Titul: Pane, to tlačítko!
Autor: Medea
Překladatel: Alis
Žánr: Romance
Páry: Sam/Jack
Hodnocení: Dospělí
Délka: Středně dlouhé
Časová osa: 9. sezóna
Stav: pokračuje Pane, to tlačítko! a Když vás něco překvapí
Synopse: Jack odjel bez rozloučení zpět do DC... a Sam z toho byla víc jak nešťastná, takže vyrazila za ním, aby ho přivedla domů...

______________________________________________________________

Jack byl mrtvý muž. Tak je to, už měl na sobě cejch. Zatracený generál. Žádná práce ji nemohla zastavit, aby za ním nejela a neřekla mu, co si o to myslí. A taky mu nakopat zadek. tedy trochu. Sam teď viděla rudě, krvavě rudě. Tohle ho naučí, aby už jí nikdy to, co provedl, neudělal. Co si vlastně myslel?

Podplukovník Samantha Carterová byla v civilu. Právě seděla v letadle a chystala se přes půl země do Washingtonu DC. Práci, Cassie a všechny schůzky hodila za hlavu, aby tak jednomu generál – majorovi řekla  to, co si o jeho jednání myslí.

*Jak to mohl udělat? Bože, proč se vlastně sebe sama ptám. Takový Jack  prostě je. Asi si myslel, že budu brečet jako malé dítě, když bude odjíždět. Pitomec! Sakra, to je ale pitomec. Uh…co si myslel?*
„Madam?“ Oslovila ji letuška, která vezla na vozíku různé nápoje. „Dáte si něco?“
„Můžu dostat vodku s ledem?“
„Ano, madam.“
Tak tohle je výhoda první třídy, mít cokoliv, co potřebujete. Vzala telefon, zasunula do něj kartu a zavolala Cassie.
„Ahoj Cassie, už tam skoro budeme. Ano, jsi si jistá, že to bude v pohodě? Ano, Daniel tam ty dva dny s tebou bude. Ano, nebudu na něj přísná! Fajn, taky tě mám moc ráda!“

*Přesně, nebýt na něj tvrdá. Tak to si nemyslím!*

Dopila svou vodku a požádala ještě o další nebo dvě. Byla rozčílená, takže si to moc nepamatuje. Nevěděla, jestli má zajet nejprve do hotelu nebo přímo do Jackovy kanceláře. Teď už tam bude. Věděla, že on jel přímo tam. Požádala ještě o jednu vodku a rozhodla se, že pojede přímo do jeho kanceláře.
                                                   /*/*/*/*/*/*/*/*/*/*/*/*/

Generál – major Jack O´Neill se právě vrátil z velice krátké a narychlo domluvené schůzky s presidentem. To, že by s ním chtěl president mluvit, si opravdu nemyslel. Ale na letišti ho čekala limuzína. Generál Hammond mu musel zavolat. Jack vešel do svého úřadu, měl radost a usmíval se. To byla tedy docela změna oproti tomu, na co byli jeho lidé u něho normálně zvyklí, ale kdo by si stěžoval.
„Pane, budete chtít kávu?“ Zeptala se ho jeho osobní sekretářka Charlotta Clarke, ještě než vešel do své kanceláře.
„Díky Charlie.“ A jakmile za sebou zavřel dveře, všechny ženy, které v jeho úřadě pracovaly, se shromáždily v kuchyňce, aby si o generálovi popovídaly.
„Páni, co se mu stalo?“ Zeptala se seržantka Ellie Stanley jeho sekretářky.
„To nevím, ale viděly jste ten jeho úsměv?“ Zeptala se Charlie.
„A všimli jste si, jak kulhal?“ Ozvala se další z žen.
„Hmm… zajímalo by mě, co v tom Colorado Springs dělal?“ Ozvala se mladá úřednice.
„To mě by zajímalo s kým co v Colorado Springs dělal,“ připojila se k ní Ellie.
„Ale no tak, říkal mi, že jede navštívit dceru svých přátel.“
Všichni tady věděli, že Charlie je do svého CO strašně zamilovaná. Dokonce i muži, kteří ji žádali o schůzku, neuspěli.
„Charlie, měla bys na něm přestat tak viset. Nikdy nevíš, koho  ještě navštěvuje, když je tam!“ Řekla Ellie a poplácala ji po rameni.
„Raději už mu to kafe zanes. A my bychom se měli vrátit do práce dřív, než si naši muži všimnou, že nepracujeme a že se tu vybavujeme.“
Takže tyhle čtyři ženy vyšli z kuchyňky a každá si šla po své vlastní práci.
Charlie zaklepala na dveře a čekala, až ji generál zavolá.
„Vstupte.“ Vešla dovnitř, v jedné ruce měla kávu a  ve druhé poštu, různé oběžníky a zprávy.
„Potřebujete ještě něco, pane?“
„Ne, to je všechno, díky Charlie“

Zavřela za sebou dveře, posadila se a něco si šeptala s Ellie Stanley o tom, jak se generál usmívá od ucha k uchu. Ale když se v chodbě ozval ženský hlas, okamžitě přestaly. Vypadalo to, že ta žena s někým mluví a je na něj rozzlobená. Když se objevila zpoza rohu, uviděly vysokou blondýnu, která na sobě měla minisukni, bílé tričko a koženou bundu, v ruce nesla cestovní tašku. Někomu telefonovala, a bylo zřejmé, že s tím, s kým telefonuje, moc spokojená není.
„Jayi! Neříkala jsem vám, abyste se žádných mých pokusů nedotýkal? Je to tak? Víte – vydržte. Generál O´Neill je tady?“
„Máte dohodnutou schůzku, paní?“
„Ne…“
„Ale musíte…“ a než stačila Charlie větu dokončit, tak se ta blondýna otočila k ní zády a znovu začala mluvit do telefonu. Tentokrát ještě o něco hlasitěji než předtím.
„Víte, Jayi, myslím, že byste jste měl odejít z mé laboratoře, dokud se nestane ještě něco dalšího. A kde jsem já, to vás nemusí vůbec zajímat. Opravdu to chcete vědět?“ Sam pokračovala ve svém rozhovoru, když Jack otevřel dveře, aby si postěžoval na to, co se tu děje.
Už se chystal něco říct, když ho Charlie přerušila.
„Pane, hledá vás. Nemá s vámi domluvenou schůzku,“ referovala svému CO, ale on jí nevěnoval pozornost a zíral na Sam.
„Neměla bys být v oblasti 51?“ Zeptal se.
Sam se k němu pomalu otočila, teď ji ale víc rozčiloval Felger než Jack, který stál před ní.
„Felgere! Prostě se vraťte zpátky do SGC.“ A zavěsila, tak tohle ji rozladilo.
Takže lidé z Jackova úřadu pochopili, že dřív pracovala pod generálem.
„Podplukovníku, neměla byste být zpátky v oblasti 51 se všema těma svýma hračičkama? Zvedl Jack tázavě obočí.
„No vlastně bych měla být v SGC, ale když jsem se ráno probudila, víte co jsem zjistila?“
„Když řeknu ano, tak mě nezabijete přímo před mýma a lidma, že ne?“
„Tak to vám nemůžu zaručit, pane.“
„Nechcete jít do mé kanceláře, že byste to vyřešila tam?“
„To nevím. Není to jedno, kde vás zabiju?“
*A jé, je opravdu rozčílená* Pomyslel si Jack a šel směrem k Sam. Chtěl ji políbit, ale náhle ustoupil. „Ty jsi pila?“
„Jen v letadle.“
„Ráno?“
„Ano. Je to snad problém?“
A protože ji nechtěl ještě víc rozčílit, tak už raději nenaléhal.
„Ne. A kolik to bylo vodek, jen ze zvědavosti?“
„Zapomněla jsem to počítat. Byla jsem rozzlobená.“
„Tak to vidím, Carterová. Takže, co kdybychom šli ke mně do kanceláře?“
A než si to Sam mohla rozmyslet, vzal její tašku a řekl své sekretářce: „Charlie, ještě jednu kávu. Silnou, dva cukry.“
Ta přikývla a jakmile se dveře zavřely, vyšla ven.
„No, tak teď aspoň víme, kvůli komu kulhá,“ naznačila Ellie Charlie, když procházela kolem ní. Když se vracela zpátky i s kávou, než zaklepala, chvíli poslouchala. Když se ozvalo generálovo *Vstupte.* Vešla dovnitř.
Viděla, že podplukovník Carterová sedí generálovi na klíně, oba jsou na pohovce. On jí šeptá něco, aby ji uklidnil a přitom jí masíruje spánky.
„Sam?“ Zašeptal a hladil ji po tváři.
„Jacku? Není mi zrovna nejlíp.“ A dala si ruku přes oči, aby jí do nich tolik nesvítilo ostré světlo.
„Já vím, zlato. Vypij si trochu kávy.“ Vzal si šálek od Charlie a čekal, až se Sam posadí, aby se mohla napít.
„To je všechno, Charlie. Děkuji.“
Charlie vyšla ven a vypadala tak nějak schlíple. Ellie a ostatní se ji snažily konejšit. Dovnitř vešel jeden z jejich spolupracovníku a ptal se, co se stalo.
„Davide, ty jsi dřív pracoval v SGC s generálem, že?“ Ptala se ho Ellie. Oba měli stejnou hodnost.
„Ano. Co se děje?“
„Je tady podplukovník Carterová.“
„Vysoká blondýna s dlouhýma nohama?“  Popsal ji tak, jak ji viděli všichni muži v SGC.
„Jo, to je ona.“

„Co chcete vědět?“
„Jaký má vztah s generálem.“
„No, víte, byli spolu v jednom týmu a on se potom stal našim CO.“
„A?“ Tentokrát se zeptala Charlie, její zvědavost ji úplně sžírala.
„No, byly kolem nich různé řeči, že k sobě něco cítí. Ale nikdy se nechovali tak, že by porušili vojenská pravidla. A co teď dělají?“
„Když jsem tam pro ni přinesla kafe, seděla mu na klíně.“
„Tak to vypadá, že se konečně dali dohromady.“
„A to tě nepřekvapuje?“
„Oni zachránili tolikrát celý svět. A upřímně, myslíte si, že by mezi nimi předtím nic nebylo, kdyby byla civilista?“
Mezitím v Jackově pracovně Sam dopila svou kávu a položila se Jackovi zpátky do náruče.
„Takže teď se mě chystáš roztrhat na kusy?“
„Zatím ne. Nechej mě se trochu zorientovat a potom se do tebe pustím.“
„Tak je to správně, to je zase moje holčička.“
Ani ne za pět vteřin byla Sam na nohou, ruce měla v bok a byla připravená ukázat Jackovi, o co jí jde.
„Řekni mi! Ráno jsem se vzbudila a ty jsi nebyl nikde k nalezení. Cassie mi řekla, že tě odvezla na letiště. Nemůžu uvěřit tomu, že jsi mě nevzbudil.“
Mluvila dost nahlas, takže to bylo slyšet i za dveřmi. Jack věděl, že to nebylo to nejlepší, co mohl udělat, takže tu jen seděl a čekal, až Sam skončí. Jeho lidi jsou jistě z toho, co slyší, celí pryč.
„NO? Co mi k tomu řekneš?“
„Sam, nechtěl jsem tě rozzlobit.“
„Myslel sis, že budu brečet a prosit tě, abys zůstal?“
„Jasně,  že ne. Jenom jsem nechtěl, abys byla smutná, to je všechno.“
„A to jako nemůžu být smutná? Jenom proto, že odjíždíš, to neznamená, že tě budu chtít zastavit. Takový chudák nejsem, Jacku.“
Sam přestala přecházet podél stolku u pohovky a Jack toho využil a šel k ní. Vzal ji do náruče, aby se jí omluvil.
„Je mi to líto, Sam. Nechtěl jsem tě tam takhle nechat.“ A líbal ji na krk. Našel přitom  místo, kde jí včera udělal podlitinu. Sundal jí bundu a hodil ji na pohovku.
„Promiň. V pořádku?“
Sam se na něho podívala, hleděla mu do těch jeho čokoládových očí. Pod tímto pohledem musí roztát každá žena. A než si to Sam vůbec stačila uvědomit, divoce ji líbal. Bylo to tak smyslné. Ruku měl v jejím rozkroku a tady zjistil, že na sobě nic nemá. Jediné, co cítil, byla její kůže. Dotkl se jejího nejintimnějšího místa a jeden jeho prst vklouzl dovnitř.

„Ty jsi letadlem cestovala takhle?“ zeptal se a přidal ještě svůj prostředníček.
Sam přikývla. Bylo to tak příjemné, že jí bylo jedno, jestli dovnitř vejde některý z jeho důstojníků. Ale než mohla zasténat, vytáhl prsty ven a šel ke své židli.

„Jacku?“
„Jenom řeknu Charlie, aby mi sem nepřepojovala telefony.“
Sam šla k jeho stolu a zůstala před ním stát. A když mluvil se svou sekretářkou, Sam okomentovala jeho velmi zřetelnou erekci.
„Proč generále, tenhle ten malý vojáček je tu pro mě?“ Zeptala se Sam.
„Tak, Charlie.“ Odpověděl své sekretářce a zavěsil.
„Ty jsi hrozná. A není to žádný malý vojáček, ale generál-major.“
Vstal a Sam posadil na svůj stůl. Stoupl si jí mezi nohy a zvedl jí sukni. A jeho ruka se opět vrátila k jejímu rozkroku. Byla vlhká a připravená. Opět zasunul dovnitř dva prsty a Sam mu začala sundávat uniformu. Rozepnula mu sako a nechala ho, aby si je sundal. Svou volnou ruku jí vsunul mezi stehna a sako hodil na podlahu. A než ji sundal tričko a podprsenku, oba prsty si olízl. A když viděl její prsa, jeho penis ještě víc ztvrdl. Sam se věnovala jeho košili a pomáhala mu ji sundat. Potom se přesunula k jeho pásku u kalhot, který rozepnula, stejně jako jejich zip. Stáhla mu boxerky dolů a čekala až do ní vstoupí. Jeho pohyb byl rychlý a hned  ji celou vyplnil. Sam zasténala. Pohyboval se prudce a ona se hodně snažila, aby byla zticha. Její sténání začínalo nabývat na intenzitě, když ji Jack prakticky přitlačil na jeho stůl.
„Ohh!“ Na chvíli přestal, chtěl ji kolem sebe cítit.
„Jacku, co je?“ Zeptala se ho, když viděla na jeho tváři bolestivý výraz.
„Moje koleno.“
„Ach… ty můj malý chlapečku,“ objala ho, na krku cítila jeho horký dech a jeho penis měla stále v sobě. Hladila ho na krku a ve vlasech.
„Tak se posaď na židli.“
Jack se s ní ani nepokoušel nijak dohadovat a udělal to, co mu řekla. Posadil se na svou židli a díval se na ni, jak sklouzla ze stolu, vykasala si sukni a sedla si na něho. Jack se přitáhl i se židlí blíž ke stolu, aby se mohl něčeho přidržet. Olízl jí úžlabinku mezi ňadry a doslova se přisál na jednu její bradavku, zatímco se Sam pohybovala nahoru a dolů. Jack se přesunul k jejímu druhému prsu, to první zůstalo tmavě růžové. Když se Sam začala pohybovat rychleji, židle to nevydržela a zaskřípala. Oba byli díky tomu, jak byla Sam vlhká už mokří. Jejich kůže hořela, jak se vzájemně dotýkali. Sam prudce položila obě ruce na stůl a jednou udeřila do jeho telefonu.
A když společně dosáhli orgasmu, oba vykřikli jméno toho druhého. Jejich dech byl hodně nepravidelný. Sam se svezla na Jacka. A on ji zlehka kousal do krku a hladil ji po zádech.
„Mmmmm…“ zamumlala. „Tohle jsme měli udělat na stole v SGC.“
„Hammondově stole?“
„Jo. Teď stole generála Landryho.“
„A co kdybychom se ho zeptali. Hej Hanku, můžeme se Sam mít na tvém stole sex, který ti zcela ochromí mozek?“
„No to je fakt legrace,“ odpověděla mu Sam se sarkasmem.
„Uhh…pane,“ ozval se z telefonu nervózní hlas.
Jack a Sam najednou úplně ztuhli, zírali jeden na druhého.
„Pane, nejdřív musíte stisknout to tlačítko.“

Jack stiskl ono tlačítko. Sam byla úplně červená a schovávala si svůj obličej za jeho krk.
„Tomu nemůžu věřit.“ A cítila, jak se Jackovo břicho otřásá smíchem.
„No to je teda legrační.“ A plácla ho po rameni.
„Já myslím, že ano. Teď to aspoň každý ví.“
„A k čemu nám to je?“ Její obličej byl jen několik centimetrů od jeho. Upřeně se na něj dívala.
„Řekl jsem ti o mé dnešní schůzce s presidentem?“ Snažil se změnit téma.
„Ne. Ty jsi měl schůzku s presidentem?“
„Ano. Jeho auto na mě čekalo na letišti. Zdá se, že mu generál Hammnod zavolal, potom co jsem s ním mluvil. A myslím, že nám dal své požehnání.  Jestli se tomu tak dá říkat. Byl to jen krátký rozhovor Něco jako, že to nezasahuje do naší práce a já jsem to potom trochu přestal poslouchat, znáš mě přece.“
„Takže je potom vše v pořádku?“
„Jo, úplně.“ Držel její obličej ve svých dlaních a jemně ji políbil. Jen jako by se svými rty otřel o ty její. Navrhl, aby se oblékli, než sem někdo přijde. Sam se narovnala, zavrtěla zadečkem a jeho ještě docela tvrdý penis stiskla svými svaly. Její ztuhlé bradavky měl Jack přímo před obličejem. Sam dobře věděla, že jí Jack není schopný odolat a ještě se k němu víc sklonila.
„A co tohle?“ zeptala se ho a pravou bradavkou mu přejela po rtech. Jack si olízl rty a čekal, až to udělá znovu. Což Sam udělala. A tentokrát se ji pokusil chytit, ale podařilo se mu ji pouze olíznout.
„Tak tohle je část mého trestu?“  Zeptal se, položil jí ruce na boky a pomáhal ji nahoru a zase dolů. Prostě si nemohl pomoct. Byl jejími rytmickými pohyby unešený.
„To nevím,“ odpověděla mu Sam, jako by si povzdechla a ještě dodala „možná.“
Když si uvědomila, co se stalo posledně, když se dotkla stolu. Položila si ruce raději na opěradlo jeho židle a tím se k němu dostala ještě blíž. Jack ji začal sát, dokud mu neřekla, že ji to bolí. Tak se přesunul k druhému prsu, dobře věděl, co dělá. Cítil, jak se její svaly stáhly a věděl, že jsou oba připravení na další číslo. Zvedl hlavu, aby ji políbil a potom, když oba dosáhli podruhé orgasmu, cítil, jak ho její svaly pevně svírají. A tentokrát byly slyšet jen vzdechy rozkoše.
„Nemůžu uvěřit, kolik máš v sobě na tohle energie!“
„Teď jsem pánem situace já.“ Odpověděla mu Sam s úsměvem.
„Pane?“ Ozvala se Charlie z venku.
„Ano?“ Tentokrát se přesvědčil, že to tlačítko stiskl.
„Bude dvanáct a máte tu schůzku.“
„Pět minut,“ odpověděl a znovu stiskl tlačítko. „Koupelna je hned tady,“ ukázal na dveře na levé straně jeho kanceláře.
„Tak pojď. Já ti pomůžu se upravit.“
Jack se na ni varovně podíval a řekl jí, že už na žádnou rychlovku nebude mít čas.
„Já taky žádnou rychlovku nechci. Tak pojď.“ Sam vstala a stejně tak Jack a čekal až mu pomůže s jeho kalhotami. Jeho koleno teď momentálně bylo mimo. Sam posbírala jejich věci a oba se vydali do koupelny. Opláchli se a Sam se oblékla jako první. Upravila si svou trochu zmačkanou sukni, oblékla si košili a nakonec si vzala sako. Podala Jackovi jeho košili a pomohla mu se sakem. Sundal si kalhoty, vzal si malý ručník, navlhčil ho a otřel se. Sam se sklonila, aby mu zvedla kalhoty a v patřičném místě si ho prohlížela. Ale než mohla něco udělat a dostat je tak do potíží, Jack ji zastavil. Ještě jednou mu pečlivě zkontrolovala uniformu a potom ho políbila. Vyšla ven z koupelny a posadila se na pohovku. Jack jí řekl, že ta schůzka je vlastně pracovní oběd a jestli si je jistá, že tu chce s nimi zůstat. Sam mu řekla, že ano a Jack se vydal kulhavým krokem ke své židli. Nevěděl, jestli bude schopný se teď soustředit na práci. Urovnal si věci na stole a potom zavolal Charlie, aby poslala ty lidi dovnitř.
„Charlie, pošlete je dovnitř.“ Díval se, jak do jeho kanceláře vchází čtveřice lidí. Dva si pamatoval z SGC, byli to vědci.
„Podplukovníku Carterová?“ Uklonil se jeden z nich jejím směrem.
„Doktore Caine, doktore Matthewsi. To je skvělé, že se zase potkáváme.“
„Připojíte se k nám, podplukovníku?“
„Oh ne. Jenom čekám na generála, abych mu mohla předat svoje hlášení.“
„Možná nám tady můžete s něčím pomoct. Víme, že generál si vašeho názoru hodně cení.“
„Prosím ano, Carterová. Ještě jednu židli, Charlie. A bude možné přinést ještě jeden oběd navíc?“
„Ano, pane.“
Charlie zavřela dveře. Cítila se trošku divně, když věděla, co podplukovník předtím generálovi dělala. Požádala jednoho z mužů, aby přinesl další židli a potom objednala další oběd.
„Takže?“ Zeptala se Ellie.
„Takže, co?“
„No? Jak to tam vypadá?“
„Je to tam cítit sexem.“ Odpověděla Charlie se sarkasmem.
„To myslíš vážně?“ Naivně se jí zeptala její kolegyně, oči měla široce otevřené.
„Ne! Já nevím. Já jsem se o pach vzduchu nezajímala.“
„Takže odchází nebo zůstává?“
„Jeden z těch vědců ji požádal, aby zůstala. A generál taky. Hotovo?“ Ellie si všimla, že Charlie je nějak nesvá.
„Ano.“
Židle byla uvnitř a stála vedle generálovy za jeho stolem. Sam se k ní přiloudala a pohodlně se posadila.
Stůl byl brzy zaskládaný  složkami, které se postupně kupily výš a výš.  Asi po hodině Jack zavolal, aby jim přinesli oběd. Ti čtyři vědci jedli u stolku, který stál před pohovkou a Jack se Sam u jeho stolu. Sam mu položila svou nohu přes jeho a obtočila ji kolem jeho lýtka. Jack používal při jídle jen pravou ruku a tou levou jí přejížděl po vnitřní straně stehna. Sam ještě víc roztáhla nohy, aby měl Jack ještě lepší přístup. Zasunul jí dovnitř dva prsty. Pozorně přitom sledoval vědce i Sam. Sám pro sebe se usmíval, když se Sam, posunula ještě víc dopředu, aby se jeho prsty dostaly ještě hlouběji. Jack je vytáhl, cítil, jak jsou vlhké. Naklonil se k ní tak, aby to, co jí chce říct, slyšela opravdu jen ona. „Teď půjdu do koupelny a ty prsty si olíznu.“ Když to Sam slyšela, její bradavky ještě víc ztuhly a najednou ho chtěla cítit zase uvnitř svého těla. Sledovala ho, jak vstal a šel do koupelny. Otevřel dveře a otočil se tak, že ho mohla vidět jenom Sam. Zvedl prsty k ústům a olízal je. Potom zavřel dveře, umyl si ruce a pusu. A vrátil se zpátky.
Tento pracovní oběd jim zabral skoro celé odpoledne, takže Jack musel zrušit všechny ostatní schůzky. Když ti vědci konečně odešli, Jack se Sam se rozhodli, že pojedou taky domů. A protože celkem spěchali, zapomněli na její tašku, která zůstala v Jackově kanceláři. Vyšli ven a lidé na ně upřeně hleděli. Sam si na svou tašku sice vzpomněla, ale zazvonil jí telefon, který měla v kapse saka.
„Samantha Carter. Ahoj Cassie. Ano, jsem v pořádku. Uh huh. Jo. Ano Cassie. Ano Cassie, jsem si jistá, že se ti Daniel jenom pokoušel pomoct. Ano, já vím. Zítra, potom už budu zpátky. Dobře. Chceš mluvit s Jackem? Dobře. Mám tě taky moc ráda. Jacku?“ A podávala mu svůj telefon. Všimla si, jak všichni lidé, kteří v jeho úřadě pracují, je sledují. Usmála se na ně. A trochu se přitom červenala.
„Ahoj. Jaké máš s Danielem potíže? Ano? Neměj obavy. Jsem si jistý, že to tak nemyslel. Víš přece, jak je Daniel někdy natvrdlý.“ Sam jen protočila panenkami.
„Ano. Daniel. Natvrdlý. A tohle je podle tebe přesně co?“ Řekla nahlas.
Všichni se otočili na generála, jak bude reagovat.
„To nic Cassie, Carterová si tady jen něco mumlá. Ano, dobře. Vydrž to tam. A řekni Danielovi, ať ze sebe nedělá osla. Mám tě rád. Ještě ti dám Sam.“
„Dobře, budu doma brzy. Mám tě moc ráda. Ahoj.“
„Já? Zabedněný?“ Zeptal se jí Jack a snažil se tvářit, že ho to ranilo.
„Ano, dál raději nezacházejme. Nemůžeš být zabedněnější než Tichooceánská plošina.“
„Teď jsem si uvědomil…“
„Uvědomil co?“ zeptala se ho Sam, když ji přemohla zvědavost.
„Proč nezvu na rande vědce.“
„To je legrační, pane. Myslela jsem, že jde o chytré ženy vůbec.“
Jack se na ni zářivě usmál a potom ji popohnal ven. Znal svoje hranice, kam až může zajít a nehodlal to nijak hnát do krajností.
Byli asi na půli cestě k němu domů, když si vzpomněli na tašku, která zůstala v jeho kanceláři.
Zavolal tam a požádal, aby ji někdo z jeho lidí přivezl k němu domů. A ještě se zastavili koupit něco k jídlu.

Jack se vrátil ke svému zvyku a položil Sam ruku na koleno.
„Jacku, všude kolem je spousta aut. Lidé si toho všimnou.“
„Ale během oběda ti to nijak nevadilo.“ A posunul svou ruku ještě výš, tak aby se dostal tam, kam se dostat chtěl. Když zaparkovali před jeho domem, rychle vystoupili a málem se rozběhli rovnou ke dveřím.
Nemohli se dočkat, až budou spolu posteli. A jakmile se za nimi zavřely dveře, skočili jeden na druhého. Jack ji přitiskl zpátky na dveře. Cítil, jak zadržela dech. Klekl si. Na bolest v koleni zapomněl. Zvedl její pravou nohu, položil si ji na rameno a zvedl jí sukni. Sam se jednou rukou chytila kliky u dveří, aby udržela stabilitu a druhou ho chytila za vlasy a tak ho k sobě dostala ještě blíž.
Jack si ji otevřel pomocí zubů a kousal ji tak, až Sam zavzdychala *víc.* Začal ji lízat a přejížděl jí přes všechny linie a záhyby. Cítil, že je víc a víc vlhčí. Takže ji lízal a lehce kousal. Sam se mu prakticky opírala o obličej. Prosila ho *Jacku, prosím.* , když jí začal sát klitoris. To, jak hlasitě to dělal,  ji ještě víc vzrušilo a pevně ho držela za vlasy. To ho si trochu zabolelo, ale pokračoval ve své pomstě. Zasunul jí jazyk dovnitř a pohyboval s ním tam a ven. Pevně ji držel za stehna, takže tam po jeho prstech zůstaly otisky. Sam přerývavě dýchala a podle toho, jak ho pevně držela za vlasy, věděl, že je blízko. Jenom se dotkl jejího klitorisu a jeho jazyk spustil její orgasmus. Sam vykřikla. A právě tehdy se ozval zvonek u dveří. Jack tomu nevěnoval moc pozornosti. Byl příliš zaměstnán tím, jak olizoval Sam, která byla teď neuvěřitelně mokrá.
„Někdo zvoní!!!“
Jack vstal, zasténal, protože koleno ho přece jenom dost bolelo. Otevřel dveře, Sam stála za ním. A přede dveřmi byla jeho osobní sekretářka Charlie.
„Tady je taška podplukovníka Carterové, pane,“ řekla a červenala se.
„Díky Charlie. Carterová?“ Otočil se k Sam a podával jí její tašku.
„Ano, děkuji, že jste mi ji sem přivezla.“
„Charlie, uvidíme se ráno v kanceláři.“
„Ano, pane.“
 Jack nakonec zavřel dveře a otočil se k Sam.
„Ta holka je do tebe zamilovaná,“ řekla mu Sam a mračila se.
„Jsem dost starý na to, abych byl jejím otcem.“
„A já?“
„Ty…. ty jsi dost stará na to, abys mohla dělat cokoliv.“
Naklonil se  a políbil ji, Sam mu to oplatila.
„Zatracené tlačítko!“ vykřikla, když se přestali líbat. A to Jacka rozesmálo.

*Oh ano…výtah. Tak to je něco nového. Nemůžu uvěřit, že jsem se od něj k tomu nechala přemluvit. A ani tomu, že jsem o tom vůbec přemýšlela. Co se to se mnou děje. Nechám se jím okouzlit a jediné, o čem můžu přemýšlet, je tohle. Vždyť každou chvíli může někdo stisknout tlačítko a potom bychom byli kde? Už stačí to, že jsem zamazala kameru, která je ve výtahu, a to jsme v SGC. I když někdo už tlačítko stiskl, ale Jack to nějak udělal, že výtah zastavil. Kdo by se o to zajímal, kdybychom kvůli tomuhle byli postaveni před vojenský soud…mmm…tohle je víc vzrušující než samotný sex…OOOHHH…tak mě píchej..teď. Co on umí s těmi svými prsty.*

Jack se díval, jak se Sam otočila. Stála svými zády těsně u něho. Zatlačil ji obličejem ke studené stěně výtahu. A když se její kůže dotkla chladného kovu, celá se zachvěla. Zvedl jí sukni a sundal jí tu věc, které říkala spodní prádlo. Přejížděl jí prstem sem a tam po přirození, pomalu si ji otevřel a přitlačil na klitoris. S patřičným zvukem vtáhl prsty do svých úst, aby tak dal Sam vědět, co právě teď udělal. Přerývavý dech, sténání, to jak se Sam kroutila; tak tohle byla snad nejlepší předehra, kterou kdy dělal. A to ho ještě víc vzrušovalo. A pokud Sam nic nezmění na tom, že po něm chce takovýhle sex, bude muset se svým kolenem opravdu na operaci.

*Slyšíš ji, jak prosí? Jak tě žádá, abys dělal svými prsty to, co jí právě děláš? Koho by zajímalo nějaké koleno. Opravdu chceš tuhle nádhernou ženu přestat píchat? Jasně že ne. Tak se na koleno vykašli a přiveď ji k orgasmu. A  možná si potom užiješ to samé.*
„Jacku, prosím…“
„Prosím co, Carterová?“
To, že jí uprostřed toho, co právě dělají, říká Carterová, vede k tomu, že je jeho penis ještě tvrdší. Na tom, jak ji oslovuje; na tom, že jsou ve výtahu v SGC a že je tu možnost, že by mohli být postaveni před vojenský soud, je něco, co ho nesmírně vzrušuje.
„Jacku, potřebuju tě uvnitř mého těla. Proosssíííímmm …“ Úpěnlivě ho Sam prosila. Nevěděla, jak dlouho to ještě bude schopná vydržet. Ale chtěla, aby ji vyplnilo ještě něco víc než jen jeho prsty. A protože Jack byl poslušný muž, udělal to, o co ho žádala.
Otočil si ji obličejem k sobě a zprudka ji opřel o stěnu výtahu. Slyšel, jak Sam zadržela  dech a za svoji hrubost se jí omluvil. Rozepnul si kalhoty. Sam sledovala, jak vysvobodil svůj velký  penis, který vypadal, jako by měl explodovat. Zvedla hlavu a podívala se mu do očí. Viděla, jak se mu třpytí. Zvedl jí jednu nohu a opřel si ji o svůj bok. Druhou rukou uchopil svůj penis  a pohyboval s ním tak, jako předtím svými prsty. Věděl, že pokud to neurychlí, začne být Sam netrpělivá. Takže ho nasměroval k ní a jediným pohybem vnikl dovnitř. Sam se pevně chytila jeho uniformy. Už téměř dosáhla svého orgasmu, když on pocítil ten svůj.
*Sakra, to netrvalo moc dlouho. Předehra s Carterovou není nikdy nuda.“

„Carterová?“ Zeptal se, zaklonil se, aby se tak na něj podívala. „V pořádku?“
„Mmm… to bylo…mmm…. úžasné.“
„Já vím. Ale měli bychom se upravit, než někdo přijde na to, co jsme tu dělali.“

Sam se na něho zářivě usmála, stáhla si sukni dolů a potom mu pomohla s kalhotami.
*Zatracená uniforma. Díky ní jsem po něm schopná skočit kdekoliv. Někdy nevím, co to se mnou je. Počkat…to je ono…jsi do tohoto muže beznadějně zamilovaná. A kdyby tě požádal o sex na veřejnosti, víš, že bys to udělala. A kde je potom všechen ten feminismus a co se ti stane, když tě nakonec tenhle ten muž dostane? Složíš se jako domino.*

O třicet minut dříve….

„Generále O´Neille, pane. Podplukovníku.“
„Ahh… Waltere, rád vás zase vidím. Tohle je Charlotta ´Charlie´ Clarke. Charlie, tohle je seržant Walter Harriman.“
„Pane,“ nabídla Charlie Waltrovi ruku a čekala než si s ní potřese.
„Přímo tudy…“ řekl Walter, zasunul svou kartu a čekal, až se výtah otevře.

Jack a Sam nastoupili první; Charlie a Walter stáli před nimi. Sam se zaklonila. Spojila si ruce za zády a ještě víc se k Jackovi naklonila. Začala mu kroužit prsty po jeho zadku a psala mu tak vzkaz. Napsala mu svoje jméno a potom hláskovala taková slova, která by je mohla přivést jen do problémů. Neslušná slova a takové ty věci. Dělala to asi tři minuty  a nakonec mu napsala CH – C –I – T - Ě  a zlehka ho štípla.
Takže teď to bylo na něm,  aby se těch dvou zbavil.

„Waltere,“ zeptal se ho Jack.
„Ano, pane?“
„Mohl byste to tu v SGC Charlie ukázat. Já a Carterová zajdeme pozdravit Daniela. Řekněte Landrymu, že tam budu hned.“
„Ano, pane.“

Charlie věděla, že se něco děje. Ale nemohla nic udělat. Seržant sledoval čísla jednotlivých poschodí,  jako by je počítal. Výtah zazvonil, byli v 28. poschodí a tak se seržantem vyšli ven. Charlie se otočila, viděla generála i podplukovníka. Ale ti dva měli oči jen jeden pro druhého. Dívali se jeden na druhého s láskou. A než se dveře zavřely, ještě slyšela, jak podplukovník říká.
„Cink a jedeme.“
A generál se zasmál.

A právě teď…

Výtah zase zazvonil a dveře se otevřely v 28. poschodí. Charlie si pozorně prohlížela generála, když šel do pracovny generála Landryho a podplukovníka na její cestě do prostoru brány.
Viděla, jak generál zase kulhá a to jí jen potvrdilo její podezření, co v tom výtahu dělali.
*Tomu nemůžu ani uvěřit, že to spolu dělali tady ve výtahu. Myslela sis, že by jim mohlo být trapně. To ona. To ona mu tohle dělá. Nutí ho, aby tyhle věci dělal.*

Její myšlenky přerušilo cinknutí výtahu.
„Zatracená výtahová tlačítka!“ Ozvala se Charlie.

K O N E C !!!