvoje prsa.“ Sam se tedy sklonila, skoro se dotýkala jeho rtů. A když se k nim Jack ještě víc přiblížil, ucukla a usmívala se na něho.Věděla, že pokud se Jack rychle zvedne, že by si mohl pohnout se zády. Udělala to ještě několikrát, než ho slyšela, jak ji prosí. „Zlato, prosím.“ Vzal jedno její prso do úst a pevně je tak držel. A potom ji nechal opět převzít kontrolu. Jako by to trvalo věčně, přivedlo je to oba dva až na okraj. Pozorně ji sledoval, čekal, dokud si nebyl jistý, že už je těsně před vrcholem.

„Sam,“ tiše na ni zavolal. Otevřela oči, zrychleně dýchala. „Jsi připravená?“ Zeptal se jí. Přikývla. „Chci, abys měla otevřené oči.“ Zase jen přikývla. Oba to cítili, oba věděli, co se stane. Jack ji pevně držel za boky a připravoval se na poslední pohyb. Viděl Sam, jak se dotkla svého klitorisu. Oba je to přivedlo k orgasmu.

„Jacccckkkuuu…“ vykřikla Sam ve stejný okamžik, kdy on vyslovil její jméno. „Sammmmmm.“

Sam se mu zhroutila na hrudník. Jack byl stále v ní. Oba nemohli popadnout dech. Jack  ji začal hladit po zádech. Jednu svou ruku propletl s její.

„Sam?“

„Ano, Jacku?“ odpověděla mu a zvedla hlavu.

„Miluju tě,“ řekl jí a políbil jí ruku, tu kterou držel ve své.

Sam se zářivě usmála. „Já tě taky miluju, Jacku,“ a tentokrát ho políbila ona.

Jack zvedl přikrývku, která během jejich milování spadla na podlahu a přehodil ji přes Sam.

Pomalu usínali. Sam stále ležela na něm. A Jack byl stále v ní. Jack se ještě zeptal.

„Takže to příště budeme dělat v kuchyni?“

Sam se zahihňala, zvedla hlavu a odpověděla. „Jedině, když tentokrát přineseš dezert ty.“

 A s tím usnuli.

Jack potřeboval na záchod. Pokusil se Sam přetočit, aby se mohl vytáhnout ven. Když ucítila, že jí něco chybí, zasténala, ale neprobudila se. Vzal si boxerky, které našel v nohách postele, oblékl si je a šel do koupelny. A právě tam slyšel, jak před domem zastavilo auto. Když se vyčural, prohlížel si to, co mu Sam na jeho těle zanechala. A potom čekal na Cassie v obývacím pokoji.

Slyšel, jak se snažila, aby ji nebylo slyšet a jak nadává, když nemohla najít ten správný klíč. A aby ji nepolekal, rozsvítil lampu, která stála na stolku. Když se potom pokoušela co nejtišeji za sebou zavřít dveře a otočila se, uviděla Jacka, jak se na ni usmívá.

„Dobré ráno, Cassie,“ pozdravil ji a tím ji trochu šokoval.

„Dobré, strejdo Jacku.“

„No…jak se má tvůj přítel?“

„Stre…“

„Ah! Odpověz mi na otázku.“

„Má se fajn. Bála jsem se ho sem přivést…“

„Sam a já bychom se s ním zítra rádi seznámili. Na obědě. A už v noci víckrát neutíkej.“

„No, já jsem to dnes večer neplánovala, ale nechtěla sem tu zůstat a tebe a Sam poslouchat. Ani jsem o tom nepřemýšlela. Eww…moc.“

„Jenom doufám, že jsi neudělala nic, čeho bys později litovala.“

„Přísahám, strejdo Jacku. Nic jsem s ním neměla. Opravdu.“

„Hm… a jak ti mám věřit, když jsi mi lhala, že nemáš žádného přítele?“

„Přísahám,“ odpověděla pevně a zvedla svou pravou ruku.

„Běž spát a už žádné útěky. A nezapomeň na zítřejší oběd.“

„Dobře! Slibuji.“

Cassie šla do svého pokoje a Jack se vracel do jejich ložnice. Sundal si boxerky a lehl si do postele. Přitiskl se k Sam a objal ji. Slyšel, jak zavzdychala, víc se k němu přitulila a zavrtěla přitom zadečkem. Jack se usmál a okamžitě usnul.

 

                                                      */*/*/*/*/*/*/*/*/*/*/*/*

 

Sam se zdál ten nejkrásnější sen. Ona a Jack měli ten nejúžasnější sex. A on jí teď navíc říkal, aby už vstávala.

„Mmm… ten sen je tak skutečný.“

„To proto, že je to pravda.“ Odpověděl jí Jack. A svůj penis už měl v ní. A když  kolem něj obtočila nohy, cítil neskutečně příjemný pocit.

„Čemu dlužím za tak příjemné probuzení?“ Zeptala se ho Sam, když zasypával její prsa polibky.

„Rannímu stání.“

A tentokrát to dělal pomalu a pozorně. Nechával si na každém svém pohybu záležet.

A dával Sam čas na to, aby se mu mohla přizpůsobit.

„Jackkkuuu…“

„Ano, zlato?“

„Rychleji.“ Takže udělal to, co po něm chtěla. Líbal ji, kdy že oba udělali. Tím ztlumil její veškeré možné hlasité projevy. Položil se vedle ní a přitiskl si ji k sobě blíž. Bylo to úžasné. Tahle jeho nová aktivita se Sam a taky jí to řekl.

 

„A ještě…Cassie přivede na oběd toho svého kluka.“

„To jsi neudělal.“

„Ne.“ Odpověděl jí, věděl přesně, co tím myslela. „Potřeboval jsem na záchod a zrovna v tu chvíli se Cassie vrátila.“

„A co jsi jí řekl?“

„Tak různě. Že ty a já chceme jejího přítele poznat. A taky, že už nemá víckrát v noci utíkat.“

„A myslíš, že tě poslechne?“

„Uvidíme dneska, později. Při obědě.“

„Ah… a ty se chystáš vařit?“ Zvedla Sam tázavě obočí.

„Co takhle grilování?“

„To myslíš to spálené maso, kterým jsi nás posledně krmil?“

„Hej, to mě přitom rozptyloval zápas. Slibuju, tentokrát si dám pozor. Sprchu?“

„Raději počkám, až se osprchuješ. Myslím, že by to Cassie asi moc dobře nevzala, kdyby z koupelny slyšela vzdychání a sténání!“

„No, to je legrace.“ Zamračil se  Jack, vzal si ručník, který ležel na židli a šel do sprchy.

Sam se schoulila v posteli a potom si uvědomila, že zatím nikdo neudělal kávu. Vzala si župan a šla do kuchyně.

„Jacku?“ Zavolala, když slyšela, že někdo otevřel dveře.

„Ano?“

„Chceš, abych ti připravila snídani?“

„No. Ovocné kroužky budou stačit. A máme kafe?“

„Už je skoro hotové.“

 

Jack si oblékl košili a džínsy a teprve potom šel o kuchyně. Ze stolu si vzal svůj telefon a dal si ho do zadní kapsy. Pak se ještě vrátil, protože zapomněl peněženku. Když konečně přišel do kuchyně, Sam už pila kávu. Ve svém županu vypadala půvabně, když mu sypala jeho oblíbené cereálie do misky. Vzal si od ní lžíci a cereálie.

„Ty půjdeš nakupovat?“

Jack přikývl a napil se kávy. Sam mu tedy dala seznam věcí, co potřebuje a řekla mu, že jde do sprchy.

Vzal telefon, vyťukal číslo do SGC. Přímo k Danielovi. Řekl mu o plánovaném grilování, asi tak kolem oběda a aby se zeptal Teal´ca, jestli by mohl svůj odchod mimo Zemi posunout. Daniel mu řekl, že se o to pokusí a nevinně se zeptal, jaký má přinést dezert. Jack se málem svou kávou, kterou právě pil, udusil. A řekl Danielovi, ať přinese, co chce.

Mezitím se Sam osprchovala, Jack odešel nakupovat a Cassie vstala a sháněla něco k jídlu.

 

„Dobré ráno, Cassie.“

„Dobré, Sam….um…..Sam.“

„Ano, Cass?“

„Omlouvám se, že jsem se v noci vyplížila ven. Nechtěla jsem, aby ses o mě bála. A řekla jsem strejdovi Jackovi, že jsem nic špatného neudělala a to je pravda.“

Sam se na ni usmívala. „To je v pořádku, Cass. Jenom nechci, aby mezi námi byli nějaké tajnosti.“

„Slibuju, už žádné tajnosti. Strejda Jack ještě spí?“

„Ne, jel do obchodu. koupit něco k jídlu. Na oběd, když přijde tvůj přítel.“

„Tak z toho mám obavy, huh.“

Sam přikývla na souhlas a poplácala Cassie po rameni.

Jack měl dost práce u grilu a Sam připravovala stůl, u kterého budou jíst. Cassie byla v obývacím pokoji, čekala na svého přítele. Byla nervózní a tak přecházela sem a tam.

„Cassie, prošlapeš tady koberec,“ zavolal na ni zvenku Jack.

Ta se na něho podívala pohledem, který vyjadřoval jak  její nervozitu, tak i  *já tě asi zabiju*

„Tak to je k nezaplacení,“ komentoval to Jack a pokračoval v grilování.

„Jacku, buď na ni hodný,“ varovala ho Sam.

 

Zazvonil zvonek a Cassie skoro zakopla, když se rozběhla ke dveřím. Jack a Sam viděli, jak se přidržela stěny, aby to ustála. Otevřela dveře a usmívala se na mladíka, který tam stál. Ten se ji chystal políbit, ale ona otočila hlavu a tak jí dal místo toho pusu na tvář.

„Zajímalo by mě proč je tak nervózní,“ řekl Jack a tvářil se nevinně.

„Že by proto, že její strejda Jack je generálem u letectva a má povolení nosit zbraň a zabíjet?“ Navrhla Sam.

„Ale to dělám, jenom když jsem v ohrožení.“

Cassie a její přítel prošli dveřmi ven na zahradu, oba byli značně nervózní.

„Strejdo Jacku, Sam tohle je Peter Callaghan. Pete to je Sam a strejda Jack.“

Jack se Sam se na sebe podívali, skoro se rozesmáli. Konečně pochopili, proč je Cassie tak nervózní. Oba potřásli Peterovi rukou, kterou jim nabídl.

„Pete, huh?“ Sam šťouchla Jacka loktem. „Tak PETE jak dlouho Cassie znáš?“ Začal Jack.

A tehdy opět zazvonil zvonek, takž Peter nestihl Jackovi odpovědět.

„To jsi neudělal…“ zašeptala Sam.

„Musel jsem,“ odpověděl jí Jack stejně potichu.

„To kvůli Petovi!“ Vykřikla Cassie, když viděla Daniela a Teal´ca.

„Co je, kotě?“ Zeptal se Pete a otočil se.

„Nic!“ Vypadala rozladěně. Teal´c měl na hlavě klobouk. Daniel podával Sam jablečný koláč a Teal´c krabici s koblihami.

„Umm….to jsou moji další strejdové. Daniel a …“

„Murray.“ Ozval se Jack.

„Strejdo Danieli a Murray tohle je můj přítel Peter Callaghan.“ Daniel přijal ruku, kterou mu Peter nabídl a zavrtěl hlavou, když se chystal udělat totéž v případě Teal´ca.

„PETE Callaghan, to zní jako Sha…“ Řekl Tel´c, než Jack stačil zavrtět hlavou, aby dál nepokračoval.

„Jak se máš Pete?“ Vložil se do toho Daniel.

„Výborně, pane.“

„Prosím, říkej mi Danieli. Když chodíš s mou neteří.“

„Ano. A Pete mně neodpověděl na mou otázku. Jak dlouho Cassie znáš?“

„A proč jsme představeni až teď?“ Dodal Teal´c svým hlubokým hlasem. Což toho už tak nervózního chlapce ještě víc vystrašilo.

„Řekla ti Cassie, že už žádné pozdní příchody nebudou?“

„A jenom spolu chodíte?“

„A jaké máš s Cassandrou úmysly?“ Zeptal se Teal´c. A než mohl Daniel nebo Jack pokračovat ve vyptávání, Cassie se podívala na Sam. Očima ji přímo prosila.

„Pánové. Nechte ho vydechnout, on vám za chvíli na vaše otázky odpoví.“ A velice nepříjemně se na Jacka podívala. Jeden by řekl, *Kdyby mohl pohled zabíjet, tak by byl Jack mrtvý.*

„Tak nám řekni, Petere, jak dlouho se s Cassie znáte.“

„Skoro rok, paní.“ Jack a Daniel se přitom zachechtali.

„Říkej mi Sam.“ Opravila ho a na ty dva se podívala s ďábelskými ohníčky v očích.

„Začali jsme spolu chodit, když se Cassie rozešla s Dominikem.“


Tak nám o sobě Pete něco pověz.“ Vložil se do toho Jack, než stačila Sam znovu promluvit.

„Můj otec pochází z Irska a moje matka je z Bostonu.“

„Americký Ir?“ Poznamenal Daniel.

„Třetí generace, Shanahan,“ odpověděl mladík.

Sam se začala dusit pivem, které právě pila. Teal´c už se chystal, že ji poplácá po zádech, ale Jack ho předešel.

„Sam, jsi v pořádku?“ Ptal se jí Jack a snažil se, aby se nesmál.

„Je mi fajn,“ odpověděla trochu zvláštním hlasem.

„Takže Pete, ty jsi čistokrevný Ir.“

„Ano, pane.“

„Jack O´Neill…dvě L,“ řekl a zvedl dva prsty.

„A co škola? Jak ti to jde tam?“ Pokračoval Daniel ve vyptávání.

„Velice dobře, pane….tedy Danieli, pane…umm…Danieli,“ odpověděl jim, přičemž se zakoktal.

„A jsi schopný Cassandru ochránit?“ Ozval se Teal´c.

„Tím myslí, jestli se umíš postarat sám o sebe… a tak ochránit Cassie, kdyby se něco stalo…“ vysvětloval Daniel, když viděl Peterův zmatený pohled.

„Ano, pane. Sportuji.“ Peterovi to bylo velice nepříjemné a po dlouhé pauze přivítal, když Jack zavolal, že jídlo už je hotové.

Naštěstí grilování nedopadlo jako posledně. Peter a Cassie jedli v tichosti, skoro na sebe nepromluvili, zatímco dospělí se bavili o tom, že se Jack v pondělí brzy ráno vrací do DC.

Když to Sam slyšela, její nálada se změnila. Vypadala sklíčeně. Jack si toho všiml. Vypadalo to, jako by si chtěl vzít ubrousek, který měl na klíně, ale místo toho stiskl Sam koleno. Podívala se na něho a nuceně se na něj usmála. Daniel si toho všiml a tak se rozhodl, že Cassie vytáhne z domu, aby ti dva měli nějaké soukromí.

„Hej, Cassie?“
 „Ano?“

„Chtěla bys jít se mnou a s Murraym do města na filmový maratón?“ A nenápadně ji požďuchl svou nohou.

„Jistě, strejdo Danieli.“

Než snědli grilované maso a dezert, bylo odpoledne. Výslech Petera skončil jen několik minut předtím, než odcházeli.

„Jste si jistí, že nepotřebujete při úklidu naši pomoc?“ Zeptal se Daniele a popoháněl ostatní ke dveřím.

„Ano, to zvládneme. Díky za nabídku.“ Poděkoval mu Jack a zavřel za nimi dveře.

*Tak a teď musím Sam nějak rozesmát. * Pomyslel si. Chvíli jipozoroval a potom ji začal pomáhat se sklízením nádobí ze stolu. Zkontroloval gril, dal lahve od piva do koše a pomohl Sam odnést nádobí do kuchyně.

Nemluvili. Sam umývala a Jack utíral. Sam si utřela ruce a potom suché nádobí uklidila. Jack čekal,až to dodělá. Potom ji vzal za ruku a vedl ji do obývacího pokoje. Posadil ji, sám se posadil na stolek u pohovky, aby na ni viděl. Zvedl jí bradu a zadíval se jí do očí.

„Tohle zvládneme,“ řekl a stále ji držel za bradu. „Rozumíš mi?“

Přikývla.

„Dobře. Na tohle jsme čekali hodně dlouho, aby to teď nefungovalo.“Sam byla unavená, to Jack moc dobře viděl. Vedl ji tedy do ložnice a řekl jí, aby si odpočinula.

„Jacku…“

„Ano, Sam?“

„Obejmeš mě?“ zeptala se ho a natáhla k němu ruku.

Usmál se, vzal ji za ruku a lehl si k ní do postele. Zavřel oči a naslouchal jejímu dechu, čekal až bude pravidelný. Když si byl jistý, že usnula, vstal a šel poklidit věci, které po grilování zůstaly ještě venku. A přemýšlel.Chtěl  Sam ujistit v tom, že budou v pohodě a že všechno bude fungovat co nejlépe. Věděl, že to v podstatě záleží na něm, měl by všechno to kolem přeskočit a prostě si ji vzít. Jeho srdce mu říkalo, že tahle druhá šance někoho milovat, je dar. A Sam je pro něho dar z nebe. Zná ji skrz naskrz, je loajální a je jednou z jeho nelepších přátel. Ztěžka si povzdechl a posadil se na lavečku. Je to sice komplikované, ale věděl, že on by to mohl zjednodušit. Vrátil se zpátky do domu. Předtím ještě vynesl smetí do popelnice. Umyl si ruce, vzal telefon a vyťukal číslo. Existuje muž, který by mu mohl pomoct dosáhnout nějakého řešení.

„Dobrý večer, pane. Doufám, že nevolám nevhod? Ne?....“ a pokračoval v rozhovoru asi ještě  hodinu.

„Děkuji, pane.“ A teď už věděl, co udělá.

K tomu, aby udělal to, co chtěl, měl teď zcela volné ruce. Mohl si upravit svůj pracovní rozvrh podle programu Sam. Zasloužil si nějakou laskavost. Sakra, tohle přece nebyla žádná laskavost, vždyť tolikrát zachránil svět. Sám pro sebe se zasmál.

A v ten okamžik tam přišla Sam. Jack seděl na pohovce a chechtal se.

„Jacku?“

„Dobrý večer. Jak jsi se vyspala?“

„Dobře,“ odpověděla mu a protáhla se. „Z čeho se tak raduješ?“

„Právě jsem mluvil s Hammondem.“

„Opravdu? A?“

„Popřál nám štěstí a připomněl mi, že prakticky můžu udělat, co chci.“

„A co to znamená?“ Zatím ještě nechtěla být šťastná. Nechtěla něco oslavovat a být potom zklamaná. Chtěla, aby jí to Jack nejprve vysvětlil, než si začnou plánovat svou budoucnost.

 

Poklepal na místo vedle sebe, aby jí tedy mohl všechno říct.

„To znamená, že můžu udělat cokoliv. George, je to fakt divný mu tak říkat, poukázal na to, že jsem teď taky boss. Sam, nemusí to být zase tak složité. Mohu si svůj pracovní program přizpůsobit a můžu tady být  kdykoliv ty nebo Cassie budete chtít.“

„A je to tak jednoduché?“

„Ještě musím počkat, co na to řekne president, ale jsem si jistý, že už má řešení.“

„Jacku, nechci se radovat a potom o tu radost přijít.“

„Tohle už  nám nikdo nevezme, slibuji.“ A objal ji. A to, jak se bezpečně v jeho náruči cítila, bylo všechno, co chtěla.

 

                                                   /*/*/*/*/*/*/*/*/*/*/*/*/*/*/

 

Sam měla na očích pásku a nic neviděla. Nevěděla, kam ji Jack vede, ale věřila mu. Ano, věří mu.

„Jacku, kam jdeme?“

„Když ti to řeknu, tak už to nebude překvapení.“

Nařídil jí, aby zůstala v domě, teple se oblékla a připravila se na večer *venku*. Nevěděla, co to znamená, ale udělala to, co jí Jack řekl.

„Můžeš mi alespoň říct, jestli půjdeme pryč z domu?“

„Tak nějak.“

„Půjdeme úplně pryč?“

„Ne, zůstaneme tady.“

 

Vedl ji za dům a když došli k přístřešku, který tu Jack postavil, zpomalili. Sundal jí pásku z očí a otočil ji.

„Není na to trochu zima?“

„Větší než v Antarktidě?“

Sam jako by se zamlžil pohled, tohle ji vrátilo k jejím vzpomínkám. Zachvěla se, když si vzpomněla, jak velká tam byla zima a jaké to bylo, když byli tak bezmocní. Takže měla pocit, že je tady v Colorado Springs mnohem tepleji, než tu bylo před pěti vteřinami. Jack si všiml, jak se chvěje a tak ji vzal dovnitř.

„Takže se teď staneme součástí přírody?“ Zeptala se ho a vzala si jeden z polštářů, které tu  připravil a položila si ho na deku, kterou tu Jack rozprostřel a lehla si na záda. Byla zcela fascinovaná hvězdami na noční obloze. Jack si vzal další polštář, položil si ho vedle jejího a udělal to stejné jako Sam.

„Takhle jsme se seznámili, Carterová.“

„Takže jsme se zase vrátili ke Carterové?“

„Ne…jenom mi to chybí, ti takhle říkat. Víš, v DC jsem celkem sám.“

Sam se přetočila a dala si ruku pod hlavu. Dívala se na Jacka, jak sleduje oblohu.

„Kdyby toho nebylo, nikdy bychom se nepotkali.“ Připadal si sentimentální. Byl přece voják každým coulem. A tím, jak se mu rozpadlo manželství a zemřel mu syn, pro něj všechno skončilo. Přestal žít. Jeho důchod, opětné povolání do aktivní služby. A potom tahle krásná žena s dlouhýma nohama, tak strašně moc chytrá, mu vstoupila do života. A když se poprvé setkali, jen si pomyslel….ta má ale kuráž.

„Jacku?“

„Přemýšlím.“

„A o čem?“

„O všem možném a jestli tam někde na některé z těch planet jsou dva lidé, kteří dělají totéž, co chci já dělat s tebou.“

„A co by to tak mohlo být?“

„Tohle…“ A v okamžiku ležel přes Sam a líbal ji a taky jí začal rozepínat bundu, kterou měla na sobě.

„Tedy…..zkušenosti ze zvláštních jednotek se někdy hodí, že.“

„Carterová… buď zticha!“ Sam otevřela ústa a Jack je překryl svými. Ale tentokrát to bylo jiné. Všechno dělal pomalu, něžně, opatrně. Líbal ji a přitom zkoumal každičké místo v jejích ústech. A jeho ruka i nadále pracovala na jejím svlékání. Ucítil že pod svým oblečením nic nemá.

 

„Myslím, že jsem ti taky připravila překvapení!“ Usmívala se na něho, stejně jako on  na ni.

Svléknout ji do naha byla jedna z věcí, kterou měl Jack ve své hlavě, ale nespěchal. Na to, aby jí dopřál rozkoš, měl celou noc. Když ji zbavil oblečení a sebe košile, vrátil se k tomu, co dělal předtím. Věděl, kde to má Sam nejraději a kde vzdychá nejhlasitěji. Jeho jazyk jí zanechával horkou stopu na čelisti a potom se přesunul k místu na krku, které velice rychle pulsovalo. Všude se postupně zastavil a potom ta místa  nechal oschnout, Sam vždycky rozkoší zasténala. A tentokrát si Jack dával záležet, aby jí na kůži zůstaly viditelné červené skvrny. Pomalu ji líbal až k důlku pod krkem. Lízal ji a kousal.

„Jaaaccckkkuuu….“ zakňourala.

On si toho však vůbec nevšímal, soustředil se pouze na prostor mezi jejími ňadry. Přesunul se k jednomu z nich, její bradavka byla potom ještě víc tmavší a to že jí sál, způsobilo, že byla ještě víc citlivější. To první prso opustil a věnoval se tomu druhému. A stejně i tady ji trochu potrápil, jeho horký dech neuvěřitelně působil na tohle vlhké místo. Sam už se pod ním kroutila, pevně tiskla polštář, který měla pod sebou a ještě víc sténala. Takže se Jack posunul ještě níž, na její břicho, zasunul jí svůj jazyk do pupíku a rozepnul jí džínsy. *Páni, ona nemá nic ani pod nimi.*

„Jacku, prosííííím.“ Tentokrát to znělo, jako když vrní kočka.

„Už  to  bude, zlato. Už.“ Sundal jí džínsy a hodil je ven ze stanu. Zjistil, že je vlhká a připravená.

„Jacku, chci tě cítit uvnitř svého těla.“ Už měl svoje džínsy skoro dole, když cítil, jak Sam zahákla jednu svou nohu za pas jeho kalhot a pomáhala mu je stáhnout dolů.

Potom si kolem něho obtočila svoje nohy a čekala až do ní vstoupí a celou ji vyplní.

 „Jacku, já tě potřebuji, teď.“ Slyšel v jejím hlase zoufalství a cítil, jak mu tře nohou zadek.

Vstoupil do ní, ne tak rychle, jak chtěla. Ale to jak zavzdychala mu stačilo. Pohyboval se pomalu….skoro netečně. Chvilku to trvalo, než si Sam uvědomila, že ji tohle jeho tempo zabíjí a tak mu to řekla. Jack zrychlil, tak jak to chtěla. Sténala víc hlasitě a ještě víc, když se pokoušel to co nejdéle vydržet. Její svaly se kolem jeho penisu stahovaly a Jack to vzdal a dosáhl svého orgasmu spolu s ní. Snažili se zklidnit svůj dech, drželi se a dívali se na noční oblohu.

„To je nádhera,“ řekla Sam. „Milovat se pod hvězdami. Sice je trochu chladno, ale nemůžu si jinak na nic stěžovat.“ A ještě víc se k Jackovi přitulila. „Miluju tě Jacku.“

„Ta obloha je nádherná, ale ne tak, jako ty. A miluju tě!“

Dlouze ho políbila a Jack zasténal. Sam se na něho podívala a všimla si, že sykl bolestí.“

„Opravdu nádherná. Ale ne pro tvoje koleno!“ Jack si třel koleno a prohlásil, že pokud tu zůstane ještě déle, tak už nevstane. Vylezli ze stanu, vzali si oblečení a šli do domu. A jakmile byli v posteli, bylo jim jedno, jestli je Cassie doma nebo ne.

 

 

 

5. 00

 

Jack věděl, že když Sam vzbudí, že jí to bude líto, že už odjíždí.A to on vidět nechtěl. Vstal a pomalu si sbalil věci do tašky. Vyšel z pokoje, aby se osprchoval. Stavil se za Cassie, aby ji požádal, jestli ho zaveze na letiště. Řekl jí, že nechce, aby při loučení byla Sam smutná. Ta přikývla a řekla mu, že než se oblékne, bude připravená. Oblékl si uniformu a políbil Sam. Vzal tašku a vyšel ze dveří. Cassie už na něho čekala v autě. Cesta proběhla v tichosti, stejně jako jejich odchod k terminálu.

„Cassie, když mě budeš potřebovat, tak stačí jen zavolat. Víš to, že?“ A pevně ji objal.

„Samozřejmě. Strejdo Jacku, mám tě moc ráda…a děkuji ti, že jsi si na mě udělal čas.“

„Já tě mám taky rád. A zavolej kdykoliv. Řekni Carterové….“

„Jo, jo. Přestaň být sentimentální.“

Dal jí pusu na čelo a šel ke dveřím.

 

*Vypadalo to nadějně.* „Takže jste zase volná?“ zeptal se jí Barrett.

Sam uklonila hlavu na stranu. „Uh….ne tak docela,“ odpověděla mu a usmívala se na něho.

*Trapas.*

„Někdo nový?“ Zeptal se.

„Dalo by se to tak říct.“

„Je to on, že ano?“

„Ano,“ a kývla.

„A jak to jde?“

„Něco tu je, ale to není úplně přesné.“

 

KONEC!!!