Titul: Trable
Autor: Joy
Překladatel: -/-
Žánr: Romance
Páry: Sam/Jack
Hodnocení: Děti
Délka: Krátké
Časová osa: Neurčeno
Stav: Kompletní
Synopse: Jack a Sam jsou rozhádaní.Dají to zas dohromady?…

__________________________________________________________

Na dveře generálovi kanceláře se ozve zaklepání.Dovnitř vstoupí Sam:,,Volal,jste mě,pane?“
Ale jen co to dořekne spatří,že v kanceláři sedí ještě někdo zády k ní.
,,Ano,majore,pojďte prosím dovnitř a posaďte se.“vyzve ji generál a čeká až si Sam sedne.Ta přijde ještě trochu blíž a na tuto vzdálenost už ví,že muž sedící k ní zády je Jack.
,,Ahoj.“
,,Ahoj.“pozdraví se trochu chladně.
Generál si toho všimne:,,Stalo se něco?Přijde mi jako byste byli cizí lidé,kteří se právě potkali a ne pár,který plánuje za nedlouho svatbu.“
,,No,generále,pane,to teď není úplně aktuální informace.“uvede ho na pravou míru Sam.
,,Co prosím?Ale ještě před pár dny jste zářili štěstím a teď….“     ,,….teď už nezáříme,protože štěstí je vrtošivá věc,víte pane?“přerušil ho Jack a ironicky se podíval na Sam.Ta mu pohled vrátila,ale vzápětí se odvrátila:,,Jo,jako kdyby to mělo něco společného se štěstím.“
,,No a ne?Jsi přece šťastná,že jsi se se mnou rozešla dřív než jsi si mě vzala,pak už se to bere zpátky hůř.“ 
,,Já s tebou?Ty jsi řekl,jestli má ještě vůbec cenu pokračovat?!“
,,Jo ale to až potom,co ty jsi řekla,že ani nevíš proč se vlastně chceme vzít.“
,,No tak,to už stačí prosím vás.Čím jste si tak ublížili,že jste kvůli tomu zrušili svatbu?A víte co,je mi to jedno,protože mi přijde,že to ani vy sami nevíte,ale teď budete mít dost času to zjistit.“vykřikl na ně generál,aby trošku uklidnil situaci.
,,Cože?Co….co tím myslíte?ptali se současně.
,,Jedete totiž do Toronta zařídit jednu úřední záležitost.Podrobnosti máte v deskách.Šťastnou cestu.“generál se zvedl ze židle a odcházel rychle z kanceláře.Sam rychle přišla na něco čím by to generálovi mohla vymluvit.,,Ale,pane….“otočila se
,,Ó,jistě majore,pokud jde o tu vaši misi na P5X 589,na to rychle zapomeňte,s poraněnou rukou vás tam stejně nepustím.“řekl ještě a odešel.
,,Bezva.“řekli navzájem a bez dalších slov se šli převléct na cestu.
Sešli se venku u auta,jenže každý stál u svého.
,,Jedeme mým autem,chci řídit.“odmykala už Sam
,,Zbláznila ses?Budeš s tou ránou na ruce řídit?Tak na to zapomeň,jedeme mým autem a řídit budu já.“
,,Ale to….“  ,,…..A-a.Podívej i když už nejsem plukovník tak mám stejně v týmu ještě pořád velení a říkám,že jedeme mým autem.Ty,na sedačce spolujezdce.Nebo jestli chceš můžeš klidně sedět vzadu.A teď si nastup.“
Sam už se dál nehádala,jen vlezla do auta a vztekle bouchla dveřmi.Natáhla ruku,aby zapnula rádio.Jack udělal ve stejnou chvíli to samé,takže se navzájem dotkli,ale mezi ně vztoupil zpátky vztek.Jack se odtáhl a nechal ji zapnout rádio.
Čekala je dlouhá cesta,která díky kolonám na dálnici ubíhala pomalu.Dlouhou dobu ani jeden z nich nepromluvil.Až po nějakém čase si Sam všimla Jackovi únavy z jízdy.
,,Támhle je nějaká benzinka,jestli chceš můžeme si dát kafe a mohla bych tě chvíli vystřídat v řízení?“řekla a snažila se nedát najevo svůj soucit,protože byla naštvaná.Tak to jen chladně oznámila a otočila hlavu do strany.
,,Řídit nebudeš,ta ruka podle doktorky potřebuje klid,ale to kafe zní dobře.“snažil se Jack o to samé.
,,Dobře,tak zastav a já ho donesu.“
Pomalu zastavil.Sam otevřela dveře a začala vystupovat.Nejdnou se ale zastavila mezi dveřmi:,,Ty ses ptal doktorky na mojí ruku?!“
,,Jen jsem……jsem se zeptal,kdy budeš schopná plného výkonu.“řekl i když sám věděl,že to není pravda,že se ptal protože,měl strach,když se Sam řízla o hranu nějakého neznámého předmětu na poslední misi.
,,Hmm….tak je to.“zamrzela Sam Jackova odpoveď.On si toho všiml a vduchu si nadával,že neřekl pravdu.
To už ale Sam mizela ve dveřích.
Jack pomalu vylezl z auta,že se protáhne.Sam přišla za ním,chladně mu podala kávu a šla si zas sednout do auta.
On ještě chvíli stál a popíjel kávu venku.Za okamžik,ale nasedl do auta a znovu vyrazili na cestu.
Po pár kilometrech jízdy,Sam únavou usnula.Jack se na ni musel mezi řízením dívat.Spala tiše a klidně,jen se čas od času posunula na sedadle.
Najednou se zamyslel nad takovou maličkostí—Proč se vlastně tak pohádali?—vzpoměl si,že se bavili o Barretovi a vrátil se mu ten nepříjemný pocit.Žárlivost.Ano,pohádali se,protože Jack žárlil.Vzpoměl si,že vyčítal Sam celý den,který strávila s Barretem.A vrátil se taky pocit úzkosti z toho,že kvůli té hádce o Sam nejspíš znovu přišel,ale přesto si pořád myslel,že zlobit se na ni za to bylo spravedlivé.Ještě chvíli tak uvažoval,ale nejednou ho vyrušil nemilý zvuk propíchnutí pneumatiky.
,,Sakra“ zaklel a zastavil smykem auto
Sam se škubnutím probudila.A vylekaně se podívala na Jacka:,,Co to sakra bylo?“
,,To bylo naše kolo,jdu ho vyměnit.“odpověděl a šel do kufru pro rezervu.Když k němu došel,znovu zaklel a kopl do auta.Sam vystoupila a tázavě se na Jacka podívala.Potom se podívala do kufru:,,Ty nemáš rezervu?“vykulila na něj rozzlobeně oči.
,,Ne….vypadá to že ne!“křikl ironicky
,,Jo a proč křičíš na mě?Neměl bys nadávat spíš sobě,že jezdíš klidně bez rezervy?“
,,Nenadával jsem a jindy nejezdím bez rezervy,jenže jsem netušil,že můžu píchnout 2x za 3 dny?!“
,,Skvěle a kvůli tvému porouchanému instinktu,budeme trčet tady v té pustině nejspíš dost dlouho.To ani nemluvím o tom,že o pomoc si asi nezavoláme,protože tady signál nečekej.“
,,Jistě já zapomněl,že tobě by se nic takového nikdy nestalo,protože ty jsi dokonalá……A Barret taky.“
,,Co sem motáš Barreta?My uvízneme někde v …. v háji kvůli tvojí nezodpovědnosti a ty mi začneš předhazovat svoji žárlivost?!dívala se na něj nechápavě.
,,Žárlivost?!No,možná,ale oprávněnou.“
,,Tohle vážně nemá cenu,měli bysme pomalu jít dopředu,musí tu být nějaká benzinka nebo při nejhorším někoho stopneme.“nehodlala se dál dohadovat Sam a vydala se dopředu.Jack se pro sebe ušklíbl a šel pomalu za ní.Ušli asi půl km a pořád jako na potvoru žádné auto.Pomalu se ploužili po silnici a jako by to nestačilo začalo silně pršet a blesky osvětlovaly zataženou oblohu.
,,Asi nemá cenu jít v tomhle dešti dál,měli bychom se vrátit k autu dokud nejsme daleko.“zauvažovala Sam a otočila se.Jack se za ní udiveně podíval:,,Nechceš se už rozmyslet co bude asi nejlepší udělat?“
,,Ou,promiň máš teda ty snad lepší nápad,zlato?Klidně mě veď,já už totiž nějak nevím,co mám asi tak dělat,aby si z toho měl radost.“
,,Mohla bys zázračně vyčarovat nějakou rezervu,pak bysme odjeli vyřídit ty pitomý papíry a já bych měl opravdu radost,že můžu jet domů.“utrousil ironickou poznámku a vyšel směrem zpátky k autu.
Sam se najednou z ničeho nic začala hrozně smát.Řechtala se až si sedla na mokrou cestu.Jack se jen otočil a nechápavě se díval na smějící se Sam.
,,Co je tak k smíchu?a došel k ní a sedl si do podřepu vedle ní.Ona se nepřestávala smát a zadívala se na Jacka.
,,Myslím,že tohle asi gen. Hammnod v plánu neměl když nás sem poslal,abychom se usmířili.Nejdřív ta sakra dlouhá cesta,potom pneumatika,chybějící rezerva,liják jaký jsem už dlouho neviděla a nakonec kvůli promáčenému obvazu ta ruka zatraceně hodně pálí a my se pořád hádáme kvůli takové blbosti jako je Barret,který mě mimochodem vůbec nezajímá a ve srovnání s tebou……….bože,nikdy bych ho s tebou ani nesrovnávala.“
,,No dobře,to je dost směšný…..myslím,srovnávat Barreta se mnou……“ani nedořekl a
Sam ho popadla za tváře a dlouze políbila.Chytil ji za pas a silně k sobě přitiskl,vracel jí polibky a jemně hladil po zádech.Šťastnou chvíli usmíření narušil až náhlý Samin slabý výkřik,když nešikovně zachytila o Jackovo rameno zraněnou rukou.
,,Co….co je?“ptal se jí Jack starostlivě a pohladil ji po tváři.
,,Au,to ta ruka,strašně to pálí.“
,,V autě je lékárnička,něco s tím uděláme,doktorko.“snažil se ji povzbudit.
,,Jo ale bohužel,jak už jsem říkala na tohle nejsem ten spravný typ…….“nestačila nic víc říct,protože ji Jack zastavil polibkem.
,,Neznám moc věcí na co bys nebyla ten správný typ.Tak pojď.“usmál se a vyrazili k autu.
Za chvíli už byli vevnitř.Jack jemně sundal obvaz z rány.
,,Sakra,rána se tím deštěm znovu pootevřela.“řekla Sam Jackovi.Ten podal nový obvaz.
,,O ou,to nebude stačit“zarazila ho.
,,Co,co ještě mám vzít?“udiveně na Sam zíral.
,,Nerada to říkám,ale budeš mi tu ránu nejspíš muset zašít,aby se tam nedostala infekce.“
,,Ah…..seš si jistá?“
,,Naprosto.No a navíc neměl by to být velký problém.Šití i dezinfekce v lékárničce určitě budou.“
,,No já problém nemám,ale ty bys mohla mít.Myslím,že to docela bolí.“starostlivě se na ni podíval.Ona se na něj  jen podívala,nadechla se a chtěla něco říct,ale Jack ji předběhl.
,,Hej-hej,já vím,že to,že máš své reprodukční orgány uvnitř a ne zvenku neznamená,že nedokážeš to co já.“zasmál se vítězně.
,,Jo to bezpochyby,ale já jen chtěla říct,že v lékárničce bude i něco na bolest.Ovšem jestli ji neudržuješ stejně jako rezervu.“oplatila mu a usmála se taky.

Po chvíli:
,,No vida,ani to nebolelo.“řekl Jack když dokončil svou první pomoc
,,Jo,jistě,ale tebe to bolet ani nemělo,víš to jo?“rozesmála se na něj
,,Haha,a tebe snad jo?“
,,Ani náhodou,po té dávce sedativ co jsi mi ,,naordinoval“!Doufám,že se mnou nemáš ještě nějaké postranní úmysly,protože jestli ano……stejně z toho nic nebude,myslím,že brzo us…n..u.“dořekla a náhle jí hlava klesla na sedačku.
,,Asi už se stalo,ale……..nebyl to tak špatný nápad.“usmál se sám pro sebe,ještě chvíli se díval na spící Sam a pak se taky uvelebil na sedačce.
Za chvíli kolem,jelo auto,Jack od řidiče koupil rezervu a vydal se směr Toronto.

Když už byli v Torontu nechal Jack Sam spát a vyřídil papíry.Musel se zasmát když zjistil,že to byli jen nějaké zbytečnosti,které se mohli poslat poštou a došlo mu,že Sam měla s úmysly gen. Hammonda pravdu.Vracel se do auta a cestou narazil na květinářství,nebyl sice velký romantik,ale napadlo ho,že malá kytička pro Sam není tak špatný nápad.Koupil jednu červenou růži,vrátil se do auta,položil květinu spící Sam na ruku a vyrazil na zpáteční cestu.
Po několika hodinách se Sam začala pomalu probouzet.Otevřela oči a spatřila růži na své ruce.
,,Júú,kde se tady vzala?“ptala se mile Jacka a usmívala se na něj.Teprve teď si začala uvědomovat,že už jsou zase na cestě.,,A čím jsem si jí zasloužila?“
,,To je taková maličkost….za statečnost.“ujistil ji Jack s úsměvem ,,Líbí?“
,,Je nádherná…..děkuju!“Řekla a poděkovala polibkem na tvář
,,Kde už vlastně jsme a kde jsme vzali pneumatiku?“
,,Vyrobil jsem jí ze dřeva,víš jaký jsem kutil.A jsme někde mezi Torontem a domovem.Blíž k domovu.“
,,Aha takže ze dřeva?No taky mě to napadlo nebýt těch sedativ…“ ,,….hele,tuhle zásluhu mi nevezmeš.“přerušil ji  ,,ok,takže papíry už máme z krku?Něco důležitého?“
,,Jo….moc.“
,,Vážně?Co to bylo?“
,,To je přísně tajný.“
,,Fajn.“přestala už se vyptávat a jen se šťastně usmívala,že je vše v normálu.

Asi za půl hodiny dojeli k Saminu domu.
,,No a jsi doma,konečně ode mě budeš mít pokoj.“řekl Jack s úsměvem
,,Oh….já nevím,víš ta ruka….mám trochu strach.Co když se do rány dostala infekce.Měla bych být nejspíš ještě nějaký čas na pozorování.“odpověděla mu šibalsky a mrkla na něj.
,,Jo….to je pravda.“usmál se,vystoupil z auta,pomohl Sam z auta a ruku v ruce šli do domu.

Další den přijde generál Hammnod do své kanceláře a na stolu leží obálka.Otevře ji a Na kartičce v ní čte:
                Snoubenci Johnatan O´neill a Samantha Carterová budou
                oddáni dne ………..

 The end