Titul: Ne všechno jde tou dobrou cestou
Autor: Moni111
Překladatel: -/-
Žánr: drama
Páry: Sam/Jack
Hodnocení: Mládež
Délka: Krátké
Časová osa: Nějaká hooodně vzdálená alternativní realita
Stav: Kompletní
Synopse: Když to Jacka přestane bavit... Je načase uzavřít tuhle etapu.

______________________________________________________________

Jack seděl za stolem a dopisoval hlášení z poslední mise pro Hammonda, když ucítil, že se zem zachvěla. Hned mu bylo jasné kdo za to může a tak aby si mohl rýpnout rychle dopsal poslední větu a zvedal se. Došel k testovacímu krytu a s velkým škodolibým úsměvem vešel dovnitř.
„Zase se tady všechny pokoušíte pohřbít zaživa?“ otázal se jedovatě Sam.
„Jo.“ odpověděla mu a prošla kolem něj.
„Jsem váš velící důstojník a to znamená že i vyšší šarže, takže „Jo, pane!“ díval se na Sam když něco sbírala na zemi a pořád měl na tváři ten svůj úsměv.
Sam se na něj podívala vražedným pohledem
„Trhni si.“ řekla a šla pryč.
„Majore Carterová!“ zařval na ni, ale ona ho dále ignorovala a šla ke své laboratoři.
„Tak tohle si neměla.“ zavrčel a vydal se jejím směrem.
Dostihl ji u dveří do laboratoře
„Jak si to dovolujete? Takhle se chovat ke svému velícímu?“ hleděl na ni.
„Takhle.“ řekla jen a zabouchla mu dveře před nosem.
„Co to k čertu provádí?!“ ptal se jak si myslel jen sám sebe, ale Daniel, který to všechno viděl mu hned odpověděl
„Asi jí s tebou došla trpělivost…….“ na chvilku se odmlčel „…ani se jí nedivím.“
„Tak jí se mnou došla trpělivost jo?“ hleděl na Dannyho a svíral pěst.
„A co si jako tenhle nafintěnej major o sobě myslí? Že je nejlepší na světě?“ schválně mluvil dost nahlas, aby ho Sam mohla slyšet.
„Víš ona má i důvod si něco takového myslet.“ řekl Daniel opatrně.
„A to jako proč? Protože místo toho, aby se bavila tak se jen celej život šprtá……no to je pěknej důvod. Neměl bych raději jít, aby se slečinka mohla v klidu učit jak rozebrat nakuadahovej reaktor?“ Jack se nějak neovládal.
Dveře se rozletěly a Sam po něm hodila nepříjemnej pohled
„No to by jste měl, protože příště už vám tu vaši prdel zachraňovat nebudu.“
„Nikdy jsem se vás o to neprosil!“ hodil po ní stejně tvrdým pohledem.
„Jo, protože vy ani prosit neumíte ani omluvy vám nic neříkají, takže kdyby jste byl tak laskav a odvalil se od mý laboratoře a šel se vztekat někam jinam bylo by vskutku nejlepší.“ hleděla na Jacka s nebojácným výrazem.
„Tak já vám něco řeknu vy rozmazlenej parchante z Pentagonu, do teď jsem to vaše chování jakžtakž snášel, ale co je moc to je moc.“ Jack začínal rudnout a Daniel se raději klidil pro Teal´ca, kdyby bylo třeba ty dva od sebe odtrhnout.
„Tak rozmazlenej parchante z Pentagonu, jo?“ Sam nemohla skoro uvěřit, že jí takhle nazval.
„Jo.“ nekompromisně přikývl.
„ Co to s vámi dvěma je?“ ptal se přicházející Hammond a nevěřícně na ty dva koukal.
„Co by s námi mělo být?“ pohlédla na něho Sam.
„Majore!!!?“ generál zvedl obočí.
„Omlouvám se, pane.“ uznala Sam, že na generála si zlost vylívat nechce.
„Pane, myslím, že tady už není co řešit, jeden z nás dvou musí pryč.“ odtáhl Jack podhled od země a s pevným výrazem se podíval na Hammonda.
„O čem to mluvíte?“ nechápal ho Hammond.
„Armáda už není to co bývala, šprti útočí …..“ hodil kyselý pohled na Sam „……a  tohle já nemám zapotřebí,……zítra vám předám mou rezignaci.“ dokončil.
Věděl, že když to udělá, tak Sam dojde, že za to může ona a bude se cítit hrozně a právě to chtěl.
„Chci jen dodat, že rozhodně neutíkám z boje, ale raději odejdu teď než, aby se stalo něco horšího - i když je fakt, že já jsem na rozdíl od ostatních v týmu postradatelný.“
„Pane, Danieli, Teal´cu…..“ pohlédl na šokovanou Sam otočil se a odešel do šatny se převléct.
Sam se vzpamatovala po chvilce, jak odešli ostatní svědkové Jackova rozhodnutí, zamířila k šatnám a bez klepání vešla dovnitř.
Jack se otočil a uviděl ji jak zavírá dveře, ona na něj taky pohlédla
„Srabe.“ řekla jen.
Jack kývl hlavou
„Když myslíte.“
„Jo, myslím……..jste srab, baba, raději se sbalíte než čelit tomu všemu.“
„Zajímavá myšlenka. Na to jste přišla sama, nebo to bylo v knížce?“ sundával si triko.
„Směšnej jako vždy co?“ řekla mu na to, ale nebyla to ani otázka.
„Tak k věci….co chcete? Nemám na to celej den.“
„Co jste čekal s tou rezignací? Že si zahrajete na city a všichni vás začnou přemlouvat ať to neděláte? Jste se přepočítal co?“
„Ani ne, kdyby jo, tak tady teď nestojíte.“ otočil se zpět na ni.
„To si myslíte? Že tu jsem proto, že mi budete chybět?“ Sam se ironicky zasmála.
„Jsem tady proto, že jsme tým. SG-1, pamatujete si to ještě?“
„Jo pamatuju, ale taky vím, že v armádě je plno dalších lidí, kteří se na tuhle práci hodí třeba i víc. A třeba vám přidělej nějakýho chytrýho, aspoň si budete moct povídat s rovnocenným kolegou.“ hodil na sebe civil. triko a začal si sundávat kalhoty.
Sam stála v klidu a čekala až se převlíkne.
„ Jo to jsem čekala, že bude i s vámi, ale jak jsem si všimla jste jen jedno velký ego, které ze sebe dělá chudáka.“
„Díky.“ stoupl si k ní.
Sam nechápala jeho chladnost a než mohla zareagovat jinak jednu mu vrazila.
„Sobče!“ chytla za kliku a chtěla odejít, ale on byl rychlejší a chytil ji za paži a otočil ji zpět ke svému obličeji. Pohlédla na něj a on ji políbil, když se Sam začaly podlamovat kolena a ona začala líbat i jeho náhle přestal a odtáhnul se od ní.
„Jo, jsem sobec.“ a odešel.
Konec