O tři dny později
„Kde je stromek?“ zeptala se Jenny a rozhlížela se po místnosti s holými zdmi.
„Není tady , zlato,“ řekl jí Jack.
Jenny se podívala na svého otce a v očích měla zmatek, mírně vystrčila dolní ret.
„Mami?“ Dívala se na Sam a čekala, že ta jí to vysvětlí. „Kde je stromek?“
„Táta má pravdu. Tady ho nemáme. Je doma,“ řekla jí Sam a vzala si ji na klín.
Její modré oči, stejné jako má její matka, se rozšířily a Jenny našpulila rty. Do vánoc už zbývalo jen pár dní, takže doma opravdu měli připravený velký vánoční stromek. Jenny se
podívala na oba rodiče. Nerozuměla tomu, proč je tady a ne doma.
„Chci jít domů!“ řekla Jenny.
Náhle se tam objevil Thor. Opatrně se přibližoval. Měl strach, že by mohl tak malé dítě polekat. Ale nemusel se bát. Jenny O´Neillová se ničeho nebála. Byla zvědavá, všechno ji zajímalo…přesně jako její máma. A byla tvrdohlavá, když něčemu nerozuměla….přesně jako
její otec. Ale Jack byl opravdu rád, že Jenny zdědila svou inteligenci po Sam.
„Jenny, tohle je Thor. Je to náš přítel,“ řekla Sam.
„Ahoj,“ řekla mu Jenny a dožadovala se, aby ji Sam postavila na podlahu. „Dolů.“
Sam ji nechala jít a Jenny pomalu přešla k Thorovi. Podívala se na něj a usmála se.
„Nazdar Jenny. Jsem moc rád, že tě poznávám,“ řekl jí. Pomalu k ní natáhl ruku a pohladil ji po jejích blonďatých vláskách. Jenny všechny překvapila. Totiž bez zavání Thora objala.
Sam se usmála a Jack se rozesmál. Jenny se otočila na své rodiče, usmála se a rozběhla se k Jackovi.
„Nahoru, tati!“
Jack ji vzal a hned se s ní pomazlil a Jenny se začala hihňat. Takže se Jack i Sam opět usmívali.
„Tati?“
„Ano, zlatíčko?“
„Mám hlad,“ dodala Jenny.
„A sakra, Sam. V tom spěchu jsme pro ni nevzali žádné jídlo,“ řekl Jack. A taky si teď vzpomněl na to, jak mu Sam popisovala chuť asgardského jídla.
„To není žádný problém, O ´Neille,“ začal Thor.
„Nic ve zlém, Thore…kamaráde. Ale asgardské jídlo nám moc nevyhovuje. Jenny je nemůže jíst,“ přerušil ho Jack.
„Chtěl jsem říct, že vás mohu poslat pro vaše jídlo,“ řekl Thor.
Sam se zahihňala, když viděla Jackův výraz.
Jack na ni zavrčel. „Hej...žádné hihňání.“
„Tati!“
„Co?“ zeptal se Jack a věnoval se raději dceři.
„Mám hlad,“ odpověděla mu Jenny.
„Thore, tak to udělejte,“ řekl Jack.
Objevil se tam Daniel, zřejmě byl zrovna uprostřed nějaké přednášky. „A z tohoto důvodu…“
Náhle zmlkl, když zjistil, kde se právě nachází.
„Jacku? Co…. co se děje?“
„Strejda Danny!“ Vykřikla Jenny a hned k němu vztahovala ruce.
„Ahoj, zlatíčko,“ řekl jí Daniel a vzal si ji od Jacka. Dal jí pusu na tvář a vrátil ji zpět Jackovi.
Jenny se k němu přitulila a dala mu taky pusu na tvář. Jack se široce usmál.
Jeho malá dcera moc dobře věděla, co udělat, aby tátu rozesmála…stejně jako její matka.
Daniel si uvědomil, že od Jacka se toho asi moc nedozví, tak se obrátil na Sam.
„Sam, proč jsem tady?“
„Potřebujeme nějaké jídlo, Danieli…*naše* jídlo,“ vysvětlila mu.
„A Thor nás nechce pustit na Zem, dokud se to všechno nepřežene,“ dodal Jack.
„A co čekáte ode mě?“ Zeptal se Daniel.
Thor mu něco podával. „Položte to na potraviny, které chcete přinést a já je i s vámi přenesu zpátky sem.“
„Umm…dobře,“ řekl Daniel a zmizel.
„Tati? Kde je strejda Danny?“ zeptala se Jenny, bylo poznat, že má trošku strach.
„Bude hned zpátky,“ řekl jí Jack a jemně ji hladil po zádech.
Náhle si uvědomil, že je Thor nechal samotné. Chvíli přemýšlel, kde by jeho dcera a žena byly v bezpečí….a šťastné.
„Sam, co kdyby nás Thor přenesl do Minnesoty, do mého srubu?“
Sam se na něj podívala s obavami. „Co když srub hlídají, Jacku?“
Jack se s Jenny zatočil kolem dokola, postavil ji na nohy a posadil si Sam na klín. Ta hned Jenny objala.
„Slíbil jsem ti, že tebe i Jenny ochráním…. a to taky dodržím.“ řekl a zlehka ji políbil.
Thor se za nimi vrátil a něco nesl.
„Mám pro vaše dítě dárek,“ řekl Jackovi.
Jack se podíval na Sam a ta přikývla. Vstala posadila se vedle Jacka. Jenny si vlezla Jackovi na klín. Jack objal Sam kolem ramen a zlehka ji stiskl.
Thor zvedl malý stříbrný předmět, který vypadal jako náramek. V jeho středu byl nějaký, jim neznámý kámen, a na něm byl vidět znak země, který je jako výchozí bod na bráně.
Sam zvedla ruku Jenny směrem k Thorovi, ten ji navlékl náramek kolem zápěstí. Ten se okamžitě zmenšil a Jenny začala křičet. Tohle ji vyděsilo.
„Thore! Co jste to sakra udělal!“ Křičel na něj Jack.
Sam od Jacka vzala Jenny a snažila se ji utišit.
„Pryč!“ Křičela Jenny.
Sam ho zkoušela sundat dolů, ale ten se ani nepohnul.
„Mami, pryč!“ Jenny začala být hysterická.
„Jacku, nemůžu to sundat dolů!“ vykřikla Sam.
„Thore!“
„Ujišťuji vás O´Neille. Tohle ji neublíží,“ řekl Thor, když už Jenny hystericky křičela.
„Proč to nejde dát dolů?“ zeptala se Sam s obavami v hlase.
„Přizpůsobuje se to jejím genům a mysli. Jenom ona to může sundat.“
„Pro Krista pána! Je jí teprve dvacet měsíců! Ještě to nebude umět sundat,“ křičel rozzlobeně Jack.
„Je teď pod ochranou Asgardů., O´Neille. Ten náramek vás, jako její rodiče opravňuje k tomu, abyste nás kontaktovali, pokud by se dostala do potíží. Bude vás varovat před blížícím se nebezpečí tím, že se kámen rozsvítí. Jak bude růst, bude se náramek zvětšovat, takže jí nikdy nebude malý.“
„Ale vždyť je jenom malé dítě! Ničemu z toho nemůže rozumět!“ Řekla Sam a konečně se jí podařilo Jenny uklidnit.
„Slyšel jsem, že jste mluvili o tom, že chcete do srubu. Takže teď můžete být klidní, protože bude chráněná.“
„Měl jste nám to říct, Thore,“ řekl Jack. „Než jste jí to dal.“
„Mami?“ řekla Jenny a ještě se stále trošku třásla.
Sam jí dala pusu na čelo a Jenny si opřela svou hlavu o její rameno a dala jí ruce kolem krku.
„Ššš. Už je to dobrý.“
„Chci domů,“ prosila Jenny a dala si palec do pusy. Jack je obě objal a obě ji políbil.
„Tak, co na to říkáš?“ Šeptal Sam.
„Bojím se, Jacku. Ale, když Thor takhle může zajistit její bezpečnost….“ větu už nedořekla.
Jack přikývl, že jí rozumí. „Přeneste nás do srubu,“ řekl Thorovi
„Jak si přejete,“ řekl Thor.
Najednou se objevili v Jackově srubu u jezera. A o několik sekund později se tu objevil i Daniel.
„No dobře. Začíná to být nepříjemné,“ mumlal si . A pak si všiml, že Jenny je vyděšená.
„Co se stalo?“ domáhal se vysvětlení, měl o svou*neteř* strach.
„Thor dal Jenny dárek, který ji pořádně vylekal,“ řekl Jack rozčíleně.
„Co?“
Sam zvedla Jenny ruku, na které měla náramek. „Ten náramek jí pevně obepjal zápěstí a to ji vyděsilo. Kromě toho, je jediná, kdo ho může sundat.“
Jenny se otřásla. „Tati?“
Jack se postavil vedle Sam a pohladil Jenny po tváři. „Jsem tady, zlato.“ Zvedl k ní ruce a Jenny mu hned padla do náruče a položila si hlavu na jeho rameno.
„Mám hlad.“
Jack se usmál. „Dobře. Připravíme ti něco k jídlu.“
Otočil se k Danielovi a koutkem oka něco zahlédl.
„Zatraceně,“ jenom řekl.
„Jacku, co je?“ Zeptala se Sam.
„Je tady moje auto.“
„Cože? Jak?“
Podívali se jeden na druhého a oba řekli. „Thor.“
„Danieli, mohl bys zajet do města a nakoupit jídlo nejméně na několik dní?“ Zeptal se ho Jack.
Daniel si povzdechl. „Jo, jasně. Kde jsou klíčky?“
Jack mu hodil klíčky od auta a vyndal z peněženky 200 dolarů a podával je Danielovi.
„To by mělo na nákup jídla nejmíň na dva týdny stačit.“
„Díky, Danieli,“ řekla mu Sam. Šla s ním až ke dveřím a rychle se podívala ven. Nic zvláštního tam neviděla, otočila se a viděla, že Jack postavil Jenny na zem. Ta se okamžitě
rozběhla k otevřeným dveřím a za strejdou Danielem.
Sam ji chytila a vyhodila ji do vzduchu, Jenny se rozpustile smála.. „Mami!“
Sam se s ní posadila na podlahu a lechtala ji. Jack byl z toho dost naměkko, když je takhle spolu viděl. Jenom chviličku před tím se něčeho bála a teď je zase ve svém živlu…je zpátky na Zemi.
Vánoce budou za pár dní a Jack slíbil Jenny a Sam ty nejlepší vánoce. Kinsey a Syndikát všechno kolem sebe rozvířili.
„Sam?“
„Hmm?“ Sam stále lechtala Jenny na bříšku a ta nekontrolovatelně smála.
Jack si sedl před krb na podlahu a vzal si Jenny a neoholenou tváří pošimral její heboučkou. „Tati!“
Jack si Sam přitáhl blíž k sobě. Ta se nechala obejmout a položila si hlavu na jeho rameno.
„Jacku? Co se děje?“
„Nic. Jenom jsem přemýšlel.“
„To je přece moje práce,“ řekla mu s úsměvem.
Jack na ni vyplázl jazyk a to Sam rozesmálo.
„Já se snažím být vážný,“ dodal.
„Promiň, zlato. Prosím pokračuj,“ řekla mu a zlehka ho políbila na tvář.
„Tati?“
„Copak, zlatíčko?“
„Mám hlad,“ řekla Jenny a našpulila rty.
„Strejda Daniela bude hned zpátky a přiveze něco k jídlu.“ Jenny si položila hlavu na jeho rameno a strčila si palec do pusy.
„Buď trpělivá.“ A dal jí pusu.
„Přemýšlel jsem o vánocích.“
„Tak ty nám Kinsey pěkně zkazil, když ukázal svůj zadek v SGC,“ řekla na to Sam.
„To ano, ale já jsem myslel na to, že bych našeho přítele Thora požádal, aby nám sem všechno transportoval….stromek a i to ostatní. Ale, čekám, až se Daniel vrátí.“
Sam se posadila a upřeně se na něho dívala. „Ano? Tak to udělej!“ řekla mu s úsměvem.
Jack ji položil ruku na rameno. „Pomalu, zlato. Nikam nepůjdu, dokud se Daniel nevrátí.“
„Proč čekat, Jacku?“
„Protože vás dvě nenechám ani na vteřinu samotné, dokud Kinseyho a jeho posluhovače nechytí a nebudou za mřížemi.“
„Jacku…“
Jack se k ní otočil a vzal její ruku do své. „Sam, slíbil jsem, že tebe a Jenny ochráním… a to taky udělám.“
Sam si uvědomila, že Jack má stále svou devítku u sebe. Ten však pokračoval.
„Udělám cokoliv…cokoliv…abyste byly v bezpečí.“
Sam ho pohladila po tváři. „Já vím ….a proto tě taky miluju.“
Jack se k ní naklonil a zlehka ji políbil. Jenny se trochu zavrtěla. Vlastně ji takhle nechtěně zmáčkli. Jack cítil, že se Sam usmívá a tak se vrátil zpět.
„V pořádku?“ Zeptal se Jenny.
„Mám hlad!“ zamračila se.
Sam a Jack se rozesmáli.
„Jaký otec, taková dcera,“ řekla Sam.
„Hej. Já nejsem zase tak špatný,“ řekl na to Jack
„Ano…jsi.“
„Možná trošku.“
„Ne. Hodně.“
„Tak jo, ale jinak mě miluješ,“ řekl Jack s úsměvem. „Pročpak asi?“
„Protože ty jsi prostě ty.“
Jack Sam ještě jednou políbil a potom si i s Jenny v náruči stoupnul. Vyhodil ji do vzduchu a Jenny se zase začala smát a to rozesmálo i Jacka. Ještě jednou ji vyhodil a potom ji pevně objal.
„Tati, víc! Víc!“
Jack ji znovu vyhodil do vzduchu a v tom někdo zaklepal. Dal Jenny Sam a vytáhl svou devítku. Jenny vycítila napětí svých rodičů. Jack pokynul Sam, aby se schovala za něj a potom se podíval oknem ven. Viděl tam Daniela s taškami.
„To je Daniel,“ řekl a schoval svou pistoli.
„To byla doba!“ řekl mu Daniel. „Dalších šest tašek je v autě.“
Sam se usmála, když Jack přebral od Daniela tašky, položil je v kuchyni a následoval ho ven, aby přinesli zbývající.
„Nikdo tě nesledoval, že ne?“ Zeptal se Jack.
„Ne.“
Výraz Danielova obličej mluvil za všechno.
„Sam, proč nevezmeš Jenny do jejího pokoje a nenecháš ji si hrát. Já začnu chystat oběd.“
Sam se na něho podívala. Znal ten pohled - něco jako *bylo by lepší, kdybys mi to pověděl*- už několikrát se na něj takto dívala.
Jack přikývl a řekl. „To je dobrý. Řeknu ti to potom.“
„Tak pojď zlatíčko. Budeme si hrát s medvídky.“
„Mám hlad!“ Řekla Jenny.
„Já vím. Táta to připraví.“
„Tak jo.“
Dala Jackovi pusu a on ji to oplatil. „Běž s mámou. Připravím ti něco….co jsi přinesl?“ Zeptal se Daniela.
„Makarony a sýr…špagety…steaky….chleba…a tak podobně,“ řekl Daniel.
„Super. Chtěla bys špagety?“
„Ano,“ řekla Jenny.
„Dobře,“ a dal Jenny ještě jednu pusu.
Když Sam a Jenny odešly z místnosti, otočil se na Daniela.
„Tak to vysyp.“
„Nějací lidé tady ve městě se vyptávali na tebe a Sam. Ptali se lidí v obchodě, kde jsem byl já, kde je váš srub.“
„Ale nic jim neřekli, že ne?“ Zeptal se ho Jack s obavami.
„Ne. Popravdě nikdo jim na jejich otázky neodpověděl a nic jim neřekl. Důvodem, proč se mnou mluvili, je to, že jsem tady byl posledně s vámi.“
„Dobře.“ Jack se otočil ke sporáku a dal vařit špagety.
„Danieli, můžeš pro mne něco udělat?“
„Co?“
„Přenes se k Thorovi a transportujte naši vánoční výzdobu sem.“
„Jacku…“
Jack se k němu znovu otočil. „Danieli, prosím. Tohle jsou moje první vánoce s mojí dcerou.
Nenechám Kinseyho, aby nám je zkazil. Prosím. Udělej to pro mě, Sam a pro Jenny.“
Viděl, jak se Daniel zatvářil, když se zmínil o Jenny. Všichni by udělali cokoliv pro jejich dceru. Milovali ji, jako by byla jejich…no..jako rodinu.
„Tak dobře.“
„Díky Danny. Máš to u mě.“
„To tedy jo a ne jenom jednou.“
„To je fakt, ale tentokrát ti to splatím.“
„Dooobře,“ Daniel aktivoval komunikační zařízení a zmizel.
Jack šel za Sam a Jenny do jejího pokoje a viděl, jak si hrají s medvídky.
„Takže?“ Zeptala se ho Sam a dívala se na něj.
„Daniel říkal, že se nějací lidé vyptávali ve městě, ale nikdo jim nic neřekl.“
„Viděli ho?“
„Ne, zlato,“ řekl jí Jack a posadil se vedle nich na podlahu.
„Všechno bude zase v pořádku.“ A podával Sam misku se špagetami a lžící.
Mezitím co si s Jackem povídali, začala krmit Jenny. Ta snědla polovinu své porce a vypila jablečný džus. Slyšeli, že Daniel už je zpátky a něco tam dělá.
„Dost,“ řekla Jenny. Sam ji otřela pusu a obličej.
„Jacku,“ volal na něho Daniel z obývacího pokoje. „Už je to.“
Jack si stoupnul a vzal Jenny, dal ji pusu na tvář.
„Kam jdeme?“ Zeptala se ho.
„Máme pro tebe překvapení,“ řekl jí a podával Sam ruku, aby ji pomohl vstát.
Všichni společně šli do obývacího pokoje.
Jenny radostně vykřikla, když uviděla svíticí vánoční stromeček.
„Stromek!“
Letos Jack prošel všechna možná místa než našel ten pravý. Se Sam ho ozdobili jednou v noci. Ale pro Jenny nechali hvězdu. Když ráno vstala, tak ji Jack vyzvedl, aby ji dala na špičku stromku. Domluvili se s fotografem, aby k nim přijel a udělal jim další rodinné fotografie, aby je mohli dát na vánoční pohlednice. Všem se moc líbily.
Jack postavil Jenny na podlahu a ta se rozběhla ke stromečku a upřeně se na něj dívala.
„Díky, Danny,“ řekl Jack.
Jenny se otočila a dívala se na Jacka. V očích měla takovou tu správnou uličnickou jiskřičku a Jack si toho všiml těsně před tím, než se Jenny pokusila vylézt na stromek. Daniel stromek zachytil, aby nespadl a Jack chňapl po Jenny. Místo jejího uličnického pohledu teď viděl v jejích očích strach.
„Ne Jenny!“ Řekl Jack s obavami. „NE!“
Ještě nikdy jí neřekl ne.
„Tati?“ Jack viděl, jak se jí třese dolní ret a potom začala Jenny plakat
Pevně ji držel. „Ššš. Je mi líto, že jsem křičel. Ale vyděsila jsi mě.“ Posadil se se vzlykající Jenny na pohovku a choval ji. Ještě nikdy na ni nekřičel.
„Ššš,“ tiše jí šeptal.
Když přestala plakat, otřel jí slzy. „Vyděsila jsi mě, zlatíčko.“
Její modré oči se rozšířily údivem. „Táta se bál?“ Zeptala se třesoucím hlasem.
„Ano. Táta měl strach,“ řekl jí a hladil ji po vlasech.
„Proč?“ posmrkávala Jenny.
Sam si sedla vedle nich. „Mohla jsi se zranit,“ řekla jí a pohladila ji po tváři.
„Máma se bála?“ Zeptala se nedůvěřivě.
„Ano, taky jsem měla strach,“ řekla Sam a dala jí pusu na čelo.
Jenny našpulila rty a řekla. „Líto.“ Dala si palec do pusy a položila si hlavu Jackovi na hrudník.
„Líto, tati.“
Ten ji políbil do vlasů. „Už je to dobrý. Ale už to nedělej, ano?“
„Ok, tati,“ řekla Jenny a zívla.
„Jsi ospalá?“ Zeptala se Sam.
„Ne,“ řekla Jenny a znovu zívla.
Sam se usmála. „Pojď sem,“ řekla a natáhla se pro ni.
Jack jí dal pusu a podával ji Sam. Jenny si položila hlavu Sam na hrudník a tlukot jejího srdce ji uspal. Sam ji jemně houpala.
„Mami?“ řekla Jenny ospale.
„Šš, spinkej,“ šeptala ji Sam a hladila ji po zádech.
„Zima,“ řekla Jenny a otřásla se.
„Zatopím,“ řekl Jack, vstal a šel ke krbu.
„Danieli, mohl bys přinést z jejího pokoje deku, prosím?“ zeptala se Sam.
„Jasně,“ řekl.
Sam ji stále houpala a když se Daniel vrátil, už spala. Jack zatopil v krbu a po místnosti se rozlévalo příjemné teplo. Daniel podal Sam deku, Jack se posadil vedle ní a objal ji.
„Díky,“ řekla Sam a dala deku kolem Jenny.
„To je v pořádku. Potřebujete ještě něco?“
Jack se rozhlédl kolem. „A kde jsou dárky?“
„V autě,“ řekl Daniel. „Myslel jsem, že budete chtít Santa Klause.“
„Díky, Spacey Monkey,“ řekl Jack.
„Pořád platí, že tě a Cassie a Teal´ca zveme na vánoce,“ řekla Sam.
„Jistě. Až se sejdeme, Thor nás přenese.“ Nějak se mu odtud nechtělo. „Jste si jistí, že budete v pohodě?“
„Jo. Kdyby se něco stalo, Thor nás okamžitě přenese,“ řekl Jack.
„Dávejte na sebe pozor.“
„Budeme.“řekl Jack.
„Ty taky.“ Řekla mu Sam.
Daniel aktivoval komunikátor a zmizel. Nechal tady rodinu O´Neillových samotnou.
Venku začal padat sníh. „Jacku, myslíš, že je tady dost teplo?“
„Ano,“ dlouze se zadíval na svou ženu a dceru a usmál se.
„Dám ji do její postýlky a potom bych ti chtěla něco ukázat,“ řekla mu Sam s takovým zvláštním jiskřením v očích.
„A než to uděláš, zajdu zatím do auta pro dárky,“ řekl jí Jack a pomáhal jí vstát. Dal Jenny pusu na tvář a pohladil ji po vlasech. „Sladké sny.“
Když už byl venku, využil příležitosti, aby zkontroloval okolí. Jeho srub byl ukrytý mezi stromy a ani sem nevedla žádná cesta. Věděl, že by okamžitě zahlédli každého, kdo by se tu objevil.
Neviděl nic neobvyklého a tak se vracel zpět do domu, náruč plnou dárků. A jak říkal Daniel, Jack si opravdu chtěl s Jenny zahrát na Santa Klause.
Když se ujistil,že je všechno na svém místě, vrátil se do obývacího pokoje. A málem se mu z toho, co viděl, zastavilo srdce. Sam seděla na podlaze před krbem a na sobě neměla vůbec nic, jenom RED, LOW-CUT TEDDY.(Tady si nejsem úplně jistá, tak to nechávám takhle, zapojte svou fantazii.)
Bylo mu jasné, že Sam ví, že stojí za ní. Zvedla ruku a podávala mu skleničku vína. Sedl si vedle ní a usrkl vína.
„Tak tohle jsi mi chtěla ukázat?“ Zeptal se svůdně. Zvedl ruku a prsty přejel jí po zádech podél pásku jejího kratičkého oblečení.
Jack položil svou skleničku a vzal i Saminu a položil ji vedle své na stolek.
„Takže tohle jsi mi chtěla ukázat?“ Zeptal se znovu.
„Ano,“ řekla nesměle. „Co na to říkáš?“
Jack ale neřekl nic, jen se přesunul těsně za ni. Položil jí ruce na ramena a sundal z nich ramínka.
„Jacku?“
„Ššš,“ zašeptal a políbil ji vzadu na krk. Když Sam ucítila jeho dech, zachvěla se. Odhalil jí ramena, dotýkal se prsty a líbal každý kousek její kůže.
„Jacku,“ zasténala Sam.
„Ššš,“ znovu zašeptal. „Zvedni ruce nahoru.“
Jack ji svlékl a odhodil tento kousek *jejího oblečení* na podlahu. Uchopil její ňadra a dál ji líbal na krku a jemně ji tiskl bradavky.
„Jacku, já tě potřebuji,“ zasténala Sam.
„Věř mi, tohle se ti bude líbit,“ řekl tiše a dále ji líbal na krku.
Svými prsty ji škádlil na těch nejintimnějších místech a po těle ji tak vysílal plamínky touhy a vášně.
„Jacku,“ prosila ho. „Prosím.“
„Ššš… pomalu.“
Sam měla pocit, že už to nevydrží, chtěla ho teď. Na chvíli přestal, když se dotkla jeho penisu.
„Sam, chci to pomalu. Prosím. Nech mě to tak udělat.“
Sam se mu podívala do očí a viděla v nich vášeň a taky lásku. Naklonila se k němu a vášnivě ho políbila. Chtěl to pomalu….chtěl být romantický.
„Cokoliv budeš chtít Jacku. Jsem tvoje, dělej si co chceš,“ šeptala mu a hladila ho po tváři.
Jejich milování bylo dlouhé a lásky plné. Ještě přerývavě dýchali, když je Jack přetočil a Sam si položila hlavu na jeho hrudník, aby mohla slyšet tlukot jeho srdce.
„Miluju tě Sam. A udělám cokoliv, abych ochránil tebe a Jenny.“
Sam se na něho podívala a viděla v jeho očích slzy. Jemně ho pohladila po tváři a zlehka ho políbila.
„Já tě taky miluju. Jenom nechci, aby sis kvůli mně ublížil.“
Jack ji objal a přitiskl si ji blíž k sobě. Přikryl je. Teplo sálající z krbu je brzy uspalo.
A než Jack usnul, ještě zašeptal. „Já tě ochráním…slibuji.“
Po několika hodinách se vzbudili, ve srubu bylo chladno, oheň v krbu vyhasl. Jack ho znovu zapálil a Sam se přesunula do ložnice. Oblékli se a zalezli si do postele. Něco ale oba trápilo.
„Sam?“ začal Jack, když Sam řekla, „Jacku?“
Oba se rozesmáli. „Ty první, zlato,“ řekl Jack.
„Půjdu zkontrolovat Jenny.“
Jack se na ni podíval. „Chtěl jsem udělat to samé. Mám pocit, že něco není v pořádku.“
A v tu chvíli Jenny začala křičet, „Tati!“
Oba okamžitě vyskočili z postele a sáhli po své zbrani a rozběhli se do jejího pokoje. Její náramek zářil.
„A sakra!“ řekl Jack a vyndal Jenny z její postýlky. Její vzlykání otřásalo jejím drobným tělíčkem. Chytil Sam a přitáhl si ji blíž k sobě. V ten okamžik tam vpadl ozbrojený muž, následovaný Kinseym, Petem Shanahanem a Kerry Johnson.
„Dej sem to dítě, O´Neille. A nic se ti a ani tvé ženě nestane.“
„Vztáhneš na moji dceru ruku…kdokoliv z vás… a nebude takové místo, kam by ses schovala, abych tě nenašel,“ řekl Jack zlostně.
„Ale když budeš mrtvý, tak už neuděláš nic, O ´Neille. Dej nám to dítě.“
„Nedotýkej se jí!“ křičela Sam. Jack už jen cítil, jak se ho Sam pevně chytla, když je asgardské zařízení transportovalo pryč.
„Thore! Perfektní načasování!“ řekl mu Jack.
„Dostali jsme signál z náramku a okamžitě jsme jednali.“
„Můžete je přenést na planetu, kde není brána?“ Zeptal se Jack.
„Ano,“ odpověděl mu Thor.
„Všechny?“ Zeptala se Sam.
„Ano.“
Jack a Sam se na sebe podívali a potom na Jenny, která stále plakala v Jackově náruči.
„Udělejte to,“ řekli současně.
Okamžitě byli ti tři transportováni na Thorovu loď. Jejich zbraně záhadně zmizeli.
„Co to pro Krista pána O´Neille děláte?“ Zeptal se Kinsey.
„Právě jsem našel způsob, jak ochránit svoji rodinu,“ řekl mu na to Jack.
„Vy teď spolu strávíte velice dlouhou dobu. Doufám, že si svou vzájemnou přítomnost náležitě užijete,“ řekla jim Sam.
„Generál O´Neill mi doporučil, abych vás poslal na planetu bez brány. A já s ním souhlasím.“
„Ty hajzle!“ Křičel Pete a skočil po Jackovi.
Sam od Jacka rychle vzala Jenny, Jack vzal Peta svou zbraní po hlavě a ten se sesul v bezvědomí k zemi. Potom namířil na Kinseyho.
„To je mi nějak povědomé,“ řekl. „Buď uděláte, co po vás chci nebo Thor udělá to, oč jsem ho požádal.“
„A co od nás chcete?“ Zeptal se Kinsey.
„Necháte mou rodinu na pokoji.“
„Dobře.“
„Ještě jsem neskončil. A ať vás už nikdy nevidím, stejně tak v SGC…žádného z vás,“ řekl a díval se na Kerry.
„Jacku, prosím,“ začala Kerry.
„Ah! Ty na mě ani nemluv. Spolčila si se s nimi proti mé rodině. To je něco, co nelze odpustit.“
Pete se začal probírat. „Co se stalo?“ zeptal se.
„Jestli se jen přiblížíte k mé rodině, spojím se s Thorem a to bude váš konec….navždy.“ Dodal Jack.
„Ty mně nemůžeš vyhrožovat,“ řekl Pete. „Nebojím se tě.“
Jack šel až k němu chytil ho za límec košile a praštil s ním o stěnu.
„To není výhružka. To je slib. Ještě jednou se přiblížíš k mě ženě nebo mé dceři a vlastnoručně tě zabiju. Je ti to teď dost jasný?“
„Nevyhrožuj mně O´Neille. Já jsem přece policajt, vzpomínáš? Můžu ti dělat takové věci, že se ti tvůj život změní v peklo.“
Jack se podíval na Sam. Ta jen přikývla.. Věděla na co Jack myslí, protože na to myslela taky.
Nastal čas, aby Pete definitivně zmizel.
„Thore?“
„Ano, O´Neille?“
„Chci, abyste poslal tady toho na planetu, která patří Goa´ldům. A chci, aby věděli, že je ze Země.“ Chvíli přemýšlel. „Dal bych přednost Ba´alovi.“
„Jak si přeješ,“ odpověděl Thor a Pete zmizel.
„A teď, pokud chce někdo následovat detektiva, ať udělá krok v před. Jinak, vám přeju pěkný den.“
Kývl na Thora. „Pošlete nás domů, Thore.“
A Jack a Sam byli v okamžiku doma v Colorado Springs. Vánoční stromek a všechny dárky tu byly taky.
Jenny se stále třásla. Jack se podíval na Sam. „Dnes v noci bude spát s námi.“
Sam jen přikývla, hrdlo měla stažené a nebyla schopná promluvit.
„Zavolám Danielovi, aby věděl, že jsme doma a že teď už by mělo být všechno v pořádku.“
„Dobře,“ řekla Sam tiše a ztěžka se posadila na pohovku, měla pocit, že už prostě déle nevydrží stát.
Jack zvedl telefon a vyťukal Danielovo číslo. Ten se ozval ospalým hlasem.
„Haló?“
„Danieli, tady Jack.“
To Daniela okamžitě probralo. „Co se děje?“
„Jsme v pořádku. Jen jsme měli malou návštěvu. Kinseyho a Kerry a Peta. Ale teď už nás nebudou obtěžovat.“
„Jak si můžeš být tak jistý, Jacku?“
„No, požádal jsem o něco Thora. A on už se o to postará.“
„O co jde?“
„Shanahan je teď na jedné z Ba´alových planet.“
„Cože!“
„Ohrožoval život mé dcery a ženy, Danieli.“
„A co Kinsey?“
„Ten je stále na Zemi…někde. Ale řekl jsem mu a taky Kerry a dalším jeho nohsledům, že pokud se jen přiblíží k mé rodině, stane se jim totéž, Thor je pošle na tu stejnou planetu.“
„Tos neudělal.“
„Ale ano.“
„Bože Jacku!“
„Už jsem ti to řekl předtím, Danieli. Udělám cokoliv…cokoliv…abych ochránil svou rodinu…a to jsem taky udělal.“
„To tedy ano.“
„Ale volám proto, abys věděl že vánoce budeme slavit tady u nás doma radši než ve srubu.“
„Dobře. Jacku?“
„Hmm?“
„Můžu teď jít zase spát, že?“
Jack se podíval na hodiny a zjistil, že už je po půlnoci.
„Ano, Danieli. Můžeš zase spát, uvidíme se na Štědrý den.“
„Jistě.“
Jack zavěsil a vrátil se k Sam. Byl překvapen , když viděl, že jí po tvářích tečou slzy. Rychle se posadil vedle ní.
„Sam? Co se děje?“
Sam stále tiše plakala a Jack jí položil ruku kolem ramen.
„Prostě teprve teď mi to všechno došlo, Jacku.“
„Co?“
„Oni by to mohli udělat. Kdyby nebylo Thora, tak by nám mohli vzít Jenny a my bychom s tím nic nemohli udělat.“
„Všechny bych je pronásledoval Sam…jednoho po druhém…dokud bych nedostal svou dceru zpátky.
„Já vím. Já bych udělala to samé. Ale mohli nám ji vzít.“
„To já vím. Ale díky tomu dárku od Thora je Jenny v bezpečí…navždy.“
„Já vím, ale….“ Jack ji dal na ústa prst, aby ji umlčel.
„Sam, Jenny je chráněná. To je vše o čem teď musíme přemýšlet. Teď můžeme pokračovat v našich společném životě….ty, já a Jenny.“
„Stále mám ale strach, Jacku. Ještě nikdy jsem se tak nebála.“
„Já vím. Ale jak už jsem řekl předtím, já vás ochráním…ať se děje cokoliv,“ řekl tiše.
Jack ji držel tak dlouho, dokud se nevyplakala. „Budeš v pořádku?“
„Ano, myslím, že teď už ano.“ Řekla Sam a zívla.
„Dobře,“ řekl Jack a zlehka Sam políbil. „Pojďme spát. Zítra je Štědrý den a máme spoustu dárků, které dáme zítra v noci pod stromek.“
Sam nechala Jacka, aby ji pomohl vstát a nechala se odvést do jejich ložnice. Vzal od ní Jenny a Sam si lehla. A než je Jack přikryl, dal mezi ně Jenny. V hlavě mu zněla píseň od Billa Deana „Let Them Be Little“. Let them cry, let them giggle, let them sleep in middle, oh just them be little.
Usmíval se, když se otočil k Sam.
„Čemu se směješ?“
„Vzpomínáš si na písničku, kterou jsme slyšeli před měsícem?“
„No během posledního měsíce jsme slyšeli spoustu písniček. Upřesni to trochu.“
„Myslím ,že se jmenuje Let Them Be Little a je od Billyho Deana
Sam se při té vzpomínce usmála.
„Ano. Tu písničku miluji.“
„No a když jsem položil Jenny mezi nás, tak jsem si vzpomněl na slova Let them cry, let them giggle, let them sleep in the middle, oh just let them be little.“
Sam se usmívala tomu, jaká energie byla slyšet v jeho hlase.
„Pojďme spát, Jacku. Jenny se vzbudí asi za pět hodin.“
Jack se naklonil a políbil svou ženu na dobrou noc. „Dobrou Sam.“
„Dobrou noc, Jacku.“
A oba dali ještě Jenny pusu na tvář. „Dobrou noc, zlatíčko,“ řekl Jack.
„Dobrou noc, Jenny,“ dodala Sam.
A ačkoliv Jenny spala, pořádně si zívla. Jack a Sam se na sebe usmáli a ponenáhlu oba usnuli. Konečně byli doma. Konečně byli v bezpečí. A kdyby to tak mělo být po zbytek Jackova života, jistě se postará, aby by to tak zůstalo.
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ