O měsíc později
Díky Thorovi se Jenny úplně uzdravila. Jack a Sam byli nadšení. Ale stejně měli stále strach, že by se rakovina mohla vrátit. Ale Thor je ujistil, že díky radiaci, kterou použili, byly všechny rakovinové buňky zničeny. Jenny byla stále ještě unavená, ale její kondice se zlepšovala… stejně jako její chuť k jídlu.
Jack ji zatím dával k jídlu špagety, hamburgery a sýr. No a taky pizzu. Sam tím moc nadšená nebyla, ale byla ochotná to zatím přehlédnout. Ale jen dokud se Jenny řádně nezotaví.
No a Jack jí alespoň nedával jako Daniel limonádu, když je oba se Seanem hlídal.Vždycky, když se vrátili domů, byla Jenny nesmírně živá a trvalo jim hodiny, než ji dostali do postele.
Bylo skoro šest večer a Sean spal. Sam a Jack venku sledovali, jak si Jenny hraje se Simbem. Měli s sebou naplno zapnutý baby monitor, takže by slyšeli každý zvuk z dětského pokoje. Dívali se, jak se Jenny snaží zvednout Simbu, aby s ní vylezl po schůdkách na skluzavku.
„Jenny, dej Simbu dolů,“ řekl jí Jack.
„Chci, aby se Simba sklouzl se mnou, tati,“ našpulila na Jacka rty.
„Je už moc velký. Mohl by se zranit,“ řekla Sam. Za tu dobu, co ho mají, hodně vyrostl.
„Dobře, mami,“ řekla Jenny a dala neochotně Simbu dolů.
Vyšla po schodech na terasu.
„Mami budeme si hrát?“ podívala se na Sam s typickým O´Neillovským úsměvem.
Ale protože jí Sam dostatečně rychle neodpověděla, tak se zeptala znovu.
„Mami, tati budeme si hrát?“
„Tak dobře,“ odpověděl Jack a zvedl ji do náruče. A když ji vyhodil do vzduchu, začala se smát.
„A co bys chtěla?“
„Houpat se!“
Posadil ji do houpačky a zapnul jí pás, aby nevypadla. Sam, která za nimi mezitím přišla, ji začala pomalu houpat. Ale protože slyšeli, že Sean pláče, šel pro něho Jack do jeho pokoje.
A přitom si uvědomil něco zvláštního. Od toho okamžiku, co se o Jenny dozvěděl, ji nikdy nenechal samotnou. Buď s ní byl on nebo Sam nebo oba dva. Ale se Seanem to bylo jiné.
Ne proto, že by svého syna nemiloval. Ale Jenny byla výjimečná…prostě jiná. Měla svoje srdce na dlani a otočila si ho kolem prstu. Sakra, tak na tohle zrovna moc hrdý nebyl. Jeho tříletá dcera ho pořádně změnila.
Vzal svého syna do náruče a dal mu pusu na čelo. „Co pak se děje, mladý pane?“
„Jenny!“ Slyšel vystrašeně křičet Sam. „Jacku!“
Vyběhl ven i se Seanem v náruči. Jenny ležela na zemi, byla v bezvědomí.
„Co se stalo?“
Jenny silně krvácela z rány na hlavě. Sam se jí snažila krvácení zastavit,ale byla příliš rozrušená.
„Začala šplhat nahoru a udeřila se o tyč!“
A když se na ni dívali, vytvořilo se kolem ní slabé modré světlo. Nakonec jeho intenzita byla tak silná, že si museli zakrýt oči. Když světlo zmizelo, Jenny už na hlavě žádnou ránu neměla. Posadila se, ale byla jako omámená.
„Tati. Co se stalo?“ zeptala se zmateně.
„Bouchla jsi se do hlavy. Jsi v pořádku?“ zeptal se jí Jack.
„Hm,“ odpověděla a zívla. A když natáhla ruce, Sam ji zvedla. Jenny si položila hlavu na její rameno a dala si palec do pusy. Tohle byl zlozvyk, který se jim zatím nepodařil odstranit.
„Mami?“
„Hmm?“
„Chce se mi spát,“ řekla Jenny tiše.
Sam ji vzala do domu. Sean naštěstí zase usnul. A když usnula i Jenny, Jack ji od Sam vzal a dal jí na klín Seana.
„Položím ji tady na pohovku. Chci, abys na ni mohla dávat pozor.“
„Kam chceš jít?“
„Chci, aby mně Thor vysvětlil, co to bylo,“ řekl jí Jack. „Tohle přece nebyla žádná ze schopností, o kterých nám říkal.“
Dal Sam pusu a potom taky oběma dětem, aktivoval komunikátor a zmizel v záři světla.
Sam sledovala svou dceru s údivem. Nemohla uvěřit tomu, jak se za poslední rok změnila. Z maminčiny holčičky se stala tatínkova holčička. Už teď nepatřila pouze jí.
Položila Seana do ohrádky a dala mu napít z lahve. Vzala Jenny do náruče. Už když se Jenny narodila, věděla Sam, že je jiná… výjimečná. Ale až do dnešní události nevěděla, jak moc.
Začala jí potichu zpívat *In the West*, nechtěla ale svoje děti vzbudit.
Jenny otevřela oči. „Mami?“
„Šš…spinkej.“
„Kde je táta?“
„Šel se na něco zeptat Thora.“
„Proč?“
„Protože jsi sama sebe dokázala uzdravit. Táta jenom chce vědět jak,“ řekla jí Sam.
„Aha,“ řekla Jenny a zase zívla. Dala si palec do pusy a položila si hlavu. Sam věděla, že Jenny vůbec nechápe, o čem to mluvila.
Pevně ji objala, pomalu ji houpala a pokračovala v písničce přesně tam, kde předtím skončila.
Když Jenny opět usnula, vrátil se Jack.
„Takže?“ zeptala se ho potichu.
„Thor tohle nechápal. Řekl, že se na to podívá. Ale řekl, že vzhledem k tomu zranění, se taková schopnost jen hodí.“
Posadil se na pohovku a chvíli své obě spící děti sledoval.
„No, nedáme je do jejich postelí?“
Pomohl Sam vstát i s Jenny v náruči. Vzal Seana a než ho položil do jeho postýlky, dal mu pusu na čelo. A když vešel do Jennina pokoje, Sam seděla na posteli a mlčky sledovala jejich dceru.
„Sam?“ zašeptal a přešel až k posteli. „Je v pořádku, že?“
Sam přikývla a podívala se na něho. V očích měla slzy.
„Co se stalo, zlato?“
Sam jen zavrtěla hlavou a dala si prst na ústa. Naklonila se k Jenny a dala jí pusu na tvář.
„Sladké sny, andílku,“ zašeptala.
Jack ji vzal za ruku a vedl ji do jejich ložnice.
„Sam, co se stalo?“ zeptal se a přitiskl ji k sobě.
„Mám strach, Jacku.“
„Proč?“
„Co když N.I.D. nějak zjistí, jaké má Jenny schopnosti? To by ji chtěli ještě víc než doteď.“
Jack se na Sam podíval. „Nikdy nedopustím, aby k tomuhle došlo. Nikdo nám ji nevezme.“
„Ale….“ začala Sam.
Jack ji umlčel polibkem. A potom ještě dodal: „Nikdo.“
Sam se znovu rozplakala a Jack ji k sobě pevně přitiskl. A držel ji tak dlouho, dokud její slzy veškerý její strach neodplavily. Potom ji opatrně položil na postel a podal jí kapesník, aby si mohla utřít slzy a vysmrkat se.
„Už je to lepší?“ zeptal se a lehl si vedle ní a opět si ji vzal do náruče.
Sam přikývla a položila si hlavu na jeho hrudník.
„Bude,“ odpověděla mu tiše.
A také stejně tak tiše řekl i on: „Dobře.“ Zvedl jí bradu a zašeptal: „Miluju tě.“
„A já miluju tebe,“ odpověděla mu Sam….skoro šeptem.
Jack se k ní naklonil a přejel svými rty přes její. Sam převzala iniciativu a mírně na ně přitlačila. A Jack je pro ni ochotně otevřel. A Sam mu svým jazykem přejížděla přes zuby i rty a škádlila jeho jazyk.
Přesunula svou ruku k jeho kalhotám a přejela mu s ní přes penis. Jack proti její ruce zatlačil svými boky a jeho erekce okamžitě nabyla na síle. Zasténal jí do úst a cítil, jak se Sam usmála.
A protože už zoufale potřeboval kyslík, polibek přerušil.
„Sam, zlato. Ty mě zabiješ!“
Sam se jen usmála a zatlačila ho zpátky na postel. „Jenom pomalu, letče. Teprve jsem začala.“
Sedla si obkročmo na jeho stehna, chytila ho za límec košile a začala ho vášnivě líbat.
A i přes jeho kalhoty cítila, jak se jeho penis tlačí proti jejímu nejcitlivějšímu místečku.
Aniž by ho přestala líbat, rozepnula mu košili, rukou mu přejela přes hrudník a sundala mu košili z ramen. Jack ji položil na záda a začal ji líbat na krku.
Sam mu přejížděla po vlasech na krku a užívala si, jak mu běhá mráz po zádech.
Jack ji sundal košili a podprsenku. Začala pomalu pohybovat svými boky proti jeho penisu
a Jack jen prudce vydechl.
„Sam!“
Jen se usmála a jemně ho tlačila zpátky na postel.
„Dolů, chlapče,“ zavrčela na něho. „Tentokrát to bude po mém.“
Jack jen zasténal, když ho začala líbat na krku. Potom se přesunula na hrudník, jemně mu zkousla bradavku a potom kolem ní zakroužila svým jazykem. Sam se jen usmála, když se nadzvedl a stejnou péči věnovala i jeho druhé bradavce.
Cesta jejích úst vedla dál po břichu, kde se zastavila u pupíku a potom pokračovala k jeho rozkroku. Jeho penis poskočil směrem k ní a Sam se snažila potlačit svůj úsměv. Svlékla ho.
Políbila špičku jeho penisu a jazykem přejížděla sem a tam. Potom přejela po celé jeho délce a rukou ho chytila za koule. A když vzala jeho penis do úst a začala ho sát, Jack proti ní zatlačil a zasténal.
Když se svými ústy začala pohybovat po celé jeho délce nahoru a dolů, zajel jí prsty do vlasů. Působila mu tím neskonalou rozkoš. Takže se proti ní opět nadzvedl.
Dala mu ruku na bok a zatlačila ho zpátky.
„Dolů, chlapče,“ řekla chraplavě.
„Když v tom budeš pokračovat, tak skončím dřív, než se ti to bude líbit.“ zalapal po dechu.
Sam se jen zasmála a vrátila se ke své předchozí činnosti. Chytila ho rukou a zatímco se její ústa pohybovala nahoru, její ruka se pohybovala dolů. Během minuty se Jack začal pohybovat svým vlastním tempem.
Už to nemohl vydržet. Chytil ji za ruce a zvedl ji k sobě a přetočil je.
„Jacku,“ stěžovala si. „Ty mě to nikdy nenecháš dokončit.“
„Ty to opravdu chceš?“ zeptal se překvapeně. Zatím ho žádná žena nenechala dojít až k orgasmu ve svých ústech.
Sam jen nesměle přikývla. „Od okamžiku, kdy jsem tě potkala, jsem byla zvědavá, jak chutnáš.“
Jack jen zavrčel, ale nechal ji, aby ho zatlačila zpátky na postel .
„Má to být trochu perverzní, letče?“
„Ano, madam,“ řekl s úsměvem.
Sam si obkročmo sedla na jeho penis a pomalu se pohybovala. Jack se posadil,aby se dostal prsty k jejímu klitorisu a aby vzal jednu její bradavku do úst.
„Mmm…tohle je skvělé, Jacku.“
A než se přesunul k druhému prsu, lehce jí skousl bradavku a jazykem jí přejel přes hrudník.
„Jacku…už…už!“ tiše vykřikla, když jí opět skousl, teď víc tvrdě bradavku, a tím ji poslal přes okraj.
To, jak její vnitřní svaly úplně pulsovaly kolem jeho penisu, přivedlo k orgasmu málem i ho.
Ale ještě nebyl ochotný se tomu podat.
Když odezněla poslední vlna její rozkoše, Sam ho vášnivě políbila.
A když se museli oba nadechnout a polibek přerušit, Sam sklouzla z jeho těla dolů.
„Sam, přece mě takhle teď nenecháš,“ žadonil Jack.
„To víš, že ne. Mám pro vás něco jiného, generále O´Neille.“
Vzala jeho vlhký penis do úst. Po chvilce ho začala zlehka sát. Potom zrychlovala víc a víc, což Jacka nutilo, aby se proti ní pohyboval. A nakonec se to stalo, Jack dosáhl orgasmu v jejích ústech. A Sam ho i potom jemně sála, až Jack zkolaboval na postel.
„Tak co?“
„Bože Sam! Bylo to…bylo to….sakra!“
Sam se jen usmívala. „Dobré?“
„Ne… skvělé, neuvěřitelné….úžasné!“
Objal ji a políbil. Položil ji na záda a vzal do úst jednu její bradavku, jemně ji kousal a sál. A potom, co si tuhle hru s jejími ňadry užil, líbal ji dál na břiše.
„A teď zase já,“ zamumlal proti její kůži až Sam přeběhl mráz po zádech. A čím blíž byl jejímu nejcitlivějšímu místu, tím sám mohl pociťovat vliv této jeho činnosti na svůj penis. Jeho jazyk si začal pohrávat s tímto velice citlivým místem jeho ženy a sám cítil svou narůstající erekci.
Když byl se Sam, jeho tělo reagovalo, jako kdyby byl zase teenager.
Jejich těla se spojila v jedno a oba za chvíli cítil narůstající rozkoš. Jack zpomalil a nakonec se přestal úplně pohybovat.
„Jacku?“
„Hezky pomalu, zlato…..hezky pomalu,“ jen vydechl.
Dal jí nohy kolem svého pasu a přetočil je. Všechno teď nechal na ní.
„Miluju tě Sam,“ zašeptal proti jejím rtům.
„A já miluju tebe, Jacku,“ Líbal ji na krku, její pohyby se zrychlily a jeho šikovná ruka okamžitě našla její klitoris. A tentokrát už ani jeden z nich nebyl schopen té rozkoši nepodlehnout.
Oba byli vyčerpaní, ale uspokojení. Jack je přikryl a Sam k sobě co nejvíc přitiskl a naslouchal jejímu dechu.
Po několika hodinách je vzbudil pláč Jenny. Rychle se oblékli a rozběhli se do dětských pokojů. Jack do Jennina a Sam do Seanova. Sean klidně spal, když vešla do pokoje jejich dcery, Jack ji držel v náruči, stále ještě plakala.
„Co se stalo?“ zeptala se Sam.
„Charlie,“ plakala Jenny.
„Tady ho máš,“ řekla Sam a podávala jí medvídka.
„Ne, Charlie! Je zraněný!“ a svého medvídka odstrčila pryč.
Sam se podívala na Jacka. „Který Charlie?“
Jenny jen zavrtěla hlavou. Na to, aby něco dalšího řekla, se příliš bála. A v ten okamžik zazvonil telefon. Sam ho vzala.
„O´Neillovi.“ Chvíli poslouchala. „Dobře. Budeme tam hned.“
Jackovi se podařilo Jenny konečně uklidnit. „Co?“
“SGC. Někdo prošel bránou, chtějí, abychom přijeli.“
„Kdo?“ zeptal se Jack.
„To neřekli. Ale Walter říkal, že je to někdo, koho známe…nebo ho znáš alespoň ty.“
Jack jen pokrčil rameny. „Já vezmu Seana. Ty připrav Jenny.“
„Dobře.“
„Mami?“ zeptala se Jenny, byla celá roztřesená, když si ji Sam vzala od Jacka.
„Hmm?“
„Kam pojedeme?“
„Na základnu, zlato.“
„Proč?“
Sam dala Jenny svetr s obrázkem Winnie the Pooh. „Říkali, že by se s námi někdo rád setkal.“
„Tak jo,“ řekla Jenny. „Kde je táta?“
„Šel pro Seana.“
„A mami?“ zeptala se Jenny, když ji Sam zvedla.
„Hmm?“
„Mám hlad.“ Sam se usmála.
„Dobře, zlato. Stavíme se cestou pro něco u McDonalda.“ řekla Sam a pošimrala ji na tváři a Jenny se začala hihňat.
„Copak se to tu děje?“ zeptal se Jack, stál ve dveřích a Seana měl v náruči.
„Právě jsem jí říkala, že se cestou zastavíme u McDonalda.“
„No tak s tím tedy souhlasím,“ řekl Jack a políbil Sam. A Jenny se začala znovu hihňat. Jack jí dal pusu na čelo. „Žádné hihňání,“ řekl žertovně. Což samozřejmě vedlo k pravému opaku.
Jack podal Seana Sam a vzal si od ní Jenny. Položil ji na postel a začal ji lechtat.
„Tati! Přestaň!“
„Proč?“
„Musím na záchod!“
Rychle vstal, vzal Jenny, rozběhl se do koupelny a posadil ji na záchod. A když se Jenny sama oblékla, zvedl ji a zašimral ji na tváři.
„Tati,to lechtá!“
„Já vím. Proto to taky dělám!“ řekl, dal jí pusu na tvář a vyšli z koupelny.
Sam A Sean už byli v autě. Jack dal Jenny do sedačky a vyjeli. Cestou splnili to, co Jenny slíbili a koupili jí happy meal. A Jenny se ochotně dělila o hranolky se svým bratrem.
Takže bylo jasné, že až přijedou na základnu, budou je muset vykoupat.
Zapsali se u vojáka konajícího službu a ten dal Jenny lízátko. Sam a Jack se snažili jí je nedávat, aby se jí nekazily zuby.
„Děkuji,“ řekla Jenny a usmála se na toho vojáka.
„Není zač, slečno O´Neillová.“
Jack se musel usmát, když viděl její výraz. Trochu pokrčila nos a zahihňala se. Moc se jí nelíbilo, že jí někdo říká * slečno O´Neillová*. Ona byla prostě Jenny.
Najednou se přestala usmívat.
„Jenny jsi v pořádku?“
Zavrtěla hlavou a skousla si spodní ret.
„Co se děje, zlatíčko?“ zeptala se Sam a podívala se na Jenny.
„Je zraněný,“ řekla Jenny a do očí sejí draly slzy.
„Kdo je zraněný?“
„Charlie,“ řekla Jenny a posmrkla. „AU!“
Jack rychle zajel s autem na parkoviště a vyskočil ven. Otevřel zadní dveře a vzal Jenny.
„Tati, to bolí!“
„Co tě bolí?“ zeptal se Jack a přitiskl ji k sobě.
„Všechno,“ odpověděla a potom ztratila vědomí.
Sam vzala Seana a rozběhla se za Jackem. Jenny byla stále v bezvědomí, když se s ní dostali na ošetřovnu.
„Doktorko!“ křičel Jack.
A když Jack pokládal na postel, vyšla doktorka Brightmanová zpoza rohu.
„Co se stalo?“ zeptala se a jemně Jacka odstrčila.
„To nevím. Bylo jí dobře, než jsme sem přijeli. Řekla, že jí něco bolí a když jsem se zeptal co, odpověděla *všechno*. Co je jí doktorko?“
V ten okamžik tam přišli Daniel a Teal´c.
„Jacku, já si myslím, že je to kvůli našemu návštěvníkovi.“
„Jakému návštěvníkovi?“ zeptala se Sam a snažila se uklidnit Seana, který plakal.
„Mě,“ ozval se hlas za závěsem.
A když se před nimi objevil mladík na kolečkovém křesle, Jack málem omdlel.
„Ch…..Charlie?“
Byl to jeho syn…jeho mrtvý syn. No tenhle ale mrtvý nebyl.
„Ano, tati…mami. Jsem to já.“
Jack od něj odtrhl oči a otočil se zpátky na Jenny. „Tady jsem, zlato.“
Charlie se taky otočil a Jenny si ho okamžitě všimla. „Charlie!“ Vztáhla k němu ruce. Jack ji zvedl a k překvapení všech, ji podával Charliemu.
„Jenny?“ Tomu, že mu na klíně sedí jeho malá sestřička, nemohl Charlie uvěřit. Pevně ji objal. „Myslel jsem, že už tě nikdy neuvidím!“ a rozplakal se.
Sam se podívala na Jacka a on na ni. Oba to šokovalo.
„Umm…Charlie?“ zeptal se Daniel. „Co se stalo?“
„V mojí realitě zemřela před 6 měsíci na leukémii. Nepoznali to včas…“ jeho hlas se zlomil. A on ještě pevněji Jenny objal.
Jack se obrátil na Daniela. „Sakra o co tu jde?“
„Asi před hodinou prošel kvantovým zrcadlem. Na zádech měl ránu od tyčové zbraně a byl v bezvědomí. Když jsem ho uviděl, bylo mi okamžitě jasné, kdo to je. Tok´ra, který byl zrovna na základně, použil goa´uldské léčebné zařízení , ale ani to nestačilo. Byl hodně popálený.“
„A co….“ ale svou větu Jack nedokončil. Chtěl vědět, co se s ním a se Sam stalo v té druhé realitě.
„Moji rodiče byli zabiti asi před rokem goa´uldy. Oba museli před vojenský soud, když se Jenny narodila, ale zůstali spolu. Zůstali jsme s Jenny sami dva.“ A podíval se na Jenny, která mu usnula na klíně. „To jí bylo asi 18 měsíců.“ Podíval se na Jacka. „ A vy jste pořád u letectva?“
Jack zakroutil hlavou. „Oba dva jsme rezignovali. Zhruba před rokem a půl.“
„Takže letectvo vás nechalo spolu?“
„Ne. Já jsem..“ Jack se podíval na Sam. „Proč si nepopovídáme někde v soukromí?“
Podíval se na doktorku. „Může se pohybovat po základně?“
„Ano, pane. Pokud zůstane v tom křesle.“ Na nic se neptala. Věděla, že je toho spoustu, co si mají říct a že o tom nechtějí mluvit před cizími lidmi.
Jack opatrně zvedl Jenny. Ospale se na něj podívala.
„Tati?“
„Ššš. Spinkej.“
Položil jí hlavu na svůj hrudník a Jenny zase zavřela oči.
Trpělivě čekal, až Jenny znovu usne a pak teprve udělal první krok. Sam a Charlie šli za ním.
Když se Sean narodil dostali ještě další dvě místnosti. Takže teď měli vlastní ložnici a každé jejich dítě svůj vlastní pokoj.
Sam si všimla, že Charlie sleduje Seana. Jenny znal, ale Seana ne. Jeho rodiče byli zabiti před rokem a půl, takže proto o Seanovi neví.
Jack položil Jenny do postele a přikryl ji.
„Sladké sny,“ zašeptal a dal jí pusu na čelo. Uvědomil si, že je stále drobná. Nemohl uvěřit, že jeho dcera už bude mít 4 roky.
Vrátil se do obývacího pokoje. Sam dala Seana taky spát. Charlie seděl v jeho křesle, Sam na pohovce a čekali na Jacka.
„Takže…“ řekl Jack. Posadil se vedle Sam a dal jí ruku kolem ramen.
„Takže, jak jste to dokázali, že jste mohli zůstat spolu?“ zeptal se Charlie.
„Neřekla jsem mu o Jenny,“ řekla Sam. „Dokud neměla rok a půl.“
„Cože?“ zeptal se Charlie překvapeně. „Proč?“
„To je hodně….hodně dlouhý příběh,“ řekl Jack. „No, řekněme, že jsem v důchodu zhruba tak dlouho, co jsem se o Jenny dozvěděl…A Sam a já jsem spolu asi taky tak stejně.“
„Ok,“ řekl Charlie poněkud zmateně.
„No a co ty? A co tvoje máma?“ zeptala se Sam.
„Ty jsi moje máma. No.. .ne ty… ale víš, jak to myslím. Sára tátu opustila,když mi byly asi čtyři roky. Prostě už nechtěla být matkou. Když jsi přišla do programu hvězdné brány, začal táta pořádat u nás návštěvy svých spolupracovníků z jeho týmu. Byla jsi to ty, strejda Daniel a Teal´c. Líbila jsi se mi hned od začátku. Byla s tebou legrace a táta se zase začal smát. Což bylo něco, co jsem u něho neviděl už hodně dlouho. Byl prostě šťastný …a i já jsem byl šťastný.“
Usmál se a Jack ten úsměv okamžitě poznal. Přesně takhle se na něho usmívala Jenny.
„Potom Daniel zemřel…a ty jsi byla těhotná. Generál Hammond pro vás nemohl nic udělat, takže jste šli oba před vojenský soud. Vzali jste se a narodila se Jenny. Měl jsem sestřičku. To byl nejlepší den v mém životě...den, kdy jste ji přivezli domů. Vypadala jako já. Stejné vlasy, stejné oči….to stejné chování.“
Sam a Jack se na sebe usmáli. Jack Sam často říkal, že se Jenny chová jako Charlie, když byl malý.
Charliemu však usměv z tváře zmizel. „Asi před třemi roky byl program hvězdné brány zveřejněn…zrovna po tom, co jste byli odsouzeni. A máma řekla tátovi, že je znovu těhotná…a potom se všechno změnilo. Ukázali se goa´uldi. Jako první zaútočili na Cheyenne Moutain… potom zničili všechnu důležitá města…Denver, Houston, New York, L.A., D.C. Daniel a Teal´c byli zabiti v první vlně. Potom si přišli pro tebe, tati. Vzal jsi nás do Chicaga, protože na to zatím nezaútočili. Ale v SGC byl zrádce a řekl Anubisovi, kam jsme odjeli. Našli nás, ale ty jsi nás ještě stihl zavést do Minnesoty.“ Hlas se mu zlomil. „Už jsme byli skoro u srubu. Chybělo nám už asi jenom pět mil, když nás našli.“ Podíval se na Sam a Jacka a po tvářích mu tekly slzy. „Zabili vás přímo před mýma očima. Ty jsi nás předtím ale schoval a řekl jsi, že se máme schovávat, dokud se to nepřežene. Pohřbil jsem tě a mámu u srubu.“
„Ve srubu byla spousta zásob, takže jsme měli dost jídla na několik týdnů. Goa´uldi dostali to, pro co si sem přišli. Ty, máma a všichni, co jsem znal byli mrtví…kromě Jenny. Potom jsme našli další lidi s dětmi…a ti nás vzali k sobě. Neadoptovali nás, odmítl jsem, aby nám změnili příjmení,“ zmlkl a zhluboka se nadechl. „A potom Jenny onemocněla. Po čase zjistili, co jí je, ale už bylo příliš pozdě. Trval jsem na tom, aby byla pohřbená společně s vámi…u srubu.“
Charlie začal zívat, léky tedy začaly účinkovat. „Dnes v noci bychom mohli zůstat spát tady. A zítra si ještě popovídáme,“ řekl Jack tiše.
Charlie přikývl. Sam s Jackem mu v obývacím pokoji připravili postel. Pomohli mu vstát a uložili ho.
„Tati?“
“Hmm?“
„A co se stalo se mnou, tady u vás?“
Jack ztěžka polknul. „Zemřel jsi… bude to už skoro deset let. Našel jsi moji zbraň a hrál jsi si s ní. Vyšel výstřel a …“
„Promiň, tati. Já jsem udělal to samé. To bylo po druhé misi na Abydos. Když k vám do týmu přišla Sam. Našla mě, jak si hraji s tvou pistolí a vzala mi ji, než se to mohlo stát.“
Tohle Jacka šokovalo. „Vyspi se, Charlie.“
„Ano, pane,“ řekl Charlie a znovu zívl. A než odešli z místnosti, slyšel ještě Jack svého syna zašeptat: „Doma…jsem konečně doma.“
Jack a Sam šli do jejich ložnice, svlékli se a lehli si do postele. Tohle byl opravdu dlouhý den.
Jack vzal Sam do náruče. „Jacku, jsi v pořádku?“
„No, ani ne, ale budu,“ řekl tiše. „A co ty, jak jsi na tom ty?“
„Mám být upřímná?
„Ano.“
„Nejsem si jistá.“ Jack uvolnil svoje sevření a Sam se k němu otočila.
„Jak to myslíš?“
„No, chápu, že v jiné realitě může být Charlie stále na živu. Ale nikdy bych si nepomyslela, čím prošel ….. a že mi bude říkat mami.“
„No ano. Chápu. Taky jsem na to myslel. Ale co mě opravdu dostalo, byla Jenny. Tím myslím...jak o něm mohla vědět? Jsou jí teprve tři. Jak věděla, že je tady a že je zraněný?“
“Myslím si, že to má co dělat s těmi jejími schopnostmi, o nichž mluvil Thor. Skoro to vypadá, jako by spolu byli nějak spojení….ale je tu ještě něco jiného.“
„Já vím. Už jsem se naučil bez něho žít. No vlastně ne úplně, ale byl jsem schopen sám sobě odpustit…a najednou se tady objevil.“
„A co tedy chceš, Jacku?“
„Hned jak jsem ho uviděl, věděl jsem, že chci, aby tady zůstal. Ale nejsem si jistý, jestli bude chtít i on.“ Naklonil se k Sam a dal jí pusu na čelo. „A co chceš ty, Sam?“
„Myslím, že i já bych chtěla, aby tady zůstal. Je naší součástí…a Jenny ho zná.“
Oba se zasmáli. „Jo, tohle je něco, o čem bychom si s ním měli ráno promluvit,“ řekl Jack.
Objal Sam a zlehka ji políbil na ústa. „Miluju tě, Sam.“
„A já miluju tebe, Jacku.“
Brzy ráno je vzbudil tlumený pláč, ozývající se z pokoje. Rychle se oblékli a potichu vešli do obývacího pokoje. Charlie seděl na posteli a díval se na fotografii. Jack se Sam se posadili vedle něho. Charlie podal Jackovi fotku a objal Sam, která ho po celou dobu, co plakal držela.
Když Jack viděl, co je na fotografii, oči se mu rozšířily údivem. Byla stejná jakou udělal on. Byla tam Sam, Jenny a on…když se k němu nastěhovali. S jedním rozdílem….před nimi stál Charlie, oblečený stejně jako Jack.
„Oh, bože.“ A podal fotku Sam, která stále ještě držela plačícího Charlieho. „Podívej se na tohle.“
Když viděla, co ne té fotografii je, jen zalapala po dechu. Jejich pohledy se setkaly. Oba byli šokovaní. Věděli, že mezi oběma realitami je určitá podobnost, ale tohle bylo moc.
„To je těsně předtím, než byli táta a máma zabiti.“ Podíval se na Sam a v očích měl tolik smutku, že jí to zlomilo srdce. Udělala to jediné, co v tuto chvíli mohla, dala mu pusu na čelo a znovu ho pevně objala. A když se Charlie znovu rozplakal, Jack je objal oba dva.
„Charlie, už jsi v bezpečí. Jsi doma,“ řekl Jack zlomeně.
„Doma?“
„Ano, synu. Chceme, abys tady zůstal.“
Charlie se narovnal a podíval se na ně, když Jack pokračoval dál. „Já vím, že ti nemůžeme nahradit rodiče.“
Charlie přikývla. „Já vím, že já nemůžu nahradit Charlieho.“
„Přesně tak. Ale jak to řekla včera večer Sam…jsi naší součástí…mou, její, Jenny a Seana.“
Charlie zvedl hlavu. „Seana?“
„To je tvůj bratr. Je mu osm měsíců.“
„To je ten chlapeček, kterého jste tu měli včera?“
„Hmm,“ řekla Sam a otřela mu slzy.
„Mami?“ ozval se ospalý hlas. Sam se otočila a zvedla svou dceru.
„Dobré ráno, zlatíčko,“ řekla Sam a dala jí pusu.
„Dobré, holčičko,“ řekl Jack a dal jí taky pusu.
„Mmm,“ řekla Jenny a přelezla si na klín Charlieho.
„Dobré ráno, Jenny,“ řekl Charlie a dal ji taky pusu. A jen si pomyslel, že by nikdy nevěřil tomu, že tohle bude ještě někdy moct udělat.
„Mmm,“ zase řekla Jenny a potom si přelezla na klín k Jackovi.
Všichni tři se tomu museli zasmát.
„Tati?“
„Hmm?“
„Mám hlad,“ zamumlala mu do košile.
„Chtěla bys lupínky?“
„Ano, prosím.“
Charlie vypadal trochu překvapeně, že už Jenny tohle slovo umí správně vyslovit
A když Jack podával Jenny Sam, podíval se na ni.
„Stalo se něco?“ zeptala se ho Sam a posadila Jenny tak, aby na Charlieho viděla. Jenny zavřela oči a Sam jí začala potichu zpívat.
„Teď opravdu vím, že jsem v alternativní realitě.“
„Jak to myslíš?“ zeptala se Sam.
„Nikdy jsem si nemyslel, že Jenny někdy uslyším říct * prosím *. Uměla sotva mluvit, když její rodiče zemřeli.“ Na chvíli se podíval jinam. „Někdy jsem ji slyšel plakat, volala mámu a tátu.
Tomu jsem rozuměl, já jsem to dělal každou noc.“
„A potom jsi ji ztratil…“ řekl Jack, který s vrátil z kuchyně. Podíval se na Sam. „Lupínky nemáme. Možná bychom měli zajít do jídelny.“
„Ano,“ řekl Charlie. „Ztratil jsem důvod žít.“
Jack se vedle nich posadil na postel a znovu si od Sam vzal jejich, teď už zase spící dceru. Charlie sledoval, jak se jeho malá sestřička schoulila k Jackovi a jak si dala palec do pusy.
A když se Jack sklonil, aby ji dal pusu na čelo, usmíval se.
„A co se stalo potom?“ zeptala se Sam potichu.
„Snažil jsem se dostat z Minnesoty do Cheyenne Mountain. Věděl jsem, že pokud tady goa´uldi někde jsou, tak že je to tady. Nemohl jsem žít bez své rodiny…bez mojí Jenny.“
„SGC byla opuštěná.. bomby doslova horu srovnaly se zemí. Zůstal jsem tam tak dlouho, dokud jsem nenašel cestu dovnitř. Vzpomněl jsem si, jak Daniel mluvil o kvantovém zrcadle. Našel jsem je ve skladě na 23 podlaží. Bylo mi jedno, do jakého světa se dostanu. Jediné, co jsem věděl určitě bylo, že tam nemůžu zůstat. Potom jsem za sebou uslyšel nějaké zvuky. Aktivoval jsem zrcadlo. A když jsem se otočil, tak na mě mířil Jaffa tyčovou zbraní. Našel jsem, co jsem hledal a dotkl jsem se zrcadla, ale on mě zasáhl.“ Charlie zavřel při té vzpomínce, staré pouhé 2 dny, oči.
Zatřásl rameny, aby se zbavil toho omámení, které přitom ucítil. „No a tak mě našel Daniel. Když jsem vyklopýtal ze dveří, rozezněl se alarm. On sem přiběhl a okamžitě mě poznal.
A proto vás zavolali.“
Jenny otevřela oči. „Tati?“
“Hm? Tak už jsi se vyspala?“
„Ehm. A mám pořád hlad.“
„No, zlato. Ale lupínky nemáme.“
Na chvíli zavřela oči. „Ovocné kroužky,“ řekla.
„Zlato, teď jsem ti řekl…“ ale větu nedokončil. Před nimi se objevila krabice s ovocnými kroužky.
Charlie se na to díval s doširoka otevřenýma očima. „Co to…“
„Asgardi vyléčili její leukémii. Radiace způsobila, že získala nové schopnosti,“ řekla Sam.
„Wow.“
„Tati?“
„Co?“
„Mám hlad!“ dožadovala se Jenny.
To všechny rozesmálo. Jack vstal a hihňající se Jenny nesl do kuchyně a posadil ji do její vysoké židle. Sam jí připravila misku s Winnie the Pooh a Jack do ní nasypal kroužky. A do jejího hrníčku jí Sam nalila čokoládové mléko a podala jí ho.
„Děkuji, mami,“ řekla Jenny a vzala si lžíci. „Děkuji, tati.“
„Nemáš zač, zlatíčko,“řekla Sam a dala jí pusu na tvář.
„Nemáš zač,“ řekl Jack a dal jí pusu na druhou tvář.
Charlie jen v úžasu kroutil hlavou.
„Charlie?“ zeptala se Jenny.
„Hmm?“
„Ty nemáš hlad?“
„No…tak trochu,“ přiznal.
„A co bys chtěl?“
„Slaninu a vejce.“ Usmíval se Jack při vzpomínce, jak Charlie miloval k snídani vejce a slaninu.
„Sam?“
„To zní dobře. Jenom vezmu Seana,“ řekla, vstala a rozcuchala Charliemu vlasy.
Ten prudce zvedl hlavu a upřeně se na ni díval. „Co?“
„Tohle dělávala máma pokaždé, když vstala od stolu,“ řekl tiše.
„Promiň, Charlie. Já…to jsem nevěděla.“
„Nic se neděje. Je to hezké.“
„Ano?“
„Ano. Podle toho vím, že jste, svým způsobem, moje máma a můj táta.“
Sam se podívala na Jacka a v očích měla slzy. Jack přikývl. „To je dobře. Protože chceme, abys tady s námi zůstal.“
Charliemu se rozzářily oči a už v nich nebylo tolik utrpení, jako když prošel zrcadlem. „Opravdu?“
„Ano, Charlie. Chceme…já a Sam…abys byl součástí naší rodiny.“
Charlie vyskočil ze svého místa a objal Jacka. „Děkuju,“ řekl tiše a snažil se, aby nezačal vzlykat.
Jack dal svému synovi ruku kolem ramen. „Ty nám nemusíš děkovat, Charlie,“ řekl a Sam Charlieho objala.
„Teoreticky jsi náš syn. Nemohli bychom se rozhodnout jinak.“
……………POKRAČOVÁN PŘÍŠTĚ …………..