Pro podplukovníka Samanthu Carterovou to bylo buď a nebo.
Rozešla se s Petem. Nemohla si ho vzít….ne když stále chová tak hluboké city k brigádnímu generálovi Jacku O´Neillovi. Daniel jí řekl, že se Jack rozešel s Kerry, ale Sam to musela slyšet přímo od Jacka.
Po tom všem přece nemohla přijít za Jackem, že se rozešla s Petem.
Není to právě něco, o čem člověk mluví každý den.
Vrátila se zpět k rozhovoru, který vedli dnes ráno s Danielem. Daniel přišel kvůli něčemu za ní do laboratoře… doteď si nebyla jistá proč. Ale místo toho skončili u rozhovoru o...
Sam.
Danieli.
Kdy mu to řeknete?
Danieli.
Sam, musí to vědět. Musíte mu to říct.
Jak mu to teď můžu říct? Po tom všem, co jsem mu udělala, jak mu můžu teď o ní říct? Mimochodem, chodí teď s Kerry.
Ne, nechodí.
Cože?
Rozešla se s ním. Řekla mu, že je to proto, že on miluje někoho jiného.
Ale já pořád nevím, jak mu to mám říct.
Sam, je to jeho dcera. Zaslouží si, aby to věděl.Musíte mu to říct.
To ho raní, Danieli. Nemůžu mu ublížit ještě víc, než už jsem udělala.
Samozřejmě, že ho to raní, Sam. Víme, že má skoro dvouletou dceru, ale nikdo z nás mu to neřekl. Ale můžete si být jistá, že tohle ho znovu neraní. Prostě mu to řekněte…. dřív než bude pozdě.
Daniel měl pravdu. Bylo načase, aby Jack věděl, že má dceru.
Když stála před Jackovou kanceláří, zatřásla hlavou, srdce ji divoce bušilo. Podívala se na hodinky, bylo 21.30.
*Teď nebo nikdy.* Pomyslela si, než zaklepala na dveře.
„Vstupte.“ Ozval se Jack.
Sam se zhluboka nadechla a otevřela dveře.
„Pane, potřebuji s vámi mluvit. Je tady něco, co musíte vědět.“ Řekla Sam a měla co dělat, aby se jí netřásl hlas.
Vstoupila dovnitř a zavřela za sebou dveře. To, co mu chtěla říct, nebylo pro cizí uši a oči.
„Carterová?“ Zvedl hlavu od papírování, které chtěl dodělat, když uslyšel, že se jí zlomil hlas.
„Co se děje? Jste v pořádku?“ a ukázal ji, aby se posadila.
Sam si sedla a upřeně se na něj dívala, zkoušela si dát dohromady svoje myšlenky. Jack se na ni také upřeně díval. Nakonec prolomil ticho on.
„Daniel vám to řekl?“
„Ano, pane.“ Odpověděla Sam.
„Takže? Co se stalo tentokrát?“ Začal si hrát s propiskou. Sam ho znervózňovala.
Sam otevřela ústa, aby mu odpověděla, ale přerušilo ji zaklepání na dveře. Jack protočil panenkami.
„Vstupte.“ Zavrčel. „Mohlo by to být důležité.“ Dodal tiše a usmál se na ni.
Dveře se otevřely a vstoupila Kerry.
„Jacku..“ začala a potom si všimla Sam.
„Plukovníku Carterová.“ řekla a zvláštně se na Sam podívala.
„Kerry.“ Řekla Sam.
„Jacku potřebuji s tebou mluvit!“ řekla Kerry a potom Sam fakticky ignorovala.
„Teď mám práci…. jak vidíš.“ Řekl Jack a ani se na ni nepodíval.
Kerry si toho všimla. Všimla si, že Jack se stále dívá na Sam.
„Dobře, ale tohle je důležité!“ Trvala na svém.
Jack se chystal právě něco říct, když ho přerušilo zvonění telefonu.
Strhl sluchátko z přístroje.
„O´Neill.“
Chvíli poslouchal a potom předal sluchátko Sam.
„To je pro vás, Sam.“
To, že ji oslovil křestním jménem, neuniklo ani Sam ani Kerry.
Sam si vzala telefon a její prsty se lehce dotkly těch jeho. Usmála se, ten úsměv byl pouze pro něho a Jack se na ni usmál stejným způsobem.
„Carterová.“ řekla Sam.
*Panebože, je tak nádherná.*Pomyslel si Jack. Uvědomil si, že Kerry zde stále ještě stojí, ale bylo mu to jedno. Nemohl od Sam odtrhnout oči. Chtěl ji odtud odvést, od všech a od všeho. A dělat s ní takové věci, o kterých jen snil. *Musím jí říct, že ji miluji….Ať je tu Pete nebo není.*
„Cože?“ Vykřikla Sam. „Kdy? Jak?“
Chvíli poslouchala.
„Budu tam hned.“
Jack si všiml, jak se Sam ztrácí barva z obličeje. Když se snažila zavěsit sluchátko, viditelně se jí třásla ruka.
„Sam? Co se stalo?“ Zeptal se jí a vzal od ní sluchátko a zavěsil je raději sám.
„Já….já.“ Sam si odkašlala, než pokračovala.
„Musím jít.“ Jen tam tak stála, musela se zhluboka nadechnout.
„Cože? Kam?“ Zeptal se Jack, nechtěl nechat Sam odejít.
„Do nemocnice County.“ Bylo vše, co mu byla Sam schopna říct, než jí začala téct slzy.
Jack byl šokován. Jeho obvykle silná Sam se mu hroutí před očima.
Chvíli jen tak stál a potom řekl. „Pojďte sem.“
Během sekundy měl Sam v náručí. Dovolila mu, aby ji objal. Zkoušel ji utišit. Sam mu dala ruce kolem pasu a Jack udělal totéž.
Pevně ji držel, nebyl ochoten ji jen tak nechat odejít.
Miloval ji, a myslel si, že ona ho taky miluje.
Všechny myšlenky na vojenský soud byly pryč, když si hlavu položil Sam na krk a lehce ji políbil.
Sam z toho zamrazilo.
„Jacku!“ Kerryin drsný hlas přerušil jeho myšlenky.
Jack neochotně pustil Sam, otřel jí slzy, pohladil ji po tváři.
„Sam?“
„Musím se co nejrychleji dostat do nemocnice. Je mi to líto, Jacku.“
Otočila se a chtěla odejít. Jack ji chytil za ruku.
„Budu řídit.“
Sam se zastavila a řekla.“ Nemusíte to dělat, pane.“
„ Sam, nejste ve stavu, aby jste řídila. Mimochodem,“ usmál se na ni.
„Chci to udělat.“
„Jacku,“ řekla Kerry. „Opravdu s tebou potřebuji mluvit.“
„Mám teď něco na práci,“ řekl Jack chladně, protáhl se kolem ní a téměř majetnicky položil Sam ruku na záda.
„Pojďme.“
Jack vedl Sam k výtahu. Jakmile byli uvnitř, znovu ji vzal do náruče.
„Sam, co se děje?“
„Právě teď vám to nemůžu říct.“ Řekla a snažila se zadržet všechny emoce.
„Všechno, co vám teď můžu říct je, že se potřebuji dostat do nemocnice tak rychle, jak je to jen možné.“
Jack ji s láskou hladil po zádech.
„Budeme tam, Sam. Nebojte se. Budeme tam.“
Když se dostali na povrch, Jack pomohl Sam do jeho auta. Sam byla stále silně rozrušená, takže nemohla řídit.
Na půli cesty do nemocnice si dodal kuráže a zeptal se.
„Jak se má Pete?“
Sam se zhluboka nadechla a řekla.
„Já jsem se s Petem rozešla, Jacku.“
„Kdy?“ Zeptal se a zkoušel zakrýt své sebeuspokojení.
„Asi před třemi měsíci.“
„Proč? Myslel jsem, že jste byla šťastná.“
Uvnitř byl spokojený, ale nechtěl, aby to Sam poznala.
„Byla jsem spokojená, Jacku. Ale nemohla jsem najít štěstí u jiného muže, když…“ Její hlas se vytratil.
Jack nic neřekl. Ani nic nemohl říct, srdce mu bušilo a měl pocit, že jeho vlastní emoce brzy explodují.
Jednoduše vzal třesoucí se ruku Sam a lehce ji políbil a potom propletl svoje prsty s těmi jejími. Žádná další slova nebyla třeba.
Jediné, co bylo v autě slyšet, bylo rádio.
Zastavili na křižovatce právě, když se v rádiu ozval D.J.
„Tato písnička je pro všechny, kteří hledají zpět svou cestu k tomu, koho milují. Peter Cetera a Cher´After All.“
Sam se podívala na Jacka a on na ni.
Než Jack znovu zařadil rychlost, stiskl Sam ruku.
“To bychom mohli být my dva.“ Řekl to tak tiše, že to Sam téměř neslyšela.
Když poslouchali slova té písničky, pohladil ji po tváři.
Well here we are again, I guess it must be fate.
We’ve tried it on our own but deep inside we’ve known we’d be back to set things straight.
I still remember when your kiss was so brand new.
Every memory repeats; every step I take retreats; every journey always bring me back to you.
After all stops and starts, we keep coming back to these two hearts;
Two angels who‘ve been rescued from the fall.
And after all that we‘ve been through, it all comes down to me and you.
I guess it is meant to be, forever you and me, after all.
When love is truly right[ this time it is truly right] it lives from year to year.
It changes as it grows and oh the way it grows, but it never disappears.
After all stops and starts, we keep coming back to these two hearts;
Two angels who’ve been rescued from the fall.
And after all that we’ve been through, it all comes down to me and you.
I guess, it’s mean to be, forever you and me, after all.
Always beyond my touch, though I need you so much.
After all what else is living for?
After all the stops and starts, we keep coming back to these two hearts;
Two angels who’ve been rescued from fall.
And after all that we’ve been through, it all comes down to me and you.
I guess it’s mean to be, forever you and me, after all.
Když písnička skončila, zastavili zrovna na červené. Jack si Sam jemně k sobě přitáhl.
„Sam?“
Sam slyšela tu nevyřčenou otázku a jen přikývla, po tvářích jí tekly slzy. Jack se k ní naklonil a jejich rty se lehce a zdráhavě setkaly.
Jack přejel jazykem Sam po rtech a ona pro něj svoje rty otevřela.
Jeho jazyk vklouzl do jejích úst. Vše šlo tak rychle, ale zvuk klaksonu za nimi stojícího auta je přerušil. Jejich polibek byl krátký, ale intenzivní. Tento polibek v nich opět zapálil pocity, které se pomalu dostávaly na povrch. Jack Sam ještě jednou políbil a potom ji vzal znovu za ruku. Dokud se nedostali do nemocnice, už nepromluvili ani slovo.
Proběhli vstupními dveřmi k informačnímu pultu.
Sestra se zeptala. „Mohu vám nějak pomoci?“ A ani nezvedla hlavu.
„Hledám Jenny Carterovou. Byla sem přivezena asi před hodinou.“ Řekla Sam a začala se znovu třást. Jack ji objal kolem ramen než začala sestra hledat v počítači.
„Nenašla jsem Jenny Carterovou, která by sem dnes byla přivezena.“ Řekla sestra.
„Podívejte se tedy na Jennifer Carterovou, prosím,“ prosila Sam.
O několik sekund později sestra vzhlédla. „Ano. Asi před hodinou sem byla přivezena Jennifer Carterová.“
„Kde je?“ Dožadovala se Sam.
„A vy jste?“
„Samantha Carterová. Jsem její matka.“ řekla Sam a slyšela, jak Jack prudce vydechl.
Ale nepustil ji. Držel ji pevněji a opřel si bradu o její rameno.*Sam má dceru. Proč mi to neřekla?* Přemýšlel. Cítil, jak se Sam chvěje a políbil ji do vlasů.
„Je stále na chirurgii.“ Řekla sestra.
„Chirurgii?“ Vydechla Sam.
Sestra chtěla něco říct, ale přerušila ji lékařka, která měla na sobě chirurgický plášť.
„Samantha Carterová?“
„Já jsem Samantha Carterová.“ řekla Sam a opět měla oči plné slz.
„Kde je má dcera?“
„Už byla z chirurgie převezena.“ Řekla doktorka.
“Co se stalo?“ Zeptal se Jack.
„Spadla ze skříňky v centru pro děti. Ztratila vědomí a teď má nad levým okem deset stehů. Museli jsme jí odoperovat apendix. Když padala, poranila si o roh zásuvky břicho a hrozilo, že jí apendix praskne.“
„Proč na ni nedávali pozor? Ještě nemá ani dva roky!“ Vykřikla Sam.
„To se jich budete muset zeptat sama paní Carterová.“ Odpověděla doktorka.
Jack Sam lehce políbil na šíji a zkusil ji tím trochu uklidnit. Sam byla silně rozčilená. Rozčílení a strach to není dobrá kombinace ani pro podplukovníka Samanthu Carterovou.
„Bude v pořádku?“ Zeptala se Sam třesoucím se hlasem.
„Věřím, že ano. Je stále ještě v bezvědomí, ale bude v pořádku.“
A už na odchodu doktorka dodala. „Necháme si ji tu asi týden.“
„Děkuji.“ Zašeptala Sam. „Mohu ji vidět?“
„Pojďte se mnou.“ Řekla doktorka. „Měla by se probrat z narkózy každou chvíli.“
Jack od Sam kousek odstoupil, nechal svou ruku sklouznout po její paži a propletl svoje prsty s jejími.
„Sam?“
Sam se otočila, aby se na něj podívala, oči se jí zalily slzami.
„Opravdu si musíme promluvit, Jacku.“
„Já vím, musíme si promluvit o spoustě věcí.“ Řekl Jack a jemně ji políbil na čelo.
„Ale nejdřív se chci seznámit s tvojí dcerou.“ Dodal s úsměvem.
Sam se na něho chtěla taky usmát, ale nemohla. Pouze přikývla.
Jack ji nechal, aby ho odvedla k její dceři.
Vešli do pokoje, kde ležela Samina dcera. Když Sam viděla svoji maličkou dceru v nemocniční postýlce, úplně ji to zlomilo.
Jack ji znovu vzal do náruče, pevně ji držela a zlehka ji hladil po vlasech.
„Ššš, Sam. Slyšela jsi doktorku. Bude v pořádku,“ řekl tiše.
„Jacku, jen mě drž…prosím.“ Zavzlykala.
„Jsem tady. Držím tě a zůstanu tady s tebou.“ Řekl Jack.
Sam zvedla hlavu a pohladila ho po tváři, stále ji tekly slzy.
„Děkuji ti, Jacku.“
„Nemusíš mi děkovat Sam. Vždycky jsem tu byl pro tebe,“ a lehce ji políbil na ústa. „A vždycky tady pro tebe budu.“ Dodal tiše.
Věděl, že to je přesně to, co jí – tedy její podvědomí – řekl na Prometheovi.
„Mmm….“ Ozvalo se zasténání za nimi. „Mami?“
Sam se rychle otočila ke své malé holčičce.
„Jsem tady,“ řekla Sam a vzala ji za ruku, tak aby jí nevytáhla i.v.
„Mami, to bolí,“ řeklo děvčátko a začalo plakat.
„Já vím, já vím,“ řekla Sam a zavzlykala.
Jack si odkašlal. „Zajdu pro doktorku, aby jí dala něco proti bolesti:“
„Děkuji, Jacku.“
„Budu hned zpátky….potom chci, abys nás představila.“ Řekl, dal Sam pusu a odešel z pokoje.
„Mami, já chci domů.“ řekla Jenny a slzy jí tekly po tvářích.
„Já vím Jenny, ale doktorka říkala, že tu budeš muset chvíli zůstat, ano?“
„Máma zůstane taky?“
„Máma zůstane taky,“ řekla Sam a políbila svou malou holčičku na tvář.
Jack se vrátil se sestrou a přinesl Sam kávu.
„Tady Sam,“ řekl a podával jí šálek.
Sestra vpíchla Jenny něco do i.v. Během minuty už neměla žádné bolesti.
Sestra odešla a Sam pokynula Jackovi, aby přišel blíž.
„Jenny, je tady někdo, kdo by tě rád poznal.“
Sam vzala Jacka za ruku.
„Jenny, pamatuješ si, jak jsem ti vyprávěla o Jackovi?“
Jenny přikývla.
„Dobře, tak tohle je Jack O´Neill.“
„Ahoj.“ Řeklo děvčátko stydlivě, modrá barva jejích očí Jacka šokovala. Jenny vypadala jako malá kopie Sam.
„Ahoj, srdíčko. Jsi v pořádku?“ Zeptal se Jack.
Nebyl schopen přestat se dotýkat jejích hebkých blonďatých vlásků. Byla nádherná.
„Chce se mi spát.“ Postěžovala si Jenny, zavřela oči a zkoušela znovu usnout.
Sam se zhluboka nadechla.
„Takže dokonči naše představování,“ usmál se na ni Jack, ale jeho úsměv se vytratil, když uviděl výraz na tváři Sam.
„Jacku, tohle je Jenny.“
Hlas se jí zachvěl a předtím, než pokračovala, zavřela oči.
Zhluboka se znovu nadechla a otevřela oči.
„Tvoje dcera.“
Jackovi oči se rozšířily.
„Moje co?“ Prudce vydechl Jack.
„Narozena před 18 měsíci……. když jsi byl na *dovolené* s plukovníkem Maybornem.“
„Cože? Proč jsi mi to neřekla?“ Dožadoval se Jack vysvětlení, byl zjevně šokován.
Sam se ho snažila utišit, protože Jenny znovu usnula, cucajíc si svůj palec.
Sam políbila Jenny na tvář a pokynula Jackovi, aby ji následoval na chodbu.
„Proč jsi mi to neřekla?“ Zeptal se znovu, neschopen zakrýt bolest ve svém hlase.
Sam věděla, že ho to bude bolet. Věděla, že bude rozčílený. Ale nebyla připravena na takovou hloubku emocí, které se mu zračily ve tváři… lásku, bolest a rozčilení. Nebyla připravena na slzy, které viděla v jeho očích.
„Chtěla jsem ti to říct, Jacku. Ale, tenkrát ráno jsi mi řekl, že jediný důvod, proč jsme se milovali….jak jsi to říkal…byl náš zármutek ze ztráty Daniela.“ Řekla Sam a i jí začaly téct slzy. Nemohla by snést, aby ji Jack znovu zranil jako tenkrát.
Jack ji položil ruku na tvář.
„Jediný důvod…“ hlas se mu zlomil. Zhluboka se nadechl.
„Jediný důvod, proč jsem to řekl, byl, že jsem si myslel, že jsi to tak chtěla. Po tom všem, že jsi chtěla na to všechno zapomenout tam v tom pokoji.“
„Bála jsem se, jak budeš reagovat, měla jsem strach, že mě budeš nenávidět.“
Sam chtěla odejit. Jack ji chytil za ruku.
„Proč bych tě měl nenávidět?“ Zeptal se tiše.
„Nestává se každý den, abych byla vyhozena svým velícím důstojníkem. Myslela jsem si, že si možná budeš myslet, že jsem to udělala s úmyslem…. vtáhnout tě do něčeho, co jsi nechtěl,“ řekla Sam, už nebyla schopna udržet svoje emoce pod kontrolou.
„Bože, Sam!“ Vykřikl Jack, když ji bral do náruče.
„Nikdy bych tě nemohl nenávidět.“ Řekl a zlehka si ji přitáhl ještě blíž.
„Miluji tě tak moc, nikdy bych tě nemohl nenávidět.“ A váhavě ji políbil na rty.
V Sam se všechno znovu zlomilo, začala vzlykat.
Jack ji pevně držel.
„Sam, už tě nenechám znovu odejít. Nikdy tě už nenechám odejít.“
Jak dlouho tam stáli v objetí, ani jeden z nich nevěděl. Až pláč jejich dcery je vyrušil a zavedl zpět do pokoje.
Oba věděli, co se stalo. Jenny se vzbudila v cizím prostředí bez svojí mámy.
„Mami.“ Křičela Jenny.
Sam byla okamžitě u ní. Jenny se snažila postavit.
„Zůstaň ležet, popraskaly by ti stehy.“
Jenny se trochu zklidnila.
„Kde je Charlie? Chci Charlieho!“ Vzlykala.
Jack prudce vydechl.
Sam se k němu otočila.
„Jenny říká svému medvídkovi Charlie.“
„Aha…“ To bylo nečekané, ale nebylo to zase tak nepříjemné, shoda okolností.
Sam se otočila zpět k jejich dceři a řekla. „Charlie je doma, zlatíčko.“
„Chci Charlieho.“ Prosila Jenny.
Jack položil třesoucí se ruku Sam na rameno. Sam se naklonila zpět a Jack ji políbil do vlasů.
„Přivezu ho. Potřebuješ ještě něco jiného?“ Zeptal se.
„Jenom něco na převlečení a jejího medvídka,“ řekla Sam s lehkým úsměvem.
„Budu zpátky co nejdřív.“ Řekl Jack. Pohladil Jenny po tváři.
Sam byla překvapená, že se Jenny nechala pohladit. Vždycky totiž uhnula, když se jí Pete zkoušel dotknout.
„Ještě než odejdu“ začal Jack. „Řekla jsi jí, kdo jsem?“
Sam se rozechvěla zasmála.
„Nebyl jsi tady, když jsem vás představovala?“
Jack jí oplatil úsměv.
„Ano, ale myslím, jestli jsi jí řekla,kdo jsem?“
Sam pochopila. „Ne, neřekla.“
Podívala se Jackovi přímo do očí a zkusila odhadnout jeho reakci.
„Chceš, abych to udělala?“
Jack přikývl a tiše dodal, „Ano.“
„Jenny, pamatuješ si, jak jsem ti vyprávěla o tvém otci a že se s ním jednoho dne setkáš?“
„Ano.“ Řeklo děvčátko a zívlo.
„Fajn, tvůj táta je tady. Jack je tvůj táta,“ řekla Sam.
„Můj táta?“ Zeptalo se děvčátko a zase zívlo.
„Ano, já jsem tvůj táta.“ Řekl Jack a dusil v sobě pláč.
„Tati, chci jít domů.“ Řekla Jenny.
„Vezmeme tě domů za několik dní, zlato,“ řekla Sam a pohladila ji zlehka po vlasech.
Jack se naklonil a políbil Jenny na tvář.
„Budu hned zpátky, srdíčko.“ Řekl a znovu ji políbil.
„Nechoď, tati,“ prosila Jenny. „Plosím.“ Dodala mazlivě.
Jack ji zlehka pohladil po vlasech. Nenáviděl nemocnice, ale teď by odtud nejraději neodcházel.
„Zajedu ti pro Charlieho,“ řekl a opravdu se mu od jeho dcery vůbec nechtělo odejít.
Jeho dcera. Myšlenka, že má se Sam dceru, naplňovala jeho srdce pýchou a láskou k oběma.
Teprve ji poznal, ale věděl, že by ji už nikdy nedokázal opustit.
Chtěl ji poznat. Sakra vždycky ji miloval…. a její matku.
Přál si, aby mu to Sam řekla, když zjistila, že je těhotná.
Ale chápal její důvody držet vše v tajnosti. Zničilo by to její kariéru…..a taky jeho.
Její kariéra byla to jediné, proč Jack neudělal něco už dřív.
On byl ochotný překročit pravidla, ale věděl, že Sam ne… i když ho milovala.
„Budu hned zpátky, zlatíčko, ano?“
„Ano,“ řekla Jenny a znovu zívla. „Máma zůstane?“
„Ano, já nikam nepůjdu,“řekla Sam. „Jenom půjdu na chvíli ven s tvým tátem a hned se vrátím, ano?“
„Ano.“ Řekla Jenny.
Jack ji znovu políbil na tvář a vzal Sam za ruku.
Sam s ním šla až k venkovním dveřím. Jack se k ní otočil a pevně ji objal.
„Děkuji Sam.“
„Za co?“
„Že jsi mi dala nádhernou dceru… a druhou šanci být otcem.“
„Přála bych si ti to říct dřív, Jacku.“ Řekla Sam a měla v očích slzy.
„Já vím, ale chápu, proč jsi to udělala,“ řekl Jack a odhrnul Sam vlasy, které jí padaly do očí. Naklonil se blíž a hluboce ji políbil.
„Miluju tě Sam.“ Řekl, když se od sebe odtrhli.
„Vždycky jsem tě miloval a vždycky budu.“
„Já tě taky miluju Jacku.“
„Mám ještě jednu otázku.“ řekl.
„Jakou?“
„Jak to, že je tak malá? Myslím, říkala jsi, že má rok a půl, že?“
„Narodila se téměř o deset týdnů dřív, Jacku. Když mě Mayborne zasáhl, dostala jsem porodní bolesti. Jonas a Teal´c mě dostali zpět do SGC, dřív než se něco stalo. Myslela jsem, že se narodí na té planetě.“
„Já ho zabiju,“ řekl Jack.
„Co? Koho?
„Maybourna. Mohl zabít tebe i Jenny.“
„Jacku, narodila se sice předčasně, ale je v pořádku.“
„V pořádku?“
„Je perfektní …. jenom je na svůj věk malá. Ale věř mi, roste …. rychle.“
Jack přikývl a odcházel.
„Jacku?“
„Ano?“
„Ty a Jenny jste důvod, proč jsem se rozešla s Petem.“
„Jak to?“ Řekl a obrátil se zpět.
„Milovala jsem tě tak moc, na to abych si ho vzala. On nebyl ty.“
„A Jenny?“
„No, seděli jsme na pohovce a Jenny se snažila mi vylézt na klín. Pete ji odstrčil a řekl jí, že teď je na řadě on.
„Co že udělal?“ Řekl Jack rozčileně.
Představa, že se Pete Shanahan dotýkal jeho dcery, mu zvedla žaludek.
„Po tomhle jsem věděla, že si ho nikdy nemůžu vzít. Nemohla bych být s někým, kdo mě nutí vybrat si mezi ním a mojí dcerou. Řekla jsem mu, aby odešel a už se nikdy nevracel. Řekla jsem mu, že moje dcera je pro mě to nejdůležitější.“
„Věděl jsem, že mám důvod tě milovat,“ řekl Jack a pohladil ji po tváři. Naklonil se a znovu ji políbil. „A já tě miluji Sam. Budu hned zpátky.“
Sam se dívala, jak odchází z nemocnice, než se vrátila k jejich dceři. Jejich dcera. Milovala, jak to krásně zní, teď když o ní Jack ví. Ranilo ho to. Ale společně to překonají a snad budou rodina.
Když Jack přijel k Sam domů, měl znovu v očích slzy. Jeho dcera. Nemohl stále pochopit, že má dceru.
Vstoupil dovnitř a rozhlédl se. Nebyl u Sam už dlouho. Na poličce nad krbem viděl několik fotek SG-1, dvě, kde byli pouze oni dva a několik fotografií Jenny za poslední rok a půl. Přemýšlel, že si některou vezme, ale pak si to rozmyslel, že bude lepší, když se zeptá Sam.
Přemýšlel, jaké by to bylo, kdyby prošel se Sam jejím těhotenstvím. A byl u porodu své dcery.
Měl pocit, jakoby ho někdo roztrhal na kousky, když si vzpomněl na to, co řekl Sam tehdy ráno po tom, co se poprvé milovali.
Ano, tehdy jí řekl, že jediný důvod, proč se to stalo, byla Danielova smrt. Ale ve skutečnosti si myslel, že to bylo to, co chtěla Sam slyšet.
Pravda ale byla, že se s ní miloval, protože to chtěl.
Teď ale musí zpátky do nemocnice - zpět ke své dceři.
Nejdřív šel do pokoje Sam, aby ji vzal nějaké oblečení. Našel jedno své staré hokejové tričko, které tady před několika lety nechal.
Vybral je pro Sam na spaní. Prohraboval se Sam v zásuvkách a připadal si jako voyeur. Ale ještě ji našel dvoje šortky na spaní.
Našel pokoj Jenny a to ho zase dostalo.
Sam ho zařídila ve stylu „medvídků“.
Bylo zde několik fotografií Jenny a Sam, Sam a Jacoba a Jacoba a Jenny. Na stolku vedle postýlky byly tři fotografie- Sam ve slavnostní uniformě, jedna jeho, taky v uniformě a jedna jejich společná. Někdo je vyfotil po vzpomínkovém obřadu Janet.
Jack držel Sam v náručí a zkoušel ji utišit.
„To by mě zajímalo, kdo ji udělal.“ Řekl nahlas.
Sedl si na židli vedle postýlky a snažil se bojovat proti všem emocím, které cítil uvnitř. Opravdu zmeškal tolik věcí v jejím životě… její první slovo, její první krůčky, první narozeniny, vánoce…
Ale teď věděl, že už se nic takového nestane, nemohl by už přijít o nic dalšího. Sam říkala, že má skoro dva roky. Podíval se do její postýlky a našel malý růžový, vyšívaný polštářek.
Jméno: Jennifer Nicole O´Neill
Narozena: 3. května 2003
Míra: 14 palců
Váha: 2 libry 4 unce
Matka: Samantha Carter
Otec: Jack O´Neill
Jack si přitiskl polštářek na hrudník.
Mimo domov je jeho dcera „Jennifer Carterová“, ale doma a v srdci Sam a teď i jeho je to Jenny O´Neill.
Jack měl pocit, že všechny emoce, které teď uvnitř cítil, musí brzy explodovat.
Nakonec ho probralo zvonění jeho mobilu. Otevřel oči a přijal hovor.
„O´Neill.“ Odpověděl nevrle.
„Jacku?“ Byla to Sam.
„Jsi v pořádku?“ Slyšela v jeho hlase znepokojení.
„Ano,“ zafuněl. „prostě mě to dostalo, když jsem viděl její pokoj.“ Řekl tiše.
Teď to byla Sam, která nebyla schopná mluvit.
„Je …. je mi to moc líto, Jacku. Neměla jsem tě žádat, abys jel pro toho medvídka.“
Jack se zhluboka nadechl.
„Hej. To je v pořádku Sam. Udělal jsem to dobrovolně, vzpomínáš? Potřebuješ ještě něco jiného?“
„Jo. Plíny. Jsou v tašce na přebalovacím stole u okna. Pyžama má v horní zásuvce v šatně. Vydrž ještě.“
Sam zakryla telefon. „Dobře,“ řekla někomu v pokoji.
„Jacku?“
„Jo, jsem pořád tady.“ Odpověděl.
„Někdo chce s tebou mluvit,“ řekla Sam a Jack slyšel, že se usmála.
*Kdo by v nemocnici s ní rád mluvil?* Přemýšlel.
„Miluji tě tati.“ řekla Jenny slabým, ospalým hlasem.
Jeho dcera. Jeho nádherná, skvělá dcera.
Tohle mu znovu vehnalo slzy do očí.
„Já tě taky miluju, zlatíčko.“
„Táta přijede zpět?“
„Ano, táta se vrátí brzy.“
Řekl Jack a slzy mu tekly po tvářích.
„Jacku?“
„Jsem tady Sam. Mám všechno, co jsi chtěla a teď už se chystám odjet,“ řekl a všechno dával do auta.
„Budu tam za deset minut.“
„Dobře.“ Řekla Sam.
Rozhostilo se ticho, ani jeden z nich nechtěl hovor ukončit. Nakonec Jack přerušil ticho.
„Bude lepší, když zavěsím, než to tady na mě zase všechno padne.“
„Oh,“ řekla Sam. Slyšel, že se zhluboka nadechla. „Miluju tě Jacku.“
Jeho srdce se přímo vznášelo. „Já tě taky miluju, zlato. Za chvíli jsem u tebe.“
Sam slyšela, že Jack už opravdu zavěsil.
Když Jack přijel zpátky do nemocnice, myslel, že se mu to snad jen zdá. Potkal Daniela a Telc´a, kteří právě odcházeli z pokoje Jenny.
„Hm…. co tady děláte?“ Zeptal se.
Oba dva na něho upřeně hleděli. Až po chvíli Daniel promluvil.
„No….my jsme se byli podívat ne Jenny.“
Jack najednou všechno pochopil.
„Cože? Vy jste věděli o Jenny? A nic jste mi neřekli?“
„Slíbili jsme to plukovníkovi Carterové, že nic neřekneme.“ Řekl Teal´c.
„Ale…“
„Jacku, já jsem tady nebyl, když se Jenny narodila. Ale, když jsem se vrátil zpět, okamžitě jsem poznal, že se mezi vámi dvěma něco stalo. Sakra, i slepý by to poznal. Mohl bych jenom říct, že tě Sam velice milovala a ty jsi velice miloval Sam. Ale kvůli těm zatraceným předpisům se nic nestalo. Nevěděl jsem, co se mezi vámi stalo. Jednou v sobotu jsem přijel k Sam pro něco, co pro mě měla schované. Vešel jsem do domu a Sam zrovna krmila Jenny. Všechno mi řekla. Potom mě poprosila, abych to držel v tajnosti. Když jsem se zeptal proč, řekla mi, co jsi jí tenkrát řekl.“ Daniel se od Jacka odvrátil a nadechl se a znovu se k němu otočil.
„Nikdy předtím jsem neviděl Sam tak smutnou. Plakala celé hodiny… pro tebe… kvůli tobě.“
Jackovi to znovu zlomilo srdce. Ale tentokrát byl schopen své pocity zadržet v sobě. Nemohl přece před Danielem a Tealc´m brečet.
Ale věděl, že Sam ublížil. tak strašně.
Teď tedy věděl, proč mu to Sam nikdy neřekla. Už by znovu nevydržela, aby ji zase ublížil.
„O´Neille, plukovník Carterová je velice schopná matka. Starala se o svou dceru sama téměř dva roky. Ale teď, podle mě, je čas, aby ses stal otcem Jenny.“¨
„Sam by s tebou souhlasila,“ řekl tiše Jack. „A já s tebou taky souhlasím.“
„Takže proto tady teď stojíš s balíkem plín a medvídkem, Jacku?“
Řekl Daniel s úsměvem.
„Ne, Danieli, to jsou plíny pro dospělé… a ty víš, že si je potřebuji vyměnit.“ Řekl Jack se sarkasmem. Daniel se zachechtal a Teal´c se usmál.
„Samozřejmě tohle je ten důvod, proč tady stojím.“
Jack se nepatrně pohnul. „Teď, pokud vám to nebude vadit, mám dceru a doufejme…“ Náhle nemohl pokračovat. Musel si odkašlat.
„Mám tady dceru a jdu se za ní podívat.“
„Fajn, uvidíme se později, Jacku.“
„Ahoj hoši.“
Jack otevřel dveře pokoje a srdce se mu zastavilo, když do něj vešel.
Sam chovala Jenny a tiše jí zpívala. Jacku tu písničku poznal. Cassie ho přemluvila, aby s ní šel do kina na Pána prstenů: Návrat krále. Sam byla s nimi. Byl to jeden z nejlepších večerů v jeho životě. Seděl mezi Sam a Cassie. Sam se nakonec uvolnila a dovolila mu, aby si položil ruku na opěradlo její židle. Nikdy se necítil tak příjemně.
Teď tu stál a díval se, jak Sam zpívá jejich dceři, aby usnula. Jack se znovu rozbrečel. Jako bývalý voják zvláštních jednotek měl pocit, že teď se z něho stává uplakaná vrba. Ale bylo mu to jedno. Miloval Sam celým svým srdcem. A teď mu dala další důvod, aby ji miloval…jeho dceru..jejich dceru.
„Polož si svou roztomilou a unavenou hlavu,
noc už přichází.
Došla jsi až na konec cesty.
Teď spi a nechej si zdát o další, která přijde.
Už volá ze vzdáleného břehu.
Proč pláčeš?
Co ty slzy na tvé tváři?
Brzy uvidíš, že všechen tvůj strach bude pryč.
V mé náručí jsi v bezpečí, jenom klidně spi.
Co vidíš na horizontu?
Proč bílí rackové křičí?
Bledý měsíc putuje přes moře.
Lodě připluly, aby tě vzaly domů.
A všechno se změní ve stříbrné světlo.
Světlo na vodě, všechny duše zmizí.
Naděje pohasnou v nočním světě.
Stíny padají na vzpomínky a čas.
Neříkej, že jsme teď na konci.
Bílá pobřeží volají, ty a já se znovu setkáme.
A ty budeš spát v mé náruči.
Co vidíš na horizontu?
Proč bílí rackové křičí?
Bledý měsíc putuje přes moře.
Lodě připluly, aby tě odvezly domů.
A všechno se změní ve stříbrné světlo.
Světlo na vodě, šedé lodě odplouvají na západ.“
Sam vzhlédla a viděla Jacka, který tam stál s úsměvem na tváři a slzami v očích.
„Ahoj.“ Řekla Sam tiše.
„Ahoj,“ řekl Jack a otřel si slzy. Obešel je a nejdřív políbil Sam na ústa a potom Jenny na tvář.
Pomohl Jenny přebalit a obléct do pyžama, aniž by ji vzbudili. Kvůli stehům to ale nebylo vůbec jednoduché.Když Jack dával zbytek věcí na stůl vedle postýlky, Sam chtěla Jenny uložit.
„Nechej mě to udělat,“ prosil ji Jack.
Když Sam přikývla, jemně vzal Jenny z její náruče a položil ji do její postýlky.
Jakmile ji Jack položil, Jenny otevřela oči.
„Tati?“ Řekla ospale.
„Jsem tady, zlatíčko.“ Řekl Jack a zlehka ji hladil po vlasech.
„Tady Jacku.“ Řekla Sam tiše a podávala mu medvídka.
„Tady máš svého medvídka,“ řekl Jack.
„Děkuji, tati,“ řekla Jenny tiše a zívla. Objala svého medvídka a přitulila se k němu.
„Dobrou noc,“ řekl Jack a zlehka ji políbil na rty.
„Dobrou, tati.“ Řekla Jenny ospale.
To bylo to nejsladší, co Jack v poslední době slyšel.
Sam popošla k nim a políbila ji taky.
„Dobrou, miláčku.“
„Dobrou, mami.“ Řekla Jenny a zase zívla. Dala si palec do pusy a jak ji Jack hladil po vlasech, usnula.
Dal ji ještě jednu pusu na tvář a otočil se a zjistil, že se Sam chystá do koupelny.
„Budu hned zpátky.“
Jack zvedl ohrádku u postýlky, posadil se na vedlejší postel a sledoval svou spící dceru.
V hlavě měl spoustu myšlenek. Věděl, že hned tak neusne.
Díval se, jak se malý hrudník jeho dcery s každým nádechem zvedne a zase klesne zpět.
Byl zvědavý, jestli už byla Jenny u MacDonalda. Byl zvědavý, jestli ji tam už Sam vzala. „Pravděpodobně ne.“ Zamumlal.
Jeho myšlenky byly přerušeny příchodem Sam. Měla na sobě jeho hokejové tričko a šortky, které ji přinesl.
Jack jen zahvízdal.
„Sakra, Sam. Vypadáš v tom mnohem líp, než jsem kdy vypadal já.“ Řekl s úsměvem.
*Oh bože, jsi tak nádherná a sexy.* Pomyslel si. A jeho penis hned zareagoval.
Sam si vlezla na postel vedla něho a lehla si.
Jack se zhluboka nadechl.
„Mohl bych tu zůstat celou noc a jen se dívat, jak Jenny spí. Mám strach, že když odejdu, tak mi zmizí.“ A otočil se k Sam.
„Dává to nějaký smysl?“
Sam zvedla obočí a podepřela si hlavu.
„Je to jasné. Já jsem dělala totéž, když jsem si ji první den přivezla z nemocnice.“
Sam se teď podívala někam dolů. „A dělám to stále.“
Jack ji vzal za bradu a zvedl ji hlavu, aby se na něho podívala. Viděl, že má v očích slzy. Naklonil se a jemně, ale hluboce ji políbil.
„Můžeš mi někdy odpustit, Jacku?“ Zeptala se Sam třesoucím se hlasem.
„Není nic, co bych ti měl odpouštět, Sam.“
Položil jí prst na ústa a umlčel tak její protesty.
„Sam, miluju tě tak moc. Ano, bolelo to. Ale už je to za mnou. Jenom, že….“ Jeho hlas se náhle vytratil.
„Jenomže co, Jacku?“ Zeptala se Sam tiše.
Jack byl plný emocí.
„Jenom, že jsem zmeškal tolik věcí. Však víš. Její první slovo… první krůčky…. věci jako tohle.“
Sam vzala jeho tváře do svých rukou. „Slibuji ti Jacku, teď už nic dalšího nezmeškáš.“ Řekla Sam a slzy jí tekly proudem dolů po tvářích.
Trošku se usmála. „A jen tak mimochodem, její první slovo bylo táta. Učila jsem ji, aby jako první řekla táta.“
Jack se k ní naklonil, aby ji políbil. Líbali se tak dlouho, dokud se nepotřebovali nadechnout.
A ačkoliv Jack nechtěl odejít, pomyslel si, že by Sam asi nechtěla, aby tu zůstal. A tak řekl.
„Sam, musíš se trochu vyspat. Bude lepší, když půjdu. Jestli můžu, přijdu zase zítra ráno.“ Znělo to jako žádost, aby mohl přijít.
„Jacku, neodcházej.“ Nechtěla, aby to znělo jako prosba. Po tom všem, požádala o velkou postel pro sebe a jejího *manžela*, protože tu zůstanou s jejich dcerou tak dlouho, jak dlouho tu bude. Nechtěla nic tak jako, aby se vzbudila v náruči Jacka O´Neilla.
„Jsi si jistá?“ Zeptal se Jack a vzal její tváře do svých dlaní.
Sam přikývla a řekla. „Chci, abys tu zůstal s námi.“ Položila si hlavu do jeho dlaně a jemně ji políbila.
„Kromě toho, Jenny by mi nikdy neodpustila, kdyby se vzbudila a její táta by tu nebyl.“
Jack se usmál a zlehka ji pohladil po vlasech.
„Nemůžu tomu pořád uvěřit. Táta. Jsem zase něčí táta.“ Vstal.
„Jacku…“ Začala Sam.
„Ššš,“ řekl a zlehka ji políbil na ústa. „Budu hned zpátky. Jenom potřebuji…“ A ukázal směrem ke koupelně.
„Dobře,“ řekla Sam a znovu se posadila na postel.
O několik minut později se Jack vrátil zpět a na sobě měl jen černé boxerky.
Sam mohla zřetelně vidět jeho částečnou erekci.
A ačkoliv byla vyčerpaná, cítila, jak jejím těla prošla vlna vzrušení, když viděla Jacka.
Jack zatáhl závěs, aby měli trochu soukromí. Vlezl si k Sam do postele a objal ji. Prostě patřili k sobě.
Jack ji políbil na krk, což způsobilo, že se Sam zachvěla.
„Jakmile Jenny pustí z nemocnice, chtěl bych, aby jste zůstaly u mne.“
„Ještě lepší by bylo,“ chvilku se odmlčel a zhluboka se nadechl.
„Chtěl bych, abyste se ke mně obě nastěhovaly… natrvalo.“
„Jacku?“
Jack uvolnil svoje objetí, když se Sam otočila , aby mu viděla do tváře.
Viděl v jejích očích nejistotu.
„Je to moc rychle?“ Zeptal se, obával se, že tím Sam vylekal.
Sam se nadechla. „Ne…není to rychle. Moc bych to chtěla,“ řekla a odvrátila od něj svůj pohled.
„No tak,“ řekl tiše a vzal její tváře do svých dlaní a otočil ji zpět obličejem k sobě.
„Myslel jsem, že budeš ráda. Co se děje?“
Sam měla v očích slzy.
Jack ji otřel slzy.
„Jsem šťastná. Jenom, že… Tohle chci už tak dlouho, Jacku. I tebe jsem chtěla už dávno.“
„A teď?“
„Teď mám strach, že se probudím.“
Jack ji znovu pevně objal.
„Já taky. Všechno, co jsem kdy chtěl, je tady v tomto pokoji.“
Sam k němu vzhlédla a v očích se jí zaleskly slzy , když Jack pokračoval.
„Ty a Jenny jste všechno, co chci. Všechno, co potřebuji. Ale pokud je to sen, tak se nechci probudit.“
A zlehka políbil Sam na ústa.
„Nikdy.“ Znovu Sam políbil a lehce jí skousl spodní ret. A když pootevřela rty, Jackův jazyk vklouzl do jejích úst. Položil se na záda a Sam si položil na sebe. Něžně ji hladil po zádech, než jeho ruka vklouzla pod její tričko. Tento polibek už nepřerušili.
Jeho ruce putovaly po celém jejím těle. Hladil ji po břiše a cítil, jak se její břišní svaly stahují. Potom uchopil její prsa, palci třel její vzrušené bradavky. Sam začala pohybovat boky proti jeho tříslům. Jeho penis se ještě víc ztopořil. Zasténala do jeho úst.
„Jacku.“ Znovu zasténala a přerušila polibek.
Náhle si Jack uvědomil, kde jsou a kdo spí vedle nich ve své postýlce.
„Promiň Sam. Myslím, že bych měl přestat.“ Řekl rozpačitě.
„Jacku,“ zašeptala Sam a lehce ho kousla do krku a potom to místo olízla. Jack zasténal.
„Jenny by zaspala i tornádo. Když jednou usne, spí několik hodin.“
„Takže? Co tím chceš říct?“ Nemohl uvěřit tomu, že mu Sam nabízí, aby se milovali tady v nemocničním pokoji jejich dcery, která leží ani ne pět stop od nich. Nezáleželo na tom, jak moc to znělo eroticky. Nebyl si jistý, že by to mohl udělat.
„Co myslíš, že jsem říkala , Jacku?“ A zvedla boky proti těm jeho, což způsobilo, že Jack zasténal. Jedna jeho část byla jednoznačně pro. *Dobrá, tady je můj ne zrovna malý přítel.* Nahlas ale řekl.
„Jsi si tím jistá?“
„Nebyla jsem si nikdy ničím jistější.“ Posadila se a zvedla ruce. Jack to pochopil jako výzvu. Chytil lem jejího trička a sundal jí ho. Dotýkal se každého místečka jejího těla.
Jakmile bylo tričko dole, zvedl se.
„Bože, jsi tak nádherná!“ Řekl a směřoval rukou nahoru, aby ji mohl hladit po ztopořené bradavce.
„Jacku!“ Vydechla Sam, prohnula se a Jack ji lehce stiskl obě bradavky.
Posadil se a přitiskl svoje ústa na ta její. Oba prudce vydechli, když se jejich nahá těla poprvé po dlouhé době vzájemně dotkla. Pokračovali v líbání. Konečky jejich prstů putovaly po celých jeho zádech, zatímco se vášnivě líbali. Sam zklamaně zasténala, když Jack odtrhl svoje rty od těch jejích. Ale Jack ji začal líbat na krku a Sam zavzdychala rozkoší.
„Jacku,“ zasténala a její prsty pevněji stiskly jeho ramena.
Jack ji líbal a lízal dál dolů až k jejím prsům. A nakonec vzal jednu její bradavku do úst, Sam tiše zasténala a prohnula se v zádech a ještě víc se přitiskla na jeho ústa. Uchopila ho za hlavu, aby ho ještě víc přitáhla k sobě…
Jeho ruka vklouzla do jejích šortek. Zjistil, že její tělo je vlhké a teplé. Věděl, že je pro něho připravená. Také věděl, že už to dlouho nevydrží, ne teď poprvé. Chtěl ji ale uspokojit, než dovolí sám sobě totéž. Přejel po jejím vlhkém lůně a hledal její klitoris. Když se nadzvedla, věděl, že našel to správné místo. Sklouzl ještě níž a vklouzl jedním prstem dovnitř. Potom hned přidal další. Téměř okamžitě našel její G bod. Začal uvnitř pomalu pohybovat svými prsty, a mezitím tvrdě přejížděl přes její klitoris. Kousal ji bradavku, byl nadšen tím, jak Sam chutná.
„Bože, Jacku! Nepřestávej!“
„Nikdy.“ Zamumlal. Zrychlil pohyb prstů a přidal třetí prst. Jak její orgasmus narůstal, Sam začala jezdit po jeho ruce. Věděl, že je blízko. Mohl cítit, jak její svaly pulsují kolem jeho prstů.
„Udělej se, Sam. Udělej se pro mě.“ A překryl její ústa těmi svými. Polkl výkřik při jejím orgasmu a cítil, jak se její tělo postupně stahuje kolem jeho prstů. Celé její tělo ztuhlo a potom Sam padla na postel vedle Jacka. Pevně ji držel, když se její tělo chvělo rozkoší.
„Jacku,“ zavzdychala proti jeho hrudníku.
„Držím tě, kotě.“ Řekl Jack a hladil ji po zádech a vracel ji tak pomalu zpět do reality, z toho nejsilnějšího orgasmu, který kdy měla.
„Jacku,“ lapala po dechu. „To bylo… to bylo…“
„Neuvěřitelné?“
„Neuvěřitelné? To by bylo zdrženlivé vyjádření.“ řekla Sam a snažila se dostat svůj dech pod kontrolu.
„To jsi ještě nic neviděla.“ Řekl s úsměvem a otočil ji. Pomalu jí stáhl šortky, aby se na ni podíval.
„Už jsem ti řekl, jak jsi krásná?“
„Ano, ale vůbec mi nevadí to slyšet znovu.“ Řekla tiše Sam.
Vzal její obličej do svých velkých dlaní.
„Takže mě to nechej zopakovat… ty, Samantho Carterová, jsi nejkrásnější žena, se kterou jsem se kdy setkal.. a miluji tě celým svým srdcem.“ Řekl Jack . Naklonil se k Sam a hluboce a vášnivě ji políbil.
Sam přesunula ruce k jeho boxerkám a zasunula je pod jejich okraj. Stiskla mu zadek a potom ruce přesunula mezi jejich těla. Jemně uchopila jeho penis, čímž ho donutila, aby se pohnul proti ní a hlavu si opřel o její krk.
„Bože, Sam,“ vydechl. Potřeboval, aby jeho tělo spolupracovalo. Nepřál si nic jiného, než se zcela uvolnit. Ale nejprve se musel ujistit, že si je Sam tím vším jistá.
Zvedl hlavu a podíval se jí do očí. „Sam, jsi si stoprocentně jistá? Můžeme přestat, pokud jsi nejsi jistá!“ Těžce dýchal.
„Chci tě cítit v sobě, Jacku…. hodně hluboko v sobě.“
Jack se položil zpátky a dovolil ji, aby mu sundala boxerky, a tím osvobodil svou téměř bolestivou erekci.
Sam ho uchopila a vedla ho dovnitř.
Oba zadrželi sten, když do ní Jack pomalu pronikal. Na chvilku se zastavil. „Nezranil jsem tě, že ne?“
Sam otevřela oči a podívala se do těch jeho.
„Bože ne , Jacku. A když teď přestaneš, jsi mrtvý muž.“
Jedním prudkým pohybem do ni Jack celý vstoupil.
„Bože Sam , tak moc tě miluju,“ řekl a vychutnával si požitek z jejího horkého a pevného těla. Nechtěl se pohybovat, ale kouzlo pocitu uspokojení, bylo pro ně příliš velké.
Nejprve se pohyboval pomalu. Sam mohla cítit každý centimetr jeho penisu.
„Jacku, neměj strach, neublížíš mně.“
Jeho pohyby začaly být rychlejší. Sam se pohybovala proti němu. Její pohyby se setkávaly s těmi jeho. Její orgasmus začal znovu narůstat a Sam zavřela oči, chtěla si tento okamžik navždy uchovat ve své paměti. Náhle Jack přestal.
Sam zavzdychala na protest, když ji Jack políbil na čelo.
„Ššš… podívej se na mě Sam.“
Sam se snažila nechat oči otevřené.
„Jacku.“ Zaprotestovala.
„Ššš. Podívej se na nás… Sam.“ Sam věděla, že Jack bojuje se svým sebeovládáním. Její oči se setkali s jeho pohledem a potom se přesunul její pohled dolů, tam kde byli spojeni.
Sam zasténala. To byli oni..Sam a Jack. Ne generál O´Neill a plukovník Carterová. Konečně byli spolu…..konečně byli jedno tělo. Ano, tohle se už stalo předtím ,ale teď je to navždy.
Jack se jí podíval do jejích modrých, slzami zaplněných očí.
„Miluju tě tak moc. Nikdy tě nepřestanu milovat, pokud budu žít.“
„Já tě taky miluju Jacku.“ Řekla Sam a Jack ji políbil na ústa. „Celým svým srdcem.“
Jack ji znovu políbil a začal se znovu pomalu pohybovat. Její orgasmus znovu začal narůstat. Jackovo tempo bylo za chvíli šílené.
Dal jednu svou ruku mezi jejich těla a okamžitě našel její klitoris. Sam tiše vykřikla jeho jméno, uvědomovala si, že jejich dcera spí hned vedle nich.
Prohnula se v zádech a Jack pokračoval v hlazení jejího klitorisu, zkoušel ji dostat přes okraj. Byl tak blízko… tak blízko…. a chtěl, aby Sam vzal s sebou.
„Tvrději, Jacku! Prosím, Jacku!“ Vzdychala.
Jack ji začal píchat bez zábran, pohyboval se nepřetržitě.
Sam se mu zcela odevzdala, když ji Jack začal líbat. Nadzvedla se a zakřičela do jeho úst, když její orgasmus udeřil.
Její tělo se stahovalo kolem jeho tvrdého penisu a to ho poslalo s ní. Ještě několik hodně rychlých pohybů a Jack vystříkl do hloubky jejího těla. Jeho sen se tedy konečně stal skutečností. Právě se miloval s ženou jeho snů. Dokonce ani se Sárou to nebylo tak dobré. Vyčerpáním se svalil na Sam, stále ale zůstal v ní.
Políbil ji na krk. Měl pocit, že by takto mohl zůstat navždy. Mít ženu, kterou miluje, ve své náruči. Ale Sam se pod ním začala vrtět, Jack byl moc těžký.
Ještě jednou ji políbil na krk, zvedl hlavu a podíval se do jejích modrých očí.
„Miluji tě,“ řekl a odhrnul ji zpocené vlasy z čela.
„Já tě taky miluju, Jacku.“ řekla Sam a zvedla hlavu, aby se jejich rty setkaly.
Polibek trval jen několik sekund, ale zapálil znovu oheň, který uhasínal v jejich nitru. Jack se pomalu, proti jejímu přání, od Sam odtrhl. Položil se vedle ní na postel a vzal ji do náruče. Sam si položila hlavu na jeho hrudník a poslouchala, jak mu divoce buší srdce.
Začala se hihňat.
„No tak. Znáš přece pravidla… žádné hihňání,“ řekl Jack, políbil ji na temeno hlavy.
„A čemu se vlastně směješ? Nebylo to tak špatné, že ne?“ Ačkoliv to řekl klidně, bylo v jeho hlase napětí.
Sam se k němu otočila a pohladila ho po tváři.
„Jacku, to bylo to nejkrásnější, co jsem kdy zažila.“
„Tak proč se potom hihňáš?“ Zeptal se Jack, mírně zmatený.
„Protože, když jsem dnes večer přišla k tobě do kanceláře, abych ti řekla o Jenny a o tom, že jsem se rozešla s Petem, nikdy by mě nenapadlo, že to skončí takto.“ Položila Jackovi prst na rty, aby ji nemohl přerušit.
„Ve skutečnosti jsem o tomhle snila, ale nikdy jsem nedoufala, že by se to mohlo stát. Nikdy jsem sama sebe nenechala doufat, že by se to mohlo stát.,“ řekla a oči měla plné slz.
„Ani ty,ani já, kotě,“ řekl Jack a i on měl v očích slzy. Zlehka a jemně Sam políbil.
„Tak proto jsi dnes večer přišla?“
Sam přikývla. „Už jsem to nemohla déle tajit. Čím víc jsem o tom přemýšlela, tím víc jsem si byla jistá, že jí tím ubližuji…a tobě taky…když ti nedovolím, aby jsi ji poznal. Je mi to tak líto Jacku.“
„To nemusí. Chápu, proč jsi to držela v tajnosti. Já jsem ti taky moc ublížil. “
Tohle Sam znovu zlomilo. Jack si ji přitiskl ještě víc k sobě a šeptal jí slova lásky. Po několika minutách se Sam uklidnila a Jack nepatrně své objetí uvolnil. Odhrnul ji vlasy z očí a políbil ji na čelo.
„No, teď bychom se asi měli osprchovat a obléknout se, než se naše dcera vzbudí nebo sem někdo přijde a přistihne nás úplně nahé.“
Jack vstal a vytáhl Sam s sebou. Když stáli pod sprchou, pokračovali ve zkoumání těla toho druhého. A teprve až začala téct studená voda, začali umývat a potom i utírat jeden druhého. Oblékli se a vyšli z koupelny zrovna, když sestra kontrolovalo Jenny. Byla ale tak zaměstnaná odebíráním krve, že si nevšimla, že vyšli z koupelny zároveň.
Sam se na Jack usmála a lehce se červenala. Jack ji úsměv oplatil. Všimla si, že sestra měří Jenny teplotu.
„Je v pořádku?“ Zeptala se Sam.
Sestra s leknutím zvedla hlavu. „Paní Carterová. Neviděla jsem vás.“
Sestra se podívala žádostivě na Jacka a potom se na něj dívala naštvaně, to když dal Sam ruce kolem pasu.
„Sestro, je naše dcera v pořádku?“ zeptal se Jack.
Zřejmě jí nikdo neřekl, že je Jack zase zpátky..a že nikam nepůjde.
Obrátila se zpět k Jenny a vyndala ji teploměr z pusy.
„Má trochu teplotu, ale jinak je v pořádku.“ A otočila se zpátky na Jacka a Sam. „Neměli byste už tady být. Návštěvní hodiny skončily před dvěma hodinami.“
„Její doktorka nám dovolila zůstat,“ řekla Sam vzpurně. Sam viděla pohled v jejích očích, když si sestra všimla Jacka. Teď Sam ucítila, že ji Jack pevněji objal kolem pasu, když chtěla udělat krok dopředu.
Odmítala si to připustit, ale ano…žárlila.
Sestra se otočila a vyšla z pokoje.
Jack se snažil, aby nebyl vidět jeho úsměv. Ale nešlo to. Nikdy si nemyslel, že by Sam byla žárlivá, ale podle všeho je. Ale nikdy nemusela mít obavy. A teď, když jsou konečně spolu, neexistuje nic, aby Jack Sam nechal odejít.
Jack ji pustil a Sam se sklonila k Jenny políbila ji na čelo.
„Mami?“ Jenny otevřela oči a podívala se na Sam.
„Jsem tady, zlatíčko.“
„Kde je táta?“
„Jsem tady taky,“ řekl Jack a postavil se tak, aby ho mohla Jenny vidět. „Spinkej.“
„Táta zůstane?“
„Ano, Jenny. Zůstanu. A teď zase spinkej,“ řekl a láskyplně ji hladil po vlasech.“
„Ne.“
„Proč ne, zlatíčko?“ Zeptala se Sam.
„To bolí,“ řekla Jenny. A oba dva viděli v jejích očích záblesk bolesti. Jenny se zkoušela pohnout, ale tak moc ji to bolelo. Začala plakat. „Tati!“ Plakala a slzy jí tekly proudem po bledých tvářích.
Zvedla k Jackovi ruce a očima ho prosila, aby ji vzal z postýlky.
„Nehýbej se Jenny, popraskaly by ti stehy.“ řekl Jack a spustil ohrádku u její postýlky. Jemně ji zvedl a choval ji, zatímco šla Sam pro sestru.
„Už jsi u mě,“ řekl, choval ji a líbal ji na čelo. Jenny přestala plakat, jakmile ji Jack vzal z postýlky.
„Tati, zima.“ zachvěla se Jenny.
Jack vzal její přikrývku z postýlky a zlehka ji přes ni přehodil. Sam se vrátila se sestrou. Ta Jenny vpíchla něco proti bolesti.
„Táta zůstane?“ Zeptala se Jenny a zívla.
„Ano, zlatíčko. Už nikam nepůjdu,“ řekl Jack a políbil ji na temeno hlavy. „Ale teď potřebuješ spát.“
„Ano,“ řekla Jenny a oči se jí zavíraly. Lék proti bolesti už zabral.
Když opravdu usnula, Sam sáhla do tašky.
„Jacku,“ zašeptala.
“Co?“ zašeptal Jack.
„Úsměv,“řekla Sam a držela fotoaparát.
Jeho první fotka s jeho dcerou.
Láskyplně se na Sam usmál. Naštěstí blesk Jenny nevzbudil. Jack ji opatrně položil zpátky do postýlky a zvedl ohrádku.
„Hezky se vyspi.“ Zašeptal a políbil Jenny na tvář.
Sam udělala totéž a potom vzala Jacka za ruku a vedla ho k jejich posteli. Lehli si na postel tak, aby mohli sledovat spící Jenny. Oba si spokojeně povzdechli. Jack Sam objal a přitáhnul si ji blíž k sobě.
„Miluji tě Sam,“ řekl Jack a přitulil se k ní.
„Já tě taky miluju,Jacku,“ řekla Sam a zívla.
Jack se k Sam ještě víc přitiskl, aby ji zlehka políbil na záda. Mají před sebou ještě spoustu práce, ale věděl, že nikdy nebyl šťastnější než je právě teď.
Pokračování příště.