Titul: Smutek
  Autor: Phil 
  Překladatel: Alis
  Žánr: Strach/Smrt 
  Páry: Sam/Jack 
  Hodnocení: Mládež
  Délka: Krátké 
  Časová osa: Po Death Knell 
  Stav: Kompletní 
Synopse: Stalo se něco, co jim varzilo dech.... co jim, ne...jemu, zastavilo srdce... 
______________________________________________________________
Colorado Springs, 2 hodina ráno
Osamělý muž seděl v potemnělém domě. Hlavu měl složenou v dlaních. Neholil se už několik dní a kruhy pod očima vypovídaly o tom, že toho v poslední době moc nenaspal. Telefon měl vyvěšený a několik lahví od piva leželo na podlaze.
8.30 hodin
K jeho dveřím přišel nějaký muž a zaklepal, tak jak to dělal poslední tři dny.
„Jacku, otevři, neblbni!“
Žádná  odpověď, uvnitř se vůbec nic nepohnulo.
  Ten muž   se otočil, v jeho brýlích se odráželo slunce.
Stanoviště Alfa
I když  byla zraněná, snažila se major Carterová Anubisovu vojákovi uniknout. Nebyla si  jistá, jak dlouho to ještě vydrží. Zranění na její noze vypadalo dost špatně.  Doufala, že vyšlou záchranou misi….pokud zdejší brána ještě existuje…
                         **********************************************
Dveře  se náhle otevřely.
  „Ahoj,  Jacku…“
  „Ahoj,  Danieli…“
Daniel  se posadil na pohovku naproti plukovníkovi. Jack se díval do země.
  „Takže?“
  „Takže??“  Jackův hlas byl chladný, bez jakýchkoliv emocí.
  Daniel  pomalu dodal: „Nebyl jsi ani na smuteční hostině…“
  „A proč  byla?“
Daniel  to tedy zkusil jinak.
  „Už jsi  nebyl venku několik dní. Možná by ses měl na chvíli projít. Čerstvý vzduch,  sluníčko.“
  „Sluníčko??  Proč jsi sem vlastně přišel?“
  „Generál  Hammond se ptá, kdy se vrátíš do práce. Mluvil o nějakém papírování…..“
  „A co  s nim? Proč neposlal vojenskou hlídku??“
  „Říkal,  že bude lepší, když za tebou přijde přítel.“
  „Přátelé…“
  „Myslí  si, že bys měl počkat, než se se vším vyrovnáš.“
  „A co  ty Danieli?“
  Jackův  hrubý a hořký tón Daniela na chvíli šokoval. Nadechl se a pokračoval.
„Jacku, když jsem se přidal k SG 1, bylo to proto, abych našel Sha´re. Stal jsem se členem týmu a navzdory mé horlivosti ji najít, jsem zůstal doteď. Na jedné misi jsem svou ženu ztratil…“
Na chvíli se rozhostilo ticho. Nakonec Jack vstal, ani se neotočil a řekl: „Ale aspoň jsi tam byl. Já jsem měl být na misi, kde jsem ztratil svůj Život.“
*****************************************
Bylo  slyšet motor. Sam viděla letadlo, hledali ji…takže brána byla stále aktivní.
  Zraněná  noha ji bolela víc a víc a její zranění stále krvácelo, což by ji nakonec mohlo  prozradit.
                         ********************************************
SGC
Generál  Hammond a Jacob Carter byli v jeho kanceláři. Potichu spolu mluvili.
  „Je to  velice smutné, můj příteli. Posíláme lidi na mise a víme, jak moc riskují.  Zvykneš si na úspěšné mise. Ale nikdy si nezvykneš na to, že ztratíš svoje  nejlepší důstojníky. Navíc mnohé z nich znáš po celou dobu jejich  kariéry…“
Jacob  vypadal najednou strašně unaveně, staře a byl smutný. Jako by mu teď Selmak  nepomáhala. Jen přikývl, ale neodpověděl.
  Do  generálovy kanceláře vešel Jack.
„Generále,  Jacobe.“
  „Posaďte  se plukovníku.“
  „Chceš,  abych odešel, Georgi?“
  „To  nebude nutné, Jacobe. Jacku, vaši rezignaci jsem dál neposlal. Chtěl bych,  abyste se přes to, co se stalo přenesl. I když se  vás to osobně hodně  dotýká, uvažujte rozumně. Jste důstojník letectva, znáte svou práci, svoje  povinnosti a odpovědnost vůči týmu.“
                ***********************************************
  Když  slyšeli výbuch, běželi co nejrychleji. Sam seděla na hromadě písku, vypadalo  to, že je tu sama, že se konečně toho super vojáka zbavila.
Písek  se najednou pohnul a super voják vstal, jako by ho ten výbuch ani nezasáhl.
  Jack na  ni křičel, Teal´c pálil ze své zbraně.
  Super  voják na Sam namířil a vystřelil. Jack na něho použil TRE, voják se pomalu  skládal k zemi. Okamžitě se rozběhl k Sam… teď už ji přes oblak prachu  i viděl.
                  *****************************************
    V domě Sam 
Jacob  stál v obývacím pokoji a o něčem přemýšlel…. jak to, že k tomu došlo?  Jak to, že Anubis věděl, že jsou na stanovišti Alfa a že pracují na TRE, kdo mu  jejich polohu prozradil?
  Mohl to  být někdo z Tok´rů?  Věděl, že všechno není v pořádku, ale ne  tak dalece, že jeho dceru zabijí…
Ale bylo tady víc věcí, víc pozemských záležitostí, o které se musí postarat. Musí vyklidit Samin dům a ačkoliv by tu byl raději sám, věděl, že její přátelé musí být toho součástí, včetně Jacka O´Neilla…
SGC – Jackova kancelář
Hromada  papírů, která se mu nahromadila na stole, byla obrovská. Nedokončená hlášení,  nepřečtená interní informace….
  Jack tu  seděl , ruce měl složené na klíně a držel …byly to zakrvácené známky Samanthy.
Hlavou mu probíhaly všechny události posledních dní, myšlenky, které ho děsily, tak raději zavřel oči.
*******************************************
Prach  se usadil, Teal´c zajišťoval super vojáka.
   Sam  ležela na zádech, ruce měla rozhozené podél těla, jako by byla hadrová panenka.  Oči i rty měla zavřené, vypadala, jako by spala. Vlasy měla potřísněné krví.  Nejprve si jejího trička nevšiml, soustředil se pouze na její obličej. Ale něco  teplého mu stékalo na ruce. V hrudníku měla dvě krvácející rány.
  Puls,  musí najít puls…
***********************************************
Jack  nechtěl jít k Sam domů. Ne teď. Vždycky sem rád chodil. Ale tohle  nenáviděl, nechtěl se tam setkat s Jakobem. Mužem, který se mu vyhýbá od….
  Bude to  dlouhý den, pomyslel si….
U Sam doma
Když  přijel, tak Daniel a Teal´c už tady byli.
  Jacob  se na něho ani nepodíval. Jack si byl jistý, že ho považuje za toho, kdo je za  to odpovědný. Jako kdyby se on sám necítil dost odpovědný za to, co se stalo….
  Věci už  byly zabalené. Myslel si, že toho bude víc. Ale Sam měla velký dům a moc věcí  v něm neměla, bývala doma málokdy…
  Ticho  by se dalo krájet…
                   ******************************
Byli u něho ve srubu. Seděli na molu, v rukách drželi pruty. Sam byla o něho opřená. Díval se na ni, její pohled byl tak hluboký, její usměv zářil, vzal její obličej do dlaní a cítil její rty, když ji políbil…..
***************************************
Náhle na  svém rameni ucítil ruku, která jeho snění přerušila…
  „Jacku,  mohl byste se mnou jít ven?“
  „Ano,  jistě….“
Šli  pomalu před dům a Jacob začal:
  „Jsem  si jistý, že jste udělal to nejlepší, co jste mohl….ten den. Vím, že svoje lidi  neopouštíte a vím, že jste tam nebyl, protože to nebylo třeba. Jsem voják
  Jacku,  vím, že své lidi někdy ztrácíme, ale ona byla moje *holčička*…vím, že jste  k ní něco cítil a já jsem asi očekával, že vždycky budete tam, kde je ona.
  Řekla  mi o vás, přemýšlela o rezignaci, aby jste mohli být spolu. Ona vás milovala,  Jacku a já vím, že by chtěla, abyste na to nikdy nezapomněl.“
Jack neodpověděl. Jacob měl pravdu, měl tam být, to on měl ty výstřely dostat.
SGC
Pohřeb  má být zítra.
  Teal´c  potřeboval pomoc, jeho kelno´reem neprobíhal moc dobře. Janet byla smrtí své  nejlepší přítelkyně hodně zdrcená a nakonec požádala Teal´ca, aby přišel na  ošetřovnu. Teal´c nemluvil, pouze jeho oči prozrazovaly, jak moc se ho ztráta  majora Carterové dotkla. Přál si, aby jí mohl říkat Sam. Byla k němu  vždycky přátelská. Byla jeho přítelkyně a jako voják byla velice silná.
  Od toho  okamžiku, co se vrátili ze stanoviště Alfa, nepromluvil, byl velice smutný. A  zdálo se, že ani Jack mu není schopen pomoct.
Na hřbitově
To  slunečné ráno se tu shromáždilo několik lidí,tak jak to Sam chtěla. Přála si  jenom rozloučení v kruhu nejbližších.
  Lidé  z SGC se přidali k její rodině, Jack, Teal´c, Daniel, který stál  vedle Janet. Vypadalo to, že smutek ze ztráty jejich přítelkyně je sblížil. Což  nikoho, kdo je znal, moc nepřekvapilo. Janet to zvládala velice těžce a Daniel  dal poprvé průchod tomu, co cítil.
  Jacob,  Jack, Teal´c a Daniel nesli rakev k hrobu. Kněz začal obřad.
  Jack  neposlouchal. To jediné na co mohl myslet, bylo že Sam už tu není. Jeho Sam už  tady s nimi není.
  Když se  podíval dolů do tmavého hrobu, kam by měli za chvíli spustit rakev, dělalo se  mu špatně.
  Tak moc  ji miloval. Miloval, když říkala všechny ty jemu nesrozumitelné věci.
  Když si  tehdy mysleli, že jsou Zatar´cové, všechno jí řekl…věděla to….ale teď věděl, že  všechno, co měl udělat, bylo rezignovat. Co by rok nebo dva na jejich práci  změnilo...ale pro ně to mohla být důležité…..mohli být spolu, mohl jí říct, jak  moc ji miluje, aniž by musel brát ohledy na nějaká pravidla.
  Udělal  všechno špatně…
  Ztratil  Charlieho a bylo moc těžké se s tím vyrovnat. Program hvězdné brány ho  zachránil. Ale tentokrát ztratil tu poslední naději milovat. A už tu nebude  nová hvězdná brána, ta zemřela s ní…
O čtyři dny později, Jackův srub
Zima  byla ještě daleko, ale tady v Minnesotě už bylo opravdu hodně chladno.
  Z komína  jeho srubu se nekouřilo, uvnitř se nesvítilo. Ale lidé, kteří kolem prošli se o  to moc nezajímali. Majitel srubu se jim zdál někdy zvláštní, byl to voják a  nebyl moc upovídaný
  Během  těchto dnů několikrát zazvonil jeho telefon. Ale zdálo se, že ten muž uvnitř ho  neslyší.
  Nepřemýšlel  o mnoha věcech. Ve svých představách se vracel k jediné ženě,  s modrýma očima, usmívající se, toužící po nevyřčené lásce. Tehdy když si  mysleli, že zemřou. A vzpomínka na to, jak ji políbil, se zdála, jako by se to  odehrálo v jiném životě. Nakonec zavřel oči….
  Nikdo  z jeho sousedů nezaregistroval výstřel, který se ozval jedné tmavé,  chladné noci.....
KONEC!!!