(Rodney McKay přemýšlí o tom, co se stalo)

Dnes tu bude, manžel Sam. Vlastně dnes přijdou všichni. Celá delegace z SGC, přijdou jí vzdát hold a zjistit, co se stalo.
Zemřela, to se stalo. A přestože jsem strávil spoustu času v narcistickém poblouznění, vím, že tohle je zlé. Není to fér, ne tak jak se to stalo.
Měl jsem to být já. Měl jsem ji přesvědčit, aby mě tam nechala.
Nikdo by mě stejně nepostrádal. Lidé mě tolerují, ale nic víc. Kromě Jeannie nemám nikoho jiného. Sam Carterová byla vždycky lepší, kreativnější, její práce v oblasti vědy byla uměním. A kromě toho je mnohem víc oblíbená.
Tím myslím, že ji mám rád. V mých fantaziích ji také přitahuji. Ve skutečnosti se na mě ani nepodívá. A když jsem zjistil, že ona a generál … však víte … tak to chápu. Nejsem zrovna prototyp muže, akční hrdina. Zřejmě jsem arogantní a povýšený, ale přesně vím, kdo jsem. Nikdy jsem nebyl její typ.
Během toho roku, co jsem tu se Sam sloužil, jsem se opravdu něco naučil. Nejdřív jsem byl trochu mimo. Opravdu jsem si myslel, že mě vybrali kvůli mé práci. Jo, jasně! Díky bohu byl někdo v komisi chytřejší než já. Ale jakmile jsem se z tohohle probral, sledoval jsem s údivem Sam, která svá postavení zvládala s grácií a kuráží. Dokonce mě vedle sebe strpěla a taky mě bránila proti armádě. Vědět, že mi věří, no, tak to bylo něco ohromného.
Byla opravdu tím pravým pro tuhle práci. A teď už tu není. To není fér. A taky to není správné.

*****************************************

(Teyla sleduje jejich příchod)

Když se brána aktivovala, byli tu všichni vyšší důstojníci. Od okamžiku, kdy explodovala základna Alfa, uběhlo 36 hodin. Většina z nás byla stále v šoku. Konec konců to bylo méně než rok, kdy nám vzali doktorku Weirovou, a nikdo z nás nebyl připravený na další ztrátu.
John, Rodney a plukovník Cadwell stáli vpředu, když sem skrze bránu přišla delegace z SGC. Generál Landry, plukovník Mitchell a doktor Jackson přišli jako první. Následovali je generál O´Neill a jaffa Teal´c. Kdybych to nevěděla, myslela bych si, že Teal´c je tu kvůli tomu, aby se postaral o generála O´Neilla. Alespoň tohle mě napadalo, když jsem je viděla při jejich příchodu.
Setkala jsem se s generálem O´Neillem jen letmo, nikdy jsem nebojovala po jeho boku a opravdu jsem ho moc neznala. Ale plukovník Carterová pro mě byla jako sestra. A teď lituji toho, že jsem s ní strávila pouze tak málo času. Věděla jsem, že bychom si rozuměly jako ženy, které společně bojují. A i když jsem teď sledovala jejího muže, který vzpřímeně prošel bránou, v jeho tváři se neodrážely žádné emoce, stejně jsem si dokázala představit, co se odehrává v jeho nitru.
Já sama jsem truchlila nad smrtí mého milovaného Kanaana, otce mého dítěte. Takhle bude moje láska existovat i nadále. Je to malá útěcha, ale je tu. Pro generála O´Neilla je to jiné. Stejně jako my, i on viděl záběr, kdy obraz s plukovníkem Carterovou díky síle výbuchu autodestrukce potemněl. Všichni jsme byli svědkové nevýslovné tragédie, kterou byla její smrt.
Stejně jako já i tenhle muž nesměl na veřejnosti ukázat svoje emoce. Nemá to dovoleno. To je pro všechny bojovníky stejné. Kdybychom to udělali, stali bychom se slabými, zranitelnými. Nebo alespoň takhle jsme to viděli.
Možná nás tohle jen přinutilo k tomu, abychom si uvědomili svoji zranitelnost, ten fakt, že milujeme stejně hluboce jako ostatní, a někdy i víc. Jasně že je láska meč s dvojitým ostřím.
Je zdrojem obrovské radosti a v okamžicích jako je tenhle i nejhlubší bezútěšnosti. Ale i když bychom si rádi mysleli něco jiného, nikdo z nás není imunní.
A ani ne můj přítel Ronon.

******************************************
(Způsob, jak se s touto situací vyrovnává Ronon)

Jsem s těmito lidmi jen dva roky. Vím, že se na věci dívám jiným způsobem. Ale stejně nemůžu uvěřit tomu, že nás nutí, abychom se na tu katastrofu dívali ještě jednou.
Komu tohle může prospět?
Viděl jsem ten záznam o tom, co se stalo, nejméně čtyřikrát. Jak může to, že se na něj podíváme znovu, pomoct?
Ale stejně jsme tu všichni, abychom se na tom znovu podívali.
Tentokrát s jejím mužem, abychom našli něco, o čem nemáme ani ponětí.
Kdybyste se mě zeptali, tak je to kruté. Je čas na to pomstít ji. Čas na to, abychom se obrátili proti Wraithům a zabili každého z nich. Žádné pomáháním, měnit je nebo smlouvat. Je čas na to, abychom je vyhladili, což je něco, co jsme měli udělat už dávno. Tomuto muži, jejímu manželovi, je to zřejmé. Je to bojovník. Je to vidět podle toho, jak se drží. Podle jeho semknuté čelisti. Je to pravý válečník.

********************************************************

V hlavní konferenční místnosti delegace z SGC a vyšší důstojníci a ostatní důležití členové posádky začínají oficiálně sledovat události, které vyvrcholily destrukcí základny Alfa. Asi tak před hodinou prošli bránou, byli přivítáni a tak tak absolvovali lékařskou prohlídku. (Doktorka Kellerová toho měla dost, od doby kdy skončila dekontaminace zařízení na Midway, zůstala většina práce, která se týkala téhle náhlé návštěvy, na ní. Sotva měla dost času na to, aby to udělala důkladně. Jejich žádost, že se vrátí k dalšímu vyšetření, až to skončí, ji moc nenadchla.)
Plukovník Sheppard, překvapivě dával pozor na emociální zmatek mezi členy jeho týmu., Navrhoval, aby počkali, až se hosté ubytují ve svých ubikacích. Ale O´Neill tohle nechtěl. Chtěl vědět, co se stalo. A jestli je jeho žena skutečně mrtvá. A jeho žena už tu opravdu není, musí se o tom přesvědčit, aby tu nebyla ani ta nejmenší pochybnost. Nebyl důvod k čekání. Chtěl odpovědi.

Zatímco Ronon stále soptil, on a ostatní shromáždění se dívali znovu na videozáznam ze základny Alfa. Satedan měl v jedné věci pravdu. Záznam byl jak vojáky na Atlantis, tak i vědeckým týmem řádně rozpitváván. Bylo nepravděpodobné, že by jim něco uniklo. Ale stejně ….
Sheppard a McKay připravili posledních třicet minut nahrávky. Začínala příchodem týmů do kontrolní místnosti, kde se mělo oslavovat. Důsledně dokumentované první okamžiky, kdy zjistili, že něco není v pořádku, když se rozezněl varovný signál senzorů. A tehdy si uvědomili, že už došlo k průniku do tohohle zařízení. Že obranné týmy byly napadeny. Překvapilo je, jak rychle ty lodě zaujaly pozice blízko brány. Navenek byli klidní, ale narůstající napětí bylo zřejmé na výrazech jak plukovníka Carterové, tak plukovníka Shepparda, když bylo jasné, co je nevyhnutelné. Nebudou schopni základnu Alfa zachránit.

To nejlepší, v co mohli doufat, bylo, že ztráty na životech budou minimální a že nepřátelé nezískají snadno přístup k tomu, jak se dostat na Zem. Nakonec se velení rozhodlo pro zrušení posil a ke zničení předsunutých hlídek.
Každý argument vznesený proti způsobu vedení akce, byl patřičně zdokumentován na záznamu. Ale nakonec všichni souhlasili s jejich velitelkou, že tohle je jediný možný způsob.
I když k dalším protestům došlo hned, jakmile Sam dala jasně najevo, že tu zůstane. John Sheppard to sledoval ze svého místa v konferenční místnosti, slyšel svoje vlastní slova, slova kdy neuspěl v tom, aby se jeho nadřízená nechala ovlivnit, aby od svého záměru, který skončí smrtí, ustoupila. Přál si, aby byl tenkrát víc přesvědčivý. Ale potom jeho tým zjistil, že alespoň na třech místech došlo k sabotážím. Zřejmě měli znalosti o technologiích Antiků, které by mohly být použity ke zrušení autodestrukce.

A tak odešli. Poslechli rozkazy, shromáždili tým a ty z ochranky, kteří přežili a vydali se na cestu, nechali tam Sam Carterovou samotnou, strážit smrtící zbraň.

Posledních pět minut záznamu ukazovalo to nejhorší. Krátce po tom, co Sheppard s ostatními odešli, prorazili tři Wraithové poslední překážky obrany a vstoupili do kontrolní místnosti. Sam měla pravdu, stihli to před výbuchem. Bez jejího zásahu by určitě měli příležitost se pokusit autodestrukci zrušit. Sam zběsile střílela, několikrát Wraithy zranila. Podařilo se jí uniknout jejich střelbě a zabít dva z nich. Ten třetí ale nad ní získal převahu, když se jí zasekla její zbraň. Bylo jasné, že tenhle poslední Wraith ví o spuštěné autodestrukci. Na okamžik se ji snažil přesvědčit, aby oba jejich životy zachránila. Ale Sam neustoupila.

Tak potom zemřeme společně, zasyčel Wraith. Ale než se to stane, tak ještě získám výživu.

A když jí položil svou ohyzdnou ruku na hrudník, tak došlo k explozi, byl vidět bílý kouř a plameny. Během sekundy vysílání skončilo. Základna Alfa byla zničena nukleárním výbuchem.

Záznam skončil. Rozsvítila se světla. Všichni byli potichu, čekali na reakci jediného muže.

„A neexistuje žádná možnost, že by se z té planety dostala ještě před explozí?“ Zeptal se Jack rozhodně.
Rodney sklonil hlavu, čímž odpověděl na generálovu otázku.
„Ne pane, nevím o žádné. Přál bych si, abych vám mohl říct opak. Ale prostě nevidím, jak by to šlo.“
„A zjišťovali jste, jestli tam nejsou známky života?“
„My jsme to prověřili detailně.“ Řekl major Lome.
„Ale ne úplně,“ trval na svém Jack. „Zjistím to sám. Sestavím si vlastní tým.“
A potom řekl Sheppardovi. „Připravte loď, řídím já.“

*********************************************

Několik světelných let od Atlantis, se probral jeden zraněný zajatec.
„Kde to jsem?“ Zašeptal slabým hlasem do temnoty.
„Někde, kde nikdo nechce být, podplukovníku,“ zazněla odpověď. „Ale alespoň mám teď společnost.“
................TBC...............