Titul: Rodinné tajemství
Autor: VisuallDentificationZeta
Překladatel: Alis
Žánr: Humor/parodie
Páry: Sam/Jack
Hodnocení: Mládež
Délka:Krátké
Časová osa: Neurčeno
Stav: Kompletní
Synopse: Sam zjišťuje velice podivné věci, které souvisí s její rodinou... A jedna je vyloženě lepší jak druhá.

__________________________________________________________

Sam pootočila hlavu a viděla, jak se její otec a plukovník o něčem dohadují. Bylo celkem zřejmé, že se plukovník snaží jejího otce o něčem přesvědčit, ale Jacob tomu odolával. Nakonec se po několika minutách zdálo, že plukovník vyhrál a oba se vydali jejím směrem, ve tváři výraz odhodlání.
"O co jde, tati?" Zeptala se Sam, když k ní došli.
Jacob chvíli váhal, ale Jack ho pošťouchl a tak začal. "Zlato, Jack trval na tom, že máš právo to vědět a že bychom ti to měli říct."
"Říct mi co?" Podívala se Sam na svého CO, který vypadal, že mu to není moc příjemné.
"Já nejsem tvůj otec, zlato," vybalil to nakonec Jacob.
Sam ztuhla. "Co tím myslíš, že nejsi můj otec? A co máma? Ani ona nebyla moje máma?"
Jacob se podíval jinam. "Ne, nebyla. Popravdě my jsme tvoje prarodiče."
"Cože!?" Ten výkřik byl slyšet po celé Alfa základně a přilákal pozornost jak Tok´rů, tak i Jaffů.
"Ale .... ale ... Jak to? Nejsi zase tak starý, abys byl můj děda." Sam se třásla brada, vypadalo to, že se brzy rozbrečí.
"No, já a tvoje máma, tedy tvoje babička, jsme byli v mládí předčasně vyspělí, stejně jako tvůj otec. Měli jsme ho v osmnácti a on tě měl ve třinácti." Vysvětloval jí Jacob.
Chudák Sam si položila hlavu do dlaní, svět kolem ní se rozhoupal. Během několika sekund se její svět rozpadl. "Kdo ... kdo je můj otec?" Zeptala se se strachem, nebyla si úplně jistá, že to chce vědět.
Nastal krátký okamžik napjatého ticha, potom Jack zvedl ruku a ošil se. "Já."
"COŽE?" Ozval se ten výkřik znovu. "Vy jste můj otec?" Zeptala se a podívala se naléhavě na Jacoba, aby jí potvrdil, že s ní Jack hraje nějakou krutou hru. Ale Jacob jen přikývl.
"Je to tak. Jack je můj syn a ty jsi jeho dcera. Proč myslíš, že bych mu dovolil, aby mi vždycky říkal tati?"
A teď si byla Sam jistá, že to, co slyší, je zvuk toho, jak se kolem ní rozpadá svět. Bylo to špatné hned z několika pohledů. Ani jich tolik není, aby se dalo vyjádřit, jak strašné to je.
"Jack přivedl svoji stejně starou přítelkyni do jiného stavu, ale ona nechtěla být matkou a nechala tě u nás a zmizela. A když Jacka povolali do Vietnamu, tak jsme se o tebe starali a adoptovali jsme tě."
"A je tu ještě něco," ozval se Jack.
"Ještě něco? Copak toho není dost?" Pomyslela si Sam, byla na pokraji toho,aby se hystericky rozbrečela.
"Máš bratra," když uviděl její bolestný výraz, tak pokračoval. "Je to Daniel. Je to tvoje dvojče, ale Heather ho z nějakého důvodu dala k adopci místo, aby ho svěřila mně. Proč myslíš, že jsem vám vždycky říkal ´děti´a tebo s Danielem ´moje vědecká dvojčata´?"
Sam se na něho jen otupěle dívala. Kolem úst se jí začala tvořit pěna.
"Zlatíčko, jsi v pořádku?" Zeptal se jí Jack s otcovskou starostlivostí.
"Oh, a je tu ještě něco," dodal Jacob. "Jde o George, myslím generála Hammonda. Je náš příbuzný. Jeho původní jméno je Georgina ...."
Sam divoce vykřikla a zešílela.
****************************************************************
Sam se prudce posadila na posteli, byla celá zpocená, v očích měla panický výraz.
Rychle se podívala na prst a opravdu tam byl zlatý kroužek spolu se zásnubním prstýnkem se safírem. Potom rychle otočila hlavu napravo k muži, který tu spal. Rychle se mu podívala na ruku a překontrolovala si, že i on má stejný zlatý snubní prstýnek.
Ale to nestačilo.
Rychle vylezla z jejich postele a vyběhla do obývacího pokoje, kde měli všechny doklady. Překontrolovala si jejich oddací list. Jen pro jistotu. Je to tak, John O´Neill a Samantha Carterová, od teď O´Neillová. Ale ani tohle ji ještě zcela neuklidnilo. Vyhledala jejich rodné listy. John O´Neill se narodil Siobhan a Diamid O´Neillovým 5. května 1957. A Samantha Carterová se narodila Kate a Jacobu Carterovým 17. října 1965. No dobře, mohlo se to zfalšovat, aby adopce proběhla jednoduše. Ale data narození ne.

I když .... neuškodí, když si to ověří.
Trpělivě čekala, než se ozval ospalý hlas. "Haló?"
Věděla, že za to, jak brzy ráno volá, dostane vynadáno, ale její duševní zdraví bylo důležitější.
"Generále Hammonde, promiňte, že vás budím, ale ..."
Ten byl najednou vzhůru. "Kapitáne O´Neillová, stalo se něco na základně?"
Sam si skousla ret. "Eh, nic pane."
"Tak proč mě potom v ..." bylo jasné, že se dívá na hodinky," ve tři ráno budíte? Měl by to být sakra důležitý důvod...."
"Uh pane, nejste náhodou můj příbuzný, že ne?"
"Cože? Ne!"
A Sam se připravovala ještě na jednu otázku. "Ještě jednu věc, pane. Podstoupil jste někdy změnu pohlaví?"
Zhruba za minutu otřesená Sam zavěsila. Nemohla uvěřit tomu, jaký má její CO slovník. Kde taková slova slyšel? Jen vzpomínka na ně vyvolala to, že se Sam červenala, natož aby je někdy vyslovila nahlas. Nebyla schopná uvěřit tomu, jak na tohle reagoval. Nakonec to byla zcela normální a nevinná otázka.
Když věděla, že takhle se odpovědí nedočká a že nemá co ztratit, kromě toho, že jí může být znovu vynadáno....rozhodla se, zavolat ještě jednomu zdroji.
"Co je?" Ozval se nabručeně.
"Ahoj tati."
"Samantho, víš kolik je hodin?" Sam jen sykla. Táta jí říkal Samantho jenom tehdy, když na ni byl opravdu hodně naštvaný.
"Ah, tati, je to důležité. Volám ti kvůli svému duševnímu zdraví a taky na tom závisí existence tvých možných budoucích vnoučat," trvala na svém Sam.
"Dobře..," řekl Jacob a byl okamžitě ochotný naslouchat. "O co jde?"
"Tati. Měli jste s mámou kromě mě a Marka ještě jiné děti? " Zeptala se naléhavě.
"Ne ..." teď už byl zvědavý.
"Fajn, další věc, je nějaká šance, že by byl John O´Neill tvůj biologický syn?"
Chvíli bylo ticho. "Samantho, ty jsi opilá? Proč se mě ptáš, jestli je tvůj manžel můj syn?"
"Tati prosím, jen mi odpověz!"
Jacob byl naštvaný, ale odpověděl. "Ne, John O´Neill neboli Jack O´Neill neboli tvůj muž není můj biologický syn. A ty a Markem jste jediné děti, které jsme s tvou mámou měli. A odpověď na tvoji otázku, o kterém vím, že přijde, ano jsi moje biologická dcera, stejně jako své mámy."
"Díky tati," řekla s úlevou Sam.
"Už je to všechno? Můžu zase jít spát?" Zeptal se s předstíranou slušností v hlase Jacob. Když mu to Sam potvrdila, vyštěkl na ni. "Fajn! A ráno si nechej udělat test na drogy!" A třískl se sluchátkem.
Teď už zcela uklidněná Samantha O´Neillová si vlezla zpátky do jejich postele a políbila svého muže zlehka na ústa. Když si uvědomila, co vlastně tenhle její děsivý sen způsobilo.
Povzdechla si a znovu usnula. ´Jack má pravdu. Vařit neumím. A kvůli tomu mám tak hrozné sny.´
Sam věděla, že Jack dal svou večeři jejich psovi, ale nic jí neřekl. A proto taky teď klidně spal jako nemluvně a proto si taky jejich pes kousal zadní nohu.
Spokojená, že našla důvod svého děsivého snu pomalu usnula klidným spánkem bez dalších podobných snů.
KONEC