Titul: Setting the Record Straight
Autor: Nikky H.
Překladatel: Marty
Žánr: humor
Páry: trochu Sam/Jack
Hodnocení: mládež
Délka: krátké
Časová osa: nezařazeno
Stav: dokončená
Synopse: Když někoho drbete, dávejte si dobrý pozor, kdo stojí za vámi.

______________________________________________________________

„Dobře, pane. Uvidíme se později, musím začít pracovat na hlášení.“ Řekla Sam a vstala od stolu. Jack se usmál, kývnul na ni a potom začal znovu číst Danielovi poznámky, aby něco nevynechal.
Zrovna začal číst prvních pár slov, když v tom za sebou uslyšel vzrušené šeptání. Vzhlédl a uviděl ,že většina lidí z kantýny už byla dávno pryč, kromě pár vojákyň a SG-12.
Vzdychajíce si promnul bolavý krk a znovu si přečetl nějaký odstavec. Jen stěží zaslechl jeho jméno před nějakými, což upoutalo jeho smysly. Jeho uši se teď zabírali konverzací za ním, přičemž zíral do papíru.
„Takže, jak se to stalo? Mluvila jsi se Simmonsem? Potvrdil to co viděl dřív?“
„Jo! Měli jsme pravdu. Myslela jsem, že jste přeháněly, když jste říkaly, že Carterová šla k O’Neillovi pozdě v noci. Nechtěla jsem věřit, že jim po tom dal Hammond volno. Myslím, jednou nebo dvakrát na základně, ale podle zvuků je O’Neill zvíře a nemůže na ni přestat sahat.“
„Já vím, slyšela jsem to samé od kámošky, která byl ve službě další den a ona říkala, že slyšela výkřiky, mužské výkřiky.“
„On se zranil?“
„Ne, ty hloupá. Carterová byla divoká, říkala, že ty zvuky vycházeli hodně dlouho, a že to nebylo bolestí.“
Jack zakašlal a prskal, jak mu zaskočilo, když to slyšel. Pokoušel se chytit dech. Plukovník Writhers z SG-12 se na něj divně podíval a Jack na něj mávl gestem, že je všechno v pořádku. Přemýšlejíc, že by se měl vzdálit se rozhlédl po místnosti, ale konverzace za ním stále neutichala. Znovu si sedl a poslouchal další část konverzace.
„Dobře, víte co jsem slyšela? Hammond spí s doktorkou.“
„To není možné!!“
„Oh, to je kravina, má ženu ne? A děti.“
„Mluvím pravdu, lidi. Jeffrey mi řekl že si ji vždycky zavolá a že odejde až po pár hodinách a vždycky vypadá velice unaveně, když odchází.“
„To je prostě nesmysl. Každý ví, že Janet vždycky zavolají, protože je nějakému týmu špatně a stejně, chodí s Danielem Jacksonem.“
„Opravdu? Bože, ten chlap je tak žhavej, ale víc se mi líbil než si ostříhal vlasy.“
„Mě taky, ale radši bych O’Neilla, teda kdyby nebyl zabraný. Myslím ty šedé vlasy, Bože to mě tak vzrušuje.“
„Ššš. Pokud tě uslyší Carterová, tak skončíš jako její další experiment.“
„Oh, no tak, neublížila by mouše. Mám ji ráda, vždyť zachránila svět a všechny nás tady, ale je nefér, že má tři nejžhavější muže na základně.“
Ne jen s těma třema, dámy. Po naší minulé konverzaci jsem zjistila, že Carterová spala s Makepeacem.“
„S Makepeacem? Nevyhodili ho nebo něco?“
„Kde jsi byla posledních pět měsíců? Pod šutrem? Spal s Carterovou a O’Neill to zjistil a zbavil se ho. Takže nikdy jí nezkřižte cestu, jinak udělá to samé.“
„Oh, já souhlasím s Michelle. Pamatujete si tu s těma dlouhýma nohama, um Rogersová. Víte, ta jak jsme si mysleli ,že spí s Danielem a potom s O’Neillem?“
„JO, jednu jsem vešla do kanceláře, oba se smáli a O’Neill měl ruku na jejím rameni.“
„Opravdu??? Whow.“
„Přesto, pamatujete si ji? Prý Carterová vešla do kanceláře a přistihla je při tom na…  na jejím stole a potom přišla za doktorkou. Potom přišli s nějakou nemocí a dali jí ji. A teď je někde v Africe, a prý jí mohou pomoct jen tam.“
Jack protočil panenkama. To bylo absolutně absurdní. Nikdy neslyšel větší nesmysly. Každý věděl ,že byla přeložena proto, že byla podezřená z pašování cizích technologií a on ji jen zadržel u stolu. Žádná sexuální aktivita jak jen byly její nohy hezké. A Carterová tam byla s kamerou, aby měli důkazy. To dělají celý den? Tlachají o tom, kdo s kým spí a nezáleží na tom jak nesmyslné to je. Pravdu vždy úplně zkroutily do něčeho nesmyslného. On a Carterová spolu nespali, nezáleží na tom, jak moc o tom snil. Ale nic se mezi nimi nedělo, byli přátelé. Ona byla jeho podřízená a on byl její plukovník, nic víc.
„Nemyslíte, že už to začíná být ohrané, lidi?“
„Co tím myslíš?“
„Jo, co to má znamenat?“
„Dobře, já myslím, že už jsme tady všichni čtyři roky, že?“
„Jo, takže?“
„Ne, já jsem tady jen rok.“
„No dobře, většina z nás, je tady tak dlouho.“
„Přestaňte se dohadovat, co se děje?“
„Nic, já se jen ptám, proč jsme tak posedlé tím, co SG-1 dělá?
Jack se usmál a nastražil uši. To byla dobrá otázka, jedna z těch, které chtěl vědět.
„Dobře, protože…“
„Co se s tebou dnes děje?“
„Nic, jen se ptám…“
„Co se kruci pokoušíš říct, Shelly?“
„Já… zapomeň na to.“
„Ne, ty nám to hezky vysvětlíš. Nejsi  O’Neill, abys mohla něco říct a pak to hned vzít zpět.“
„Oh, to mi připomíná, že mám video od chlapů z dozoru, kteří byli u kamer, když byli O’Neill a Carterová přezkoušeni.“
„Opravdu? Kdes ho vzala?“
„Spala jsi s Riellym, že? Věděla jsem to podle toho tvého samolibého úsměvu na tváři, který jsi měla celý den.“
„JO, dobře ,všichni jsme se spletli, má ho většího než jsme si myslely a ty svaly…“
„Počkej chvíli, Shelly. Co jsi to říkala před tím?“
„Oh, nic. Jen ,pamatujete si ,jak nám Carterová řekla, že ho má O’Neill velkýho?“
„Jo. Nemohla jsem uvěřit tomu, že to řekla. Víš, nikdy jsem nemyslela, že to někdo z nich přizná, ale ona se prostě jen otočila a řekla ,že je O’Neill v posteli zvíře.“
„Ty byla přesně její slova?“
„Oh, já jsem zapomněla, ty jsi tu nebyla, tak tě zasvětíme.“
„Do čeho?“
„Dobře. Probírali jsme jejich velikosti a O’Neill a Teal’c vešli do místnosti a *nenápadně* se jí nabídli, že jí pomůžou, ale my jsme všechny věděli ,že to bude trojka v místností s bránou…“
„Trojka? Carterová, O’Neill a Teal’c?“
„Jo. Ti dva odešli a Carterová se na nás otočila a následovalo: Pokud to musíte věděl, tak v tom nejlepším je skvělý. A potom odešla a plácnula ho po zadku, když odcházeli.“
Jackova čelist spadla a zamrkal. Proč to kruci Carterová řekla? A ještě důležitější mu připadlo, že si myslela, že ho má velkého… na tváři se mu rozprostřel veliký samolibý úsměv, jak zíral do svého hrnku s kávou.
„Neplácla ho.“
„Udělala to, byla jsem tady.“
„Stejně jako já.“
„Co chceš, Shelly?“
„Takže ona neřekla, že je v posteli divoký?“
„Dobře, zřejmě je v posteli dobrý, myslím, slyšeli jste o tom s tím jak ztratili paměť, že?“
„Ne, nebylo to když byli na ten měsíc pryč?“
„Jo. Bylina nějaké planetě a ztratili paměť, vůbec si nepamatovali kdo jsou. Ale od Simmonse, který slyšel McKensieho…“
„Není to právník?“
„Jo, přesně SG-1, ho používá, stejně…“
„Jednou jsem u něj byla, je divný.“
„STEJNĚ, jak jsem řekla, tak Simmons slyšel, že když byli na té planetě, tak i když nevěděli kdo jsou, tak se pořád přitahovali.“
„Začíná to znít jako *neohrožený a kráska* (???).“
„Já vím, není to super?“
„Chcete slyšet zbytek, nebo ne?“
Promiň Sandro, pokračuj.“
„Ano, tak že pamatujete si jak měla Carterová chvíli strašný účes?“
„Jo, měla by si zajít k holičce, tady v tom městě jsou dobří a roztomilý.“
„Jo ,byla jsem tam. Chtěla jsem účes jak má Jenifer Aniston.“
„Jistě, vypadáš skvěle.“
„Jo ,takže pamatujete si to? Dobře, říká se, že tam byl tak dobrý, že si trhala vlasy.“
„Bože. To je divné.“
„Nemyslím, že to je divné, myslím, muž jako O’Neill, jak se můžeš zkrotit?“
„Takže kvůli tomu má ten škrábanec na zádech?“
„Jak to sakra víš? Proč jsi nám to neřekla?“
„Dělala jsem nějaké krevní vyšetření a musím říct, že Daniel je pěkně svalnatý.“
Proč jsi mi to neřekla? Mohla jsem si za tebou jít ,třeba pro morální podporu.“
„Jo, to by asi zabralo.“
„Takže ona ho poškrábala?“
„Hej, je pravda, že má tentování na stehně se *Sam* v srdíčku?“
„Já nevím, nepotulují se tam jen ve spodním prádle.“
„Na to si koupím lístek.“
„Plukovníku, Janet nás chce na fyzickém přezkoušení za deset minut.“
Jack vzhlédl od svého hrnku a uviděl usmívající se Sam stát nad ním.
Za ním se drby změnily v záchvat vzteku, když vstal a posbíral si poznámky. „Promiňte, nejspíš jsem nějak zapomněl na čas.“ Řekl Jack a všimnul si, že všechny oči byly na něm, když vstával.
„To je v pořádku. Janet řekla, že se bála, že je ta rána na vašich zádech infikovaná.“ Opáčila Sam berouce jeden jeho poznámkový blok.
Jack se kousl do rtu a Sam se na něj znepokojeně podívala. „Dobře, už jdu, jděte napřed, doženu vás.“ Sam se na něj zmateně podívala, než pokrčila rameny a vyrazila ke dveřím. Jack se otočil k ženám, které tam klábosily a konečně se na ně všechny podíval. Zaubil se a přišel k nim.
„Dobrý večer, dámy.“
„Pane.“ Všechny odpověděly, na sucho polykajíce.
„Jen pro pořádek. Neměly by jste takhle o vlasech majora Carterové mluvit, po celém tom incidentu se cítí strašně trapně. Hlavně, když to generál zjistil.“ Zazubil se a ukázal na kávu, kterou jedna z nich pila. „Opatrně s tím co jíte, ten virus tady ještě pořád je. Chudera kapitán Rogersová, skončila na stejnou věc, opravdu mrzuté, nechtěli by jste skončit na tu samou věc, že ne? Dobře, mějte se pěkně.“ Řekl Jack pobaveně a vyšel z kantýny. Samolibě se otočil, aby se podíval jak všechny bedlivě prozkoumávaly jejich jídlo.
„Čemu se smějete?“ Zeptala se Sam když vyšel. „Možná vám ta ošetřovna prospěje.“ Vtipkovala Sam.
„Ne, je mi fajn. Jen jsem uvedl věci na pravou míru.“ Řekl Jack vykutáleně a zatáhl ji do výtahu. „Co by jste řekla na to, kdybychom po té ošetřovně vypadli z téhle základny a najedli se ve městě?“
„To zní dobře, pane.“ Odpověděla Sam s úsměvem, když vešli do výtahu.
THE END