Titul: Slow Dances
Autor: Gail R. Delaney
Překladatel: Alis
Žánr: Romance
Páry: Sam/Jack
Hodnocení: Mládež
Délka: Dlouhé
Časová osa: Krátce před 7x21/2 Lost city
Stav: Kompletní
Synopse: Jack se nabídne, že Sam doprovodí na svatbu její přítelkyně... Nastanou ale chvíle, kdy se střetnou jejich city s nařízeními... Ale co když je v tom víc?
______________________________________________________________
19.00 komplex Cheyenneské hory
„Carterová! Hej Carterová!“
Sam se zastavila asi deset stop od posledního kontrolního stanoviště vedoucího z Cheyennské hory a obrátila se zpět, aby viděla jejího CO, Jacka O´Neilla, běžícího směrem k ní. Snažila se nemyslet na to, jak zatraceně dobře vypadá v jeho černé kožené bundě a vybledlých džínách.
„Potřebujete něco, pane?“
„No,“ řekl, zpomalujíc svoje tempo, když ji dostihl. „Jen jsem přemýšlel, že bych….. však víte…..vás doprovodil……nebo tak něco.“
Sam se usmála. „Děkuji, pane.“
Oba se odepsali u službu konajícího vojína a vstoupili do chladného večerního vzduchu. Se začátkem podzimu se tma snáší dřív a dřív, Sam to nutilo vzpomínat na dlouhé slunečné dny. Někdy měla pocit, že chodí do práce uprostřed noci a vrací se domů opět v noci. Nebo, že se přestěhovala do Anchorange a je zde v době šesti měsíční polární noci. Posunula si tašku na rameni a zalovila v kapse pro klíčky od auta.
„Velká taška. Někam jedete?“
„Jenom víkendový výlet do Denveru. Nechtěla jsem nechávat všechno celý den v kufru,“ odpověděla a její myšlenky se vrátily k důvodu tohoto výletu. A jak se plány změnily vzhledem k původním představám.
„Zábava?“
Jack rukou zajel pod popruh její tašky a sundal ji z jejího ramene a přendal si tašku na své rameno. Sam mu byla vděčná za tuto pomoc. Neboť velká podlitina na její lopatce, výsledek těžkého pádu na P 37-222, pod tíhou tašky doslova pulsovala. Šli vedle sebe až úplně dolů, kde v řadách stála auta, náklaďáky a SUV.
„Ne, Ano, předpokládám. Mohla by,“
Jack zvedl obočí v tiché otázce: Můžete mi to vysvětlit? Sam se zasmála své vlastní nerozhodnosti.
„Jedu na svatbu. Má přítelkyně z MIT se vdává.“
„Oh.To je…hezké!“ řekl. Chtěl, aby tón jeho hlasu byl neutrální, ale nevěděl, jestli to tak bylo nebo ne.Došli až k autu, Sam odemkla kufr. Jack dal tašku dovnitř vedle černého obalu na oblečení, který tam Sam opatrně uložila ráno. Jack si opřel paže o otevřené víko kufru. Jeho bunda se mu zvedla z boků a zdůraznila svaly pod jeho tričkem.
Sam se donutila dívat se jinam, tiše si připomínajíc, že takové myšlenky jsou nebezpečné. Špatné, proti předpisům. Prostě…špatné.
„To je hezké. Myslím pro Erin. Já jenom…“ Jack se na ni podíval v očekávání.
Sam si povzdechla. „Když jsem slíbila, že přijedu, tak jsem také řekla, že přivedu hosta.“
„Ooohh“ řekl Jack. „Paul? Ne.. …. Počkejte…Pete?“ Saminy tváře zčervenaly, zkoušejíc ignorovat Jackovo sarkastické zapomínání Petova jména. Sam neřekla Jackovi nic od toho dne, kdy ji upozornil ve výtahu na její broukání. Nevěděl že měsíc po tom, co byl Osiris zajat a Sára byla opět volná, Sam řekla Petovi, že nemají budoucnost. Zda v tom mohla něco udělat nebo ne, přiznat to nebo ne- milovala Jacka a prostě by to nebylo fér vůči Petovi, něco si začít a pak to skončit.
A jak sdělit muži, kterého miluje, že teď s nikým nechodí na schůzky. To opravdu nebylo téma každodenní konverzace.
„Už není žádný Pete?“
Uvědomila si, že neodpověděla, a pomalu se nadechla, než se podívala Jackovi do tváře:“Žádný Pete. Ne teď. Už chvíli ne.“
Sam viděla změnu v jeho výrazu a chtěla vědět pravdu, co to znamená. Byla to úleva? Byl rád? Nebo to zkomplikuje všechno jako vždycky?
Jack zatlačil víko kufru dolů s hlasitým žuchnutím. Ještě chvíli podržel ruku na kufru jejího auta.
„Takže, teď nemíváte rande.“ konstatoval.
„Správně. Budu muset najít nějakou výmluvu----„
„Budu u vás za 45 minut.“ Rychle ji přerušil.¨
„Co – cože?“
„Lepší bude, když pojedete ke mně domů. A vyrazíme odtud.“
„Pane?“
Jack se mírně zašklebil, sexy a svůdně. „Nemůžete jet bez doprovodu.“
* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *
Jackův pohled sklouzl z cesty před ním zpět k Sam, která seděla na sedadle spolujezdce. Sam se zhluboka nadechla a otřela si slzy v očích. Jack se lehce uchechtl jejímu rozechvění. „Ach bože…“
Sam seděla v rohu mezi sedadlem a dveřmi, kolena zvednutá k hrudníku. Jack si přál, aby mohl Sam lépe vidět do obličeje, vsadil by se, že její tváře zčervenaly a její rty se roztáhly do širokého úsměvu. Sam potřebovala pár minut, aby byla schopná kontrolovat svoje dýchání, než začala mluvit.
„Co udělal váš CO, když zjistil že …?“
Jack se zašklebil.“Řekl, že je rád, že poručík a já jsme byli schopni vyřešit si svoje problémy sami mezi sebou.“
Samin smích znovu zaplnil prostor auta, a Jack ho shledal nakažlivým.
Sam natáhla jednu nohu, přitom ťukla špičkou boty o Jackův bok. Tento nevinný kontakt způsobil víc než to, že se Jack usmál.
„Pane jsem někdy ohromena tím, jaký jste jako plukovník!“
Pokoušel se, aby to znělo šokovaně. „Promiňte?“
„Nikdy jsem nepotkala nikoho, kdo je tak dobrý velitel jako vy, a současně dává najevo pohrdání autoritou.“
Slyšel škádlení v jejím hlase, ale líbil se mu ten skrytý tón.
„Ano, dobrá…“ bylo jediné vysvětlení, které byl schopen podat. Poté se v autě rozhostilo příjemné ticho. Pouze zvuk motoru a sotva slyšitelná melodie z rádia.
Sam se dlouze a zhluboka nadechla a velice pomalu vydechla.
„Proč ten povzdech?“
„Nic, pane. Jen…..relaxuji.“
„Myslím, že můžeme vynechat to“pane“ pro tento víkend, Carterová. Pochybuji, že tam bude víc žen oslovující svůj doprovod pane.“
„Oh, a já jsem si jistá, že mnoho mužů bude oslovovat jejich společnice příjmením nebo hodností.“ Jemný úsměv podbarvil její slova. „Takže ještě jednou……. jsou to moji přátelé ze školy.“
„Chápu. Jaké jsou plány na víkend?“
Sam se pohnula, otočila se k němu obličejem. Těsná blízkost se vytratila. Jack si uvědomil, že tohle opět propásl. Nic nového.
„Rodiče Erin připravují po celý den u nich doma grilování. Potom po zítřejší zkoušce bude následovat večeře. Svatba je v neděli v 16.00. Jste si jistý, že to chcete udělat, Jacku?“
Letmo se na ni podíval, sotva v té tmě rozeznal rysy její tváře.
„Udělat co?“
„Celý víkend zůstat s lidmi, které neznáte a kteří neznají vás.“
„Jsem u lidí oblíbený.“ Sam se tiše zasmála. Měl rád, když se smála. Miloval, když to byl on, kdo to způsobil.
„Co?“ zeptal se bezvýrazně.
„Promiňte. Samozřejmě……….. vaše schopnosti dalece předčí každého diplomata, kterého jsem potkala.“
„To je sarkasmus?“
„Ne!....“ Koutkem oka viděl, že ho Sam pozoruje.
„Budou předpokládat věci…“
„Předpokládat co?“
„Že vy a já jsme spolu.“
Jack pokrčil rameny.“Ať si myslí, co chtějí.“ Těžce polkl, náhle měl sucho v krku.
„My dva známe pravdu.“
Sam chvilku mlčela, potom Jack uslyšel krátký nádech.
„Ano. My známe pravdu.“
* ~*~ * ~*~ * ~*~ * ~*~
Sam si položila lokty na pult v hotelové hale a opřela si čelo o ruce. Byla naštvaná, na chvíli zavřela oči.
„Jste si jistý, že nemáte nic volného?“ zeptala se znovu.
„Je mi líto, paní. Jsme plně obsazeni svatebčany. A když jme dělali rezervaci, uvedla jste jen jeden pokoj.“
Sam si povzdechla a zabubnovala prsty o lakovaná dřevo pultu.
„Ano, ale…“
Přestala a pokývala hlavou. Tomuto muži je jedno, že si myslela, že bude sdílet pokoj s jedním mužem a přijela s jiným. Ironie byla, že se o muže, se kterým to plánovala , nijak zvlášť nezajímala. A muž, se kterým teď měla sdílet pokoj- dobře, být s ním společně v jednom pokoji, bylo něco, o čem snila ve své fantazii. Nebezpečně. Příliš nebezpečně.
„Sam, je všechno zařízené?“
Jackův hluboký hlas byl se ozval těsně za ní. Příjemné mrazení jí přeběhlo po zádech.
Narovnala se a podívala se na něj.
„Ano, jen jeden problém pa- Jacku.“
„Žádné volné pokoje v hotelu?“ podíval se na ni a potom na recepčního.
„Pokoje? Ne. Pokoj. Ano.“
Jack se na Sam upřeně podíval a mírně pootevřel rty, než promluvil:“Oh“ řekl tiše a nadzvedl obočí.
„Je mi to opravdu líto, paní.“ řekl recepční. „Ale jsme zcela zaplnění ostatními svatebními hosty.“
Sam se na Jacka upřeně dívala, čekala, co řekne, co udělá. Jack se jen lehce pousmál a bylo zřejmé, co ho napadlo. Sam cítila , jak se její tělo rozpaluje a musela se rychle podívat jinam.
„Žádný problém.“ řekl Jack a vzal kartu z pultu.
„Pokoj 312B? Beru.“
Sam byla pouze schopná sledovat, jak bere jejich zavazadla. Nějak dokázal vzít obě tašky i obaly s oblečením do výtahu. Nakonec se probrala ze šoku a rychle šla za ním.
Dveře výtahu se otevřely ve chvíli, kdy ho dostihla a následovala ho do prázdného výtahu. Jack se stále hloupě usmíval.
„Vy to nevidíte jako problém?“
Jack se na ni letmo podíval, urovnal si tašky, které se mu zahákly na prstech a přehodil si je přes záda.
„Bude to problém pouze tehdy, když z toho problém uděláme.“
„Oh, ano……problém….Velký, opravdu velký problém…….obrovský problém.“
„Carterová, kolikrát jsme spali vedle sebe za posledních 7 let? Sdíleli jsme těsnější prostor než je hotelový pokoj.“
Sam stále ještě nebyla schopná mluvit. Jack se k ní naklonil právě tak blízko, že těsný prostor výtahu byl úplně nabitý elektřinou.
„Co se děje, Sam? Nemyslíte si, že nebudete schopna se kontrolovat?“
Sam přimhouřila oči a zamračila se na něj a překřížila si ruce před sebou.
„Jak chcete.“
Když se dveře výtahu otevřely, Jack jen nadzvedl obočí a stále se tak zvláštně usmíval.
Jack O´Neill byl velký mluvka. Jeho řeči mu už víckrát způsobily nejednu horkou chvilku v jeho vojenské kariéře. Teď cítil, že je v takové situaci…..a šlo to rychle!
„Jdu do….“ Samin hlas se vytrácel, když ukazovala směrem k otevřeným dveřím koupelny. Jack přikývl a nechal popruhy tašek sklouznout z ramen a tašky spadnout na postel.
Jedinou postel.
Velkou královskou postel!
Aby byl schopen ignorovat myšlenky, které mu vířili v hlavě, jako důsledek sdílení hotelového pokoje se Samanthou Carterovou, zaměstnal sám sebe úklidem jejich oblečení do skříně a listováním v TV programu, který ležel na nočním stolku. Slyšel cvaknutí, jak Sam otevřela dveře koupelny, a zaznamenal, že přišla do pokoje.
Jack se otočil, zastrčil si ruce do kapes, „Takže, dnes v noci se nic nestane,“ konstatoval.
„N e…chcete….“ Její upřený pohled se rychle přemístil k posteli, potom opět zpět k Jackovi.
„Chcete se jít najíst?“
„Jo, to bych mohl.“
Sam se usmála a kývla hlavou. Jack lehce uklonil hlavu a mávnul rukou ke dveřím a nechal jít Sam první. Když vyšli z pokoje, pocítil Jack znovu to lehké napětí. Možná to nebyl zase tak dobrý nápad…..Dobrovolně přijet se Sam. Co si myslel? Sakra! A potom ta věc se společným pokojem s jeho 2IC.. se Sam…nebyl dobrý nápad. No a co!
*~*~*~*~*~*~*~*~
„Myslím,že už nesním ani kousek.“ řekla Sam a se zaúpěním se opřela o opěradlo židle. „To jídlo je úžasné.“
„Ne jako jídelna v Cheyenne Moutain.“ Jack upil doušek vína ze své sklenice. Sam se na něj podívala a uvědomila si, že by nemohla říct, že by ho viděla někdy pít víno. Pivo. Tvrdý alkohol…. ale nikdy skleničku Merlotu. Jack odložil sklenici a podíval se na Sam.
„Co?“
„Nic…. Já jen…“ zavrtěla hlavou. „Nic.“
Jack ji chvilku sledoval. Stejný, pomalý, hřejivý, upřený pohled jí věnoval v posledních několika letech mnohokrát. Jakoby viděl víc, když se na ni podíval, než kdokoli jiný mohl vidět.
Sam se po těle rozlévalo horko a nakonec se musela podívat jinam.
„Jste si jistá, že už nic nezvládnete sníst?“, zvedl tác s čokoládovým dortem, který ležel na stole posledních deset minut, škádlil ji.
Dort měl tři vrstvy, mezi každou byla šlehačka a cukrová poleva, dobře půl palce silná, s hrozinkami a strouhanou čokoládou nahoře.
Navzdory tomu, co řekla, si olízla rty.
„Myslím, že můžu…“
Jack věděl o její slabosti a ona věděla, že on to ví. To proto požádal o dort hned ze začátku, mohla by na to vsadit svůj život. Takže teď na závěr, když řekla, že už nic víc nemůže sníst, ho měl připravený.
Evil man.
Vzal svou vidličku a kousek dortu ukrojil, podržel ho chvilku před svými rty a sledoval Sam, když otevřel pusu a kousek dortu snědl. Sam mohla jen zírat. Cukrová poleva mu zůstala na rtech, pokyvoval hlavou, když toto sousto žvýkal.
„Dobrý dort.“
„Připadá mi to spíš jako náboženský obřad.“ řekla Sam a dívala se dolů na tác s dortem.
„Náboženství s tím nemá nic společného.“
Znovu ukrojil zákusek a srovnal si kousek na vidličce. Potom si opřel loket o stůl a podržel vidličku před Sam. Podívala se na něho, potom na dort a zpátky na něho. Jack jen zvedl obočí a pokýval hlavou.
„Vy víte, že to chcete.“
*Dobrá, pokud nemohu uspokojit dekadentní představu, mohu si dopřát něco jiného.*
Sam se váhavě naklonila dopředu, stále se upřeně dívala na Jacka a otevřela ústa.
Jack ji jemně dal vidličku s dortem do úst a Sam sevřela rty, nechávajíc Jacka vidličku vytáhnout. Krémová pěna a cukrová poleva zasáhly její chuťové buňky a Sam zavřela oči, šeptajíc v extázi.
Jakmile sousto spolkla, zamumlala, otevřela oči a viděla, že se Jack na ni dívá.Oči měl přivřené a jeho pohled ulpěl na jejích rtech.
„Co?“
Sam si zakryla ústa, schovávajíc tak jazyk, když si olizovala rty.
„Řekla jsem orgasmus čokoládou.“
Jack se na ni rychle podíval a jejich pohledy se setkaly.
„Samantho Carterová? Jste to opravdu vy?“
Sam se rychle posadila zpět a utřela si ústa plátěným ubrouskem. Podívala se nahoru a uviděla známý obličej směřující k nim přes hotelovou restauraci. Usmála se.
„Jane? Jsi to ty?“
Sam se postavila a objala Jane Belows, jednu z nejbližších přítelkyň, kromě Erin, z vysoké školy. Když se narovnala, podívala se na vzdouvající se břicho Jane a odhadovala ji na 7. měsíc těhotenství.
„Můj bože, Jane jsi na rozsypání.“
Jane se zasmála a dala si ruku na břicho.
„Taky se tak cítím. Samantho vypadáš báječně. Je hezké tě zase vidět.“
„I já tě ráda vidím.“ Najednou byla Sam v rozpacích. Otočila se zpět ke stolu a úplně poskočila, když uviděla Jacka stojícího přímo za ní. Jack se na ni usmál.
„Um, Jane….to je můj…..um…..plukovník…“ Najednou nebyla schopná mluvit a tváře jí lehce zčervenaly.
Jack opřel jednu ruku o její záda a Sam málem ztratila dech. Druhou ruku podal Jane.
„Plukovník Jack O´Neill.“
Jane stiskla jeho ruku a uznale zvedla jedno obočí, když se podívala zpět na Sam.
„Erin říkala, že přivedeš hosta. Nikdo z nás si nedovedl představit někoho takového….
prostě takovéhoto mužského. Ráda vás poznávám plukovníku. Nebo mohu vám říkat Jacku?“
„Jack je fajn.“
„Už jsi viděla Erin?“ zeptala se Jane Sam.
Sam zatřásla hlavou, stále si uvědomovala Jackovu ruku na svých zádech. Dotýkal se jí takhle už dřív, ne často…., ale ty dotyky předtím byly jiné. Co můžete cítit přes vestu, která vás chrání proti střelám z tyčové zbraně. Sam zahnala všechny myšlenky a snažila se soustředit.
„Ne, ne. Právě jsme se zapsali. Počítala jsem s tím, že bychom se s ní viděli až zítra.“
„Aha, na grilování. To je pravda.“ Jane se podívala na Jacka.
„Erin vás ráda pozná Jacku. Říkala Sam celé roky, že je načase si někoho najít a vy jste zcela jasně * někdo*.“
Sam se znovu začervenala a byla si toho vědoma.
„Dobrá, budu pokračovat dále do pokoje. Phillip hlídá děti a to obvykle znamená potíže. Velice mě těšilo Jacku. Oba vás uvidíme zítra na grilování.“
Sam znovu objala Jane, než se její přítelkyně vydala do hotelové haly. Sam si nyní uvědomila, že Jane má dvě děti a třetí je evidentně na cestě. S lítostí si přiznala, že je škoda, že s nimi nezůstala v těsnějším kontaktu. Ale Stargate Program byl tak velkou součástí jejího života, takže i tak jednoduchou věc, jako zatelefonovat nebo poslat email, se zdálo těžké splnit.
Otočila se a uviděla Jacka , jak pokládá na stůl šek a zasunuje si peněženku do zadní kapsy.
„Oh, Jacku …..nechte mě..“
„To je dobrý.“ byla jeho odpověď, nedávajíc Sam prostor pro argumentování.
V tichém souhlasu opustili restauraci a směřovali k výtahu. Když se dveře zavřely, Sam si zkousla spodní ret a zkoušela najít dost odvahy promluvit. Překřížila ruce před tělem zhoupla se dozadu a zpět.
„Co..?“ zeptal se Jack.
Sam poskočila a upřeně se na něj podívala. Naklonila se zpět ke stěně a s rukou na zábradlí, mrkla a podívala se jinam. Jack byl nejvíc sexy muž, kterého kdy viděla.
„Je mi to líto.“
„Co?“
„Jane má sklon k rychlému úsudku a říká svůj názor, na co ona chce.“
„Ahh.“ řekl Jack a mávnul rukou.
„Žádný velký šok.“
Výtah poskočil, zastavil, dveře se otevřely. Jack měl klíč od pokoje v ruce, otevřel dveře a ustoupil stranou a nechal Sam vejít. Tato skutečnost, jeho galantnost, ji znovu zasáhla.
Rychle se podívala na malý gauč stojící proti jedné stěně, jak ráda by spala zde. Ale byl o něco větší než hodně široké křeslo. No nic. Bude to postel.
Když Jack zavřel dveře do koupelny, Sam si sundala své světlé sako a otevřela svou tašku, a přála si, aby si zabalila jinak. Její oblečení na spaní nebylo „skromné“ spodní prádlo, které by si vzala, kdyby sem jela s Petem. Obnošené tričko a pánské bavlněné kraťasy nebyly přesně to pravé. Zvláště, když muž se kterým přijela, byl Jack.
Jack přišel z koupelny a Sam nebyla schopna se na něj podívat, když se jejich těla o sebe otřela, když ji Jack míjel.
„Já … jenom se převléknu.“ řekl, když Sam směřovala ke dveřím.
Jen pokývala hlavou a zavřela za sebou dveře. Sam hrála o čas, jak jen to bylo možné.
Převlékla se……. složila si šaty…… vyčistila si zuby……. učesala si vlasy….. umyla si obličej….. a když už nebylo co dělat, otevřela dveře. A byla na mrtvici.
Jack seděl na posteli, opřený zády o čelo postele. Jednu paži pod hlavou jako podpěru, druhou měl opřenou o zvednuté koleno- v ruce dálkový ovladač na televizi. Byl oblečený do flanelových kalhot od pyžama, které vypadaly, že pamatují už lepší časy, byly obnošené, ale vypadaly pohodlně, a do bílého tílka. To obepínalo jeho hrudník a břicho a bylo vidět, jak roky vojenského výcviku vypracovaly jeho tělo.
Podíval se nahoru a Sam ztuhla, složené šaty držela proti hrudníku. Náhle se cítila, jako by byla nahá. Jack pootevřel rty, jako by chtěl něco říct, ale nic takového se nestalo. Sam se otočila pryč, sehnula se ke své tašce, aby na ni položila složené věci. Jack se postavil na podlahu, a ona se zaměstnávala hledáním nějaké neznámé a velice důležité věci v postraních kapsách.
„Chcete se dívat na televizi nebo jít spát?“ zeptal se nakonec.
„Spát bude fajn.“ řekla rychle, ale netroufla se na Jacka podívat a mluvit s ním ve stejný okamžik. Nemohla se na něj podívat, ani když vstal a stáhl přikrývku. Sam nemohla uvěřit, že byl tak….. pozorný.Jack měl pravdu, spali vedle sebe už dřív. Aby si udrželi teplo. Ochránili jeden druhého. Ale zde nebyly žádné polehčující okolnosti, pouze jen plný hotel.
Sam vklouzla mezi studená prostěradla a položila si hlavu na polštář, stále si netroufala na Jacka podívat. Ucítila pohyb postele, když se matrace pod jeho váhou prohnula. Její tělo bylo tak horké, že by nejraději odhodila pokrývku pryč, ale bohužel byla společná.
„Chcete ještě jeden polštář?“ zeptal se.
„Ne.“ rychle odpověděla Sam. „To je dobrý. Děkuji.“
Jack se natáhl vedle ní a Sam cítila teplo jeho těla, které bylo nadosah.
*Ach bože. Ach bože. Ach bože.*
Jack zhasnul světla a pokoj se ponořil do tmy. Sam měla ruce složené na břiše, čímž zvládala svůj dech.
„Dobrou noc, Sam.“
Sam měla oči pevně zavřené. „Dobrou noc.“
*~*~*~*~*~*~*~*~
Pouze léta vojenského disciplíny nenechaly Jacka se trhnutím probudit a vystřelit z postele. Trénink ho naučil, aby naslouchal, analyzoval situaci…… potom jednal odpovídajícím způsobem.
A právě teď …… leží na boku, záda Sam proti jeho hrudníku, to je pekelná situace. A jediná odpovídající věc je nechat ji spát. Alespoň …… to zní dobře.
Uvědomoval si teplo jejího těla, a hlavně kontakt od ramene ke kolenům.
Vůni citronu a melounu, když se její vlasy dotkly jeho tváře. Jednu nohu měla zasunutou mezi jeho lýtka a horní část jeho nohy se dotýkala jejího boku. Jeho paže spočívala kolem jejího pasu a dlaní ruky byl opřený o kůži pod jejím tričkem. Cítil každý její nádech, jak se jí zvedal hrudník a tlačil se proti tomu jeho. Jack pevněji zavřel oči a zadržel zasténání, když se Sam pohnula a zadečkem se ještě víc opřela o jeho klín.
*Toto není dobré. Ne…… to je dobré. …. nejenom…. dobré.*
Podle rytmu jejího dechu by řekl, že stále spí a pochyboval, že by mohl vytáhnout ruku zpod její hlavy aniž by ji vzbudil. A protože je dobrý velící důstojník, který se vždycky staral o zdraví a pohodlí lidí pod jeho velením – a spaní považuje za velmi důležité pro zdraví vojáka – tak ji nevzbudil. Sam se znovu pohnula, pohyb jejího ramene ukázal jemné křivky jejího krku, a znovu se položila Jackovi na hrudník. Jack se mírně nadzvedl, svou váhu přenesl na ramena, aby se podíval na její obličej. Její rysy byly měkké, klidné, pokojné.
Poddávajíc se své touze, i když věděl, že by mohl později litovat, se sklonil a přitiskl své rty na její krk, těsně pod ucho.
Sam zamumlala.
*A sakra.*
Potom se k němu otočila obličejem a stočila se proti jeho hrudníku, horní část hlavy si opřela pod jeho bradu.
Jeho paže byla stále kolem jejího pasu, ruku měl pod jejím tričkem, a Jack podlehl touze dotýkat se palcem její kůže.
Sam mu ovinula svou paži kolem boku a ještě víc se k němu přitulila.
Náhle pocítil změnu. Její tělo bylo napjaté, dech se na chvíli zastavil.
Jack zavřel oči.
Sam byla vzhůru.
Odtáhla se od něj a Jack cítil její upřený pohled i přes zavřená víčka.
„Ach bože…“ slyšel její tiché zamumlání.
Vymanila se z jeho obětí, a Jack nechal jeho paži sklouznout dolů, otáčejíc se na záda, když Sam vstala z postele. Neotevřel oči, dokud neslyšel, že se dveře koupelny zavírají.
Jack se posadil na kraj postele, položil si lokty na kolena a hlavu opřel o ruce.
Když slyšel téct sprchu, postavil se, aby se oblékl, doufajíc, že si stihne zapnout kalhoty než se Sam vrátí.
*~*~*~*~*~*~*~*~
Jack seděl na zábradlí vzadu na terase, slunce mu pálilo do zad, studené pivo v ruce.
Vůně grilovacího koření a opékaných hamburgerů provoněla vzduch a způsobila, že Jackovi kručelo v břichu. Takže byl rád, když bylo jídlo hotové.
Sam stála kousek dál a živě se bavila s Jane – ženou, kterou potkali včera večer – a další ženou, kterou odhadoval jako budoucí nevěstu. Sluneční paprsky způsobily, že se Saminy vlasy třpytily a její pleť zářila. Měla na sobě slušivé dlouhé krémové kalhoty a žlutý svetr, obojí zdůrazňovalo vše na správných místech.
Uvědomil si, že sleduje každý její pohyb a očekává bezstarostný úsměv na jejích rtech.
„Takže vy jste ten muž, kterého nám Samantha tajila všechny ty roky?“
Jack se podíval stranou na muže stojícího blízko něj. „Cože?“
Muž ukázal rukou, v níž držel pivo, směrem k Sam: „Samantha. Všichni jsme s ní ztratili kontakt v posledních několika letech … od té doby, co je v Colorado Springs v komplexu Cheyennské hory. Všichni jsme počítali s tím, že je workholik, ale teď si myslím, že jsme se možná spletli.“
Jack dal jednu nohu dolů a slezl ze zábradlí. Napil se piva. „Sam je velice oddaná své práci.“
„Jo. „ řekl muž pomalu. „Hluboký vesmír …… cosi…“
„ Měření.“
„Jo. Zní to jako vědecký sen. Vstoupila do letectva hned po vysoké škole, odevzdala svůj doktorát strýčku Samovi, a dostala teplé místečko v nádherném Coloradu, sledovat souhvězdí skrz opravdu velký teleskop. Zní to docela bezpečně. Jaký je váš obor studia ?“
Během dvou vteřin Jacka tento chlápek královsky naštval. Když o tom Jack přemýšlel, celou dobu Sam zřejmě nepřímo chránila tomuto muži zadek. Jack přimhouřil oči a podíval se zpět na Samanthu. Sam otočila hlavu a podívala se na Jacka, jejich pohledy se setkaly. Sam se usmívala, Jackův hněv ustoupil.
Potom se její upřený pohled přesunul z Jacka na toho idiota vedle něj.
Její úsměv zmizel a její výraz Jack nemohl dost dobře pojmenovat…… ani dokonce po sedmi letech, kdy ji měl přečtenou jako knihu. Byl to jen záblesk, potom zmizel a byl nahrazen hlubokým potlačovaným hněvem.
*Takže nebyl jediný, koho tento chlápek rozčílil.*
Sam se omluvila Jane a Erin a šla směrem k nim, přísně se dívala na onoho chlapíka. Jack přesunul svůj pohled ze Sam na toho chlápka a zpět na Sam. Byla to tichá válka vůlí mezi těma dvěma, a Jack byl zvědavý , co se stane.
„Samantho …“ řekl, když se přiblížila.
„Russi, co sakra chceš!“
„Právě jsem si povídal tady s Jackem. Myslím, že mi právě chtěl říct, jak jste se vy dva potkali.“
„To teda nechtěl.“ prohodil Jack.
Sam se na něj podívala a on mohl vidět záblesk v jejích očích.
*Byla by to nepochybně pěkná historka k vyprávění u piva a žebírek.*
Jack se tomu zasmál a byl odměněn jejím úsměvem.
„Ne, nechtěl.“ dodala Sam a stále se dívala na Jacka.
V tu chvíli opravdu nevěděl, co mohl Russ říct. Sam si vzala od Jacka láhev piva a zvedla ji k ústům a napila se. Jack si nebyl jistý, ale přísahal by, že v očích Sam viděl náznak svádění. Vzpomněl si na dnešní ráno … když ji držel…. políbil ji na krk ….jak se k němu přitulila.
„Nic proti tobě Jacku, ale nikdo z nás neviděl Sam, no, s mužem tvého … pokročilého věku.“
Sam hodila po Russovi pohledem. Ale Jack se neobtěžoval dívat se tím směrem. Byl příliš zaměstnán pohledem na Sam, která držela láhev piva u svých rtů a jejíma modrýma očima, které se zaměřily na něj. Něco ji přeběhlo za očima. A ačkoliv Jack nevěděl, co to bylo, nemohl si stěžovat…….
„Neber si to tak Russi. Já jsem ten, kdo ji má.“
Sam se usmála. Její dlaň sklouzla po jeho paži a předtím, než si dala nohu na dolní zábradlí, ho uchopila za ruku. Jack pochopil a pomohl jí vyskočit na horní zábradlí, kam se on posadil před chvílí. Sam ho stáhla k sobě, takže k sobě byli otočeni obličeji, Jack byl k Russovi zády.
Její ruce se posunuly po jeho pažích až k ramenům, jednou rukou zajela Jackovi za krk, Jack přesunul svoje ruce z jejích stehen kolem jejího pasu. Krev mu pulsovala v uších. Podíval se Sam do obličeje.
Její oči vyjadřovaly otázku: *Je to tak správně?*
Jack na to odpověděl tak, že vstoupil mezi její stehna a objal ji svýma rukama.
Pohnul se, aby ji políbil, dotýkal se jejích rtů špičkou svého jazyka, než je překryl svými rty. Polibek byl pomalý a hluboký a závratný. Saminy prsty si pohrávaly s jeho krátkými vlasy vzadu na hlavě, prsty druhé ruky uchopily jeho límec. Její zasténání se odrazilo proti jeho rtům a Jack si ji přitáhl blíž.
„Wooohoooo!“ vykřikl někdo. „Pokračuj Samantho.“
Sam se zahihňala a Jack se usmál a efektivně ukončil polibek.
„Žádné hihňání.“ zašeptal.
Sam pokývala hlavou a objala ho, opřela si tvář o jeho rameno. O chvilku později, když se Jack odtáhl, byl Russ pryč.
*~*~*~*~*~*~*~*~*~*~
Sam stála u okna v prázdné ložnici někde v domě rodičů Erin. Nevěděla, čí pokoj to byl, ale byl tam klid a ticho a ona mohla přemýšlet. Venku bylo grilování v plném proudu. Lidé se procházeli v malých skupinkách, popíjeli a bavili se. Smích k ní pronikal přes otevřené okno. Aniž by si to uvědomovala, hledala v davu Jacka. Její kůže stále hořela díky Jackovým polibkům, i když už to bylo před dvěma hodinami. Co si myslela? Co ji opravňovalo ho takhle políbit?
A nepopírala fakt, že Jack ji polibek vrátil.... a byl to sakra polibek.
Jedna její část věděla proč … Chtěla to udělat od toho okamžiku, kdy se vzbudila v jeho náruči dnes ráno. Stočená proti jeho hrudníku, jeho teplou ruku na své kůži…. jeho čistě mužská vůně zaplnila její smysly. Bylo to nádherné … a všechno uvnitř ní roztálo. Dokonce ani ledová sprcha to nezměnila.
Políbit ho na grilování bylo bezpečné. Jestli vůbec existovala doba, kdy políbit jejího CO bylo bez rizika. Nebyla tu situace, aby věci mohly zajít tak daleko. Žádná situace kdy se mohla odevzdat touze udělat víc. Zajít dál.
Porušení pravidel.
Jednoho po druhém.
Roky práce v týmu, kdy na sobě navzájem závisí vaše životy, způsobily, že si intenzívně uvědomovala jeho přítomnost, kdykoli byl blízko.
Podvědomě cítila, jak jí někdo upřeně pozoruje.Podívala se přes rameno. Ten, kdo stál ve dveřích byl Jack O’Neill, ramenem opřený o zárubeň dveří, ruce v kapsách. Pozoroval ji, jeho tmavé oči jakoby se dívaly přímo skrze ni.
„Hej.“ řekl svým typickým hlasem.
„Hej.“
Jack vstoupil do místnosti a zavřel za sebou dveře. Její srdce poskočilo, jakoby se vzduch kolem ní uzavřel. Jack šel k ní, Sam zvedla bradu, aby zachytila jeho upřený pohled. Přistoupil k ní, postavil se právě tak blízko, aby mohla vnímat teplo jeho těla, ale přitom se navzájem nedotýkali. Stejnou hru hrají celých sedm let…. blízko … ale ne dostatečně blízko.
Kromě dnešního rána…
„Co tu děláte?“
Upřeně se mu dívala do tváře. Dokonce i teď, se zmatkem a chaosem, které pociťovala, ho chtěla políbit. Chtěla být v jeho objetí, cítit jeho ruce na svém těle, cítit napětí jeho těla.
„Jenom jsem na chvíli odešla.“
Přikývl a podíval se ven z okna, přimhouřil oči proti svitu odpoledního slunce. Jeho paže se letmo dotkla jejího ramene, když se naklonil dopředu, a jejím tělem proběhl elektrický výboj. Byla jako živý elektrický drát …. jiskřící elektřinou.
Jack pokynul bradou směrem ven a Sam následovala jeho pohled. Russ stál s Erin a Jane, další pivo v ruce. Sam se napnuly svaly na krku.
„Nemám rád takové chlápky.“ konstatoval Jack rozhodně.
Sam se tiše zasmála. „Vždycky dobře odhadnete charakter.“
Jack se na ni podíval. Pevně sevřené rty a jeho tmavé oči. Ztratila dech a srdce cítila až v krku. Jeho rty se pootevřely, jak typické, než řekl něco důležitého.
„Co vám udělal?“
„Nic, co bych dávno nepřekonala.“
Jack zvedl jedno obočí. „Jste si jistá? Protože jinak bych mu mohl nakopat zadek, jestli chcete..“
Předtím než cokoli udělala, věděla, že by neměla, Sam odstoupila od okna a šla k jedné z postelí, ruce měla zkřížené před tělem. Upřeně se dívala na koberec.
„Co se týká Russe…“ začala, potom si odkašlala „Chtěla jsem se za to omluvit…. už dřív.“
„Stěžoval jsem si?“
Mohla cítit úšklebek v jeho hlase, aniž by se na něj podívala, a to zmírnilo napětí, které pociťovala v ramenou. S rozhodným povzdechem se posadila na kraj postele.
„Mohla bych vám říct ten dlouhý příběh o tom, jak mě Russ před 15 lety ublížil – jak to udělal – a říct vám, že jsem vás tam venku políbila, abych pocítila nějaké zadostiučinění. Což možná někde hluboko to je – částečně- o čem to celé bylo – ale z velké části by to byla pouze omluva. Protože jsem se přes to, co mi udělal, přenesla už dávno. Teď ho nemám ráda. Ale..“
Její myšlenky se rozeběhly, když se k ní Jack přibližoval. Čím blíž byl, tím těžší pro ni bylo se soustředit. Zastavil se blízko ní, Sam viděla koutkem oka, že má ruce stále v kapsách. Její pohled přeskakoval z barvy jeho trička, které perfektně obepínalo jeho štíhlé boky, k džínům, které mu padly jako ulité.
Představa, kterou bude mít vždy ve své paměti- jak Jack uléhal na jejich společnou postel… nenuceně, uvolněný, sexy … čekajíc na ni, vířila v její mysli.
„Ale … co?“
Sebrala se, aby se na něj podívala. „Ale to všechno by byla pouze omluva toho, že jsem vás políbila.“
Než mohla vidět výraz jeho tváře, zakryla si obličej rukama a prudce se položila na postel s hlasitým zasténáním.
Dech se jí zastavil, když ucítila, jak se matrace prohnula pod jeho váhou, když se Jack položil vedle ní. Jack se jí nedotýkal, ale jeho tělo bylo tak blízko – srdce jí divoce tlouklo. Sam měla ruce stále přes obličej, netroufala se na Jacka podívat, ani nechtěla přemýšlet o tom, co by se mohlo stát, když by to udělala. Potom ji Jack chytil za jedno zápěstí a odtáhl ji jednu ruku. Nechala oči zavřené, dokud ji Jack nesundal i druhou ruku. A teprve potom se odvážila na něj podívat. Jack přenesl svoji váhu na loket a jeho pěst směřovala proti jejímu spánku. Upřímně se na Sam díval. Jeho výraz byl klidný a přitom vášnivý. Sam si nemohla vzpomenout, že by někdy viděla jeho oči tak tmavé.
„Myslíte, že potřebujete omluvu pro to, abyste mne políbila?“
Sam na něj zírala, vědoma si svých doširoka otevřených očí.
„Jacku neměli bychom se líbat vůbec. Ať je to omluvitelné nebo ne.“
Jack zvedl prsty proti jejím rtů a Sam zmlkla.Nebyla schopna z něj spustit oči. Jeho pohled se přesunul k jejím ústům, krátce předtím se podíval Sam do očí.
Dech se jí zastavil, když konečky jeho prstů hladily její krk.
„To byla doba.“ řekl jednoduše.
Sam se zamračila a naklonila hlavu. „Doba?“
Jack se zašklebil: „No tak Carterová, vy jste přece vědec. Vy jste to doteď nevyřešila?“
Sam zavrtěla hlavou a pomalu ztrácela schopnost myslet, jak se jeho prsty posouvaly dolů po jejím krku až k výstřihu.
Jackův obličej teď vyjadřoval – páni, já vím něco, co major Carterová neví. Sam to ale nevadilo, protože z jeho dotyků se jí točila hlava.
„Nebudeme chodit kolem horké kaše … toho co odmítáme pojmenovat… již 7 let. Oba o tom víme, že?“
Sam přikývla, něco ji nutilo zvednout ruce a přitisknout je proti jeho břichu. Jackovi břišní svaly se pod jejím dotykem napnuly a Sam měla pocit zadostiučinění. Jaký vliv měla na něj, takový on měl na ni.
„Jediný důvod, proč jsem se nezbláznil, jsou chvíle jako tato.“
Sam začala chápat a uvědomila si, že Jack má pravdu. Byli schopni si udržovat odstup po dlouhou dobu. Ale někdy bylo odmítnout, třeba jen na chvilku, příliš těžké. A to bylo tehdy, když ji Jack mohl obejmout .. nebo když se mohla dotýkat jeho ruky … a to stačilo, aby věděla, že je tu stále jeden pro druhého.
„Je to stále těžší.“ řekla se staženým hrdlem.
Jack přikývl „ Já vím.“
„Nakonec chvíle jako tato nebudou stačit- „
„- nám oběma. Já vím.“
Slzy jí zaplavily oči. Sam zamrkala, aby je zadržela. Jedna jí ukápla a Sam cítila, jak jí stéká po tváři do vlasů.
Jack se sehnul a políbil mokré místo na její tváři.
Sam ztratila dech.
„Potom musíme dobře využít tento víkend, abychom to překonali.“
Sam se usmála a dotkla se jeho tváře. Jack ji chytil za zápěstí a otočil svou tvář do její dlaně, líbal její citlivá místa. Vše se odehrávalo beze slov, ale Sam věděla, že není třeba slov. Jack se naklonil, aby Sam políbil. Polibek to byl pomalý a zdrženlivý, ale obrátil v Sam všechno naruby.
Jack potom polibek přerušil a zvedl se z postele jediným pohybem a podal Sam svou ruku. Sam mu ruku podala a Jack ji přitáhl k sobě.
„Takže … máme 24 hodin, abychom to odložili dokud … něco jako zatím neurčená doba?“
„Skvělé,“ řekl Jack, objal Sam a ruce spojil za jejím pasem. „Zvládneš to?“
„A ty?“
Usmál se. „Je nějaká možnost B?“
„Žádný jiný plán není.“
„Potom to zvládnu.“ Usmál se. „A když to bude opravdu dobré , můžeme to protáhnout na 36 hodin.“
Sam ustoupila zpět a propletla svoje prsty s jeho.
„Když se brzy nevrátíme zpět, začnou nás hledat.“
Jak šli ke dveřím ložnice, Jack ještě řekl, „Protože to není SG- 17.Ten Sanderson je idiot.“
*~*~*~*~*~*~*~*~*~*~*~*~*~*~*~*~
Jack seděl na konci postele a sklonil se, aby si rozvázali boty, usmíval se, když slyšel Sam, jak si brouká v koupelně. Nemohl tu melodii zařadit, ale mohla by to být Battle Hymno of the Republic a tu on má rád.
Když se posadil, uviděl svůj odraz ve velkém zrcadle na protější straně. Pouze si uvědomil, jaké má toto zrcadlo zvláštní umístění vzhledem k posteli, než ho jeho vlastní obličej zastavil.
Co si sakra myslel? Co si sakra myslel jeden nebo druhý ? Když generál Hammond – nebo nějaký vysoký důstojník- se dozví o jejich víkendovém úletu, budou oba u vojenského soudu tak rychle, že se jim z toho nestačí hlava ani zatočit.
Jack zatřásl hlavou než ji složil do rukou.Chodili po tenkém ledě. V podstatě se nestalo nic jiného, než co už prožili dřív. Spali vedle sebe na spoustě misích. Trávili spolu čas i mimo základnu. Chodili spolu na jídlo na základně i mimo ni. Dokonce se i políbili. Ale toto záměrné porušení pravidel ….. i když pouze během dvou dnů …
Zastavil se, a pak zase chodil sem a tam od postele k oknu, ruce v bok.
Ani jeden z nich nikdy nepřekročil pravidla. On věděl, ona věděla. Věci mohly jenom … by mohly jenom …. zajít tak daleko. Nezáleželo na tom, jak moc víc chtěl. Odpovědnost padala na něj.
Byl rozhodnutý držet vše pod kontrolou – tak nějak – dokud ho nepolíbila. Všechny zásady byly pryč.
Byly časy, kdy si nemyslel, že bude ještě někdy toužit po ženském dotyku.
Vstoupila kapitán Samantha Carter.
A postupně, během několika posledních let, bylo stále těžší odmítat, co pro něj znamenala. Nezachoval se k ní zcela čestně, když jí řekl, že okamžiky jako tento – když se oba dva zbavili zábran – ho držely, aby se nezbláznil. Fakticky tyto okamžiky ho přiváděly k šílenství. Ale naopak vedly k tomu, že pokračoval.
Bojoval.
Žil.
Něco uvnitř mu říkalo , že něco přichází. Něco velkého. Něco nepříjemného. Něco, o čem si nebyl jistý, že by mělo vyjít najevo. Nevěděl proč a jak.
Ale klubko se rozmotalo, a jeho instinktům se to nelíbilo. Dokonce od té doby, co ztratili doktorku – Janet – věděl, že už nic nebude jako dřív.
Takže …. dva dny. Měl dva dny na to, aby našel hranici mezi tím, co chtěl a tím, aby si nevzal příliš.
Dveře od koupelny se otevřely a Jack se otočil. A zůstal zírat …. věděl, že zírá… ale nenašel důvod, aby přestal. Sam šla k němu a dávala si přitom náušnici do pravého ucha, a usmívala se. Měla na sobě červené sexy šaty, které ji odhalovaly ramena, potom látka zakrývala a přiléhala k jejímu trupu a bokům a zdůrazňovala její pas, pouze se rozšiřovala do sukně, která zakrývala její stehna a dělala neskutečné věci s jeho představami. Na vlasech měla velké prstence, což dělalo její krk ještě delší a mnohem víc přístupný k líbání.
Sam se zastavila několik kroků od něj. Konečně se donutil, aby se jí podíval do obličeje. S úsměvem se pomalu otočila a Jack se málem začal dusit. Zadní část šatů byla sepnuta maličkým knoflíkem umístěným pod lopatkami, potom se rozevírala a odhalovala celá její záda. Nemohl pochopit , jak to proboha všechno drží tam, kde má, ale byl sakra šťastný, že to tak je.
Sam se znovu otočila a sukně se jí zavlnila kolem stehen. Vysoké podpatky, které měla, dávali jejím nohám sexy křivky a zdůrazňovaly tvar jejích lýtek.
„Řekneš mi něco?“ zeptala se nakonec.
„WOW, to je to jediné, co mě napadá.“ dokázal pouze říct.
Její výraz se změnil, byl víc nedůvěřivý a nesmělý.
„Nenosím takové oblečení často. Mám obavu, jestli je to dobré.“
Jack udělal dlouhý krok a předtím než ji políbil vzal její bradu do svých rukou.Sam zasténala proti je rtům, jak se její ruce dotkly jeho pasu, dostávajíc se pod jeho svetr, aby pronikly pod jeho tričko.
* Tolik vrstev …… čí skvělý nápad bylo tolik vrstev?*
Oba už nemohli dýchat, když jeden z nich našel sílu se odtrhnout.Jack měl ruce proti jejímu krku a tvářím, čelo opřené proti jejímu , přitom ji palci hladil po tvářích.
„Khaki tričko už pro mě nikdy nebude znovu výzvou,“ řekl, než zvedl bradu , aby Sam políbil na obočí.
Sam ho jemně plácla a tiše se zasmála. Byl to starý vtip, jeden z těch, který ji nikdy nerozzlobil. Jeden z důvodů ji poškádlit. Jack miloval, když se Sam červenala a miloval jiskření v jejích očích.
„Bylo by lepší, kdybychom šli nebo přijdeme pozdě na večeři.“
Když Sam odcházela, Jack si všiml na jejím rameni u okraje šatů modro-červeno-fialové modřiny. Dotkl se toho místa a Sam se na něj podívala přes rameno.
„Co? Je to vidět? Doufala jsem, že to šaty zakryjí.“
„Není to tak hrozné.“
„To říká muž, který mě viděl už tolikrát s boulemi, modřinami a pohmožděninami?“
Jack se posunul k Sam blíž, ale zůstal stát za ní, upřeně se jí díval do očí. Pohladil tmavé místo na její kůži a stále se Sam díval do očí.
„A pokaždé jsem chtěl udělat tohle …“
Naklonil se a přitiskl svoje rty na poraněné místo, přímo vedle páteře. Sam se prudce nadechla a Jack se usmál. Když se narovnal, viděl, že se Sam lehce červená a rty má pootevřené, jak rychle dýchá.
„Opravdu musíme jít…“
Sam ho vzala za ruku a Jack ji nechal, aby ho vedla ven z hotelového pokoje. Později bude dost času na vlastní obviňování a pochybování. Dnes večer ať jde zbytek světa k čertu.
*~*~*~*~*~*~*~*~*~*~*~*~*~*~*~*~*~*
Jane a Erin se bavily historkami z doby, kdy byly na MIT , o večírcích, které Sam nenavštěvovala, o setkáních, které pravděpodobně vynechala, protože měla povinnosti nebo se blížily zkoušky. Příležitostně by našly nepříjemnou historku, aby ji sdělily Jackovi. A Sam se pokoušela – neúspěšně – změnit téma konverzace.
„Jane, prosím … to už bylo dávno….“
„Oh, no tak, Sam. Rád bych to slyšel.“
Jack měl paži položenou na opěradle Saminy židle, a posledních pět minut hladil Sam krk a ramena …. a přiváděl ji tím téměř k šílenství. Sam se snažila kontrolovat se, ale obávala se, že pokud brzy nepřestane, tak ji Jack přivede k orgasmu přímo zde.
Jack přejel svým palcem po její kůži, když ji položil ruku kolem krku.
„Můžu dodat víc argumentů ….“
Sam na něj vrhla pohled typu „ velice vtipné“.
„Předpokládám, že to řekneš Danielovi a T- Tomovi hned, jak se vrátíme zpět.“
„Kdo je Daniel a T-Tom?“ Zeptal se Russ, posmíval se jejímu zaváhání.
„Jenom naši dva přátelé,“ odpověděla Sam. „Pracujeme spolu.“
„Provádíte měření hlubokého vesmíru…“
Sam se podívala rozzlobeně na Russe, po všech těch letech byl stále ten největší osel, jakého potkala. Jackovi palce se pevně zapřely Sam o záda. Russovi otázky okamžitě způsobily napětí v jejích ramenech. Sam se dlouze a zhluboka nadechla a dala ruku pod stůl a položila ji na Jackovo koleno.
„Ano,“ řekla hlasem, který Russovi jasně naznačil, aby zmlkl a vypadl.
Ale Russ tuto narážku nepochopil.
„No, nevím. Ale vždycky se nám zdálo, že něco jako měření hlubokého vesmíru by bylo blízké přání dítěte, jakým byla Samantha Carterová. Měla jsi tak slibnou budoucnost s letectvem, že ano Samantho? Pamatuji si, že jsi říkala, že chceš být astronaut. Co se stalo? Vyletěla jsi z letecké školy? Naštvala jsi někoho a tak jsi dostala práci jako je mapování galaxií, které žádný člověk nikdy neuvidí?“
„Russi přestaň..“ zašeptala Jane.
„No tak, Jane. Všichni jsme byli zvědaví. Za ta léta jsme o Samanthě sotva slyšeli… občas pohlednice na vánoce nebo email…vám dvěma….. a najednou se objeví na svatbě Erin s úsměvem na tváři a plukovníkem v náručí. Chceme jen vědět, co se stalo za těch posledních deset let, Samantho. Zasvěť nás. Například, jak dlouho se s plukovníkem znáte?“
Jack sundal svou ruku ze Samina krku a narovnal se, ruce složil před sebe na stůl. Sam pocítila změnu v jeho chování, rozeznala autoritu v jeho postoji.
„Nevidím v tom nic tak důležitého Russi.“
„Chceme to vědět Jacku. Jsme její přátelé.“
„Russlle…“ řekla Erin, zopakovala tak předchozí požadavek Jane.
„A když vy dva pracujete na stejném místě ….. a odpusť mi , jestli se pletu, nejsem žádný znalec armády…. můžete spolu chodit? Nebo…. je to, to co děláte rande? Ale rande může být zvláštní slovo pro muže v Jackově věku.“
„Russlle, sakra zmlkni už,“ řekl Phillip, manžel Jane.
Sam viděla, že Jack sevřel ruce v pěst, rychle si stoupla.
„Jacku, pojď si zatancovat.“ Řekla rychle.
Jack zvedl hlavu a nenávistně se na Russe podíval. Ale nepohnul se. Sam mu položila ruce na ramena a uvědomila si, že Jack zatajil dech. Nepohnul se. Ani neucukl.
„Jacku, prosím..“
Jack si stoupl a s rukou na jejích zádech se přesunuli na taneční parket, když začala nová písnička. Jack si Sam přitáhl k sobě, jeho paže byly pevné, ale Sam s nimi objal jemně. Jednou ji otočil kolem dokola, než si ji přitáhl víc k sobě a položil si její ruce na srdce. Jejich tváře se opíraly a Sam cítila na krku jeho dech. Ačkoliv se to snažil skrýt, Sam cítila napětí v jeho těle.
„Jacku..“ řekla tiše.
„Ššššš.“
Sam zavřela oči a vychutnávala příležitost být v jeho náruči. Jeho ruka se pohybovala nahoru a dolů po její páteři, teplá a jemná a Jack sklonil hlavu, aby si ji mohl položit na její rameno a Sam slyšela jeho hluboký nádech.
„Jacku…“ řekla znovu. „Jacku, je mi to líto.“
„Nemluv.“
Sam se usmála navzdory tomu, že v sobě měla stále vztek na Russe. Pokračovali v tanci a Sam zvedla ruce, aby je mohla dát Jackovi kolem krku. Jejich tanec zřejmě víc provokoval, ale jí to bylo jedno. Jak řekl předtím Jack,a ona souhlasila, mají pouze tento víkend a ona si vezme to ,co může.
Sam hladila Jacka po vlasech a vychutnávala si pocit být Jackem milovaná.
„Sam,“ řekl nakonec Jack.
„Ano?“
„Myslím, že než skončí tento víkend, tak nakopu Russovi zadek.“
Sam se zasmála a kousek se odtáhla, aby se mohla Jackovi podívat do obličeje. Úsměv na jeho rtech byl sotva znatelný, ale všechno se zračilo v jeho hnědých očích. Napětí bylo pryč…… vztek zmizel. Sam vzala Jackovi tváře do svých rukou a natáhla se, aby ho políbila. Jeho otevřené rty zakryla svými, Jack se zastavil a držel ji velice pevně.
Sam cítila, jak v ní narůstá horko a prostupuje každou částí jejího těla.
*Proč ji musel políbit takto na veřejnosti?*
Jack položil svoje paže Sam na ramena a prsty ji přejel po kůži, když začali opět tančit. Sam si po několika minutách uvědomila, že Jack má jednu svou ruku položenou tak , aby ji mohl přejíždět po její klíční kosti. Sam se na něj podívala a viděla v jeho tmavých očích záblesk zvědavosti.
„Co…?“ zeptala se.
„Buď vidím věci, nebo tvoje kůže …. jiskří?“
Sam se usmála . „Třpytí se.“
Jack přikývl, stiskl rty v obvyklém ok- tohle bych ti možná uvěřil.
„Ok. Třpytí se. Proč?“
„To je tělový pudr. To mi dala Cassie. Dala jsem si ho na kůži a … tak se třpytí. Já vím…je to zvláštní, huh?“
Jack přikývl, jeho prsty stále přejížděly Sam po ramenech a klíční kosti, sklouzávajíc dolů, aby si pohrály s okrajem látky jejích šatů. Sam se zhluboka nadechla a byla zvědavá, jestli mohl Jack cítit horkost, kterou způsobovaly jeho doteky.
„Prostě se …. třpytí?“
„A chutná po jahodách.“
Jack zvedl obočí a zaklonil hlavu, aby se mohl podívat Sam do očí.
„Chutná po jahodách…“
Sam stiskla svůj spodní ret mezi zuby a pomalu přikývla.
Jackovi oči se přesunuly od jejího pohledu k jejím rtům, k jejímu rameni a potom zpět k jejím očím. Houpavý pohyb jejich těl se zpomalil, Sam nebyla schopna vnímat hudbu.
„Po jahodách…“ řekl Jack znovu, jeho hlas byl neuvěřitelně hluboký.
Sam znovu přikývla a zadržela dech, když Jack sklonil hlavu a přitiskl svoje otevřená ústa na obnaženou kůži na jejím rameni. Jazykem jí přejel po kůži. Sam se k němu naklonila a zavřela oči, její víčka se chvěla.
Zdálo se, že to trvá věčnost. Jack zvedl hlavu a Sam se přinutila otevřít oči a podívat se na něho. Ten si otřel rty o sebe a polkl. Intenzita jeho pohledu vzala Sam dech.
„Jo, po jahodách.“
Hudba přestala hrát a byla vyhlášena krátká přestávka. Zdráhavě, ale přece jen museli opustit taneční parket a vrátit se zpět ke stolu. Sam si všimla, že hoši někam zmizeli a zůstaly zde sedět pouze Jane a Erin. Sam se rozhlédla kolem a potom se podívala zpět na Erin, zatímco ji Jack přisunul židli.
„Phillip a Tim vzali Russe k baru. Myslím, že mu chtějí říct, aby toho nechal, a jestli je mu jasné, jak se má chovat. Jacku je mi to moc líto, že se Russ choval jako osel. Nechápu v čem je problém.“
„Já ano. Russ byl vždycky osel,“ řekla Sam.
Jack stál vedle její židle, sám si zatím nesedl, ruku měl položenou na jejím rameni.
„Budu hned zpátky,“ řekl.
Sam se na něj podívala. „Jacku..“
„Neměj obavy,“ řekl a suverénně se usmál. „Žádná krev nepoteče.“
Potom odešel, nechávajíc Sam sedět a sledovat ho, jak odchází.
Hlas Erin ji vrátil zpět.
„Russ měl pravdu, když říkal, že chceme vědět, co se ve tvém životě událo, Samantho. Ale ne tím způsobem, jak to řekl on. Prostě máme jen o tebe starost.“ Erin se usmála a podívala se směrem, kterým Jack odešel. „A musíš pochopit náš zájem. Plukovník O´Neill je prostě sexy!“
Sam se chápavě usmála.
„Jo, to je.“ Její další nádech byl dlouhý a Sam se zachvěla. * A za méně než 36 hodin bude opět můj plukovník, ne Můj plukovník.
Jack zvedl ruku a pokynul Philovi a Timovi na pozdrav. Oba zvedli sklenice s pivem, aby vyjádřili totéž. Jack si uvědomil, že Russ, ten osel, s nimi není.
Russ šel ven právě, když Jack přicházel ke dveřím. Díval se dolů, ale zastavil těsně u něj, málem by do něho vrazil. Russ ustoupil zpět, na tváři se mu zračila nervozita, kterou rychle vystřídala stupidní domýšlivost.
„A´ plukovník O´Neill. Jaká náhoda, že jsme se potkali.“
Jack si dal ruce do kapes. „Žádná náhoda Russi.“
„Chcete mně něco říct?“
Jack si vyndal jednu ruku z kapsy a všiml si téměř nepostřehnutelného Russova ucuknutí. A zakryl rukou svůj samolibý úsměv.
„Je tady něco Russi. Sam sem přijela, aby se bavila…. odpočinula si …. viděla se se starými přáteli. Nepotřebuje tě mít jako osinu v zadku.“
„Jsi její otec nebo milenec?“
Jack stiskl na chvíli pevně zuby než zase promluvil.
„Tohle je něco, co se teď stane. Půjdeš zpět ke stolu, jako dámě se jí omluvíš a na zbytek večera se ztratíš.“
„Opravdu?“
„Jo …opravdu. A já zítra v tichosti zmizím. Pochopil jsi?“
Russ nic neříkal pouze stál s rukama zkříženýma na prsou, zatímco se Jack na něj upřeně díval.
„Dobrá,“ řekl Jack a otočil se, aby se vrátil zpět k Sam.
„Nevím, co ti Sam řekla. ale já nejsem ten zlý hoch. Pokud jsem měl obavy, tak proto, že Samantha Carterová byla pěkný kousek…..“
Jack ho umlčel tím, že se prudce otočil a přitiskl mu předloktí na krka přitlačil ho zády ke zdi. Russ kašlal a prskal, škubal sebou, jak se snažil najít pevnou půdu pod nohama, protože podlaha byla dobré dva palce pod ním. Russovi oči se rozšířily a barva jeho obličeje přecházela do ruda.
„Řekni to….. a budeš litovat, že jsi kdy otevřel pusu. A ještě ti řeknu něco. Nebudu to já, kdo ti nakope zadek, i když bych si to strašně přál. Ne, Russi…Já se stáhnu zpět a budu se dívat, jak ti major Samantha Carterová nakope ten tvůj zadek. A ty nemáš šanci,“ řekl Jack skrze pevně stisknuté zuby. „A dívat se, jak složí muže i větší než jsi ty, mne opravdu baví,“ dodal Jack a nijak jemně ho poplácal po tvářích.
Jack sundal svou ruku a Russ se sesul na podlahu, lapal po dechu a ruku si držel na krku.
Jack si upravil svetr, oprášil si neviditelné smítko a přes rameno se podíval na Russe.
„Pravděpodobně bys nechtěl, abych se o tom zmínil Timovi nebo Phillipovi. Říkat jim, že si tě podal takový starý chlap jako já….no, to by bylo úplně stejné, jako bys přiznal, že tě přeprala holka. A nakonec tohle se přece stalo, že ano? Ty jsi to zkoušel na Sam a ona tě za to nakopala do zadku.“
Russ konečně chytil dech a zakašlal, „Ona ti to řekla?“
„Ne. Ale já ji znám… ona tě zranila. Ale říkám ti, od té doby jsem ji naučil pár triků. Nashledanou Russi.“
Jack si dal ruce zpátky do kapes, rozhlídl se kolem a usmíval se.
„Slíbil jsem jí, že nepoteče krev.“ Potom se otočil a odešel.
Tim a Phillip byli zpět u stolu, když se Jack vracel. Sam se na něj dívala podezíravě těma svýma modrýma očima. Jack se jenom usmál a sklonil se, aby ji políbil na tvář, než se posadí.
„Už přinesli dezert?“ zeptal se.
„Už je na cestě. Objednala jsem ti, snad ti bude chutnat….“řekla Sam a stále z něho nespouštěla oči.
„Samozřejmě. Vždyť víš, co mám rád.“ řekl Jack a pohledem ji uklidnil.
Na tváři se jí objevil bezstarostný výraz a usmála se na něho. Jack ji pod stolem stiskl ruku.
„Asi jsi neviděl Russe, že ne?“ zeptal se Tim.
Jack se na ně podíval, ale všiml si, že se ten kretén blíží k nim, jeho obličej byl stále rudý a jeho oči do široka otevřené. Jejich pohledy se střetly. Jack pocítil zadostiučinění, když viděl, jak Russ zbledl.
„Á, tady je.“
Russ přišel k jejich stolu a před Jackovým pohledem uhnul.
„Um, myslím, že se už s vámi rozloučím. Ne … necítím se moc dobře.“
„Jsi v pořádku Russi?“ zeptala se Erin.
„Ale jistě. Ale už půjdu do svého pokoje. Uvidíme se zítra při obřadu.“
Než mu ženy stačily popřát dobrou noc, byl pryč.
Sam se otočila k Jackovi a ten měl na obličeji výraz typu“ na mě se nedívej, já jsem nevinný“. A pomalu a sexy se na Sam usmál.
„Zajímalo by mne, co se mu stalo.“ řekl Tim.
„Jo, mě taky…“ řekla Sam a otočila se k čokoládovému dortu, který jí právě číšník přinesl.
„Mmmmm ……… dort,“řekl Jack a vzal si vidličku.
*~*~*~*~*~*~*~*~*~*~
Sam se opřela o stěnu výtahu, tiše zasténala a přenesla váhu z jedné nohy na druhou.
„Copak?“
Otevřela oči a podívala se na Jacka, okamžitě se jí po těle rozlévalo horko. Dnešní večer byl jeden z nejlepších, které kdy zažila. Trávit čas se svými starými přáteli, s Jackem po svém boku. Když ji držel při tanci, když se smáli všem těm historkám. Když se jí Jack dotýkal pod stolem, držel ji za ruku.
Jak jednoduchá věc…. držet někoho za ruku. Nebylo to moc erotické.... ani příliš sexuální….. bylo to prostě nádherné ve své jednoduchosti.
Nabídla mu ruku a on ji přijal, přistoupil k ní blíž.
„Moje nohy,“ nakonec odpověděla. „Nejsem zvyklá nosit nic jiného než kanady a občas tenisky. Pět palců vysoké podpatky a noc plná tance, tak ty to způsobily.“
Jack kousek ustoupil, ale stále ji držel za ruku, a podíval se jí na nohy.
„Jo, ale jsou tak přitažlivé.“
Výtah zazvonil a poskočil, zastavil, aby mohli vystoupit v jejich poschodí. Jack držel Sam stále za ruku, když procházeli chodbou k jejich pokoji. Sam se snažila, aby vypadala elegantně, ale nohy jí už úplně pálily a proto by dala všechno za pohodlné pantofle. Kousek od jejich dveří se Jack zastavil a k jejímu překvapení si před ní klekl na jedno koleno.
„Jacku?“
Jack ji jemně vzal za kotník, a když si Sam položila ruce na jeho ramena, aby udržela rovnováhu, tak jí rozepnul botu a sundal ji dolů. Sam vzdychla, když se postavila na koberec na chodbě.
„Oh, to je příjemné.“
Jack zvedl bradu, aby se na ni podíval a usmál se tím svým pomalým sexy úsměvem. Potom ji poklepal na druhý kotník a Sam přenesla váhu na druhou nohu, aby ji mohl Jack rozepnout i druhou botu. Sam teď byla konečně bez bot, Jack si stoupl a zvedl její boty a držel je prsty za pásky.Ruku měl kolem jejího pasu a takhle kráčeli k jejich pokoji. Jack hotelovou kartou otevřel dveře.
Sam se tiše pohybovala po měkké podlaze a měla viditelně radost z měkkého povrchu pod nohami. Položila se na postel. Jack se posadil na takový zvláštní kousek nábytku, Sam by ho asi nenazývala pohovkou, a díval se na ni. Úplně na sobě cítila jeho horký pohled, jakoby se jí přímo dotýkal, a podívala se na něho. Jeho oči jakoby úplně hořely.
„Už jsem ti řekl, jak dnes večer nádherně vypadáš?“ řekl nakonec.
„Ne tolika slovy….“
Lehce zvedl bradu, pootevřel ústa a potom řekl, „ Beru v úvahu, že ano.“
Sam nechtěla přemýšlet o tom, že za méně než 24 hodin bude všechno jinak. Budou zpět v Colorado Springs…. bude ve svém domě …. on bude ve svém… a oba budou sami. Chtěla dál předstírat, že tohle je první den jejich dalšího života.
Chtěla, aby to nikdy neskončilo.
Podívala se na Jacka a vzdychla.
Jack vstal z pohovky, jakmile se jejich ústa setkala, položil ji zpět na postel. a přitlačil ji svou váhou k matraci, ten pohyb měl v sobě erotický náboj a Sam cítila ve svém nitru oheň. Odmítala myslet na zítřek….. na budoucnost….. byla jenom přítomnost. Právě teď.
Jack.
Jenom Jack.
Jack ji líbal na krk a na ramena, jeho dech byl příjemně teplý a jeho jazyk byl horký.
Sam cítila i přes oblečení jeho pevné svaly a přála si, aby mu mohla strhnout jeho svetr a cítit tak jeho kůži. Jeho ústa znovu našla ta její a Jack ji líbal znovu a znovu…
Jeden polibek neskončil dokud ten další nezačal….. Sam se modlila za zázrak.
Potom Jack vsunul ruce mezi její tělo a postel a přitáhl si ji do neuvěřitelně pevného objetí. Sam se nemohla téměř nadechnout, když jí Jack přitlačil svůj obličej na krk a Sam cítila jeho přerývavý dech. Ke svému překvapení zavzlykala, ale nijak se tomu nebránila. Slzy jí stékaly po tvářích, zmáčely jí vlasy, ale Jack ji stále držel. Sam zabořila svůj obličej do jeho měkkého svetru a vší silou se k němu přitiskla.
*~*~*~*~*~*~*~*~*~*~*~*~*~*~*~
Když Jack druhý den ráno otevřel oči, díval se Sam přímo do jejích modrých očí. Byla tak blízko, jak jen to bylo možné, hlavu opřenou o ruku a dívala se na něho. Jack se usmál, dal ji ruku kolem pasu a přitáhl si ji ještě víc k sobě.
„Ahoj,“ řekl, jeho hlas byl po probuzení trošku drsný.
„Ahoj.“
Sam se dotkla jeho tváře a Jack slyšel, jak přejíždí prsty po jeho vousech, které si zatím neoholil. Sam se dostala až k jeho rtům, které se díky jejímu hlazení chvěly vzrušením.
„Miluji tvoje rty,“ řekla Sam tiše.
„A já tvoje.“
Sam se usmála, ale Jack viděl v jejich očích stín obavy. Předchozí noc byla pro ně oba velice bouřlivá. V myšlenkách si Jack mnohokrát nakopal za posunutí svých hranic tak daleko, jak to udělal. Tři měsíce v iráckém vězení, sedm let boje proti goaul´dům ho nedokázalo zastavit od toho, aby se miloval se Sam. Nemoct se jí dotýkat… ho k ní přitahovalo ještě víc. Netroufal si odhadnout, kam až jeho zdrženlivost půjde.
Sam se pohnula a Jack se otočil na bok, Takže Sam teď v podstatě ležela přes jeho tělo. Líbilo se mu dívat se na ni, zatímco ležel v posteli. Moc se mu to líbilo. Pomalu jí položil ruku na záda, a i přes tričko cítil jemné chvění podél její páteře. Nedalo mu to velkou práci, aby si ji přitiskl na klín.
Zavřel oči a položil si hlavu zpět na polštář, jakoby mohla číst jeho myšlenky a posadil si ji na sebe tak, že měla stehna podél jeho boků.
„Sam…“ zasténal.
Její ruce vklouzly pod jeho tričko. Její dlaně byly horké, a než mohl najít nějaký důvod, aby ji zastavil, vzal její hlavu do dlaní, aby ji políbil, což ho zasáhlo až v nejhlubším nitru.
„Jacku, prosím,“ řekla Sam proti jeho ústům.
Věděl, jak moc je zřejmé, že chce udělat to, oč ho prosila …. žádný trénink na světě ho od toho nemohl odradit. Sam pohnula svými boky a navzdory vrstvám oblečení mezi nimi, měl Jack pocit, že umře. Posunul ruce k jejím bokům a přestože se mu v hlavě rozezněl alarm STOP, vedl její pohyb, aby ji k sobě dostal ještě blíž.
Sam zaklonila hlavu, nehty mu zaryla do prsou.
„Jacku…“
Jack je přetočil, aby se dostal nahoru, vklínil se mezi její stehna. Sam dýchala zrychleně, oči se jí leskly vzrušením. Jack se proti ní pohnul a přál si, aby mezi nimi nebylo jejich oblečení. Zabořil lokty do matrace a zvedl svou váhu z jejího těla.
Dokonce i tento pohyb byl dostatečný k tomu, aby každý nerv v jeho těle zareagoval.
Sam zasténala.
„Sakra….“ zašeptal Jack, jeho hlas byl hrubší. „Sam.“
Sam otevřela oči a Jack v nich okamžitě uviděl její touhu. Ale nemohl jí nic vyčítat, protože se cítil úplně stejně. Kdyby mohl, tak by brečel.
Pohladil ji po tváři a naklonil se, aby slíbal její slzy.
„Je mi to líto, Sam. Nikdy bych nemohl….“
Sam mu přitiskla prst na rty. „Ne. Odmítám všechny omluvy a chci, abys udělal to samé.“
Nadzvedl se a přitáhl si Sam k sobě. Sam tekly slzy a Jack je jemně otíral.
„Sam, když jsem se s tebou poprvé miloval, nikdy jsem nechtěl další den předstírat, že se to nestalo. Nechci se chovat tak, že to bylo něco, co jsem si nepřál udělat.“
Sam popotáhla. „Ani já ne.“
Jack ji objal, přitiskl ji k sobě a vychutnával si naposledy pocit mít Sam ve své posteli, ve svém objetí. Líbal ji do vlasů, líbal její skráně a líbal ji na krku, než přitiskl své rty na její.
„Jacku, já…“
„Ššššš,“ zašeptal. „Nechej mně tě ještě chvilku držet.“
*~*~*~*~*~*~*~*~*~*~*~*~*~*~
„Řekl jsem ti někdy, jak moc na tobě miluju modrou uniformu?“
Usmál se na ni a Sam cítila, jak se horkost jejího těla mění ve spalující oheň. Ruku měla položenou na jeho hrudníku tam, kde byly všechny jeho medaile, když tančili na večírku Erin a Tima. Hudba byla pomalá a svůdná…. a Sam ji nepotřebovala, aby si uvědomovala svoji potřebu .
„Od prvního dne, co jsem vstoupila do SGC a hlásila se do služby, očekávala jsem hrdinu…muže, o kterém jsem četla a učila se celé měsíce…….“
„Zklamaná?“
Sam zatřásla hlavou. „Ne tak úplně. Byl jsi to všechno……..“ rozpustile se usmála, „A sáček chipsů“
Jack se zachechtal, přitiskl ji ještě víc k sobě, takže se dotýkali tvářemi. Zatočil s ní na parketu se zručností, kterou Sam neočekávala.
„Jsi taky dobrý tanečník, plukovníku O´Neille.“
Jack ji podepřel rukou záda a jedním zručným pohybem ji zaklonil, takže byla rovnoběžně s podlahou. Sam se zasmála, když ji zvedl zpět a krátce ji políbil.
„Kdybych tě lépe neznala, řekla bych, že máš praxi…“
„V čem…. ve sklánění? Možná.“ řekl a zvedl obočí, když se na ni podíval.
Jack se usmál způsobem * nepřej si vědět o čem jsem přemýšlel*. Sam si vzpomněla, kdy poprvé viděla tento úsměv. Poté, co Teal´c a Jack byli vysvobozeni z časové smyčky, ve které byly chyceni týdny. Daniel se ptal Jacka…..na příležitost udělat něco bláznivého, aniž by si to někdo pamatoval, tehdy měl přesně ten stejný výraz.
„Jacku O´Neille….“
„Co…“
Sam zatřásla hlavou, rozhodnutá, že nechce a nepotřebuje vědět, co se tenkrát stalo. Všechno, na co se byla schopná soustředit, bylo tady a teď, protože to všechno bude za chvíli pryč. Hodiny běží závratnou rychlostí.
„Taky na tobě miluju modrou barvu……… ať je to uniforma nebo ne.“
Sam od něj kousek odstoupila, Jack ji otočil kolem dokola, přitiskl si ji znovu k sobě a celou ji objal. Sam se podívala na své modré koktailové šaty s nepříliš hlubokým výstřihem a elegantní linií. Líbili se jí už ve výloze a vychutnávala si Jackův oceňující pohled. Jack ji znovu otočil kolem dokola a opět ji objal.
Sam mu dala ruce kolem krku a zavzdychala, když ji jeho paže pevněji sevřely.
„Cítím se jako Popelka,“ řekla. „A půlnoc se rychle blíží,“
Jeho objetí se změnilo, Sam cítila napětí jeho těla. Nebyla to zlost, nic takového…….. prostě to byl bod zlomu.
„Ještě jeden tanec a půjdeme.“
Sam přikývla a opřela si hlavu o jeho hrudník při poslední písničce této noci.
******
Jack zajel s autem Sam na svou příjezdovou cestu a zaparkoval ho za svým pick upem. Vypnul motor. Auto se ponořilo do tmy. Světla na palubní desce pohasla. Všude kolem byla tma. Byla skoro půlnoc.
Sam seděla tiše a bez pohnutí vedle něho. Za těch posledních dvacet minut toho moc neřekla. Ale to, jak pevně držela jeho ruku mezi sedadly….skoro zoufale. Rozuměl tomu.
„Pojď dovnitř,“ řekl po chvíli. „Dáme si něco k pití, než pojedeš domů.“
Jenom přikývla a otevřela dveře. Obešli kapotu auta a jejich ruce se i ve tmě zase našly. Jack zalovil v kapse džínsů a vyšel po schodech ke dveřím.
Když byli uvnitř, sáhl po vypínači, aby rozsvítil, ale Sam ho zastavila. „Ne Jacku. Mám ráda tmu.“
Zavřel dveře a klíče hodil na malý stolek, který tu měl. A aniž by se jí musel ptát, co chce, vzal ji do náruče a držel ji. Věděl to proto, že tohle potřeboval i on. Sam se zhluboka a rozechvěle nadechla, jako by ten nádech procházel celým jejím tělem a Jack vtáhl nosem tu vůni, o níž už dávno věděl, že patří Sam Carterové.
„Sam, zůstaň.“
Nic neřekla, jen ho pevněji objala a Jack cítil, jak na chvíli přestala dýchat.
„Jen ještě několik hodin.“
Sam přikývla. Pořád stáli ve tmě. Jack ji vzal za ruku vedl ji chodbou dolů do jeho ložnice. V tichosti jí sundal sako z ramen a ucítil její ruce na svých pažích…dělala úplně to stejné.
Vyzul si tenisky a potom ji podržel, když si sundávala svoje. Držela se ho za poutka u jeho džínsů a on jen pevně stiskl zuby, aby nezasténal, když mu je stáhla přes boky. Měl na sobě tílko a boxerky. Sam na sobě měla tričko a spodní prádlo A on ji tmou vedl k posteli.
Měsíc, který svítil dovnitř, ozářil svým stříbrným světlem zmačkaný přehoz. Jack ho odhodil stranou a lehli si na postel. Dívali se jeden druhému do obličeje. Rysy Sam ozařovalo měsíční světlo a to, co Jack viděl, ho skoro dusilo. To, co ani jeden z nich nevyslovil… všechno, co mohlo být řečeno, ale nebylo, dokud nenastal ten pravý okamžik…to všechno bylo vidět v jejích očích. Jasně a zřetelně.
Jack jemně přejel rukama po obrysech jejího těla, užíval si to, jak je její kůže nádherně teplá. Sam se k němu přitulila a položila si hlavu na jeho hrudník. A takhle spolu leželi několik hodin, než se svět vrátil zase do obvyklé reality.
/*/*/*/*/*/*/*/*/*/*/*/*/
„Dobré ráno, Sam.“
Sam vzhlédla od své kávy a studených míchaných vajec a uviděla Daniela, který právě přišel k jejímu stolu v jídelně. Usmála se na něho a posunula si svůj tác, aby si on mohl na stůl položit ten svůj. Posadil se, široce se usmíval.
„Nemáte hlad?“ Řekl, když si všiml, že se své snídaně skoro nedotkla.
Pokrčila rameny. „Ani ne. Co to máte?“ A ukázala na složku, kterou položil na stůl.
„Oh, strávil jsem víkend nad rytinami z kolonády na P3X-439. Myslím, že jsem nakonec udělal nějaký pokrok, no ale zatím nic moc. Ahoj Jacku!“
Zachvěla se a narovnala se. Jeho přítomnost cítila za svými zády, jakmile se chystal odsunout židli a posadit se. Ztěžka polkla, aby se zbavila toho podivného pocitu, který jako by prostoupil jejím tělem až k jejím tvářím.
„Co vy dva? Dáváte si snídani?“
Sam se na něho podívala a viděla, jak se na ni dívá. Ale rychle svůj pohled odvrátil a podíval se na její snídani.
„Copak, Carterová? Snídaně je obvykle vašim nejoblíbenějším jídlem dne.“
*Já bych ji pro tebe udělal sám, kdybych mohl.*
Viděla to v jeho očích. A chtěla všechny svoje pocity, které cítila uvnitř, skrýt. Odejít od něho dnes ráno, byla ta nejtěžší věc, kterou kdy udělala. Být tak blízko a nesmět se milovat.
„Dnes ráno prostě nemám hlad, pane.“
„Náročný víkend?“
Usmála se. A doufala, že přitom nevypadá jako blázen. Ale když nemůže dát najevo svoje pocity, tak alespoň může dát najevo svoje štěstí.
„Ani ne, pane. Měla jsem úžasný víkend.“
„Oh? A co jste dělala?“ Zeptal se Daniel.
„Já um,“ odkašlala si. „Byla jsem na svatbě své dávné přítelkyně v Denveru.“
„To vypadá, že to bylo fajn.“ Odpověděl s pusou plnou waflí.
Sam se podívala na Jacka. „To bylo. Mohla bych tam zůstat navždycky.“
„A co ty Jacku. Co jsi o víkendu dělal ty?“ Ptal se ho Daniel.
„Asi dvakrát jsem ti volal, ale neozval jsi se.“
Jack se chvíli díval na Sam a potom odpověděl. „Já jsem potkal dobrého přítele.“
„To zní taky dobře. Někdo koho známe?“
Sam měla pocit, že jí hoří tváře a nechápala, jak to že to Daniel nevidí. Podívala se dolů na svoje ruce, složené v klíně a potřebovala všechen svůj vojenský výcvik, aby měla svoje pocity pod kontrolou. Nebyla tu jiná možnost. Přísahala mu, že může….že by mohla… a tak ho taky nezradí. *Je* nezradí.
Jack se napil kávy, vzal si z jejího tácu kousek toastu a zakousl se do něj.
„Takže na čem pracuješ, Danieli….“ Zeptal se a tak se vyhnul otázce.
Daniel po tom skočil a sáhodlouze mu povyprávěl o rytinách z P3X 439 a taky, že jeho teorie o tom, že se tak dostali zase blíž ke ztracenému městu, je správná. Jenom kdyby mohl rozluštit několik dalších symbolů.
„Je to skoro jako křížovka. Když tam napíšeš vodorovně jedno slovo, dá ti to nápovědu pro jiná směrem dolů. A i když neznáš odpověď, jsi přece jen o krok blíž.“
„No….měl bys být schopný to vyřešit, Danieli. Dokonce i já umím řešit křížovky.“
Sam se snažila neusmívat, když se na něho podívala. „Opravdu?“
Jack se opřel o opěradlo a tvářil se *no co*. „Ano, Carterová. Mám rád křížovky.“
Věděla,že se to stane….v jeden okamžik se vrátili do starých kolejí. CO a jeho
2IC…Našli svou rovnováhu.
„Dobře, pane. Vsadím se o dvacet dolarů, že křížovku, jejíž řešení můžete zaslat, nezvládnete do….čtvrtka…ne budu laskavá a dám vám lhůtu do pátku.“
Jack se sexy usmál, tak že se jí vždycky chvěje žaludek.
„Fajn. To beru, Carterová.“
„Bez pomoci.“
„Fajn.“
„Tím opravdu myslím, žádnou pomoc.“
Natáhl k ní ruku a ona ji stiskla. V celé paži ucítila teplo, jak ji jeho prsty hladily po zápěstí…tak, aby to Daniel neviděl. „To beru, majore.“
„Uvidíme, pane.“
KONEC!!!