Titul: Sauna
Autor: neznámý
Překladatel: Marty
Žánr: romance/erotika
Páry: Sam/Jack
Hodnocení: dospělí
Délka: středně dlouhé
Časová osa: nezařazeno
Stav: dokončená
Synopse: Ve městě otevřeli novou saunu. A hádejte, kdo se tam potká se svým protějškem?

______________________________________________________________

Generál přijde do zasedačky. SG-1 tam znuděně sedí, Danny si pročítá nějaké spisy, Jack skoro spí, Teal’c vypadá taky unaveně a jediná Sam je jako vždy nadšená, protože mají jít na nějakou planetu, kde jsou nějaký věcičky, který se Sam děsně líbí.
Hammond je znovu přejede pohledem a nakonec si rozmyslí a pronese. „Jak vás tady vidím, tak by jste potřebovali dovolenou.“ Tři muži se na něj vděčně a nadšeně podívali, za to Sam na něj nevěřícně vyvalila oči. „Pane?“
Hammond se na ni usmál. „Vy by jste to potřebovala nejvíc, majore, nepamatuju si, že by jste odtud za posledního půl roku vylezla, když jste měli volno. Tentokrát tady nezůstanete a to je rozkaz.“
Sam se na něj nevěřícně dívala.
„Rozchod.“

Všichni šli do šatny se převléct, Sam přišla trochu později, aby se mohla převléct o samotě. Jack se tam pokoušel navábit Teal’ca na ryby.
„No tak, Teal’cu, ještě řekni, že se ti to nelíbilo!“ – „Ano O’Neille, nelíbilo.“ Jack se na něj zamračil. „Danny?“
Daniel se už chystal k odchodu, už stál ve dveřích, ale čelem k nim, takže neviděl Sam. „Já ne Jacku, já zůstávám tady a budu překládat jedny texty z P3D863. Mimochodem viděli jste Samin výraz, když jí Hammond řekl, že když ji tady uvidí dokud neskončí týden, tak že jí dá k domu hlídače?“ Při té poslední větě vyšel ze dveří a narazil na Sam. „Jo, všimla jsem si!“ pronesla naštvaně.
Danny se zasekl. „Sam, to bylo…“ Sam ho přerušila. „V pořádku, Danieli, asi fakt potřebuju oddech.“
Jack si akorát oblékl tričko. „Takže se nebudete pokoušet proplížit do SGC a dělat na nějakých reaktorech a Bůh ví čím? Jsem zklamaný.“ Usmál se Jack. Sam ale na jeho vtípky neměla vůbec náladu, měla být týden zavřená doma a čučet na televizi. A když se Hammonda zeptala jestli si může něco vzít domů, tak jí řekl, ať si to zkusí a že ji pošle někam s Jackem.
„To máte dobrý. Mohl by jste těch stupidních poznámek aspoň na chvíli nechat?!“ Jack se na ni překvapeně podíval. „Co?“ Sam se na něj otočila. „Promiňte, ale dnes nemám opravdu náladu na žerty.“ Řekla a sednula si na lavku, čekajíc, než Jack a Teal’c odejdou.
Jack si sednul k ní. „Poslyšte Carterová, Hammond má pravdu, měla by jste jít na vzduch, třeba taková chata v Minnesotě s rybníčkem a…“
Sam se na Jacka otočila. „Myslíte, abych s vámi jela na ryby?“ Jack s nadějí v očích zakýval. „Ano.“
Zakroutila hlavou. „Promiňte pane, ale mě se nikam nechce, doufám že bude poplach hned zítra a já budu moct do SGC.“
Jack se na ni zašklebil. „Carterová, řekněte mi to na rovinu, proč tam nechcete jet, nebaví vás rybaření nebo je to kvůli mně?“
Sam se na něj podívala. „Kvůli…“ V tom ale do šatny vešel Hammond a podíval se na ně. „Co tady ještě děláte? Majore, vy chcete společnost nebo co?“ Sam protočila panenkama, ale byla ráda, že je vyrušil. „Ne pane, čekám než se plukovník odhodlá odejít.“
Hammond kývl. „Ah tak, plukovníku…“ a ukázal na dveře. Jack se zvednul, ale ještě se jednou podíval na Sam.
„Příště jedete se mnou i kdybych vás měl svázat a naložit do auta, tentokrát vás nechám na pokoji!“ zazubil se na ni.
Sam se konečně usmála, potom ještě zkoušela přemluvit Hammonda, ale ten jí to zavrhl a odešel. Sam se teda převlékla a šla domů.

Byla dva dny doma, jediné co to způsobilo, bylo, že dopodrobna přemýšlela o spoustě těch jejích strojů a když už ji nic o nich nenapadalo, tak přemýšlela o vztahu s jejím velícím  důstojníkem. Zatím byli jen přátelé, ale kdyby s ním na ty ryby jela, tak by se asi neudržela. Tam v té šatně chtěla říct, že kvůli sobě a že by tam mohla udělat věci, kterých by litovala.
To sedění doma ji ubíjelo, ještě čtyři dny plus jedno odpoledne a konečně se mohla vrátit na základnu. To odpoledne využila k procházce po městě. Nakoupila si a podobný věci, když se vracela tak si všimnula nově postavené sauny. Rozhodla se, že tam další den zajde.

Taky že tak udělala. V sauně byla naposledy ve Washingtonu.
Ani si nevšimla, že ve čtvrtek ráno je společná sauna. Nakonec si ale řekla, že není žádná příšera, a tak že se nemá za co stydět. Šla teda dovnitř, ale Colorado Springs bylo malé město, tak tam byla jen jedna žena, která byla obmotaná ručníkem (asi se měla za co stydět J).
Sam ji ze slušnosti pozdravila a šla si lehnout úplně nahoru. Roztáhla si tam ručník a lehla si hlavou ke stěně. Bylo to super uvolnění. Snažila se nemyslet na nic jiného než na odpočinek, ale pořád se jí zjevoval Jack. Po čtvrt hodině se šla zchladit do bazénku a zase se vrátila do sauny.
Když už tam byla asi tak pět minut, tak tam přišel někdo další. Podle odkašlání poznala, že to byl muž. Sedl si o patro níž k jejím nohám. Neotáčela se, ve městě znala jen pár lidí a od jisté doby neměla vůbec v plánu pokukovat po mužích, takže ji ani tento nijak zvlášť nezajímal. Za pár minut se žena zvedala, že půjde do bazénku a ten muž jí nejspíš uhýbal, protože mu jen suše poděkovala.
„Nemáte za co.“ Usmál se.
Jakmile Sam uslyšela ten hlas, tak se jí rozšířily oči, okamžitě věděla kdo to je, ten hlas by poznala všude. „Bože, to je Jack!“ Pomyslela si. Zůstala ležet jak přibitá, přemýšlela co bude dělat, nechtěla, aby ji tam viděl a už vůbec ne nahou, dokázala si představit jeho poznámky. Rozhodla se, že zůstane ležet a až Jack odejde do bazénku, tak že se rychle vypaří.
Jenže Jack seděl níž, takže mu bylo menší teplo a byl v pohodě. Po chvíli tam přišel další muž a hned se s Jackem pozdravili.
„Ahoj Jacku.“ Pozdravil ho ten muž, Sam ho neznala, nebyl ze základny, tam mu tykalo jen pár lidí a nikdo z nich to nebyl.
„Ahoj Bryane.“ Pozdravil ho Jack.
Chvíli bylo ticho pak se najednou Bryan zeptal. „Tak co ty a ta tvoje?“
Sam zase měla obočí až na vrch hlavy. „On někoho má?!“ Bryan pokračoval. „Musí to být hrozný vidět ji denně a nesmět jí nic říct, co?“
Jack kývl. „Jo, v pondělí se na mě utrhla, zase jsem měl pár poznámek. Slyšel jsem, že jí velitel vyhrožoval tím, že jí se mnou někam pošle. A když jsem ji pozval na chatu, tak odmítla. Asi se bojí, že po ní vyjedu…“
Bryan se usmál. „Utrhla se na tebe? Já myslel, že jsi její velící důstojník? Jak vůbec vypadá?“
Sam byla úplně v šoku. Že si jí nevšiml Jack, fajn, ale teď pokud mu ji popíše, tak si jí možná všimne on a bude to někde…
„Jo utrhla, hned se ale omluvila. Vsadím se, že kdybych nebyl její VD, tak bych už neměl zuby.“ Pronesl zničeně, potom se ale začal přitrouble usmívat. „Jak vypadá? Řeknu ti, tak nádhernou ženskou jsi ještě neviděl. Ty její modré oči a blond vlasy mnn… vysoká, na krátko ostříhaný vlasy, největší modré oči který jsem kdy viděl, plné rty a křivky k pomilování. Kdybych ji viděl nahou, tak bych ji asi znásilnil, protože už když jsem ji viděl v plavkách, tak jsem musel rychle do ledové vody. Ona je něco tak krásného… A to vůbec nemluvím o tom jaká je. Je tak chytrá až mě to někdy zaráží. Je to nejkrásnější a nejchytřejší žena kterou jsem kdy potkal.“
Bryan se zubil. „Tak tu mi někdy ukážeš… půjdu se zchladit jdeš taky?“
Jack zakroutil hlavou. „Ne, ještě tady chvíli zůstanu.“ Bryan teda odešel.
Sam lapala po dechu. „Co to má kruci znamenat?! Poznal mě a dělá si ze mě srandu?! Přece to nemohl myslet vážně…“
Z úvah byla vytržena Jackovým hlasem a šťouchnutím do lýtka. „Jste v pořádku? Víte, že není zdravé zůstávat tam tak dlouho?“ promluvil na ni Jack, ale vůbec nevěděl, že mluví na Sam, prostě mu jen bylo divné, že tam tak dlouho bez hnutí leží. „Pokud chcete jít, tak já vám uhnu, žádný problém…“ Sam nejprve nevěděla co má dělat, když mu neodpoví, tak se na ni přijde podívat zblízka, což určitě nechtěla, i když po tom, jak o ní mluvil… nebo mu odpoví a on ji pozná po hlase. Skvělej výběr.
Když konečně získala zpět schopnost mluvit, tak mu odpověděla.
„Jsem v pořádku, pane, děkuji.“
Jack ten hlas taky hned poznal a jeho oči se rozšířily. „Carterová?!“ a sedl si do tureckýho sedu. Teprve tehdy ho začalo zajímat tělo ležící na ručníku. Bylo přesně jak ho popsal, prostě k sežrání. Sam se jen suše zeptala. „Ano?“
Jack chvíli nevěděl co má říct. Bylo nemožné, aby přeslechla jeho rozhovor s Bryanem. Sam křečovitě svírala ručník na kterém ležela a doufala, že zase neřekne něco, co ji rozhodí, ale zároveň vzruší jako to před tím.
„Já… vy… to co jste slyšela… to…“ Koktal. Potom usoudil, že radši změní téma. „Víte, že to může být i životu nebezpečné být tam nahoře tak dlouho?“
Sam si oddechla. Ale rozhodla se, že ho trochu potrápí. „Snad nechcete abych se zvedla, po tom co jste říkal? Nechci být znásilněná, děkuju.“
Jack na ni překvapeně zíral. „Sam, to… já to tak ne to…“ Sam se musela Jackovu zmatenému a vystrašenému výrazu smát. „Já… vím, že jste to tak ne to…“ Hihňala se a neúmyslně, aspoň si to namlouvala, sjela pohledem k němu do klína a uviděla jeho ztuhlé mužství. Nějak se nemohla odtrhnout pohledem. Jack si toho všimnul a začal se samolibě usmívat, čehož si Sam z jistých důvodů vůbec nevšimla.
„Líbí se vám to co vidíte?“ Zeptal se jí pořád s tím samolibým úsměvem. Celkem dobře si dokázal představit, jak by ho popisovala Janet.
Sam najednou vyschlo v ústech. Když si ale všimla, že na ni promluvil a uvědomila si na co se zeptal, tak se rychle odtrhla pohledem, letmo se mu podívala do tváře, párkrát rychle zamrkala a zase položila hlavu na ruce. Zhluboka se nadechla. Jack se zase usmál, teď rozhodil on ji.
„Majore, neodpověděla jste mi.“
Sam rychle sebrala myšlenky a otočila se na něj. „Není majore moc formální oslovení při tom na co se mě ptáte, pane?“
Jack jí to hned vrátil. „Není pane moc formální oslovení při tom kam se mi díváte?“
Zrudla. A pořádně. Zase se radši otočila. Čučela tak pár vteřin na zeď a Jack se jí už s pořádným úsměvem na tváři připomněl. „Majore!“
„Nejsem ve službě, nemůžete mi rozkázat, abych vám řekla svůj názor. Třeba bych vás urazila a vy by jste si na mě zasedl.“ Při té poslední větě nasadila už žertovný tón.
Jack se na ni překvapeně podíval, potom trochu zohnul hlavu. „Vidíš chudáčku, paní Carterové se nelíbíš, ta je ale zlá, že? A já tady o ní tak hezky mluvil.“
Sam se otočila a nemohla se ubránit smíchu, když uviděla Jacka jak mluví na svého juniora. Jack se na ni podíval a předstíral uraženost.
„No čemu se smějete, tady si dva nemůžou ani promluvit, aniž by se někdo hihňal?!“ 
To ji rozesmálo ještě víc. „Pane!“
„Co je?“
„Přestaňte!“
„Řekla jste, že se vám nelíbí. Musím se litovat.“
„Ne, neřekla jsem to.“ Bránila se Sam, ale při tom nahrála Jackovi.
„Takže se vám líbí?“
Zhluboka se nadechla. „Když to vezmeme kolem a kolem, tak jo.“ Pronesla rozpačitě.
Jack se zase zazubil a pohnul se, že si sedne k její hlavě a nezůstane tam kdesi u noh. Když už se ale začal hýbat, vrátil se Bryan. Jack se na něj rozmrzele otočil. Bryan nechápal.
„Nebyl jsi tam moc dlouho.“
„Tady před tím taky ne. Co se děje, vypadáš naštvaně?“
Jack si sedl zpět k Saminým nohám a vzdychl. „No už je jedno.“ Sam ty dva pozorovala. Jack pokračoval. „Chtěl si představit Sam, že? Tak tady ti ji představuji, Sam… Bryan, Bryane… major Samantha Carterová.“
Bryan se na ni překvapeně díval a taky začal koktat.
„Ona tu byla i když…“
Jack mu suše odpověděl. „Jo.“
„A slyšela…“
„Jo.“
„A je…“
„Ne.“ Jack se na ni znovu podíval. „Ani mě nezbila.“ Uculoval se.
Sam se zhluboka nadechla a podala Bryanovi ruku. „Teší mě.“ Pronesl. Sam se na něj usmála.
Bryan se otočil zase na Jacka. „Co budete dělat?“
Jack pokrčil rameny. „Nevím, není to poprvé kdy jsem to musel přiznat.“
Sam využila toho jak se spolu bavili k tomu, že se rychle posadila, obtočila okolo sebe ručník, aniž by si toho někdo z nich všimnul a akorát jak to Jack dořekl, tak vstala a šla ke dveřím, bylo jí šílené vedro ležela tam asi dvacet minut.
Jack měl sto chutí říct Bryanovi, aby ho zkopal za to, že nedával pozor. Hned jak se za Sam zaklaply dveře Bryan změnil téma.
„Bože můj, to je ženská? To je Bohyně toto. Jacku, lidi ti mají co závidět.“
Jack se zatvářil smutně. „Právě že nemají, silně mi to připomíná jednu misi na které mi spolupracovník popisoval jeden způsob zakletí nebo co, prostě něco ze starověku. Nějakej chlap stál po pas ve vodě, jo? Měl žízeň, ale když se chtěl napít, tak voda odtekla nebo co. Tak mi to s ní připadá.“
Bryan se zazubil. „Máš žízeň?“ Jack se taky usmál. „Pořádnou.“

Sam si zalezla do bazénku, bylo to víc než úžasné, po té době strávené v sauně a ještě vedle nahého Jacka. Bazének nebyl velký, ale za to byl ledový. Za chvíli jí začala být pěkná zima, a tak že vyleze, ale ze sauny akorát vylezl Jack, osprchoval se a šel k bazénku.
„Super, teď tady budu mrznout, než přijde Bryan a než se zase zakecají!“ Sam byla *nadšená*.
Když k ní slezl do bazénku, tak si neodpustila otázku.
„Takže na té pláži s Dannym a Teal’cem, jste se musel jít rychle zchladit? Stejně jako teď?“ Zlomyslně se usmála.
Jack zavrčel. „Sam, jak dlouho mi to budete připomínat? Víte, měla by jste se mi omluvit.“
Sam se na něj překvapeně podívala. „Za co prosím vás?“
„Měla jste mě přerušit, když jsem o tom začal…“ Sam mu skočila do řeči. „Proč bych to dělala? Ráda jsem si poslechla co o mě říkáte, i když jsem čekala něco jako, mám v týmu jednu ženskou, jo je chytrá, ale těma jejíma vědeckýma kecama mi leze na nervy…“
Jack se na ni zazubil. „Ty vaše “vědecký kecy“ se mi ale líbí. Ty jiskřičky v očích když mluvíte o něčem, čemu ani jeden z nás nerozumí…“
Najednou uslyšeli sprchu. Byl to Bryan. Osprchoval se, mávl na ně a odešel. Sam už najednou nebyla tak klidná. „Kam šel?“
„Říkal, že zapomněl na nějakou schůzku, tak že tam jde, začíná mu za pár minut.“ Pronesl Jack a sledoval jak odchází, takže si nevšimnul Samina panikařícího výrazu. „Skvěle! Tak teď jsem pro změnu sama v bazénku s nahým Jackem a mám moc malou šanci, že vylezu aniž by mě pozoroval. A nebo ještě hůř se mě pokusí svést… ale to se mu tady přece nemůže povést, ta voda je tak ledová, že…“
Začala se hihňat, když si ho představila. Hihňání brzy přešlo v hlasitý smích, když se na ni Jack zmateně podíval. „Co se děje?“
Jack ji nechápavě sledoval, jak se začínala smát ještě víc. Chytil ji za ramena. „Co se děje Sam?“
Sam se snažila uklidnit. „Nic, pane.“ Vysoukala ze sebe, ale zase vyprskla. Jack k ní udělal krok a když si toho Sam všimla, tak udělala krok vzad, když ale udělal další, tak po něm chrstla vodu a klasicky se to zvrhlo ve válku.
Za pár vteřin byla voda všude. Sam se uklidnila z předchozího záchvatu smíchu, ale teď, když ji Jack přitlačil na stěnu bazénku, jednou rukou chytil obě její a druhou ji lechtal, se i přes to, že tamto už přešlo, smála dál.
„Pane, prosím…“
Jack byl ale neúprosný. „Až mi řeknete čemu jste se smála.“ To mu Sam rozhodně říct nechtěla, rychle začínala přemýšlet nad něčím vtipným, co by mu řekla místo toho co si představovala. Najednou ale ucítila, že jeho sevření na chvilku povolilo, a tak se mu vysmekla a utíkala na druhou stranu bazénku. Jenže bazének byl malý, takže hned jak po ní Jack skočil, tak ji zase chytil. Tentokrát už ji ale nelechtal, ale pevně ji sevřel mezi ním a stěnou bazénku.
„Čemu jste se tak smála?“ zeptal se jí znovu. Sam se ještě pořád hihňala. „To vám neřeknu.“ Vzdorovala.
Jack se snažil odolat, ale když mu takhle odporovala, tváře měla červené od toho jak se smála, vlasy měla ulízané dozadu, aby jí nepřekážely v míření dokud po sobě ještě šplíchali a brada se jí z té ledové vody mírně třásla, tak neodolal a sehnul se k jejím rtům.
Sam prvně překvapeně odtáhla hlavu dozadu, ale když se k ní ještě přiblížil, tak ho nechala, aby ji políbil. Mohla uhnut, jistě že mohla, Jack jí dal prostor, mohla ho od sebe odstrčit a on by to respektoval, ale neudělala to, což znamenalo, že to taky chtěla.

„Co je to sauna Danieli Jacksone?“ zeptal se Teal’c když s Dannym vystoupili z auta. Danny dokončil už ráno ten překlad, a tak se rozhodl, že vezme Teal’ca do města a do nově postavené sauny. Místo kde má simbionta mu převázali, tenkým obvazem, který by měl přežít i vodu.
„Prostě to je místnost, kde je vysoká teplota a …prostě je to zdravé, potom se zchladíš v bazénku a párkrát to zopakuješ.“
Teal’c kývl ale ještě před vchodem se zeptal. „A tam budeme v oblečení, Danieli Jacksone? Nebo se tady půjčují nějaké speciální uniformy?“
Danny se usmál. „Ne, Teal’cu, tam se chodí jen v Adamově rouše.“
Teal’c nechápavě zvednul obočí. „Nazí.“
Teď ho zvednul ještě výš. „Nemyslím, že je to moudré.“
Danny se pořád usmíval. „Neboj se, všichni jsou tam nazí… jé, ona je dnes společná sauna?“ Teal’c se na něj zase nechápavě podíval.
„Muži a ženy dohromady.“ Teal’c se mírně usmál. Danny se na něj překvapeně podíval. „Už se ti to líbí?“
Teal’c nekývl, ale neřekl ani ne. Danny se zazubil a zaplatil jim to.
„Kolik tam je lidí, jestli se můžu zeptat?“ zeptal se Danny když platil. „Je tam jeden muž a jedna žena.“-„Děkuju.“
Když se vysvlékli, prošli malými šatnami a když prošli dveřmi, po jejich levé ruce byla úzká chodba k bazénku, někdo v něm zřejmě byl, voda se vlnila, ale bazének pokračoval i za roh, takže Danny s Teal’cem nikoho neviděli. Po jejich pravé ruce byli sprchy, tak do nich hned zalezli a potom naproti do sauny. Teal’c prvně chtěl meditovat, ale nakonec si to v takovém vedru rozmyslel. Jen tam seděl na prostřední lavce a čučel na Dannyho, který se natáhl nahoru.
„Co teď, Danieli Jacksone?“
Danny se na něj podíval. Seděl tam, jeho klasický výraz, takže žádný a zíral na něj.
„Teď se Teal’cu uvolni a… poť se. Až ti bude nesnesitelný vedro, tak se venku osprchuj a běž do bazénku, ten je ledovej, takže v něm asi dlouho nezůstaneš, potom zase do sprchy a sem. Tak to chvilku opakuj a já ti řeknu až budeme muset pryč.“ Pronesl Danny a lehl si.
Teal’c chvilku tiše seděl, ale potom zase promluvil. „Už je mi teplo, Danieli Jacksone.“
Danny se na něj podíval. Ani se nezapotil. „Teal’cu musí z tebe téct, ale pokud to nepoznáš, tak za čtvrt hodiny, což je patnáct minut, nebo pokud se nudíš tak až napočítáš do 900, bys měl zhruba jít.“
Teal’c si natáhl nohy a nejspíš začal počítat.

Ti dva se od sebe po chvíli odtrhli a lapali po dechu, nemohli uvěřit tomu, že se to konečně stalo, i když už to bylo dlouhou dobu na spadnutí. Jack ji začal líbat po tváři, na krku a dolů přes ramena, chtěl ji vytáhnout z vody a… Ne že by to bylo Sam nepříjemné, ale zabrzdila ho, protože uslyšela někoho přicházet.
„Jacku, tady ne.“ Vydechla. Jack se na ni podíval. „Sam…“
Položila mu prst na rty. „Jacku, máme ještě tři dny a odpoledne, právě sem někdo přišel.“
Jack se na ni zklamaně podíval. „Vidíš chudáčku, zase tě nechce.“ Znovu začal mluvit s O’Neillem juniorem.
Sam se usmála a znovu Jacka políbila, přičemž mu prsty přejela přes hruď dál směřovala dolů, přes jeho břicho a ještě níž, ale tentokrát to byl Jack kdo ji zadržel. Něžně ji chytil za ruce než mohly dorazit ke svému cíli a odtrhl se od ní.
„Samantho, jestli se těma rukama pohneš ještě níž, tak se buď zblázním, nebo dokončím to co jsem začal.“
Sam se zazubila. „Tobě v té vodě není… zima?“ Zase se začala hihňat. Jackovi už to došlo.
„Tomuhle jsi se smála.“ Zase ji začal lechtat, jak se k ní přitiskl blíž, Sam poznala, že až tak studená ta voda zase není.
„Jacku… prosím… nechej…“ Lapala po dechu. „Co za to?“ zeptal se Jack se samolibým úsměvem a na chvilku ji přestal lechtat, aby mu Sam mohla říct svoji nabídku.
„Vylezu z vody.“
Jack se na ni nechápavě podíval. „Co?“
Sam to zopakovala. „Vylezu z vody.“ Chtěla ho potrápit. Zanedlouho mu to došlo, víc než často za posledních pět minut mžoural přes vodu a snažil se něco rozeznat.
„Ah, tak fajn, prosím.“ Ukázal jí na žebřík.
Sam teda začala pomalu vylézat z vody. Jack na ni zíral, jako by poprvé viděl ženu. Sam se na něj podívala. Stál dole v bazénku s otevřenou hubou a nebyl se schopný pohnout.
„Líbí se ti to co vidíš?“ zeptala se Sam pobaveně a natáhla k němu ruku. Jack jen oněměle zakýval hlavou, rozmrkal to, vylezl za Sam nahoru, chytil ji za ruku, dali si společnou sprchu a hurá zpět do sauny.

Danny se po chvíli začal nudit, a tak pronesl. „Zajímalo by mě, co dělají Sam a Jack.“
Věta blbě vyzněla, a tak se Teal’c zeptal. „Oni jsou někde spolu, Danieli?“
„Ne, každej zvlášť, ale zajímalo by mě co každej dělá. Jack jel asi na ty ryby, ne?“
Teal’c pokrčil rameny. „Je to možné.“
„Ale co dělá Sam?“ Přemýšlel Danny. „Asi jí zavolám, až vylezeme.“
Teal’c to už nekomentoval.
Zanedlouho se otevřely dveře do sauny a vešla usmívající se Sam, za níž slyšeli známý hlas, jak říká „Dámy první.“
Danny se nevěřícně posadil a dokonce i Teal’c byl vyvedený z rovnováhy. Sam je v tom přítmí které tam bylo hned nepoznala, a tak nahá s ručníkem v ruce, následovaná Jackem vešla do sauny. Jack za nimi zavřel dveře. Sam se konečně otočila k těm dvěma a zaraženě zůstala stát. Jack hned za ní.
„Co… co… co tady děláte?“ Vykoktal Danny a sledoval ty dva, jak vedle sebe bez problémů stojí nazí.
Sam byla zaražená víc než kdy jindy a ani odpovědět nemohla, protože jí vypověděl hlas. Podívala se na Jacka s obavami v očích a potom zpět na ně. Jack jim odpověděl.
„Co se dělá asi tak v sauně, Danny?“ Danny se kapku vzpamatoval, ale pořád neskládal věty tak srozumitelně jako normálně.
„Ale vy jste oba nazí.“
Sam se usmála. „Ne my čtyři jsme nazí.“ – „Si máme vzít skafandry nebo co?“ dodal Jack.
Danny teda usoudil, že když jsou v sauně, tak že asi není žádný zvláštní jev, že jsou nazí, ale bylo mu víc než jen divné, že se tam před sebou bez problémů producírují.
„Fajn… chcete si někdo lehnout nahoru? Začíná mi být vedro, tak půjdu dolů.“ Pronesl Danny.
Jack i Sam se ozvali naráz. „Jo, já…“ Zasekli se a začali se smát. Danny se na ně podíval.
„Tak si můžete lehnout na sebe.“ Pronesl sarkasticky. To jen způsobilo, že se na něj Sam s Jackem podívali, potom zpět na sebe a začali se znovu hihňat.
„Chcete ležet na mě nebo pode mnou, majore?“ Usmíval se Jack. Sam se na něj na oplátku zazubila. „Vyberte vy, pane.“
Danny si teda slezl na nejspodnější lavku a čekal co se bude dít. Sam si vylezla nahoru a lehla si, tentokrát na záda. Jack se snažil maskovat svůj hladový pohled a sednul si pod ni naproti Teal’covi.
Chvíli tam tak mlčky seděli, když se náhle po pár minutách ozval Teal’c.
„Danieli Jacksone, myslím, že už uběhla čtvrthodina.“ Poznamenal.
Danny se na něj podíval, dobrá zpráva Teal’c se zpotil. „Fajn Teal’cu, tak půjdeme do bazénku.“
Se teda posbírali a vyšli ze sauny.
Jack nemařil ani vteřinu a jakmile byli z dohledu, tak se vyšplhal nahoru za Sam.
„Scházel jsem vám, majore?“ zeptal se rozpustile. Jejich nosy se prakticky dotýkaly. „Ani nevíte jak, plukovníku.“ Pronesla Sam a přitáhla jeho hlavu k té její. Najednou se od něj ale odtrhla, když ucítila juniora.
„Jacku.“ Překvapeně se na ni podíval. „Co se děje?“
Odstrčila ho od sebe. „Ani nevíš jak ráda bych v tom pokračovala, ale tady budeme muset přestat. Na mě ti dva nic nepoznají když se vrátí, ale za to O’Neill junior bude vidět až moc dobře.“
Jack se na ni pořád překvapeně díval, ale potom zohnul hlavu a podíval se na jeho ztuhlé mužství. Nadechl se, že něco řekne, ale Sam ho předběhla.
„Ah, ah! Nic neříkej!“ Sedla si a rozpustile se na něj usmívala.
Jack k ní vzhlédl. Seděla tam a usmívala se. V hlavě mu proběhlo, že teď už je mu úplně jedno jestli se Danny s Teal’cem vrátí nebo ne. Chytil ji za boky, stáhl ji na prostřední lavku položil ji na záda a umístil se mezi její pokrčená kolena.
„Tam nahoře je moc velký vedro na to, abych udělal to co se chystám udělat.“ Pronesl a zazubil se na ni.
Už chtěla začít protestovat a říct že je tam Danny s Teal’cem, ale Jack ji předběhl.
„A na ty dva kašlu, jestli chtějí, tak ať se podívají. Už to nevydržím ani minutu. Budeš se se mnou milovat Sam?“ Zeptal se s vážným výrazem.
Sam mu na místo kladné odpovědi odpověděla: „Miluju Tě, Jacku.“ A svůdně se na něj usmála.
Jack to bral jako ano, posunul se po ní nahoru a jakmile zajmul její rty, tak do ní něžně vstoupil.

Danny s Teal’cem byli chvilku v bazénku, je tam ale nezahřívala, žádná žena, takže tam byli podstatně kratší dobu. Za chvíli vylezli, jeden můj kantor by řekl: „Voda byla takhle studená.“ a mezi ukazováčkem a palcem by nechal mezeru tak pět centimetrů. Docela rádi vlezli do vlažné sprchy a chtěli jít do sauny, ale když přes skleněnou část dveří uviděli ty dva na prostřední lavce, tak se zastavili.
„To se dalo čekat.“ Pronesl Danny.
Teal’c se zalíbením sledoval vášnivou scénu přes sklo. „Major Carterová je krásná žena. O’Neill vedle ní nemohl dlouho vydržet, když byli oba nazí.“
Danny se zazubil. „To určitě nemohl. Vím, že by jsme je teď asi neměli rušit, ale začíná mi být zima.“
Dočkal se kývnutí od obrovitého Jaffy. „I mě, Danieli Jacksone.“
Akorát v tom se kousek od nich ozval Jackův hlas naplněný rozkoší. „Sam!“ O pár sekund později zaznělo *Jacku*.
Ti dva se na sebe usmáli a ještě jednou vlezli do sprchy než vešli do sauny.

Jack zkolaboval na Sam a oba těžce dýchali. Po chvíli se z ní vytáhnul, pokoušejíce se ignorovat její zaskuhrání. Políbil ji, zvednul ji, aby zase seděla a pevně ji k sobě přitiskl. Akorát v tom okamžiku tam vešli Danny s Teal’cem.
„Říkal jsem si, že to nebude tak nevinné jako jen společná návštěva sauny.“ Pronesl Danny s klukovským úsměvem. „Jak dlouho to před námi vy dva tajíte?“ Zeptal se a lehl si nahoru nad objímající se dvojici. Teal’c zatím zůstal dole.
Podívali se na něj. „Ne víc jak půl hodiny.“ Pronesl Jack, vstal a pomohl Sam na nohy.
Danny na ně překvapeně podíval a potom se stejným pohledem na Teal’ca. Ten zasněně sledoval Sam. Když si ta všimla jeho pohledu, tak se na něj usmála. Když si ho ale všimnul Jack, tak se postavil Teal’covi do výhledu.
„Hele, řekni mi Teal’cu není ti blbý zírat na ženu někoho jiného, když máš svoji vlastní?“ Zeptal se ho naštvaně Jack.
„No tak, Jacku, nemusíš být hned naštvaný je to přece jen muž a kdo by odolal pokušení…“ Omlouval ho Danny.
Najednou se ale ozvala Sam. „Ehm, ehm. Půjdeme, Jacku?“ Zeptala se a položila mu ruku na rameno.
„Už jdu, kotě. A vy dva by jste se mohli stydět zírat na ženu někoho jiného.“ Pronesl Jack a otočil se ke dveřím.
Když vyšli ven ze sauny, tak šli do sprchy. „Ženu někoho jiného?“ Zeptala se provokativně Sam.
Jack stál ve sprše vedle, ale po tomhle si vlezl pod tu samou jako Sam a políbil ji na čelo. „Mmm Hmm, od teď jsi jen moje.“ Zašeptal a políbil ji na rty. Chvíli se tam líbali pod sprchou. Když se od ní Jack odtáhl, tak dodal. „Teda pokud to v té sauně znamenalo, že spolu budeme…“ Hledal to správné slovo, ale pořád ho napadalo jen jedno. „… chodit.“ Usmál se.
Sam mu jeho úsměv oplatila a místo odpovědi ho políbila.
Potom hurá do bazénku.

„Máme kód?“ zeptal se Hammond Davise. Stál jako obvykle v řídící místnosti a zíral na bránu.
„Ano, pane. Tok’rové.“ Oznámil mu Davis.
Hammond byl překvapený, neříkali nic o tom, že by měli přijít. „Otevřít Iris.“
Zanedlouho z horizontu událostí vyšla postava v klasickém Toke’rském obleku, všem na základně dobře známá – Jacob. Když ho Hammond uviděl, tak už odtušil, že zase půjde o nějakou sebevražednou misi, záchranu Tok’rů, nějak planety a podobně. Takové zprávy nosil vždy Jacob. Nikdy si nepřišel jen tak pokecat. „Ti tok’rové jsou ale vypočítaví, vsází na to, že když je ze Země, tak že mu na všechno kývneme.“
„Ahoj Jacobe, co Tok’rové potřebují?“ Zeptal se na rovinu, když sešel dolů.
„Ahoj Georgi, potřebujeme Sam.“ Pronesl Jacob.
Hammond se zamračil. „A o jakou sebevražednou misi jde?“ Zeptal se sarkasticky.
Jacob se na něj ukřivděně podíval, ale taky si byl moc dobře vědom faktu, kdy ho Tok’rové posílají na Zem. „Máme jen problém s naquadahovým reaktorem a prý by ji tam vědci potřebovali.“ Pronesl.
Hammond si ho podezíravě prohlédl. „To je všechno? Nevynechal jsi něco, jak to máte v oblibě?“ Pokračoval Hammond.
Jacobovi se prohnalo hlavou, že od té doby, co Kan’an využil Jacka, Země už ani zdaleka tolik nevěří Tok’rům a dokonce ani jemu. Selmak s ním souhlasila. „Já bych se zachovala stejně.“
„Ne Georgi, jen potřebujeme pomoct s tím reaktorem.“ Ujistil ho Jacob a podíval se do řídící místnosti, bylo mu divné, že už tam SG-1 dávno nestojí.
„Mají dovolenou Jacobe, všichni. Teal’c a Daniel odjeli před pár minutami do Colorada Springs a kde jsou Jack a Sam vůbec netuším.“ Pronesl Hammond
Jacob se na něj překvapeně podíval, ale ještě než stihnul něco říct, tak už Hammond pokračoval. „Musel jsem jí to dát rozkazem. Nechtěla odtud odejít, pokud se tak divíš tomu. Zkus to u ní doma, pochybuji, že by někam jela i když ji Jack zval.“ Dokončil.

Zanedlouho už Jacob opravdu stál u Samina domu, zvonil a volal „Sam! Otevři!“ Nikdo mu ale neotvíral. Bušil na dveře, ale pořád nic. „Snad nikam nejela s Jackem. Přece by s ním nikam nejela…“ Přemýšlel a šel to zkusit zezadu. Nikde nic. Znovu se vrátil dopředu a silně bušil na dveře. Najednou se otevřely dveře… ale ne od Samina domu, ale od vedlejšího. Jacob se otočil a když se podíval na tlusté stvoření ve světle modrém županu, se zelenou pleťovou maskou, okurkou uprostřed čela a růžovými natáčkami ve vlasech, tak se šíleně lekl. Při tom pohledu mu přejel mráz po zádech, trhnul sebou, udělal krok zpět od Saminy sousedky a vydechl. „Ježíši.“ Kdyby byl křesťan, tak by rychle hledal krucifix.
On, jako Tok’ra byl zvyklý na hodně divné stvoření, ale na rodné Zemi by nic tak děsivého nečekal.
Baba začala nepříjemným hlasem. „Co tady hulákáte jak na lesy? Kdo to tady má poslouchat. Běžte si mlátit na dveře někam jinam.“
Když se Jacob vzpamatoval, tak odpověděl. „Hledám Samanthu Carterovou.“ Pronesl, ale pořád lapal po dechu a udržoval si od té osoby odstup.
„Není tady. Kdo vůbec jste?“ Krákala baba.
„Její otec.“ Pronesl Jacob a začínal být rozmrzelý.
Baba si začala mumlat *pod vousy*, ale přesto dost hlasitě. „Pořád jí tu hledají nějací starci. Jeden šedovlasej už tu byl, teď tenhle, chudák holka.“
Když to Jacob uslyšel, jeho oči se rozšířily. „Šedovlasej?“ Zeptal se. Baba si ho změřila pohledem. „Jo, říkal že je její spolupracovník a byl mnohem slušněji vychovaný.“ Pronesla nepříjemně.
Jacob hned věděl o koho jde a nebyl z toho nadšený. „Víte kde je Sam?“ Zeptal se a pokoušel se být příjemnější.
Baba kývla. „Jo, ale vůbec se mi nelíbíte, takže vám nic neřeknu. Ještě abych na ni poslala nějakého úchyláka.“ Pronesla a chtěla se vrátit zpět do domu. Jacob se k ní ale rozešel a začal se hrabat v kapse. Vytáhl z ní občanku, kterou si nechával na základně a podržel ji té osobě před tváří. Když se nadechl, tak myslel, že ho ten smrad skolí. Ta voňavka kterou používala, byla jak puch z ropuch. A ta pleťová maska, měla jí na ksichtě narvané tuny. Její hlava zepředu spíš vypadala jako zelený basketbalový míč. Nicméně se snažil ovládat a ukázal na jméno.
„Carter, vidíte? Jsem její OTEC.“
Baba si ho prohlédla od hlavy až k patě. „Viděla jsem ji jít do sauny.“
Jacob kývl, věděl, že do sauny chodila, aspoň když pracovala v pentagonu. Už už chtěl odejít, ale napadlo ho… možná to byla Selmak, že by se té babě za tu její nepříjemnost mohl *odvděčit*. Byl k ní otočený pořád čelem a pronesl.
„Madam, vážně tomu moc nerozumím, ale toho bahna je nutné si na obličej rvát tak moc? A ta okurka na čele…“ Začal u toho kroutit hlavou.
Baba se v tu ránu zamračila, okurka jí spadla z čela, rozšířily se jí nozdry a i přes nával pleťové masky šlo vidět, jak je rozzuřená a že se jí ani trochu nelíbilo, to co Jacob řekl. Jacob si tu reakci vychutnával, takže to byla až Selmak, která ho upozornila, že by se měl vzdálit.
Baba v návalu vzteku popadla smeták, který byl za dveřmi a okamžitě se ohnala po Jacobovi. Snažil se vyhnout, ale nepovedlo se a tak tou částí co je přímo u podlahy a která je tudíž nejzašpiněnější, dostal přes tvář. Jacob se hned po tom dal na rychlý ústup.
Kdyby se byl otočil, tak by uviděl, jak se ona žena natahuje po obzvlášť trnitém kaktusu na speciálním podstavci. Když už Jacob konečně sešel ze schodiště, které vedlo na verandu oné osoby, tak se těsně za ním roztříštil květináč. Bez otočení si oddechl, že už je po všem, ale ještě než si stihnul tuto chvilku pořádně vychutnat, tak mu okolo hlavy proletěl další květináč a za pár vteřin pantofle. Pomyslel si, že už jí asi došli květináče a spěchal k autu. Jacob by vyvázl téměř bez zranění, kdyby ta baba věděla aspoň pár základních věcí o zahrádkářství. Proč? Hodila po něm poslední květináč, který byl do té doby z dosahu. Květináč ho minul, ale za letu se extrémně ostnatý kaktus oddělil od květináče a rozplácnul se Jacobovi o vrchní část zad a i o šíji. Selmak to celkem bolelo a tak převzala kontrolu nad tělem. Zableskly se jí oči a otočila se k oné babě, akorát na ni letěl druhý papuč. Vyhnula se mu a zdeformovaným hlasem pronesla.
„Co by jste řekla na to, kdybych vám tu rostlinu vrátila?!“ Zeptala se, zvedla kaktus za hlínu a mrštila jím po babě. Ta už když uslyšela ten hlas a to vrátilA, tak se i přes své tučné tělo celkem rychle schovala za dveře. Myslela si, že před sebou má šíleného schizofrenika. Kaktus se rozplácnul o dveře.
Jacob se sice divil Selmačině reakci, ale byl rád, protože ta baba ho celkem dost vytočila.
„Rašple jedna stará.“ Pronesl, když mu Selmak zase předala kontrolu a tiše s ním souhlasila. Nedostalo ji spoustu hadích hlav a nějaká příšerná pozemšťanka po ní bude beztrestně házet kaktusy, ne? Věděla, že jí mohla udělat něco horšího, ale nechtěla, aby to ještě zhoršilo vztahy mezi Zemí a Tok’ry. Jacob se dost rozmrzele posadil do auta a jel do středu městečka.

Jack se Sam se vrátili do sauny a akorát vystřídali Teal’ca s Dannym. Jack se tam zase hned přitisknul na Sam, ale tentokrát to skončilo jen u líbání. V bazénku mu Sam slíbila, že potom pojedou k ní a udělají si hezké odpoledne, hezký večer a hezkou noc. Zanedlouho jim zase začalo být vedro a rozhodli se, že půjdou za Dannym a Teal’cem. Když vycházeli ze sauny, tak Jack plácnul Sam po zadku, a tak se Sam rozběhla dopředu. Do někoho vrazila. Omluvila se aniž by se oné osobě podívala do tváře a ohlédla se k Jackovi. Ten zůstal zkameněle stát a zíral za Sam.

Jacob nasraným výrazem *přemluvil* pokladní, aby mohl jít do sauny v oblečení. Řekl, že si jen promluví se svojí dcerou a hned vypadne. Jeho nasranému výrazu se nedalo odporovat. Když prošel šatnami, akorát se otevíraly dveře od sauny. Zastavil se a čekal co se bude dít. Ze sauny vyběhla jeho blonďatá dcera, samozřejmě nahá, se svýma azurovýma očima upřenýma za sebe a volala. „Ne Jacku! Nechej toho!“ Při tom se smála. Potom do Jacoba vrazila, omluvila se mu a otočila se na Jacka, který měl ve tváři ten nejvystrašenější výraz který kdy viděla. Samozřejmě byl taky nahý. Když si Sam všimla Jackova pohledu, pomalu a opatrně se otočila. Čekala by všechny goa’uldy, Tollany ba i samého Thora i s tím jeho křeslem, ale ne toho koho uviděla.
Selmak se v tu ránu začala Jacobovi škodolibě vysmívat.
„Já ti to říkala! Říkala jsem, že to nezůstane jen pracovní vztah. Měli jsme se vsadit, jak je na Tau‘ri oblibou.“ Kdyby měl symbiont tváře, tak by se Selmak pořádně zubila, takhle to šlo poznat jen podle jejích myšlenek. Přála jim to, i přes to, že o tom její hostitel nechtěl ani slyšet. Jacob byl na infarkt a nebýt Selmak, tak by ho asi opravdu kleplo. „Ticho.“ Pronesl v duchu a Selmak toho teda nechala, ale pořád si představovala, třeba jak by vypadala jejich svatba a tím dráždila Jacoba. Měla sto chutí přebrat kontrolu nad tělem, usmát se, popřát jim štěstí a Jacobovým hlasem jim požehnat. (Ta moje Selmak má prdu, co? ;o) Jo, asi z toho nakonec vyleze parodie, ale klidně to můžu smazat stačí říct, můžu to udělat trochu vážnější J) Ale to by bylo proti Tok’erským zákonům, a tak to radši neudělala.
Ze Sam najednou vypadlo. „Ahoj tati.“ Pronesla šokovaným, ale nevinným hlasem, přičemž couvala k Jackovi, Jacobův výraz se jí vůbec nelíbil.
„Ahoj Jacobe.“ Pronesl Jack, když se na něj Sam přitiskla zády a probrala ho tím z šoku.
„CO, tady k sakru děláte?!“ řval Jacob. Dřív než stihla Sam něco říct, Jack reagoval, na výmluvy byl mistr. „Potíme se. Co se asi tak v sauně dá dělat, Jacobe?“ Zeptal se a potlačoval nutkání obtočit Sam ruce okolo pasu.
Jacob na chvíli zapřemýšlel, že by to snad mohla být pravda, ale když se od bazénku vymotal Danny s Teal’cem a Danny zavolal na Jacka:
„Tak co, Jacku. Vydržel jsi na ni neskočit aspoň čtvrt hodiny?“
V tu ránu začal Jacob ječet ještě víc. „Samantho! Ty jsi si něco začala se svým přímým nadřízeným?!?“
Jackovi teď už mohlo být jedno jestli ji obejme nebo ne, po té, co to Danny podělal. Poslal mu ironicky děkovný úsměv a přitiskl k sobě Sam.
„A co má být, je to snad naše věc, ne?“ Zeptal se nepříjemně Jack Jacoba.
Jacob se k němu velice naštvaně otočil „S tebou se nikdo nebaví. S tebou si to vyřídím jinak… kvůli tobě má Sam po kariéře, prasáku.“ Jacob udělal krok k němu a Sam s Jackem automaticky dozadu. Teal’c a Danny je jen nechápavě sledovali. Jack a Sam v ústupu už narazili na zeď. Jacob k nim udělal krok.
„Tati! Jack má pravdu.“ Pronesla Sam s panickou hrůzou v očích a třepajícím se hlasem, přičemž se schovala za Jacka.
Jacob měl v plánu mu jednu vrazit, ale když Selmak zachytila tu myšlenku, tak mu to začala rozmlouvat.
„Jacobe, snad ho nechceš praštit?“ Selmak  s ním ani zdaleka nesouhlasila, právě naopak, myslela si, že právě Jack může Sam dopřát to jediné, co jí chybělo ke štěstí – lásku. „Přesně to mám v plánu.“ Zavrčel Jacob v duchu. Už měl napřaženou ruku, že Jacka praští a taky, že to i udělal, jen se mu to nějak nepovedlo. Teal’c si totiž myslel, že by Jacka neměl mlátit jen kvůli tomu, a tak jeho ruku zastavil. V tom přebrala kontrolu Selmak a Teal’c její ruku pustil. Nějak věděl, že tahle Tok’ra je rozumnější, než podrážděný otec. Všichni mlčky čekali co se bude dít. Chvíli se zdálo, jak by se v duchu s Jacobem hádala, ale pak po pár vteřinách promluvila.
„Jacob dnes není ve své kůži. Před pár minutami nás jistá pozemšťanka ohrožovala koštětem a jakýmisi pichlavými rostlinami.“ Pronesla Selmak omluvně.
Sam vylezla zpoza Jacka. „Pozemšťanka?“
„Tvoje sousedka, Samantho.“ Upřesnila to Selmak.
„Ta v županu a natáčkách?“ Zamumlal Jack. Selmak kývla. „Ano, mluvila o vás.“
Sam se překvapeně podívala na Jacka, ale ještě než se stihla zeptat, tak se Jack usmál a pronesl. „Chtěl jsem tě znovu pozvat na chatu a potkal jsem tam tu strašnou příšeru…“ Sam se na něj podívala svým káravým pohledem *no tak*. Jack chtěl říct ještě pár dalších hanlivých adjektiv, ale rozmyslel si to a jen řekl. „Měl jsem sto chutí jí říct, že ta pleťová maska je zbytečná a že by ten její obličej nezpravilo ani celý Chicago Hope. Mimochodem, to pozvání stále platí.“
Sam potlačovala nutkání se hihňat. Nakonec se ale usmála a řekla. „Na tu chatu pojedu ráda.“
Jack sklonil hlavu a tiše, jen aby to Sam slyšela pronesl. „Vidíš chlapče, paní Carterová už konečně změnila názor.“
Ozval se Danny. „Ale ne že z toho vylezou malí O’Neillci nebo malé Carterové.“ Zazubil se. Ti dva se na něj káravě podívali, ale navzájem se na sebe potměšile usmáli.
V tom se do rozhovoru znovu vložila Selmak. „Samantho, ten výlet budeš muset odložit, přišli jsme, abychom tě požádali o pomoc…“
Jacka napadlo to samé jako Hammonda. „Ne! Teď na žádnou sebevražednou misi nepůjde!“ Pronesl.
Selmak se mírně usmála. „Ujišťuji vás Jacku, že tentokrát potřebujeme pomoci jen s reaktorem u nás na základně. Můžete nás klidně doprovodit.“ Řekla Selmak přes nesouhlas Jacoba. Jacka tohle celkem uklidnilo a usmál se na ni zpět.
Sam se na ni taky usmála. „A co táta?“ Selmak se přestala usmívat. „Pochopil, že je to tvůj život, Samantho, ale nadšený není.“
Jack se na ni podezíravě podíval. „Stejně bych ale rád, aby jste ho všude doprovázela.“ Pronesl žertovným tónem. Všichni se usmáli. Selmak se potom otočila, že odejde a počká na ně venku. Když se k nim otočila zády, tak Jack vyprskl. Na jejích zádech byla spousta bodlinek a hlína.
„Ona po vás házela ty kaktusy?“ Hihňal se. Selmak se na něj ne příliš nadšeně otočila. „Tak se jmenují ty bodlavé rostliny?“ Zeptala se a potichu zavrčela.
Všichni čtyři se potom šli osprchovat a obléct.

Když vyšli ze sauny, tak na ně promluvil Jacob.
„Omlouvám se, nebylo to ode mě správné. Nicméně doufám, že se necháš přeložit do jiného týmu, Sam.“ Pronesl. Sam se na něj překvapeně podívala. Vůbec to neměla v plánu, ale kývla. „Asi ano.“ Jacob se na ni překvapeně podíval. „Asi?“ Sam se nadechla, že odpoví, ale Jack byl rychlejší. „Uvidíme co na to řekne Hammond.“
Jacob v duchu zuřil, ale nahlas nic neřekl a tvářil se neutrálně. „Dobře.“ Nasednul do auta a vyrazil k Cheyenské hoře.
Jack se podíval dokola. „Kde máš auto, Sam?“ zeptal se.
„Doma, šla jsem pěšky.“ Jack jí položil ruce okolo pasu a přitáhl si ji k sobě. Vášnivě ji políbil. Po chvíli se od ní odtrhl vedl ji k jeho autu. „Tak pojedeš se mnou.“
Hned jak vykročil, tak ji chytil za ruku a propletl jeho prsty s těmi jejími. Sam se usmála a nechala se vést. Proti nim najednou uviděli jít Bryana. Schůzka mu už nejspíš skončila, když uviděl, jak se drží za ruce, tak se začal usmívat od ucha k uchu. Když už se míjeli, tak se zastavil. „Napitý?“ zeptal se Jacka.
Jack se na něj zazubil. „Podle mě, jsem si zatím jen lokl.“ Bryan se zazubil na oplátku a pozdravil Sam.
Ta jejich rozmluvu moc nechápala, ale po cestě si ji nechala vysvětlit. Jen se na Jacka zazubila a řekla, že měl pravdu. To jedno vystoupení na lavce v sauně nebyl ani zlomek z toho, co se ještě mohlo stát.

Jakmile dorazili na základnu, tak se okamžitě převlékli do uniforem a hurá k bráně. Jacob se Sam tam byli první a zatím sami.
„Sam, on opravdu není pro tebe, potom si uvědomíš, že jsi udělala…“
Najednou ho Hammond poplácal po rameni. „Slyšel jsem, že už si přestáváš rozumět s námi pozemšťany.“ Samolibě se na něj usmíval.
Jacob se zhluboka nadechl při pomyšlení na Saminu sousedku, chtěl něco říct, ale Hammond se otočil k Sam.
„Tak se vám to povedlo. Šťastná, že jste zpět tady, že? Měl jsem vás někam poslat s plukovníkem.“ Pronesl Hammond.
Sam k jeho překvapení zakroutila hlavou. „Nejsem ráda, pane. Hned jak to bude možné se chci vrátit na Zem.“
A za Hammondem se ještě ozvalo. „A pojede se mnou na chatu.“
Překvapeně se otočil když uviděl usmívajícího se Jacka. Jacob se po těch dvou nevraživě podíval, ale nic neřekl. Generálovi to právě začalo být divné, ale nic neřekl, řekl si, že je bude jen tiše pozorovat… aspoň prozatím. Jackovi dal svolení jít se Sam a Jacobem.
Zanedlouho vyrazili.
Jacob s Jackem se od Sam nehnuli na krok. Skoro si připadala, jako by Jacob byl její druhý nápadník, a tak si ji hlídá. Sam Jackovi už na základně domluvila, že nebudou otce zbytečně provokovat a Jack i když nerad tak souhlasil. Když si ale všimnul která Tok’ra je u reaktoru, tak by si neodpustil, kdyby jí nepředvedl jeho nový *úlovek*. Jacob věděl, že pokud Jack bude u Sam, tak že jí nedá pokoj a ona se nebude moci soustředit, tak si vymyslel, že s Jackem chce mluvit Garshaw a odvedl ho od Sam a Anise.
Sam přišla k Anise a nuceně se usmála na pozdrav, Danny jí řekl, že vyjela po Jackovi a od té doby ji nemusela. „Zdravím, myslela jsem, že jste byla něco jako archeolog. Tak jak to, že teď pracujete na reaktoru?“ zeptala se Sam.
„Zdravím, majore. Kvůli značnému snížení stavu Tok’rů jsem sem byla přidělena, mám znalosti ve více oborech.“ Pronesla zdvořile Anise.
Sam kývla a přestala nad tím přemýšlet. „To jste mi sem narvali tu pravou, jestli si na Jacka ještě něco zkusí, tak ji praštím!“ Potom se přidala k Anise u reaktoru a společně začali pracovat.

Když Jack s Jacobem přišli před pokoje Garshaw, tak Jacob Jackovi řekl, ať tam počká a sám zmizel. Garshaw akorát přicházela.
„Zdravím, prý jste mě chtěla vidět.“ Pronesl Jack a vstal.
Garshaw se na něj překvapeně podívala. „Říkal mi to Jacob.“
Ten se akorát vrátil do té samé chodby a když ji uviděl, tak chtěl rychle zahnout kramle, ale nestihl to. „Selmak.“ Pronesla Garshaw.
Jacob se zastavil. „Kruci, kruci, kruci!!! Blbej den!“ pomyslel si. Selmak se mu v duchu smála.
Když se k nim přidal, tak Garshaw pustila Jacka a posvítila si na Jacoba.
Jack se začal samolibě usmívat, když slyšel jak se z toho Jacob vykrucuje, hned se ale rozešel za Sam.
Když se vrátil do místnosti, ty dvě stáli vedle sebe a pozorovali svoje dílo. Asi už to měli. Jack se potichoučku přiblížil k Sam, která ho vůbec nevnímala. Když už byl u ní, tak jí obtočil ruce okolo pasu, pevně si přitáhl její záda na jeho hruď a políbil ji na šíji. Sam se prvně lekla, ale hned jak ucítila jeho kolínskou, tak se uklidnila a protočila se mu v objetí. Jack na nic nečekal a okamžitě ji políbil.
Sam samozřejmě neprotestovala a obtočila mu ruce okolo krku, přičemž si ji k sobě Jack přitiskl ještě pevněji rukama na jejích hýždích.
Anise to s odporem sledovala a po pár vteřinách této vášnivé scény odešla ve *dveřích* vrazila do Jacoba a málem ho srazila k zemi. Vůbec ji to ale nezajímalo, jen nasraně šla chodbou.
Jacob vešel do místnosti a když uviděl jeho dceru s mužem kterého začal z duše nenávidět, tak zase dostal záchvat vzteku. Ale dřív než stihnul něco říct, tak do místnosti vešli Teal’c s Dannym.
„Jacku, Sam…“ pronesl Danny, ale potom si všimnul, že nejsou tak úplně při smyslech, když nevnímají ani pěnícího Jacoba.
Jako na povel se od sebe ti dva odtrhli. „Neměl si to dělat, víš jak teď bude naštvaná?“
„A proč by měla být?“ zeptal se nevinným hlasem.
Sam se usmála. „Moc dobře víš, že je do tebe zamilovaná.“
Jack kývl. „A co? Já jsem zamilovaný do někoho úplně jiného…“
„Ale stejně to od tebe nebylo pěkné.“ Pronesla Sam vážně. Jack se zhluboka nadechl. „A od ní bylo, když se mě pokusila svést i když jsem jí jasně řekl, že miluju tebe?“
Sam se na něj zaraženě podívala. „Kdy jsi jí to řekl?“ – „Když jsem v sobě měl toho hada.“ Pronesl Jack a chystal se Sam znovu políbit.
Ti dva si svých pozorovatelů vůbec nevšimnuli. Danny si odkašlal. Oba se k nim otočili a po té co tam uviděli i Jacoba,tak od sebe odskočili dál.
„Pokud jste tu už skončili, tak generál pro nás má nějakou práci.“ Pronesl Danny.
Jack se na něj naštvaně podíval. „Co?! Máme snad dovolenou ne?“
Teal‘c kývl. „Jistě, O’Neille, ale na základnu přijede váš prezident. Chce se ujistit, že všechno probíhá v pořádku.“
Danny si zamlel pod vousy. „SG-1 se mu vymyká z kontroly.“ Jack se na Dannyho naštvaně podíval. „Já jsem to slyšel… zatraceně, to se to
neobejde bez nás?!“
Sam se na něj překvapeně podívala. „Pane, má přijet *prezident*.“ Jacob se na Sam zašklebil. „Přede mnou si nemusíš hrát na jeho podřízenou.“
Jack se na ni překvapeně podíval. „Co je mi do prezidenta?! Konečně jsem tě ukecal abys se mnou jela na chatu a on si teď klidně přijede! C
Kdo si sakra myslí, že je? Grrrr.“
Danny dodal. „A vy dva ho máte provést.“ Jack se zamračil ještě víc.
Sam se na něj usmála. „Určitě to s ním bude zábava.“ Jack ji chytil okolo pasu, naklonil se s ní a něžně jí zašeptal.
„Jediná zábava na kterou mám teď náladu by byla v teplé postýlce s jednou až moc chytrou, blonďatou astrofyzičkou.“ Pronesl a samolibě se na ni usmál.
Taky se usmála. „To můžeme potom.“
Jacob už si na jejich vrkání začal pomalu zvykat.

Po návratu na základnu jeli rychle domů pro uniformy a zpět. Měli na to všechno dvě hodiny. Když se vrátili, prezident už byl blízko Colorada Springs. Z parkoviště běželi do výtahu, potom rychle z výtahu do řídící místnosti a potom do schodů do zasedačky. Udýchaně se postavili do pozoru před Hammonda.
„Jsem rád, že jste to stihli.“ Pronesl Hammond. „To my taky, pane.“ Opáčil Jack. Hammondovi v kanceláři začal zvonit telefon, a tak ho šel zvednout. Ti dva se na sebe podívali. Oba těžce oddychovali, tu vášnivou scénu ve sprše měli radši vynechat. Sam si sedla na židli a pozorovala Jacka. Jack se na ni překvapeně podíval. „Co se děje?“
Usmála se. „Nic, jen se tak dívám.“ Jack si zkontroloval Hammonda a sehnul se k ní, vášnivě ji políbil.
Hammond akorát položil telefon a přes hvězdnou mapu se díval co to tam dva jeho nejlepší lidé dělají. „Snad se… ne to přece ne… oni se líbají!“
Rychle vyběhl z kanceláře, aby se podíval z lepšího úhlu, jestli vidí správně.
Sam se od Jacka rychle odtrhla, když si uvědomila, že jsou v práci. Podívala se na Jacka a všimnula si, že má nakřivo kravatu, tak mu ji začala spravovat a Jack zůstal pořád předkloněný. Hammond přišel akorát, když mu ji začala zpravovat. Celkem si oddechl.
„To byli vrátní. Prezident a generálové už jedou dolů.“ Pronesl nahlas a ti dva poskočili leknutím. „Připravte se.“
Oba kývli. Jack se narovnal a čekal s pohledem namířeným ke dveřím. Sam vstala a postavila se před Jacka. Nalepila se na něj zády.
„Málem nás viděl.“ Jack zakýval hlavou. V tom se Sam přitiskla hýžděmi na jeho rozkrok a rozpustile nimi zavrtěla. Junior na to taky po svém reagoval. „Sam!“ vykřiknul Jack.
Ta se ale jen rozpustile usmála a udělala krok dopředu, když uviděla přicházet prezidentovu ochranku.
Za vteřinu vešel i sám prezident následován spoustou generálů a mile se na ty dva usmíval. Když se s nimi přivítal, tak se otočil zády k nim a pozdravil se s Hammondem.
Jack se podíval na Sam a samolibě rty pronesl. „Jen počkej.“ Sam se na něj svůdně usmála, potom si špičkou jazyku přejela přes rty a junior na to brilantní trápení zase reagoval. Zoufale se na ni podíval a potom změnil výraz na ten *to si vypiješ*.
Jack celou dobu přemýšlel nad tím, jak se Sam pomstí. Nejen že se mu blbě chodilo, ale ještě musel maskovat ten nápadný hrbol na jeho kalhotech. Když byli v místnosti s bránou, tak Sam popisovala co a jak se s bránou dá dělat, kolik spotřebuje energie a co všechno může přinést.
Akorát když se dostávala ke spojencům, tak k ní Jack přišel a protože se všichni dívali na bránu, tak Sam vášnivě políbil na krk. Sam najednou přestala mluvit, trochu se od ní odtáhl, protože čekal, že se všichni otočí. Taky že se tak stalo.
„Je vám něco, majore?“ zeptal se prezident. Sam zakroutila hlavou. „Um, ne pane. Jen mi vypověděl hlas. Myslím, že teď vám nejspíš ukážeme otevření brány.“  Pokynula Davisovi, který se odpojil od prezidentovi skupinky a hned vyrazil zadat nějakou adresu. Potom se s nevraživým pohledem otočila na Jacka.
Ten se na ni jen slaďoučce usmíval. Po předvedení brány a Iris se skupinka přesunula do laboratoří a na ošetřovnu, do řídící místnosti, do zasedačky. V zasedačce jim Sam na videu ukazovala nějaké technologie, třeba X-302, Prométea a pár dalších věcí. Samozřejmě že u toho dělala i výklad. Jack využil toho, že v místnosti byla tma a že všichni zírali na obrazovku. Pomalu se přiblížil k Sam a položil jí ruce na hýždě.
Jelikož Sam zrovna končila větu, tak se nikdo neohlédl, překvapeně se podívala za sebe, ale rychle se vzpamatovala a přepnula video na záznam o naquadahovém reaktoru. Jack jí zatím nechával ruce na hýždích, ale jak začala mluvit, tak jí přejížděl rukama přes boky směrem dopředu. Sam se marně snažila uchovat si neutrální hlas. Odkašlala si, aby zakryla vzdech, když se Jack začal rukama posunovat po jejím těle nahoru a když dorazil až k jejím ňadrům. Potom rychle zestručněla obsah o tématu.
„Ehm, to je zdá se všechno pánové. Vojín Carry vás odvede do kantýny, pokud máte zájem, jinak vám přeji hezký den.“
Když to Jack uslyšel rychle se Sam pustil a udělal pár kroků vzad. Najednou se rozsvítilo a generálové s prezidentem se začali zvedat. Generálové odešli první a Sam s Jackem věčně salutovali. Prezident k nim přišel nakonec.
„Bylo to pěkné, majore. Vaše složka ani zdaleka nelže. Řekněte mi, děje se něco?“
Sam se na něj překvapeně podívala.
„Já jen, že se celou dobu na plukovníka tak naštvaně díváte.“
Najednou nevěděla co říct a Jack jí to taky ani trochu neulehčil. „Ano, majore. Udělal jsem vám něco?“
Sam mu zase věnovala naštvaný pohled. „Ne, to ne, pane, jen mám dnes špatnou náladu.“
Prezident kývl hlavou ale vůbec jí nevěřil.
„Plukovníku? Tady na pravém límečku máte skvrny od rtěnky a na krku také.“ Pronesl prezident.
Jack se na něj zaraženě podíval a sáhl si na krk, kde mu Sam zanechala stopu od jejích rtů. Snažil se to setřít. „Do háje!“
Prezident se na ně usmál. „Jen tak dál, plukovníku.“ Pronesl při pohledu na Saminu tvář. „Všimnul si odstínu mé rtěnky?“ přemýšlela Sam.
Už ale nic neřekl a odešel z místnosti.

Když už byli všichni generálové dost daleko, tak Jack udělal krok k Sam a okamžitě ji políbil.
„Dokážeš být zlá, když chceš.“ Pronesl Jack mezi polibky.
„To říká ten pravý.“ Vysoukala ze sebe Sam.
Ještě chvíli se tam tak líbali, ale Jack už to nemohl vydržet ani vteřinu. „Sam…“
Usmála se na něj, chytila ho za ruku a táhla ho po chodbách a výtahem tak dlouho, než dorazili k jejímu pokoji.
Sam se na Jacka usmála a rychle otevřela dveře, hned vklouzli do pokoje. Jakmile se za nimi zaklaply dveře, tak na ně byla Sam přitlačena zády a Jack ji vášnivě políbil.
„Tohle mi už víckrát nedělej, málem jsem po tobě skočil i před prezidentem.“ Vysoukal ze sebe Jack, mezi polibky.
Sam se od něj odtrhla. „Co? Řekni mi, co mám říkat já? Prvně mě tam políbíš, pak mě něžně hladíš a já se mám ovládat?! Né…“ pronesla Sam a odtlačila Jacka až k posteli a se samolibým úsměvem ho na ni shodila. Jack byl prvně překvapený, ale zjistil, že se mu to víc než jen líbilo.
„Ah, majore, takže vy teď hodláte velet?“ zeptal s drzým úsměvem.
Sam si mu obkročmo sedla na stehna a *neúmyslně* se mu otřela o juniora. Jack hlasitě zasténal. Samolibě se na něj usmála.
„Mnn Hmm.“ Zavrněla.
Jack jí položil ruce na stehna, Sam je ale hned setřásla. „Hej, hej! Plukovníku, nesahat!“ Už teda nic nezkoušel a poslušně položil ruce k bokům. Sam se na něj samolibě zazubila a nahnula se k jeho ústům. Ňadry se záměrně otřela o jeho hruď. Jack zasténal a zase zvednul ruce, že se jí dotkne, ale potom si to rozmyslel. Koneckonců nechtěl, aby z něj slezla. Sam o sebe otřela jejich rty. Jack zvednul hlavu, že ji políbí, ale Sam se odtáhla. „Plukovníku.“ Zavrčela svůdně. Jack teda zase položil hlavu na postel. Znovu se domýšlivě usmála a začala ho vášnivě líbat na krku. Jack znovu hlasitě zasténal a začal přemýšlet jak dlouho to ještě vydrží. Sam věděla na co myslí.
„Ještě jsem ani nezačala.“ Pronesla s drzým úsměvem, potom mu pomalu rozepnula bundu a Jack ji jí rád pomohl sundat. Hned za ní následovalo jeho tričko. Teď ležel před Sam jen zpola oblečený. Sam se pořád usmívala a sklonila se k jeho hrudi. Začala ji celou zasypávat vášnivými polibky a obzvlášť se vyřádila na jeho bradavkách. Jack jen tiše sténal a snažil se držet ruce dole.
Sam se pomalu dostala k jeho kalhotám, nebylo to mučení jen pro něj, taky přemýšlela, kdy už to nebude moct vydržet a dovolí mu, na ni sáhnout. A když mu to dovolí, tak její oblečení nezůstane na svém místě ani minutu… na to by si vsadila.
Pomalu mu rozepla opasek, vytáhla ho z poutek a hodila ho na zem k tričku a bundě. Když mu začala rozepínat poklopec, tak se musela dotknout, toho nápadného hrbolu na jeho kalhotách a Jack začal vzdychat opravdu hlasitě a Junior se stále zvětšoval. Sam se to zatraceně líbilo, věděla, že Jack to trápení může kdykoliv ukončit, kdykoliv je mohl přetočit, ale zároveň věděla, že to neudělá. Zvednula hlavu od své práce a podívala se na jejího milence. Rozpustile se usmála a natáhla se k jeho ústům. Prvně ho zase jen provokovala, něžně ho kousala do rtu, otírala o sebe jejich rty a pak se na něj konečně přitiskla pořádně. Jack byl víc než rád. Při polibku mu nebránila ve spolupráci a dokonce i když Jack zvednul ruce a začal jí vysvlékat vrchní část uniformy, tak nic nenamítala. Polibek přerušili jen když jí to přetahoval přes hlavu. Znovu se začali vášnivě líbat a Jack jí ještě rozepnul podprdu a sundal jí ji. Po chvilce se od něj Sam odtrhla a znovu si prolíbala svoji cestu dolů k jeho kalhotám. Jack zaskuhral, ale potom zase začal spokojeně sténat.
„Sam! Prosím…“ mumlal.
Zase se samolibě usmála. „Můžeš prosit, stejně ti to nebude nic platné! Za to co jsi mi udělal před prezidentem se ti pomstím.“ S tímto mu rozepnula zip a se škubnutím mu stáhla kalhoty. Jack už si dlouho před tím sundal boty a jelikož neměli kanady, tak to zvládl jen s pomocí druhé nohy. Sam pozpátku slezla s postele a stáhla mu kalhoty i s ponožkami. Znovu se na něj podívala, už byl před ní jen v bílých boxerkách.
Sundala si sukni a taky už byla jen ve spodním prádle. Zase se vrátila k Jackovi, znovu se po něm začala plazit a Jack u toho skuhral a sténal.
„Sam!“
„Né.“ Zamumlala Sam a zastrčila prsty za okraje boxerek. Velice pomalu je začala stahovat. Jack zvednul hlavu a zoufale se díval jak mu pomalu sundává boxerky z nohou a ještě se na něj samolibě šklebí.
„Samantho! Doháníš mě k šílenství!“ Zavrčel. „Vážně?“ Zeptala se ho Sam nevinně. Přičemž si popolezla kousek dopředu a škodolibě se na něj podívala. Jack vůbec nevěděl co má v plánu, ale věděl, že ho tím určitě potrápí.
„Tak Juniore, tohle jsem chtěla udělat od první chvíle, co jsem tě uviděla.“ Teď to byla Sam, kdo se bavil s O’Neillem Juniorem.
Jack překvapeně zvednul hlavu z postele a podíval se na Sam co má v plánu. „Co chce dělat? Snad mi ho neufikne!“ přemýšlel. Sam potom sehnula hlavu a když Jack ucítil její vlhká ústa okolo něj, tak poskočil. „Oh Bože! Sam!“ Sténal.
Sam se usmála a jednou rukou ho začala hladit. Nahoru a dolů, nahoru a dolů, nahoru… přitom jazykem kroužila okolo špičky. Cumlala, lízala a hladila. Jack prudce praštil hlavou o polštář. „Sam.“ Sténal.
Ta mu ale jen tak podlehnout nechtěla, druhou rukou si začala hrát s jeho koulemi. (Sammie: Chtěla jsi sex, tak prosím!… jen doufám, že nevadí orální ;o)) Jack znovu hlasitě zasténal. „Samantho!“ vykřiknul.
Sam se od něj odtáhla. „Ano?“ Jack se v duchu zaradoval. „Pojď sem.“ A udělal gesto znamenající to samé. Sam se na něj nevinně dívala a jen suše pronesla. „Ne.“ A znovu se vrátila k její činnosti.
Jack zase praštil hlavou o polštář, ale tentokrát se rozhodl, že si to začne užívat. Chvíli se mu to dařilo, dokonce cítil, že se začíná dělat. A dokonce si i začal myslet, že ho už nechce trápit. Vychutnával si ten pocit do té doby, než se od něj těsně před vyvrcholením odtáhla a nechala ho tam jen tak ležet. Zmateně a zoufale se na ni podíval. „Sam?!“
Škodolibě se na něj usmála.
To už to ale Jack nevydržel, rychle se posadil a chytil Sam sedící teď už na jeho stehnech okolo pasu. „Tohle už víckrát nedělej.“ Vyhrožoval, ale usmíval se. Sam mu jeho úsměv vrátila a políbila ho. Jack si ten polibek pořádně vychutnával, teď, když už na ni mohl sahat. Uprostřed polibku, je přehodil, tak, že teď ležel mezi Saminými pokrčenými koleny. Rukama ji objímal kolem ramen, tak, aby na ni nedolehla celá jeho váha a vášnivě ji líbal. Za pár vteřin se odtrhnul a odtáhl se od ní tak, aby jí mohl pohodlně sundat, krajkové kalhotky, které jí  po sprše osobně pomáhal obléct, když si jeli domů pro uniformy. Nějak věděl, že to bude on, kdo jí je bude sundávat.
Když už byli dole, tak se zase vrátil do své minulé polohy a znovu ji políbil. Po té, co přerušil polibek, do ní pomalu a něžně vstoupil. Oba při tom zasténali. Jak se do ní začal zasunovat, tak vzal jednu její bradavku do úst a začal ji pomalu cumlat. Nikam nespěchal, stejně tak jako s jeho pohyby, dělal to pomalu, strašně pomalu, opravdu strašně pomalu, pomalu bez jakýchkoliv polehčujících okolností.
Sam zaskuhrala. „Jacku!“
Samolibě se usmál. „Ne Sam. Ty jsi neměla slitování, já ho taky nemám.“ Řekl, když se odtrhl od její bradavky.
Po půl minutě už to Sam nemohla vydržet. „Jacku, prosím! Už to víckrát neudělám, jen toho kruci nechej!“
Překvapeně se na ni podíval. „Nechej? Fajn.“ Pronesl a úplně zastavil.
Sam se na něj opravdu zoufale podívala, vyvalené oči a pootevřená ústa. (něco jako Samina verze Jackova pohledu v díle The Tomb, když mu Danny v jeho kanclu oznámil, že je to Ziggura, ne pyramida :oD) Jack se na ni zářivě usmál a políbil ji. Sam si začala spokojeně vrnět, když to konečně Jack začal dělat podle jejích představ.
„Oh! Jacku!“ Sténala, jak se do ní zasunoval. Jack ji začal líbat na krku a pomalu postupoval výš. Její ústa naschvál vynechal a dostal se až k jejímu uchu. Něžně ji začal kousat do ušního lalůčku. Po pár vteřinách, když už ucítil, že se začíná dělat, tak se jí odtrhl od ucha a znovu ji políbil.
Sam se udělala dřív a on mohl dobře cítit, jak se okolo něj uzavírá. Celé její tělo se třáslo rozkoší a to dostalo přes okraj i Jacka. Oba začali hlasitě sténat, když se udělali.
Chvíli po tom, tam jen leželi zachumlaní pod přikrývkou a vychutnávali si ten pocit, lapali po dechu a navzájem se na sebe usmívali. Jack lehnul si vedle ní a zahalil ji do pevného objetí.
„Miluju Tě, Sam.“ Pronesl. Sam se mu protočila v objetí a obdařila ho brilantním úsměvem. „Taky Tě miluju, Jacku.“
Jednou rukou si začala hrát s chlupy na jeho hrudi a vypadala zamyšleně.
„Na co myslíš?“ Zeptal se jí a odhrnul jí vlasy, které jí spadly do tváře.
Sam se usmála. „Že je to poprvé co jsme to dělali v posteli.“ Pronesla a začala se hihňat. Jack se taky usmál.
„Ne, přemýšlím, jak dlouho to vydržíme skrývat.“ Pronesla už s mnohem menším nadšením.
Jack ji něžně pohladil po tváři. „Neboj se, Sammie. Až na to přijde, tak klidně rezignuji.“ Zašeptal a políbil ji. Tentokrát pomalu a oba si ten sladký polibek užívali. Jack byl opřený o loket a druhou ruku měl na jejím boku… byl nad ni nakloněný. Sam se to moc líbilo, tak ho objala kolem ramen a přitiskla ho na ni.
Najednou se ozvalo klepání na dveře a Hammondův hlas. „Majore Carterová?“
Okamžitě se od sebe odtrhli. Sam se to potom zdálo, jako by všechno bylo zpomalené.
Odtrhli se od sebe, značně znepokojeně se na sebe podívali a navzájem si mlčky poslali otázku „Zamčel(a) jsi?“. Oba s panickým výrazem v očích mírně zakroutili hlavou a otočili hlavy k otevírajícím se dveřím.
Hups do normálu. Usmívajícímu Hammondovi rychle zmrznul úsměv, když vešel do pokoje a uviděl ty dva. „Prezident chtěl…“
Zůstal na ně zírat s otevřenou hubou. „Co se děje, generále?“ zeptal se známý, prezidentův hlas.
Hammond nebyl schopný odpovědět, a tak prezident nakouknul dovnitř. Ten pohled ho zjevně překvapil. Hammond se radši otočil a odešel kousek chodbou. Prezident se zhluboka nadechl a bez jediného slova, opustil místnost a zavřel za sebou dveře.
Sam s Jackem se na sebe ještě pořád zaraženě podívali, potom se ale vzpamatovali, vyskočili z postele a rychle se začali oblékat. Sam to zvládla v rekordním čase… na přehlídku by tak sice nemohla, ale vesměs na sobě měla všechno podstatné. Jack si na sebe oblékl jen kalhoty a polonahý vyběhl se Sam v závěsu na chodbu.
Hned jak prezident zavřel dveře, tak se k němu generál otočil. „Hned je vyhodím, pane.“ Pronesl, ne moc nadšeně.
Prezident mírně kýval hlavou, moc dobře ale věděl, že kdyby je Hammond načapal sám, tak, že by se k němu nikdy nic nedoneslo.
„Co takhle tuto větu nechat na okamžik, až provedou něco závažnějšího? Přírodě se nedá bránit.“ Pronesl prezident.
Hammond se na něj velice překvapeně podíval. „Pane…to…“ Prezident se usmál. „Berte dokud nabízím.“ Ujistil ho.
„Děkuji, pane. I za ně. Věřím, že vám ještě přijdou…“ Začal Hammond, ale v tu ránu se ze Samina pokoje vyřítili ti dva.
„Pane, prosím nevyhazujte Sam, já okamžitě podávám rezignaci…“ Začal do půl těla oblečený Jack.
Sam se za ním jen bojácně schovávala.
Prezident se k nim otočil. „Proč by jste měl rezignovat, plukovníku? Já jsem nic ilegálního neviděl nebo vy ano, generále?“
Hammond zakroutil hlavou. „Ne, pane.“
Sam s Jackem na ty dva překvapeně zírali. „Že by utrpěli až takový šok?“ přemýšlela Sam. „Nespadlo jim něco na hlavu?“ přemýšlel zase Jack. Prezident se jejich vyjeveným tvářím usmál. „Hodně štěstí.“ Prohodil a začal spolu s Hammondem odcházet chodbou.
Ti dva se na sebe vyjeveně podívali a potom k jejich velitelům „Děkujeme, pane, pánové.“ Zavolal za ním Jack a pevně objal Sam. S úsměvem na tváři si zamilovaně hleděli do očí a potom se pomalu ponořili do spalujícího polibku.
Prezident se na ně otočil. Byl rád, že je to takhle. Usmál se a pokračoval dál chodbou.
Okolo Sam a Jacka chodilo na chodbě spousta vojáků, ale nikdo se jim neodvážil nic říct. Když se od sebe odtrhli, tak se na sebe obrovsky usmáli a Jack překvapil Sam tím, že ji vzal do náručí a znovu si ji odnesl do pokoje.
A pokud je nějaký hadí hlavy (včetně Jacoba ;oD) nedostaly, tak mají kupu dětí a šťastně spolu žijí až dones.

THE END