Od té doby, co Charlie prošel kvantovým zrcadlem, už uplynul měsíc. Řekl, že je mu teprve patnáct. Byl tedy mladší než Jackův Charlie, kdyby ještě žil. S tím, že žije v jiné realitě se vyrovnal dobře. Jack se mu zmínil, že by zavolal Sáře a dal jí tak o něm vědět, ale Charlie to nechtěl. A i když věděl, že je jinde, prostě všechno cítil stejně jako dřív. Zvlášť, když to vypadalo, že ho Jenny opravdu zná. Sára – jeho Sára – ho opustila, když mu byly teprve čtyři roky. Nechtěl, aby mu znovu ublížila.
Sam mu zkoušela vysvětlit, co se stalo jeho alternativnímu protějšku. Stejně tak Jack mu zkoušel vysvětlit celou situaci. Ale on jen stále tvrdil, že on není ten Charlie. A nakonec se tedy rozhodli, ať to Charlie udělá po svém. Oba souhlasili, že Sáře volat nebudou. Koneckonců, Charlie jim řekl, že se přestěhovala do Kalifornie a raději by se nevracela zpět.
Chápali ho. Vždyť jediná máma, kterou znal, byla Sam.
„Charlie, můžu se tě zeptat na něco osobního?“
„Jasně, mami.“
Jack se na ni usmál. „Kdy jsi mi začal říkat *mami*?
Charlie seděl na zemi a hrál si s Jenny. Podíval se na Sam a usmál se.
„Myslím, že to bylo potom, co jsi v sobě měla tu entitu.“
Sam se podívala překvapeně na Jacka. Ten jen pokrčil rameny a dal jí pusu na tvář.
„Tehdy jsem si uvědomil, že tě miluju….že jsem prostě zamilovaný,“ řekl jí Jack.
Sam se na něj usmála a políbila ho. A pokynula Charliemu, který se trošku červenal, aby pokračoval.
„Když tě propustili z ošetřovny, tak tě táta přivezl k nám domů a strávila jsi u nás svou první noc. Řekl, že tě málem ztratil a nemohl ani pomyslet na to, že by jsi zůstala teď sama.“
Vzal Jenny a pevně ji k sobě přitiskl. „Asi dva měsíce jsi zůstala v pokoji pro hosty. Nikdo v SGC o tom nevěděl. Nechala jsi si svou starou adresu, takže neměli důvod, něco takového předpokládat.“
Zavřel oči a připomněl si tu první noc, kdy jí řekl mami. Když je znovu otevřel, Sam i Jack v nich mohli vidět neuvěřitelnou hloubku citu.
„Míval jsem noční můry, už asi tři dny. Táta byl v SGC na setkání velitelů jednotlivých týmů a ten večer jsme večeřeli spolu sami dva. Nevěděl jsem, že se vrátil chvíli potom, co jsem šel spát. Vzbudil jsem se s výkřikem a ty jsi ke mně přišla jako první. Držela jsi mě, když jsem plakal. Myslím, že táta stál ve dveřích. Rozcuchala jsi mi vlasy a dala jsi mi pusu na čelo a řekla jsi, abych se pokusil znovu usnout. A když jsi odcházela, řekl jsem ti mami. Otočila jsi se a zeptala jsi se *cože*. Ale já jsem už jen mohl říct * děkuji*.“
Sam to dojalo a rozplakalo. Jack ji dal ruku kolem ramen.
„No a od té doby jsem ti říkal mami. Prostě jsem cítil, že to tak má být. Ty jsi se přestěhovala k tátovi do jeho ložnice a od té doby jste žili spolu. A když vás odsoudili, vzali jste se. Všechno bylo fajn dokud….sakra!“
Jack se trochu pozastavil nad slovem, které právě jeho syn použil.
„Co?“
“Jenom jsem si něco uvědomil.“
“Co?“
„Ty noční můry, tehdy …byly o tom,že zemřete. Všechno, co se mi zdálo,se vyplnilo.“
Díval se na ně doširoka otevřenýma očima. Úplně tuto vzpomínku ve své paměti potlačil. Ten strašný sen, o tom že jeho rodiče budou zabiti přímo před jeho očima. Charlie se úplně roztřásl a začal vzlykat. Jack si od něho vzal spící Jenny a Sam se posadila vedle Charlieho na podlahu a objala ho.
Jenny otevřela oči a viděla, že její bratr je rozrušený. „Charlie?“ a vztáhla k němu ruce.
Rychle si otřel slzy a vzal si ji od Jacka. Jenny si opřela svoje čelo o jeho a objevila se záře.
Dlouhou dobu se nikdo z nich neodvažoval pohnout. Po několika minutách záře pohasla a Jenny spala Charliemu v náruči.
„Umm … co to bylo?“ zeptala se Sam. Charlie byl v šoku. „Ona mě uzdravila.“
„Cože?“ zeptala se Sam.
„Uzdravila mě…moje srdce. Stále mi chybí, ale už to nebolí.“
Sam se podívala na Jacka. I on měl doširoka otevřené oči, byl zjevně v šoku. „Jacku?“
„To stejné udělala i pro mě. Charlie mi pořád chybí, ale už to nebolí jako předtím,“ řekl Jack a nevědomky opakoval slova svého syna.
„Tak proč ty slzy, zlato?“ zeptala se a zlehka se dotkla jeho tváře.
„To jsou slzy štěstí, myslím,“ odpověděl a přitiskl Sam k sobě.
A potom taky objal Charlieho a Jenny. Objímali se tak dlouho, dokud se nezačala Jenny vrtět. Jack si ji od Charlieho vzal a postavil se.
„Dám ji do její postele,“ řekl. „No a potom mám pro vás oba překvapení.“
„Dám Seana do jeho postýlky,“ řekla Sam.
„Dobře,“ řekli oba muži jejího života.
Když se vrátili, Charlie si pohlížel album s fotkami Jacka, Sam a Jenny. Připadalo jim, že je mu smutno, protože na žádné z těch fotek není.
Jack šel ke stolu a vzal odtud nějaký list papíru. Vrátil se ke své ženě a svému *synovi* a posadil se.
„Tak co je to za překvapení?“ zeptala se ho Sam.
„No, ve skutečnosti jsou to dvě překvapení,“ řekl Jack a usmíval se. Podal papír Charliemu a ten si ho potichu četl.
„Jacku?“ zeptala se Sam.
„To je rodný list. Jeho jméno a datum narození, já jako otec a ty jako jeho matka.
„Jak jsi…?“ začala Sam.
„Zatahali jsme s generálem Hammondem a presidentem za ty správné nitky.“
„Super,“ řekl Charlie a usmál se tím O´Neillovským úsměvem. „Tohle je další divná shoda.“
„Co?“
„To samé udělal můj táta, když se s mámou vzali. Změnili v mém rodném listě to, že Sam je moje máma.“
„Wow,“ řekl Jack. „Tak na tohle jsem ani nepomyslel.“
Charlie se chystal něco říct , ale začal zívat. „Takže to znamená, že vám můžu říkat tati a mami?“
„Tak tohle ti předtím vadilo?“ zeptal se ho Jack a musel se zasmát.
„No to ne. Jenom…“
„Jenom co, Charlie?“ zeptala se Sam.
„Prostě jsem vám nemohl říkat *Sam* a *Jacku*. Bylo to pro mě nepřirozené.“
Tohle všechny tři rozesmálo, ale potom je vyděsil křik Jenny a rozběhli se do jejího pokoje.
„MAMI!!!!“
„Tady jsem , zlato,“ řekla Sam a vzala svou vystrašenou a třesoucí se dceru do náruče.
Jenny začala velice rychle dýchat. „Dýchej pomalu, zlatíčko,“ řekl Jack a hladil Jenny po zádech.
Nepřestával se třást a její dech byl nepravidelný. „Jenny, co se děje?“
„Špatný…špatný…“ bylo jediné, co byla schopná říct.
„Špatný co Jenny?“ zeptal se Charlie.
„Sen, špatný sen,“ řekla a vzlykala.
„Co se stalo?“ zeptal se Jack, vzal si ji od Sam a pevně ji držel.
„Všichni umřeli,“ plakala.
„Kdo všichni?“ zeptala se Sam, hladila Jenny po vlasech a snažila se ji uklidnit.
„Máma, táta, Charlie, strejda Daniel a Teal´c,“ vzlykala. Začínala být hysterická.
„Charlie, běž pro Seana,“ řekl mu Jack.
„Proč tati?“
„Musíme si promluvit s Thorem. Chci vědět, co se to děje s mojí dcerou.“
Charlie rychle vstal a šel pro svého bratra. Celou dobu Jenny křičela a plakala strachy. A když se Charlie vrátil, Sam ho vzala ze ruku a aktivovala Jennin náramek. Během chviličky byli na Thorově lodi.
„Stalo se něco, O´Neille?“ zeptal se Thor, který se před nimi okamžitě objevil. A musel hodně zvýšit hlas, aby ho přes křik Jenny bylo vůbec slyšet.
„Jenny uzdravila naše srdce…moje a Charlieho. Jak? A proč má noční můry o tom, že my tři zemřeme?“ dožadoval se Jack vysvětlení.
„Nevím proč,“ řekl Thor. „Ale promluvím si s našimi vědci, abychom našli odpověď.“ A tak zvláštně se zatvářil, když Jenny zase začala křičet.
„A mezitím,“ a dotkl se jejího čela. Jenny přestala křičet a upadla do bezvědomí.
„Sakra Thore, co jste to udělal?“ zeptal se Jack rozzlobeně.
„Jen jsem zbavil její mysl snů. Teď bude spát, její sny ji nebudou budit.“
„Jak dlouho?“ zeptala se Sam.
„Dokud nebudeme vědět, co to způsobilo,“ řekl Thor.
„Ale…“ řekl Jack.
Thor jen zvedl prst a řekl: „Muselo to tak být, O´Neille. Její moc roste. Věřím, že tvou bolest a bolest tvého syna vstřebala do sebe.“
„Tak ji z ní dostaňte!“ vykřikl Jack.
„Najdeme způsob, jak to udělat. A mezitím, buďte hosty Asgardů.“
Thor zmizel a zanechal tak O´Neillovic rodinu trochu zmatenou.
Charlie stále držel spícího Seana.
„Tati? Bude zase v pořádku?“
Jack se na něj podíval a v očích měl strach. „Já….já nevím,“ řekl tiše.
************************************************
O dva dny později
Jenny byla stále ještě v bezvědomí. Poslali Seana domů, kde se o něho, dokud se tento problém nevyřeší, postará Daniel. Sam držela Jenny a pomalu ji houpala. Oba dva s Jackem
se báli toho, že už by se nemusela nikdy probudit.
„Žádná změna?“ zeptal se Charlie, který stál ve dveřích a bylo na něm vidět, jak moc je vyčerpaný.
Sam jen zavrtěla hlavou. Všichni tři se u ní střídali a pokoušeli se přijít na to, jak mohla Jenny do své mysli přenést emocionální bolest svého otce a Charlieho. A pokud na něco brzy nepřijdou, tak se asi zblázní.
Sam pokynula Charliemu, aby šel za ní. Jack spal vedle ní a Sam by ho nechtěla za žádnou cenu vzbudit. Za poslední dva dny vůbec nespal a teď spí asi jen čtyři hodiny.
Thor se objevil ve dveřích. A Sam věděla, že stejně bude Jacka muset vzbudit. Podala Jenny Charliemu a opatrně s ním zatřásla.
„Jacku…zlato vstávej. Je tady Thor,“ řekla potichu.
Jack okamžitě otevřel oči a posadil se. „Takže, co jste zjistil?“ zeptal se a díval se na Sam.
„Nevím.“
Charlie se při této odpovědi posadil na židli a Jack a Sam se oba otočili na Thora. „Thore?“
„Věříme, že jsme našli důvod jejího rozrušení.“
Nastalo ticho a Jack pokynul Thorovi, aby pokračoval. „A?“
„Je to tak, jak jsme si mysleli. Převzala od vás vaši bolest.“
„A můžete ji z ní dostat?“ zeptala se Sam a vzala si Jenny od Charlieho zpět. Jack se k ní naklonil a dal Jenny pusu na čelo.
„Ano,“ odpověděl Thor.
„A můžete jí nějak zabránit v tom, aby tohle ještě někdy udělala?“ zeptal se Jack.
„Ne.“
„Potom…“
Thor ho ale přerušil. „My jí v tom zabránit nemůžeme. Ale můžeme zařídit, aby tu bolest v sobě nedržela.“
„Takto udělejte,“ řekl Jack. Tolik mu jeho dcera chyběla, její modré zářící oči, když se smála.
To bylo něco, co už zoufale potřeboval.
„Bude to trvat několik hodin. Vezmu ji s sebou, abychom mohli začít proces. A vy byste si měli odpočinout a najíst se,“ řekl Thor.
Jenny byla znovu umístěna do komory pro stázi. A Thor i komora zmizeli v záři světla.
„Charlie, proč nejdeš do svého pokoje a trochu se nevyspíš,“ řekl Jack.
„Tati.. .chci být tady, až se s ní Thor zase vrátí,“ odpověděl mu Charlie.
„Slibuju, že pro tebe přijdeme, jakmile se Thor vrátí,“ řekla Sam.
„Mami…“
„To je v pořádku, Charlie,“ řekla mu Sam a objala ho. „Jsme přece tady s tebou. A Jenny bude v pořádku.“
„Jacku?“ a Jack v jejím hlase slyšel, že má strach.
Vzal ji do náruče. „Já vím, zlato. Já vím.“
Zlehka ji políbil na rty a potom ji položil vedle sebe na postel. A za chvíli, objímajíc jeden druhého, vyčerpáním usnuli.
O šest hodin později
Zrovna se probudili, když jim Thor přinesl plačící Jenny.
„Takže?“ zeptal se Jack.
„Je v pořádku... je jenom vystrašená,“ řekl jim Thor.
„Ta..ta..tati!“ křičela Jenny.
„Šš..už jsi zase se mnou,“ řekl jí Jack a pomalu ji houpal sem a tam. „Už jsi zase u mě.“
Charlie vtrhl do pokoje. „Je v pořádku?“
„Odstranili jsme vzpomínky na vaši bolest z její mysli. Tahle její schopnost zůstane potlačena do té doby než bude dost velká, aby ji mohla ovládat.“
„Tak proč pláče?“ zeptala se Sam a hladila Jenny po vlasech.
„Myslím si, že je to proto, že byla sama,“ řekl Thor. „Když se probrala, nebyli u ní ani její rodiče ani její bratr.“
„To už se nikdy nestane,“ řekl Jack.
„Děkujeme, Thore. Můžete nás přenést zpátky domů?“ zeptala se Sam.
„Ano.“
Během okamžiku byli doma. Jenny už se skoro uklidnila, když ji vystrašil nějaký hlasitý zvuk z obývacího pokoje. Jack ji rychle předal Sam a naznačil jí, aby se pokusila o to, aby byla Jenny zticha. Ale to bylo v tuto chvíli zhola nemožné.
„Ššš, zlatíčko. Už je všechno v pořádku,“ šeptala jí Sam a zlehka ji houpala. Jack s Charliem se mezitím vydali do pokoje, aby zjistili, co ten hluk způsobilo. Sam jí potichu zpívala *Into the West*, aby tak vystrašenou Jenny uklidnila. Během minuty Jenny klidně spala v bezpečí máminy náruče.
Po několika minutách se vrátili Jack s Charliem. Výraz v jejích tvářích byl jednoznačný, měli strach. Sam jim naznačila, aby byli zticha a vstala i s Jenny v náruči. Jack si ji od ní vzal a pokynul Sam, aby šla s nimi. Zanesl Jenny do jejího pokoje a položil ji do postele vedle jejího oblíbeného medvídka. A dal jí pusu na tvář.
„Hezky se vyspi, zlatíčko,“ zašeptal.
Počkal, až i Sam a Charlie dají Jenny pusu a potom jim naznačil, aby s ním šli do obývacího pokoje. A když Sam viděla, co se tam stalo, ztuhla ji krev v žilách. Jejich obývací pokoj někdo prohledával!
„Ničeho se nedotýkejte,“ zašeptal Jack a vytáhl svou pistoli. „Zavolal jsem Danielovi a Teal´covi, už jsou na cestě.“
„Kdo mohl něco takového udělat?“ zeptala se Sam a dívala se na prázdnou poličku nad krbem. Všechny jejich rodinné fotografie byly zničeny. Všechny hračky Seana i Jenny byly rozbité na kousky a naházené do koše.
„To nevím, zlato,“ řekl jí Jack a vzal ji do náruče. „Ale zjistíme to.“
„Tati, já si myslím, že vím, kdo to byl,“ zašeptal Charlie.
„Kdo?“ zeptal se ho Jack. Charlie tady zase nebyl tak dlouho, aby už poznal všechny jejich nepřátele.
„V mé realitě byl muž…policajt. Pořád zval mámu, aby si s ním někam vyšla. A přestože jste spolu ještě nebyli, stále mu odpovídala ne. Začal ji sledovat…pořád jí volal domů, bez oznámení se u nás objevil, posílal květiny…a taky udělal něco podobného jako tohle. Vlastně to udělal víckrát, než ho chytili. Ale protože byl policajt, nemohli proti němu nic dělat. Dokonce i potom, co jste se vzali, nepřestal.“
Jack se podíval na Sam. „To přece není možné.“
„Teoreticky ano, Jacku.“
„Jak se jmenoval?“ zeptal se Jack.
„Pete Shanahan.“
………………………..POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ……………