Když se Sam ráno probudila, zrovna svítalo. Oknem do místnosti pronikaly načervenalé paprsky ranního slunce a zbarvovaly všechno v ní do ruda. Sam se otočila. Jak se pohnula ucítila Jackovu ruku, která ji objímala. Nadzvedla se a tak se Sam mohla pohodlně otočit. Uviděla před sebou Jacka. I on už byl vzhůru a když viděl, že se na něj dívá, usmál se.

   „Tak jak jste se vyspala?“ Zeptal se.

   „Dobře, děkuji.“ Odpověděla a pohladila Jacka po hřbetu ruky.

   „To, co se v noci stalo…“ začal Jack, ale Sam ho nenechala domluvit… „to bylo moc krásné.“ Usmála se na něj a políbila ho.

   „To jsem rád.“

   Za několik minut oba vstali. Oblékli se a nasnídali. Jack pak odešel pracovat a Sam jako každé jiné ráno šla pomoct Gissyině matce nakrmit zvířata, podojit krávy – mimochodem tahle práce byla ze všeho nejtěžší a Sam to na její vkus šlo dost pomalu, trvalo dlouho než se to naučila správně. Pak vyvedli dvě kobyly s hříbaty dozadu na louku.

   Gissyin otec dneska ráno poslal Jeretha a Jacka pro dříví do lesa, a tak si do vozu zapřáhli dva valachy, jednoho šimla a druhého ryzáka a vyrazili.

   Jeretha cestou napadlo, že by mohli vzít s sebou taky Gissy a Sam, jestli už budou mít hotovou práci. Zastavili se tedy prvně pro Gissy, která už byla doma a potom Jack skočil pro Sam. Cestou k lesu se všichni dobře bavili, těšili se na příjemně strávený den. Když dorazili na místo s připraveným dřevem, naložili ho, co se na vůz vešlo. Na chvíli pak oba koně vypřáhli a nechali je se pást nedaleko od nich na šťavnaté trávě. Oni sami se dobře bavili a odpoledne jim uteklo jako voda. Jereth se jim pochlubil, že nejspíš budou mít miminko a Sam se pohledem střetla s Gissy a musela se usmát. Gissy už evidentně našla odvahu a Jerethovi  o tom řekla. Jack i Sam jim oběma srdečně pogratulovali a tak trochu to s nimi oslavili přátelským posezením v trávě.

   „No a co vy dva?“ Zeptal se znenadání Jereth. Gissy se znenadání usmála, protože se jí vybavilo jak si včera na stejné téma povídaly se Sam. Bylo jí jasné o čem teď její manžel začne. Byla vlastně taky zvědavá jak na to zareagují. Saminu reakci už viděla včera, ale Jackovu ještě ne. No a opravdu se musela moc držet, aby se nemusela smát, když Jack i Sam po Jerethově otázce úplně nadskočili a dohromady se zeptali… „Co my?“

   Vůbec si to neuvědomili, ale zato Jereth s Gissy ano a vyměnili si významné pohledy typu: Tak právě byli přistiženi.

   Tady se děje něco, o čem se zrovna nechtějí bavit…Pomyslela si Gissy. Jsou vážně skoro stejní. Bylo by vůbec možné, aby spolu ti dva nic neměli? Teď to tak teda nevypadalo, spíš naopak. Sam se tvářila dost zvláštně…neurčitě a toho si Gissy samozřejmě všimla. Jenže včera nevypadala na to, že by spolu něco měli, tak že by…?

   „No vy dva, už spolu žijete celkem dlouho…“ přerušil Jereth Gissyino přemýšlení… „…a…no, je to…jak bych to jen řekl…zvláštní.“ Nalezl konečně ta pravá slova.

   „Jak zvláštní?“ Zeptal se Jack mírně zděšeně. Ovšem Sam už tušila co přijde dál a co vlastně chce Jereth říci.

   „No, prostě je trochu divné, aby spolu dva lidé žili tak dlouho jako vy nic spolu neměli.“ Vysypal ze se sebe Jereth nakonec a viditelně si oddychl, že už je to za ním.

   Jack jen ještě víc vyvalil oči. Tak tohle nechápal. Ne to, na co se ho Jereth ptá, ale to, že se ho na to vůbec ptá… Ale nezazlíval mu to, on sám byl často zvědavý na spoustu věcí, ale uměl se ovládat. Jereth byl ještě mladý a horlivý. Nemohl se na něj za to zlobit. Život ho ještě naučí…

   Sam se na Jacka dívala dokud nezvedl oči k ní. Uličnicky se na něj usmála a on jí to stejným způsobem oplatil. Ani jeden z nich se evidentně neměl k tomu, aby na tuto otázku odpovídal.

   Jereth si toho všiml…

   „Nebo je to jinak?“ Zvedl obočí a oba si je přeměřil.

    Jack nevěděl čím to bylo, ale připadal si jako neposlušný školák, který byl právě obviněn z něčeho co neudělal. Jistě, něco udělal, ale věděl, že to bylo to nejlepší a nejkrásnější v jeho životě…

   Gissy už to bylo jasné a hodila po Sam pohled typu : Až budeme samy, tak chci slyšet všechno. Sam si jejího pohledu všimla a úplně jí to vrátilo zpátky ke včerejší noci. Bože můj, no jo. Vážně se to stalo. Spala s ním, s Jackem, svým Jackem, mužem svého života. A bylo to perfektní. Dřív se v to ani neodvažovala doufat, ale teď se to opravdu stalo, opravdu jsou … spolu.

   Jack a Jereth dál rozebírali vztahy, ale Sam už je příliš nevnímala. Byla úplně ponořena do vzpomínek na minulou noc. Teprve nyní vlastně měla čas si to trochu probrat.

   Gissy se do rozhovoru obou mužů raději nepletla. Stejně se zítra nejspíš všechno dozví. Říkala si pro sebe. A stejně tušila, že Jack Jerethovi řekne jen to, co už včera slyšela od Sam. A měla pravdu. Jereth z Jacka vážně nic nedostal.

   Začalo se stmívat. Jack s Jarethem šli zapřáhnout koně a Sam napadl skvělý nápad. Zastavila Gissy, která šla už k vozu a svěřila se jí se svým nápadem. Gissy si ho celý vyslechla a nakonec nadšeně kývla…“Jistěže ti pomohu, Sam.“

   „Děkuju, Gissy.“ Objala ji Sam a pak už se obě vydaly za Jerethem a Jackem.

   Druhý den ráno Sam zase potkala Gissy. No potkala…byly domluvené, že se sejdou.

   „Tak co?“ Zeptala se Sam Gissy netrpělivě a bylo na ní vidět, že už se nemůže dočkat.

   „Jo, vyšlo to.“ Uklidnila ji Gissy. „Nemám moc času, tak mě poslouchej…“

   Mohlo být tak kolem čtvrté hodiny odpoledne. Sam už nedočkavě vyhlížela z okna, až uvidí na cestě před domem Jacka. Její přání se splnilo celkem rychle. Za pár minut se Jack objevil ve dveřích.

   „Ahoj, tak co máme dneska dobrého?“ Sháněl se po jídle hned ode dveří. Sam se ale jen usmála a když si sedal ke stolu, položila před něj mísu plnou jeho oblíbených bramborových placek.

   „Hmm, perfektní.“ Uculil se Jack při pohledu na tu dobrotu. „Čímpak jsem si to zasloužil?“ Zazubil se na Sam uličnicky.

   Sam k němu ale jen přišla a místo odpovědi se k němu nahla tak, že se jejich tváře téměř dotýkaly a ona mu tiše a velice vášnivě zašeptala do uch… „Čím?“ Zeptala se místo odpovědi, kterou čekal. Jak mu její horký dech zavadil o ucho, projela jím horká vlna vzrušení. Mírně se od něho odtáhla a podívala se mu do očí. Byly plné očekávání. Jejich teplá, hnědá barva jiskřila očekáváním. Jemně se svými rty dotkla jeho spodního rtu a pak se do něj jemně zakousla. Z úst mu unikl tichý sten. Ruka mu zajela do jejích hedvábných světlých vlasů. Přitáhl si ji blíž a polibek tak prohloubil. Když se po několika minutách už nemohli pořádně nadechnout, neochotně polibek přerušili.

   „Až se najíš, mám pro tebe překvapení.“ Usmála se na něj a podala mu misku s plackami.

   Jack plný nedočkavosti jich do sebe v rychlosti několik naházel a toužebně se podíval po Sam. Ta vstala od stolu, chytla ho za ruku a odváděla ho pryč, k jeho překvapení ale ne do ložnice nýbrž ven z domu. Za chvíli došli do stájí a Sam nechala stát Jacka venku. Za chvíli se ovšem vrátila a za sebou vedla vysokého černého valacha s bílou hvězdičkou na čele. Přehodila mu otěže přes hlavu. Otočila se na Jacka a naznačila mu, aby na něj nasedl. Ten se na ni jen nevěřícně podíval.

   „To myslíš vážně?“ Zeptal se, aby se ujistil, že je správě pochopil.

   „Jistě, pojď. Prosím, Jacku. Nenech se prosit.“ Přemlouvala ho tak dlouho, dokud nesvolil.

Pomohla mu nahoru, protože na koně bez sedla se leze špatně, zvlášť, když je vysoký jako tento, a Jack pak pomohl nahoru jí.

   Uvelebila se před ním na vraníkově hřbetě a on se jí chytl kolem štíhlého pasu. Naposledy se na něj dozadu otočila a usmála se. Pak valach zkušenými povely nacválala.

   Sam na koni jezdit uměla a Jack s tím také neměl příliš problémů. Za chvíli se houpavému cvalu bez problémů přizpůsobil a jízdu si jaksepatří vychutnával.

   Za necelých dvacet minut dojeli na okraj malého lesíka. Sam se modlila, aby našla to místo, které jí Gissy popsala. Cesta podle popisu nebyla nijak složitá, ale v lese, kdoví…

   Nakonec ale podle popisu došli k přírodní zelené bariéře z na sebe nahuštěných smrků a jedlí. Po úzké cestičce ji obešli a Sam si uvědomila, že slyší nějaké šumění. Otočila se dozadu na Jacka, bylo na něm vidět jak se na ten neznámý zvuk soustředí. Všiml si, že se na něj dívá. Usmáli se na sebe a Jack ji ovinul rukama kolem pasu a přitiskl se k ní ještě těsněji, kupodivu to ještě šlo…

   Ucítila, jak se pod ní koník zatřásl a napnul svaly. Začal zhluboka vtahovat vlhký vzduch vzrušením roztaženými nozdrami. Neomylně ucítil vodu. I Sam s Jackem už cítili navlhlý vzduch kolem sebe. Za pár vteřin už se před nimi otevřela krajinka jako z pohádky.

   Do nevelkého jezírka před nimi padal z několikametrové výšky, stříbrně se blyštící vodopád. Kapky vody, které se oddělovaly od hlavního proudu vody vypadaly jako malé diamanty a když každá z nich dopadla do, západem slunce zrudlé, hladiny jezera, roztříštila se na desítky malých střípků křišťálu.

   Sam udiveně vydechla. Vzápětí ucítila jak ji Jack políbil na krk. Lehce se zachvěla a pohladila ho po hřbetu ruky. Zavedla valacha na nevelkou loučku naproti vodopádu. Jack seskočil do měkké trávy a pomohl Sam dolů. Hned jak Sam koni svázala otěže, aby si do nich nešlápl, dychtivě se zabořil pysky do šťavnaté trávy.

   Sam se na Jacka rošťácky podívala.

   Jack zvedl obočí. Čekal co tu jeho blonďatou krásku zase napadne.

   Sam ho chytla za ruku a on se od ní nechal dovést k vodě. Sam si na břehu jezírka sedla do trávy. Čekala až si Jack přisedne k ní. Dívala se na vodopád a dělala, že je hrozně zajímavý, aby Jacka trochu navnadila. Jack se na ni chvíli slastně díval a pak si přisedl. S jemnými vlasy si jí začal pohrávat lehký vánek. Tvář jí osvětlovalo zapadající slunce.

   Je tak krásná. Pomyslel si Jack. Cítil na sobě vlhkost vodní tříště, kterou silnější poryv větru odvál až k nim. Její vůně se mu zaryla hluboko pod kůži. Sklepal ze sebe pár větších kapek. Sam se stále dívala k vodopádu. Měl chuť ji jen tak pozorovat.

    Jemně jí vjel prsty do větrem rozcuchaných vlasů. Byly tak jemné… Proč jen si to potěšení tak dlouho odpíral. Rukou si ji otočil za bradu k sobě. Její velké modré oči ho úplně pohltily. Dostal takovou chuť se s ní milovat. Přiblížil svá ústa k jejím a přivřel oči.

   „Jacku…“ vydechla, než ji políbil.

   „Ano?“ Zeptal se když skončili s vášnivým polibkem bok po boku v trávě. Díval se na ni a jeho čokoládová očka jen zářila.

   „Miluju tě Jacku. „ Usmála se a pohladila ho po tváři.

   Bože, jak krásně ta slova z jejích úst vyzněla. Cítil se šťastný jako nikdy.

   „Taky tě miluju, Sam.“ Zašeptal jí do ucha a pak jí na něj políbil. Sam unikl z úst tichý vzdech, jak ucítila jeho teplý dech. Rukama se mu ovinula kolem krku. Jack jí obtočil ruce kolem pasu a opět jí položil do trávy. Stáhla mu tričko. Začala ho pomalu hladit po zádech. Jackova ruka jí zabloudila pod světlou košilku. Hrál si jí s pupíkem. Občas ucítil jak se jí stáhly břišní svaly, když jí jemně pošimral po hebké kůži. Netrvalo dlouho a Jackovo tričko následovalo i ostatní jejich oblečení. Po chvíli hlazení a mazlení se Sam od Jacka odtáhla a vstala. Jack na ní napůl vyjeveně, napůl ohromeně, zíral. Vyjeveně – co to dělá? Ohromeně – bože, to je ženská…ty ladné křivky, vlasy splývající na ramena. Pozoroval ji, jak pomalu vstoupila do vody. Pak se otočila a naznačila mu, aby šel za ní.

    Kapky vody se rozstříkly všude kolem a pocákaly nedaleko stojící Sam. Ta se přes mokré  vlasy padající jí do obličeje naoko zamračila. Jack už to ale neviděl. Ve chvíli, kdy se s úsměvem vynořil, zmizela Sam pod hladinou. Chvíli se rozhlížel kolem, pak ho ale něco zalechtalo na noze. Instinktivně se ohnul a zašátral rukou pod hladinou. Sam už tam na něj čekala. Nahmátl její ruku, která ho hladila po noze. Vytáhl jí za ni nad hladinu. Stála teď proti němu. Dívala se mu do očí. Mokré vlasy jí splývaly všude v obličeji až na ramena. Uvědomil si, že před necelým rokem je měla ještě krátké. Ale teď, když už nebyla ve službě a ani nevěděli, zda se ještě někdy vrátí domů, vlasy jí narostly. A přestože vypadaly neupraveně, hrozně moc jí slušely.

   Odhrnul jí ztmavlý pramen z očí a pomyslel si jak je sexy. Jednou rukou jí pohladil po tváři a druhou si jí, za pas, přitáhl blíž k sobě. Nebránila se. Rukou mu přejížděla po svalnaté paži, až došla k ramenům a krku. Prsty mu na zátylku udělala kolečko a vjela do mokrých vlasů. Přitáhla si ho blíž k sobě a políbila ho. Prsty ji jemně hladil na zádech. Postupně se odvážil dál a dál, poznávat její tělo. Stejně jako ona to jeho.

   „Strašně…moc…tě…miluju,….Sam.“ Vydechoval mezi polibky.

   „Jacku,…já…tě…taky…“ nedokončila. Z úst se jí vydral jen tichý vzdech, jak si jí Jack už podruhé vzal.

   Tentokrát to bylo snad ještě krásnější než poprvé. Oproštěno od nejistoty a přetvářky. Teď už si oba byli stoprocentně jisti city toho druhého. Byl to jedinečný okamžik. Stejně tak, jako všechny jejich budoucí společné chvíle.