Titul: Sny
Autor: Mišííí
Překladatel: -/-
Žánr: Romance
Páry: Sam/Jack
Hodnocení: Mládež
Délka: Krátké
Časová osa: Nenavazuje
Stav: Kompletní
Synopse:Když se zdá dvěma lidem stejný sen...

__________________________________________________________

"Sam,zlato, mohla bys nakrmit Mickyho??"

"Mike už je vzhůru??"

"Ano zlato."

"Dobře mohl bys mi ho prosím přinést sem dolů??"

"Ano zlato."

"Ahojky Miku... Jakpak ses nám vyspinkal?"

"Mama..."

"Nu.. máma je u tebe..."

"Du o práce... mějte se tu hezky a kdyby něco,víš co máš dělat."

"Jasný brouku!"

Sam políbila Jacka a on jel do práce.

"Tak se napapáme."

Sam poponesla malého Micka do kuchyně a kouknula se oknem za Jackem,ten nastoupil do auta a rozjel se. Sam už sahala po přesnídávce,když uslyšela hroznou ránu. Ihned automaticky vykoukla z okna a....

"Neeeeeee..." křičela Sam,sedící na posteli. Měla zrychlený tep a těkala pohledem po místnosti.

"Klid,klid... byl to jenom sen..." říkala si Sam. Vstala a šla se dolů napít. Musela se sasmát sama pro sebe,když si uvědomila,že se jí zdálo o tom,že má s Jackem rodinu a přitom si to tolik přála...Najdenou zazvonil telefon. Sakra kdo to může bej v... ve tři hodiny ráno??

"Carterová!"

"Sam promiňte,že vám volám,ale jste v pořádku?? Neprobudil sem vás??"

"To je v pohodě,pane,já sem byla stejně vzhůru. Ano jsem v pořádku,ale zrovna jsem myslela na to samé,ale vás."

"Fakt?? Víte mě se zdál sen,kde jste se zabila v autě."

"Pane... mě taky."

"Asi máme propojený sny." Vtipkoval Jack.

"Asi ano."

"Hmmm."

"I přesto jsem ráda,že jste zavolal,pane."

"Já sem rád,že jste v pořádku."

"Děkuju pane. takže zejtra v práci."

"Jasný. Dobrou noc."

"Dobrou."

Sam ani Jack už do rána neusnuli.

Hnedka ráno měli poradu. Daniel vyprávěl něco o nějakém starém městě,které je pod vodou a je vidět jenom špička věžě. Prý by tam mohl objevit mnoho artefaktů.

"Je v tom ale háček. Na planetě jsou ještě činné sopky. Neměl by tam být život,je to jako naše planeta v prvohorách." ukončil Daniel svou přednášku.

"To se jako máme "vrátit v čase" abys moh rozpytvat ňáký město,který je pod vodou??"

"No i takhle je to možný chápat," usmál se Dany.

"Jo.. a to si sebou chceš vzít náklaďák s výstrojí bo co??"

"No s tímhle bude trochu problém. Budeme potřebovat sebou ještě nejmíň jeden tým."

"Dokrote Jacksone. Chci mít do zítřka na stole všechno o té planetě,aby vás tam nic nepřekvapilo. za 2 dny bude mise." vložil se do diskuze generál.

"Můžete jít."

Všichni už odešli a Sam se hnala za nimi,ale Jack jí přidržel za ruku.

"Sam musím s váma mluvit."

"Já taky pane,ale promiňte teď poněkud spěchám na záchod. Mohl byste kdyžtak potom přidít ke mě do laborky?"

"Rád Sam."

ťuk,ťuk,ťuk.

"Můžu?" řekl Jack a nakoukl do dveří.

"Ano samozřejmě pane."

"Co děláte Sam?"

"Musím se podívat na tenhle naqadahový reaktor. Musím vypočítat jeho reak..."

"Carterová! Carterová!! Zadržte... zas až tak do podrobna sem to nemyslel..." =o)

"Ano pane. Sedněte si. Přece u mě nebudete stát."

"Jo... děkuju. Sam chtěl sem s váma mluvit kvůli tomu vče.. n vlastně tý noci."

"Ano pane. To já taky." řekla Sam a přestala pracovat. Bavila se s Jakce z očí do očí. "Včera jste mi volal,jestli jsem v pořádku,ale já sem v té chvíli myslela na to samé,taky jsem vám chtěla zavolat. Ale pak jsem si uvědomila,že to byl jenom sen. Divné mi to začalo připadat až když jeste mi zavolal,jestli jsem v pořádku. Co se  vám vlastně zdálo?"

Jack nechtěl říct to jak spolu měli rodinu,co když se jí přece jenom zdálo něco jiného.

"No,prostě jak jste jela do práce,tak do vás nabouralo jiné auto a pak sem se vzbudil a měl sem o vás starost tak sem popadl bez rozmyšlení telefon."

Sam najednou nevěděla co má říct... Má mu říct pravdu?? Zase to nebude asi taková záhada,když se jim nezdálo to samý,ale co když Jack nechce říct to s tou rodinou kvůli tomu důvodu jako já... Sakra co mám říct??

"Ano pane. Zdálo se nám to samé."

To asi nezdálo Sam,zlatíčko,když sem ti lhal!!

"To je divný. Nepočkáme na další sen?? =o))" řekl Jack s úsměvem.

"No pokud se nám bude zase zdát to samé."

"No nebo tak."

"Pane nezajdeme si na oběd??"

"Velmi rád majore."

Jack posadil Sam ke stolu v kantýně a šel pro jídlo. Najdnou za sebou Sam uslyšela Daniela jak se baví s Janet. Sam si jich ani nevšimla,ale jak bylo vidět oni jí taky ne. Aniž by chtěl vyslechla kousek jejich rozhovoru.

"...zvláštní. Hned ráno jsem volal kamarádovi,ten je astrolog. Říkal,že se to občas stává lidem,kteří jsou spolu hodně,ale ne tak jak by chtěli. Říkal,že je to vlivem měsíce a postavení Marzu. Prý jsou to většinou brutální sny,takže to oba donutí se o toho druhého strachovat a...."

"Tak sem tady." řekl Jack a položil před Sam tác. Ta najednou dostala hlad.

"Děkuju mockrát."

A oba se pustili do jídla. Sam chtěla ještě poslouchat,co Daniel říká,přotože jí připadalo,jako by mluvil o nich,ale on i Janet už odešli.

"Co říkáte na tu Danielovu misi??"

"No není to nic pro mě,ale proč ne... aspoň si tam odpočinem."

"Carterová,víte jak to končí tím naším odpocíváním na cizích planetách??"

Oba se museli zasmát. Věděli,že většinou to končí goauldama.

"Doufejme,že tentokrát to bude jiné."

"Přesně tak Carterová." Zbytek jídla už dojeli potichu. Když se rozcházeli u Saminy laborky Jack stačil ještě říct než ravřela dveře:

"Ať se mi tam nepřepracujete Carterová!" Sam se musela jako obvykle sama pro sebe usmát.

ťuk,ťuk,ťuk.

"Pojď dál Jacku!"

"Jak víš že sem to já miláčku??"

"No kdo jiný mě chodí do kanceláže otravovat." řekla Sam se smíchem.

"Mno přece já..."

"Pojď sem miláčku!"

"Ani nevíš,jak sem se na tebe těšil." řekl Jack a začal Sam líbat na rty,na krk,na tváře,na uši. Prostě všude kam mohl.

"auhhhh." uniklo Sam.

"Sam chci tě! Teď hned! já to do večera nevydržím!!"

"Já taky ne! Ale tady to nejde zlato! Někdo může přijít!"

"Na tom mi nezáleží." Sam už neměla tričko a Jack pomalu taky "ztrácel".

"Plukovníku!?! Majore!?! Co to má znamenat??" Gnerál byl v šoku...

Sam byla tak vyděšená,že se z toho probudila. Ležela na naqadahovém reaktoru a měla velké štěstí,že ho tím jak ležela nespustila. To už by základna nebyla. Podívala se na hodina nade dveřmi a byli tři hodiny ráno. Trošíčkum se upravila a řekla si,že tu noc pujde dospat domů. Vyrazila po tichých chodbách základny a najednous e na rohu srazila s Jackem... Oba se příšerně lekli!

"ÁÁÁÁÁáááá..."

"ÁÁÁÁÁ...."

"Uffff... pane... tohle mi nedělejte! Víte jak jsem se lekla??"

"Moc se omlouvám Sam,ale já sem se tak lek,že doma budu muset přeprat textil."

Tak to už se Sam neudržela a spustila na celou základnu.

"hahahaha.... hihihi... chachacha..."

 Jack se z toho musel smát taky. Když byli oba dostatečně vysmátý a schopni normální konverzace,jack začal.

"Co že jste tu tak dlouho??"

"Usnula jsem,u mě je to přece normální,že jsem na základně přez noc,ale co že jste tu vy?"

"Já sem taky unul. Jedete domů?"

"Ano."

"A nechcete svést?"

"To je v pohodě pane. Mám tu auto."

Na parkovišti se rozloučili:

"Tak dobrou noc pane."

"Spíš ráno Sam! Uvidíme se za pár hodin."

To,že se jim zdál zase stejný sen se ovšem ani jeden z nich nedozvěděl.

Generál jim dal volno,aby se mohly připravit na misi. Sam ráno vstala jako obvykle v 6 hodin. Zkulturnila se a jela nakoupit. Zrovna když si nabírala housky,vrazila do nějakého pána. Nevěnavola tomu pozornost a řekla "Promiňtě!" aniž by si ho všimla.

"To je v pořádku."

Ten hlas jí byl povědomí a tak se otočila.

"Pane!"

"Sam aspoň v tom obchoďáku mi říkejte Jacku!"

"Ano p.. Jacku! Co vy tady děláte?? Občas mám pocit,že mě sledujete."

"To já mám Sam občas stejnej pocit,ale nevadí mi to,že se potkáváme tak často."

"To mě taky ne."

"Sam nešla byste dneska se mnou na večeři??"

"Ráda Jacku. Stejně bych si někam zašla. Nechce se mi vařit."

"Dobře,tak se pro vás stavím. V půl sedmé sem tam!" Stihl ještě Jack říct,než ho vytlačil dav z obchoďáku.

Sam si na sebe zase jednou za dlouhou dobu oblékla šaty,upravila si vlasy a namalovala se. Když se nakonec na sebe podívala do zrcadla zjistila,že na ní kouká úplně cizí člověk. Hezčí. Takhle ona doopravdy nevypadá. Byla spokojena sama se sebou,jak se dokázala trochem make-upu přeměnit.

"V tomhle saku vypadam jak tučňák!!" nadával si Jack u zrcadla. Nesnášel saka a tak se rozhodl,že si vezme jenom košili a přez tu jenom bundu.

Přesně v půl sedmé zvonil u Sam. Viděl,jak někdo přechází přez obývák a zhasíná. Najednou se otevřely dveře a Jackovi spadla čelit (když se něčemu divíte Kelišová aspoň zavřete hubu =o))... to sem si prostě nemohla odpustit=o) zpět k tématu).

"S..Sam?!?Tobě to ale dneska sluší..." Nebyl schopný slova. Tohle nečekal,takovouhle jí neznal.

"Vám taky,Jacku. Pojedem??"

"J..jo jistě."

Jack vybral jednu z nejlepších restaurací,které ve městě byli. K jejich smůle tam byl i generál Hammond se ženou a dvěma dětmi,ale ani Jack ani Sam si jich nevšimly,zato generál jich jo. Věděl,že je to mimo práci,že tohle přece jenom jednou muselo přijít a tak dělal,jako že neví,že tam jsou.

"Váš stůl je tady pane a dámo."

"Děkujeme." řekli oba najednou.

Číšník jim přinesl jídelní lístky a odešel.

"Tak co Sam? Co si dáte?"

"Zeleninový salát. A vy?"

"Steak na pivu,ale to tu bohužel nemaj.Tak jenom ten steak." usmál se Jack. "Sam?"

"Ano pane?"

"Co kdybysme si mimo práci tykali?"

"Jsem ráda,že ste to řekl."

"Že si to řekl."

"Promiň. Že si to řekl."

"Budete si přát madam??"

"Zeleninový salát prosím."

"Ano a manžel?" Jack neprotestoval.

"Já si dám steak."

"Ano a pití?"

"Červené polosuché víno. Prosím vyberte co nejlepší."

"Ano jistě to se nebojte." řekl číšník a odešel.

"A co si bude přát manžel??" provokovala Sam Jacka.

"To se radši neptejte maželko!" řekl a souknul se na Sam tak,že měla chuť po něm skočit,ale ne zeřivostí,ale láskou =o).

"Ale... pan O´Neill nám to enchce povědět..."

"Pan O´Neill by to pověděl,ale paní Carterová by to taky nemusela přežít a to by pan O´Neill nikdy neodpustil."

"Jacku.. už to přeháníš..." smála se Sam.

"Já nic nepřeháním."

"Ale ano."

"Ne."

"Necháme toho." =o)

"Radši jo,páč už nám nesou jídlo."

"Salátek pro dámu... a steak pro pána. Dobrou chuť."

"Děkujeme."

"Jacku vypadá to báječně."

"Ty si taky báječná Sam."

Usmáli se na sebe a pustili se do jídla. Mezitím George s rodinou opustili restauraci,aniž by těm dvoum dal najevo,že tu je nebo byl,přál jim to.

"Budete si ještě něco přát?"

"Ne,zaplatím."

"Tady malá pozornost restaurace pro dámu."

"Děkuji."

Když přijeli před Samin domeček.

"Jacku nechceš jít nachvilku dovntř?"

"Ani nevíš Sam jak mě to tam láká."

"Posaď se tu někde já se zachvilku vrátím." Sam na sebe hodil apohodlné oblečení a šla dolů za Jackem. Ten už se koukal na fotbal,tak si šla sednout k němu.

"Kdo hraje?"

"Mistrovství... Kanada-USA"

"Aha."

Lehla si na druhý konec pohovky a pomalu začla usínat. Jack taky,oba leželi na jiným konci.

Najednou se Sam zvedla a začala Jacka líbat. Ten jí začal sundavat tričko a líbat jí na krku. Mezitím mu Sam rozepnula košili a kalhoty. Byla rychlá. Jack pomalu netíhal. Brzo byli oba nazí. Dělali to bez ochrany. Oba jako by to i ve snu prožívali. Najednou přeletěl čas,nevěděli proč. Sam rodila. Byla velmi slabá,trvalo to několik hodin. Po dlouhém boji se nepodařilo zachránit Sam ani dítě!!

"NÉÉÉÉ!!! SAM NÉÉÉÉ!!!!" vykřikl Jack a oba se probudili. Byli spocení,jako by celý den běhali,byli tři hodiny ráno.

"Já já jsem umřela... ne jsem živá... já já žiju... a dítě?" Jack už se uklidňoval a začalo mu docházet co se stalo a kde je.

"Sam myslím,že žádné dítě není.. byl to jenom sen. Takový jako byli ty dva předtím."

"Já já sem je nechtěla přiznat. Oba usínáme stejně a vždycky se ve tři probouzíme po stejném snu. Nevím čím to je,ale už nechci chodit spát sama."

"Ani já ne Sam. Chci chodit spát s tebou."

"Tohle jsem chtěla slyšet už dávno."

"A já chtěl už dávno říct Sam miluju tě a nikdy tě nechci ztratit!"

"Já tě taky miluju Jacku."

Políbili se a bok po boku usnuli.

Žádné ošklivé sny se jim už nezdáli,naopak.                                                        

                                                                           THE ENDE =O))