Titul: Teď anebo nikdy
Autor:
Překladatel: Alis
Žánr: Romance
Páry: Sam/Jack
Hodnocení: Mládež
Délka: Středně dlouhé
Časová osa: 9. řada
Stav: Kompletní
Synopse: Stesk.... touha... láska a rozhodnutí?

______________________________________________________________

Právě mu bylo pětapadesát. Teď už se asi sotva bude účastnit mimozemských misí. Jeho život se nyní skládal z papírování a různých rozhodnutí, což je tak vzdálené jeho předchozí práci. A pro něj tak těžké si navíc pamatovat všechny ty věci.
Právě se vrátil z DC. Byl u generála Hammonda. Bylo už načase kousnout do kyselého jablka. Takže to udělal.
Když se vrátil do Colorado Springs, volali z SGC. Potřebovali podepsat nějaké papíry. Sdělil Waltrovi, že hned teď na základnu nepojede a řekl mu: „ Pošlete mi to domů po majoru Carterové. Zeptejte se, jestli by mi to všechno přivezla.“
Teď slyšel, že právě přijíždí. Takže teď anebo nikdy.

********************

Čekal před kanceláří gen. Hammond a byl nervózní. Konečně, uvedli ho dovnitř.
„Generále,“ pozdravil a Hammond odložil šálek kávy a kývl Jackovi na pozdrav.
„No tak, Jacku. Říkejte mi Georgi,“ řekl mu Hammond.
Potřásl si s Jackem rukou a pokynul mu, aby se posadil.
„Co vás přivádí do Pentagonu, synu?“
„No, Georgi, už je čas,“ začal Jack.
„To nemůžu akceptovat, Jacku,“ přerušil ho Hammond důrazně.
Jackovi se náhle nedostávalo kyslíku. Prudce se opřel o opěradlo židle.
„Vy jste pro tuto práci ten pravý, jinak bych vás nedoporučil. Prostě vaši rezignaci nepřijímám, Jacku. A to je moje konečné rozhodnutí.“
Jack jen ztěžka polknul. Podíval se přes stůl na svého nadřízeného. A než si to uvědomil, začal mluvit a bylo to venku.
„Už to dál dělat nemůžu, prostě bez ní nemůžu žít.“
Sklopil zrak a díval seč na své ruce, ve kterých držel čepici.
„Prostě už nemůžu!“
Hammond se podíval na svého 2IC, viděl tu tíhu, která se mu usadila v ramenou. Věděl, o kom Jack mluví, o podplukovníku Samanthě Carterové.
Věděl, že jejich vzájemné city se prohloubily, u obou dvou. A také věděl, že si udržovali téměř deset let profesionální odstup. Odmítali to, co mezi nimi bylo, jejich city. To všechno kvůli vojenské disciplíně a pravidlům.
„A co na to říká?“ Zeptal se Hammond tiše.
„Ještě o tom neví,“ odpověděl Jack.
Hammond se na něj zmateně podíval.
„Vy jste jí to neřekl?“ Zeptal se nevěřícně.
„Ne,“ řekl Jack. „Nemá o tom ani tušení.“

********************

Daniel nakoukl do Jackovi kanceláře, nesl si kafe a složku papírů.
„Tak jak ses měl o víkendu?“ Zeptal se a díval se do svého hrnku s kávou.
„Ok, Danieli, tak ven s tím,“ zareagoval Jack.
„Co?“ Zeptal se Daniel, v očích nevinný pohled.
„No tak, spacemonkey, nikdy sem za mnou nechodíš, pokud něco nepotřebuješ.“




„Dobře….. dneska jsem možná přišel ne proto, že něco chci, ale proto, že vím něco, co by jsi rád věděl i ty.“ Řekl mu Daniel.
Jack mu jen pokynul – tak mi to teda řekni – a díval se na něho, zvědavý, co to bude.
„Sam se rozešla s Petem. Vrátila mu prstýnek.“
„Řekla proč?“ Jack se snažil zůstat nezaujatý, ale Daniel ho znal velice dobře.
„Řekla, že ho nemilovala.“

********************

„Takže, řeknete jí to Jacku?“ Generál se díval nedůvěřivě na svého podřízeného.
„Ano,“ odpověděl Jack a nervózně bubnoval prsty o okraj své čepice. Podíval se na generála a díval se mu přitom pevně do očí.
„Zrušila před týdnem své zasnoubení s Petem. Myslím, že bude potřebovat trochu času, než jí to všechno vyklopím.“
„Tak už neotálejte, synu. Udělejte to hned. Máte moje požehnání,“ řekl Hammond a vstal.
Jack taky vstal, ale nebyl si noc jistý, jak to Hammond myslí.
„Takže přijímáte moji rezignaci?“ Zeptal se a rukou směřoval do své náprsní kapsy, kde měl připravenou obálku.
„Ne, to ne, ale… myslím, že bychom mohli zařídit, abychom vám ….. vyhověli. Vraťte se domů, promluvte si se Sam. Já vám během příštích pár dní zavolám.“

********************

Teď a nebo nikdy, pomyslel si. Myslím, že to bude teď. Čekal až Sam zaklepe na jeho dveře. Jen tam tak stál, rukou si zajel do vlasů, takže je měl ještě víc rozcuchané než obvykle. A otevřel dveře.
Byla tam, v modré pracovní uniformě, nádherné modré oči, broskvová pleť, zářivý úsměv, jenom pro něj.
„Ahoj, Sam,“ řekl plaše.
„Pane?“ řekla a podávala mu stoh hlášení, které přivezla.
„Pojďte dál,“ mírně ustoupil, jen tak, aby mohla vejít. A když Sam přecházela přes práh, jejich těla se vzájemně dotkla.
„Takže jste zpátky z Washingtonu, pane?“ zeptala se a usmála se na něj.
Bylo jasné, že je Sam stejně nervózní jako on, ale Jack si nebyl jistý proč.
„Um, to je snad zřejmé, Carterová,“ ale okamžitě litoval svého sarkasmu.
Sam od něj okamžitě odvrátila svůj pohled.
„Kam to chcete položit, pane?“ a znovu ukázala na složky s hlášeními.
„No, kamkoliv,“ odpověděl. Sam tedy položila stoh složek na kuchyňský stůl a otočila se k odchodu. Byla překvapena tím, že Jack stál přímo vedle ní, opravdu velice, velice blízko.
Jen polkla a ustoupila o krok zpět, tak, že narazila na okraj stolu.
„Můžeme si promluvit, Sam?“ Zeptal se jí Jack.
„No, vlastně, potřebuji hned jet….“ začala Sam a dívala se na klíčky od auta, které stále držela v ruce.
„Ne,“ řekl Jack.
Sam se na něj podívala.
„Ne, nepotřebujete nikam jít. Potřebuji, abyste tu zůstala. Alespoň na pár minut, ano? Je to důležité.“
„Dobře,“ řekla potichu.

Jack k ní přistoupil ještě blíž. V podstatě teď byla přitlačená úplně na stůl a nemohla ustoupit už ani o krok. Cítila, jak jí rychle buší srdce a slyšela v uších zřetelně svůj tep.
Jack jí položil ruce kolem pasu, dával jí tak čas, aby ho mohla případně udeřit, kopnout ho do rozkroku, křičet. Nebo tak něco. Ale Sam jenom stála a sledovala ho.
Sklonil se a políbil ji. Nejprve opatrně, potom, když Sam zareagovala, tak jak si to přál, ho prohloubil. Zvedla ruce k jeho krku, jeho krátkým , prošedivělým vlasům a přidržela si ho tam, kde byl a začala ho líbat.


Generálmajor George Hammond netrpělivě čekal na presidenta USA. Stál před Oválnou pracovnou a urputně sledoval presidentovu sekretářku.
Vyšlo několik lidí. Sekretářka vešla dovnitř. Když se vrátila, pokynula Hammondovi, aby vstoupil.
Generál si s presidentem potřásl rukou a zůstal stát, dokud se president a současně jeho nejvyšší velitel neposadil.
„Co pro vás mohu udělat, Georgi?“ zeptal se ho president.
„Jde o Jacka O´Neilla, pane,“ začal Hammond.
President zvedl ruku před obličej, ale nakonec si gesto odpustil a tak generál pokračoval.
„Chce odejít do důchodu. Řekl jsem mu, že jeho rezignaci nepřijímám, ale nemyslím si, že bych ho tam mohl ještě déle držet, pane.“
„No a proč, Georgi?“ Zeptal se president, tohle ho začalo evidentně zajímat.
„Důvodem je podplukovník Carterová, pane,“ jednoduše odpověděl generál. Oba muži se na sebe podívali. Právě mezi nimi proběhla tichá konverzace.
„Aha…“ President byl chvíli zticha.
„Dobře, předpokládám, že bychom měli přejít k plánu B, že Georgi?“
„Ano, pane,“ odpověděl Hammond. „Mám vaše svolení, pane?“
„Ano, Georgi. Ještě něco?“
„Ne, pane. Děkuji, pane.“ Generál Hammond odcházel z Oválné pracovny s úsměvem.
Presidentova sekretářka sledovala generálův ústup. U armády nikdy člověk neví. Někdy to proběhne rychle. Někdy to trvá celé hodiny a většinou, když potom lidé odchází, nejsou nijak nadšení. Dneska to šlo opravdu rychle. To je fajn, pomyslela si.


****************

Jack líbal Sam a ona mu jeho polibky oplácela.
A tohle bylo mnohem lepší, než když s Teal´cem uvízli v té časové smyčce. Tehdy jezdil po chodbách SGC na kole, předal Hammondovi svou rezignaci a políbil Sam. A ona ho taky líbala. Ale tohle bylo mnohem lepší, protože to nebyl jen jeden polibek. Její hebké,
teplé rty na jeho ústech. A její jazyk…její jazyk!, který zkoumal jeho spodní ret. A ona se od něj neodvrátila, byla tady v jeho náruči a líbala ho.
Jeho prsty cestovaly po jejích zádech, vnímal její páteř, krk, vlasy. Jednou rukou ji stále podpíral hlavu a tlačil svoje rty víc na její ústa. Jeho jazyk teď vklouzl do jejích úst, aby ji ochutnal. Sam klouzala svým jazykem podél toho jeho. Přejela mu přes zuby a patro. Zasténala a Jack cítil, jak jeho hrudník zavibroval.
Sjel jí druhou rukou dolů po zádech a přitiskl se na ni. Pomalu se pohnul, aby svým kolenem Sam rozdělal kolena od sebe. Jeho tvrdý penis se tlačil na její boky. A ona stále na jeho podněty odpovídala. A na jeho žádost roztáhla nohy a přitiskla se na něj svými ňadry.
Náhle se Jack od ní odtáhl, podíval se na ni a viděl, že jí zčervenaly tváře a rty měla zvlhlé od jeho polibků.
Sam prudce otevřela oči a Jack byl zcela uchvácen jejími dlouhými řasami a tím, co viděl v jejích modrých očích.
„V pořádku, Sam?“ Zeptal se jí. A ona jen přikývla.
„Je to mnohem víc, Jacku. Ale….“
Povolil svoje sevření a připravoval se na její „ale“.
Sam viděla, že mu přes obličej přeběhl stín pochybnosti, proto ho znovu rychle políbila.
„Ale mohli bychom se přesunout někam jinam, kde to bude pohodlnější?“
„Obývací pokoj?“ Zeptal se Jack a okamžitě ožil.
„Postel,“ řekla Sam a přejela mu rukou přes kalhoty a cítila, jak je vzrušený.
Jack zavřel oči a zvedl své boky proti její ruce.
Teď už se nelze vrátit zpátky. Bere si Samanthu Carterovou do své postele.


***************

Cestou z Colorado Springs do DC se nic zvláštního nedělo. V náprsní kapse měl už zase sepsanou svou rezignaci. Měl sjednanou schůzku s Hammondem. Zpáteční let si zamluvil na dnešní noc.
A protože se jednalo o soukromou záležitost, letěl obchodní třídou. Ale měl na sobě svou modrou uniformu, sluneční brýle složené v náprsní kapse, čepici na klíně. Žena, která seděla vedle něho, cestovala s malou holčičkou. A stále na něho dělala oči.
Jack se na ni usmál, ale do hovoru se nepouštěl. Byl příliš zaměstnán svými myšlenkami a taky byl dost nervózní.
Když přistáli, jeho spolucestující se na něj oslnivě usmála, položila mu svou ruku na jeho paži a vsunula mu do dlaně kartičku se svým telefonním číslem. Jack se na ni taky usmál, dal si kartičku do kapsy a okamžitě ji v hale vyhodil do nejbližšího odpadkového koše.
Měl hlavu plnou jediné ženy. Jeho 2IC, jeho Sam. To, co k ní teď cítil postupně narůstalo od pouhé přitažlivosti, kterou pocítil v okamžiku, kdy se setkali, až po opravdovou lásku.
Poprvé si uvědomil, co pro něj Sam znamená po tom, co je zachránili v Antarktidě.
Vzpomínal na její rozhodnutí, její stálé odmítání ho opustit.
Že ho objímala, aby ho zahřála vlastním tělem. Věděl, že byl hodně zesláblý a měl horečku, takže volal svou první ženu Sáru, ale byla to Samantha, kdo vedle něho ležel, až do okamžiku kdy je zachránili.
Na chvíli si myslel, že je to jen sexuální touha. Rád na misích sledoval její zadeček, když šla před ním. Na základně musel několikrát pod studenou sprchu, aby se zbavil někdy až bolestivé erekce, když Sam vedle něj na něčem pracovala, oblečená jen do trička a kalhot.
Představoval si, jaké by to bylo, kdyby měla svoje dlouhé nohy obtočené kolem něho a on by se s ní miloval.
Když Daniel, Sam a on měli to zařízení Antiků a byl na Apophisově válečné lodi nastalou situací nucen opustit Sam, už věděl, že to není jen touha dostat se jí do kalhot, ale že je to láska. A odejít bylo prostě nemožné.
Se Sam by to nebyla nikdy záležitost na jednu noc, tak jak se to občas stalo po nějakém večírku, když byl opilý.
On ji miluje a jejich hodnosti, jejich tým, pravidla vztahu nadřízeného a podřízeného důstojníka je rozdělilo jednou provždy. Ona to ví. On to ví. A kromě toho by nikdy nekompromitoval její kariéru v armádě. Je příliš cenná pro program Hvězdné brány, aby s ním marnila svůj život.

Nějakou dobu byl zklamaný a mrzelo ho to, ale měli tolik práce, že na tyhle myšlenky později neměl čas. Byl rád, že ji mohl vidět každý den, pracovat s ní, sdílet s ní tak svůj život.
Zajímaly ho samozřejmě i jiné ženy. I Sam měla několik známostí.
Žárlil, měl tak trochu pocit, že mu Sam patří, ale snažil se to vydržet.
Když byl povýšen na generála a Sam se stala podplukovníkem a velitelem SG-1 a on musel teď zvládat všechno to papírování, zatímco Sam pokračovala v mimozemských misích, takže je okolnosti takhle rozdělily, bylo to pro něj nesnesitelné.
Mnohem víc se jí teď vzdálil, chránil sebe, skrýval svoje city k ní, a proto se mnohem víc než obvykle uchyloval k sarkasmu a k lhostejnosti.
Když za ním přišla s tím, že ji Pete požádal o ruku, tak tohle už nemohl strávit vůbec.
Zavrhl ji, nechal ji přitom, že je mu to úplně jedno, že je úplně klidný, i když ví o jejím vztahu s Petem.
Ale uvnitř měl pocit, že zemřel. Srdce mu krvácelo a nemyslel si, že by se dal ještě někdy dohromady. Pochopil, že čekal moc dlouho, že se mu Sam vzdaluje a on by mohl být zapomenut.
A potom přišel Daniel s tím, že Sam se s Petem rozešla a zrušila zasnoubení. V srdci se mu rozhořel malý plamínek naděje. Sam řekla, že Peta nemiluje. Byl to záblesk světla ve tmě, která obestřela jeho duši. A v tom okamžiku se rozhodl, že by ji neměl nechat znovu odejít. Měl by využít šanci, aby ji mohl opět milovat a doufat, že mu bude jeho lásku oplácet.


***************

Jeho postel. Sam ležela v jeho posteli, líbala ho, rozepínala mu košili a nechala se od něj svlékat.
V jeho snech a představách, když Sam přejížděl rukou po jejím přirození, jejím zadečku, byla potichu. Ale skutečná Samantha Carterová, to byl pravý opak. Její hlasité sténání doléhalo k jeho uším. Její vzdechy a sténání vypovídaly o tom, jak moc dobře se cítí, jak moc je jí to příjemné, jak tvrdá je jeho erekce, jak moc ho chce a potřebuje cítit v sobě, hned teď.
Myslel si, že to co slyší, jak na něj Sam reaguje, že to nezvládne a udělá se ještě dřív, než se jí vůbec dotkne.
A Sam se vůbec nechovala plaše. Na každý jeho pohyb reagovala po svém. Když jí sundal podprsenku a sál jí bradavky, dokud nebyly ztuhlé, přesunula se k jeho hrudníku a mazlila se s jeho zatím nevýraznými bradavkami, dokud nesténal rozkoší. Když jí svlékl kalhoty a vsunul jí dovnitř prsty, aby zjistil, jak je vlhká a vzrušená, sedla si mu na stehna, svlékla ho, políbila špičku jeho penisu a Jack téměř explodoval. Zastavil ji.
Přitáhl si ji k sobě. „Miluji tě, Sam,“ řekl a políbil ji.
Chvíli čekal, díval se jí do očí. A Sam jen řekla, „A….“
A než si to stačil Jack pořádně rozmyslet, odpověděl. „A chci si tě vzít.“
Tak a bylo to venku. Řekl to ještě dřív, než mu ona řekla, že ho miluje. Ale on věděl, že Sam ho miluje. Jinak by tu nebyla a nenechala by ho, aby jí tohle dělal, kdyby ho nemilovala. Nebo ano?
Sam se posunula až k jeho bokům a přitlačila se tak na jeho penis.
„To jsme se zatím moc daleko nedostali, generále, že ne?“ Řekla mu a koutky jí jen cukaly.
„A teď se chystáte se mnou vyspat, nebo co?“
Podíval se na ni, oči jí jen zářily, její úsměv patřil jen jemu. Přitáhl si ji k sobě a otočil jí hlavu, aby jí mohl pošeptat do ucha. „A teď se s vámi chystám vyspat.“ Odpověděl chraplavě.
Dal jí ruce kolem pasu a žádal ji tak, aby se nadzvedla a on se na ni mohl víc přitlačit.
„Je tohle,“ řekl, zatlačil a koncem penisu do ní pronikl. „Co jsi měla na mysli?“ Zeptal se a přitom prudce přitlačil, aby se dostal ještě hlouběji.
Její odezva byla téměř nevyslovitelná. Bylo to něco, co už dlouho neslyšel. Zasténání ženy, která jím byla zcela vyplněná, která to milovala, která to chtěla a potřebovala ještě víc. Bylo to něco, o čem si nikdy nemyslel, že by to mohl slyšet od Samanthy Carterové, ale byla to ona! Znovu zatlačil a mohl to znovu slyšet. Přivřela oči a sklonila se k němu.
„Sam?“ Zeptal se tiše.
„Ano, Jacku?“ Odpověděla téměř bez dechu.
„Dobrý?“
„Ano, Jacku. To je to, co jsem měla na mysli.“


***************

Seržant Walter Harriman byl telefonátem generála Hammmonda překvapen, zvlášť když byl generál O´Neill mimo základnu. Jeho požadavek nebyl zase tak neobvyklý, ale Walter byl prostě zvědavý, o co gen. Hammondovi jde.
Bylo mu řečeno, aby kontaktoval Asgardy, přímo jejich nejvyššího velitele Thora. Důvod je naléhavý, řekl mu Hammond, ale žádné další detaily mu nesdělil. Když byla zpráva předána, Hammond si ještě s Waltrem chvíli povídal.
„Tak jak to jde v SGC?“
„Velmi dobře, pane,“ odpověděl Walter.
„A SG1? Jak se má doktor Jackson, podplukovník Carterová a Teal´c?“ zeptal se generál.
„Všichni se mají fajn, pane.“
„Viděl jsem generála O´Neilla, když byl ve Washingtonu. Říkal mi, že děláte svou práci velice dobře.“
„Děkuji, pane. Ano, generál O´Neill je už zpátky. Musela to být únavná cesta. Požádal podplukovníka Carterovou, aby mu přivezla domů hlášení kvůli podpisu.“
„Takže to udělal?“ Hammond měl co dělat, aby zůstal vážný, když si představil, co by teď Jack mohl právě dělat.
„Ano, pane,“ řekl Walter, zase zvědavý o co generálovi jde.
„Dobře seržante, mám návštěvu. Opatrujte se.“
„Nashledanou pane,“ odpověděl Walter a slyšel, že generál pokládá sluchátko. Zdálo se mu to nebo opravdu slyšel, jak generál říká „Thore!“ než zavěsil.


***************

Jack cítil její horké tělo. Měl pocit, že se celý svět vtěsnal do jednoho místa, do tohoto okamžiku, do této ženy. Chtěl se jí dotýkat všude. Chtěl líbat každičký kousek její kůže, ochutnat ji. Čekal příliš dlouho a teď ji měl. Byla tady s ním, byla naplněna touhou po něm.
Jack přivedl její tělo i mysl do extáze. Když se její dech vrátil zase do normálu, jen se zeptala. „Jacku?“
„Ještě nejsme hotoví.“
Milovali se dlouho, jako by se nemohli jeden druhého nasytit. Nakonec jejich touha jednoho po druhém byla uspokojena.
***************

Daniel byli s Teal´cem v tělocvičně v SGC. Oba se věnovali posilování.
„Takže, Sam se rozešla s Petem,“ začal Daniel.
„Já jsem nikdy nepochyboval o tom, že by její vztah s Petem Shanahanem skončil jinak,“ odpověděl Teal´c.
Daniel na něj pohlédl a povytáhl jedno obočí, což byl projev, který od Teal´ca nevědomky převzal.
„Ty sis myslel, že se Sam a Pete rozejdou?“ Zeptal se ho.
„Samantha Carterová Peta Shanahana nemilovala. Nikdy by si nevzala muže, kterého by nemilovala. Vždycky byla zamilovaná do O´Neilla a on její lásku opětoval,“ shrnul Teal´c
jednoduše fakta.
Daniel hleděl na Teal´ca s údivem. Ten si byl zřejmě mnohem víc vědom emocí jejich přátel než on sám. Teal´c na něj udělal dojem. Jen mu přikývl.
„Ano, máš pravdu, samozřejmě.“
„Proč, Danieli Jacksone, nenaplnili svou lásku?“
Daniel přemýšlel o jeho otázce. Dobře věděl, že Teal´c ví o všech těch zákazech pro důstojníky americké armády.
„To je dobrá otázka, Teal´cu,“ odpověděl mu Daniel. „Myslím, že na to nejsou připraveni. Dodržují pravidla. Dělají svou práci. Chrání kariéru toho druhého. Respektují svoje hodnosti. A všechny tyhle věci se postavily do cesty jejich vzájemným citům. Ani jeden z nich si nemyslí, že je dost dobrý pro toho druhého. Oba jsou strašně tvrdohlaví. A oba dva se bojí udělat první krok.“
„Myslíš, že se to v blízké budoucnosti změní, Danieli Jacksone?“
„To nevím, Teal´cu, to nevím.“



***************

Sam a Jack leželi vedle sebe. Sam měla hlavu položenou na jeho hrudníku, Jack ji jednou rukou objímal a prsty ji jemně hladil po zápěstí.
Držel ji v náruči a byl velice spokojený, protože cítil její přítomnost vedle sebe.
Trošku se zavrtěla. Jack poznal, že se Sam usmívá.
„Sam?“
„Ano, Jacku!“
„Co, ano?“ Zeptal se.
„Řekla jsem ano, Jacku.“ A ještě víc se usmála.
Jack ležel jen tak bezmyšlenkovitě, jeho tělo bylo uspokojeno jejich milováním, takže její slova nejprve nepochopil. Najednou mu to došlo.
„Řekla jsi, ano?“
„Hm.“
„Myslím ano, že si mě vezmeš?“
„Hm.“
Posadil se , zvedl ji a líbal ji na tváře, na ústa, na oči, na bradu, nos, ucho, krk, všude kam jen dosáhl.
„Bože, Sam….“ řekl a pokračoval v líbání.
Sam se od něj odtáhla, Jack k ní natáhl ruku, když se Sam zvedala z postele, usmívajíc se.
„Musím na záchod, Jacku,“ řekla.
„Teď?“ Zeptal se trochu zoufale.
„Jo,“ odpověděla a když odcházela z ložnice, byla si dobře vědoma toho, že Jack sleduje její zadek. Podívala se na něj přes rameno. „A taky tě miluju, Jacku.“
Jack si zase lehl zpátky na postel a na tváři měl blažený úsměv.

 
Generál Hammond čekal až ho členové Výboru přijmou. Rychle zvedl telefon a ještě zavolal Jackovi O´Neillovi.
„Zeptal jste se Sam, jestli si vás vezme?“
„Ano, pane.“
„A řekla ano?“
„Ano, pane.“
„Už jste stanovili datum?“
„Ne. Ale myslím, že to bude brzy. Někdy během příštích tří týdnů, pane. Potřebujeme to naplánovat a nechtěl jsem to moc uspěchat, dokud neuslyším vaši odpověď.“
„Dobře, musím teď jít, Jacku.“
„Co mám říct Sam, pane?“
„Řekněte, že pracuji na plánu B.“

******************

Náčelníci a ostatní členové Výboru si vyslechli Hammondovu zprávu a žádost o zrušení pravidel o podřízeném důstojníkovi v případě brigádního generála Jacka O´Neilla a podplukovníka Samanthy Carterové. Příkře ho odmítli. A pohrozili mu, že pokud jeho 2IC nebude jednat podle pravidel, bude postaven před vojenský soud.
„Pánové, nemyslím si, že přeháním, když říkám, že pokud jim nedovolíme žít spolu, tak tyto dva vynikající důstojníky, kteří nám už tolikrát zachránili naše zadky ztratíme a poškodíme nejen je, ale taky nás a celou planetu. Vím, že generál O´Neill je připraven odejít do důchodu, odejít z SGC a začít žít normální život. Já o tom nepochybuji a ani vy byste neměli. Říkám vám, že potřebujete Jacka O´Neilla v SGC a když teď neuděláte správnou věc, tak ho ztratíte.“
V tu chvíli místnost ozářilo prudké světlo a objevil se tu Nejvyšší velitel Asgardů Thor ve svém křesle.
„Zdravím vás generále Hammonde,“ řekl jako vždy klidným hlasem.
„Vítejte ne Zemi, Thore,“ řekl generál a představil Thora Výboru a náčelníkům, na něž na všechny udělal Thorův příchod velký dojem.
„Přišel jsem, abych vás informoval, že celá aliance mezi Asgardy a Zemí závisí na udržení Jacka O´Neilla v jeho pozici velitele SGC. Já, jako nejvyšší velitel Asgardů, nebudu vyjednávat s nikým jiným. Věřím, že se zasadíte o to, aby vše probíhalo i nadále dobře a že Jack O´Neill dostane všechno, co potřebuje, aby zůstal velitelem SGC. Taktéž je pro nás důležité, aby Samanthě Carterové zůstalo stejné postavení. Je pro nás velice cenná a očekáváme, že budeme v budoucnosti ještě potřebovat její pomoc.“
A po tomto oznámení Thor opět zmizel.

******************

Je něco krásnějšího, něco víc sexy než Sam v šestém měsíci těhotenství, když se jí tak krásně zvětšuje bříško tím, jak jejich dítě roste?
Jack se pomalu blížil ke své manželce, která seděla na lavičce za domem a odpočívala. Přišel k ní a políbil ji, rukou ji přitom pohladil po břiše. Dítě koplo a Jack se ještě víc sklonil a políbil Sam přímo na břicho. Cítil, že se dítě zase pohnulo.
Tento víkend měli volno, jen tak odpočívali, za pár hodin u nich začne grilování. A tak se Jack rozhodl, než začnou přicházet první hosté, trochu uklidit, zatímco Sam si chvíli odpočne po té, co připravovala různé saláty a zákusky. Klekl si a položil si hlavu na její břicho. Sam mu zajela prsty do vlasů a usmála se na něj. Z jeho obličeje vyzařoval klid a spokojenost, což u něj Sam dřív zřídkakdy viděla. Přejela mu palcem po rtech a Jack ho olízl.
„Jacku,“ řekla „co tvoje kolena…“
Postavil se, několikrát ohnul nohy v kolenou, bylo slyšet praskání jeho kloubů. Ale ani tahle připomínka jeho věku by nemohla zmenšit požitek z dnešního dne. Přitáhl si Sam k sobě a vášnivě ji políbil. Sam se mu zavrtěla v náruči, jako do něj narazila svým břichem. Jack si ji přetočil a držel ji teď ze zadu.
Začal ji hladit po bříšku a obejmul její zvětšená prsa, jemně ji palci přejížděl přes bradavky.
„Myslím, že potřebuješ trochu natřít, Samantho,“ řekl a usmíval se přitom.
„Ty mě chceš prostě svléknout a splnit si se mnou svoje hříšné myšlenky,Jacku O´Neille,“ odpověděla mu Sam.
„Dobře, to taky,“ řekl a smál se. „No tak, nebo chceš, abych to udělal přímo tady?“ Sam se na něj otočila v očích měla předstíraný strach.
„Takže postel,“ odpověděla.

******************

Hodně se toho změnilo, uvažoval Daniel cestou k novému domu Jacka a Sam. Teal´c seděl vedle něho a pevně držel velkou tašku plnou jídla. Byl šokován, když mu Sam a Jack řekli, že se budou brát. Byl ohromen tím, že letectvo tohle dovolilo, porušit pravidlo vztahu nadřízeného a podřízeného důstojníka. A byl nadšený, když mu Jack řekl, že bude zase otcem. A všechno jinak zůstalo při starém. Sam dál pracovala ve své laboratoři.
Jack se věnoval všemu tomu papírování. SG1 pokračovala čas od času v mimozemských misích, teď pod velením nového velitele. To, že opravdu k nějaké změně došlo dokazovalo jen to, že teď mohli Jacka a Sam vidět, jak se líbají ve výtahu, jak se drží za ruce, když jdou spolu po chodbě, jak se na sebe usmívají. Minulý týden je Teal´c přistihl in flagranti v zasedací místnosti….jo, některé věci se opravdu změnily.

V tuto chvíli byla práce obou, jejich postavení v SGC zachováno, ale Jack se svěřil Danielovi, že by chtěl odejít do důchodu než jejich dítě bude mít dva roky. Řekl mu, že chce být táta na plný úvazek, trávit se svým dítětem každou chvilku, to co nikdy nemohl s Charliem. Daniel cítil k oběma velkou náklonnost, byl šťastný za Jacka i Sam.
Ale cítil uvnitř smutek, když si vzpomněl na Sha´re a děti, které jim nebyly dopřány.

Teal´c taky přemýšlel o Sam a Jackovi. Schvaloval jejich štěstí, ale byl stále zvědavý, proč jim to trvalo tak dlouho. Jeho vlastní život byl vyplněn snahou osvobodit Jaffy z otroctví, měl radost z toho, že mezi ním a Ishtou roste důvěrné přátelství. Přemýšlel o budoucnosti dítěte, které jeho přátelé očekávají. Jestli to bude hok´tar, což by bylo důsledkem změny O´Neillových genů a toho, že tělo Samanthy Carterové je obohaceno naquadahem.

Daniel vjel na příjezdovou cestu k novému domu O´Neillových.

******************

„Tak se svlékni, ženo,“ přikazoval, na tváři mu pohrával přihlouplý úsměv.

„Pro vás podplukovník, pane,“ odpověděla mu Sam. Její usměv se podobal tomu Jackovu.
Svlékla si tričko a kraťasy a položila se na postel, Jack si lehl k ní.
Ležela na zádech a upřeně se na něho dívala, Jack ležel vedle ní , opíral se o lokty, začali se líbat. Rukou jí zajel k podprsence, opatrně ji sundal a hodil ji přes celou místnost. Začali se vášnivě milovat.


Daniel a Teal´c venku na příjezdové cestě slyšeli jejich tiché sténání, nesrozumitelné mumlání Sam, Jackův výkřik.
„Možná bychom měli ještě chvíli zůstat v autě, Teal´cu,“ řekl Daniel a červenal se přitom.
„Souhlasím, Danieli Jacksone,“ řekl Tel´c a jen se usmíval.


KONEC