Titul: Untitled
Autor: Tess
Překladatel: -/-
Žánr: Romance
Páry: Sam/Jack
Hodnocení: Děti
Délka: Krátké
Časová osa: Neurčeno
Stav: Kompletní
Synopse: Sam je vdaná, má syna a dostala nabídku se zpátky vrátit do práce...

__________________________________________________________

Dnes je čtvrtek. Je to poslední den července. Je to krásný den. Na nebi není ani žádný obláček. Slunce je uprostřed té modré oblohy, která vypadá jako namalovaná. Ve městě probíhají rutinní záležitosti. Většina obyvatel města odjela na dovolenou, potřebovali chvíli pauzu od toho shonu, odpočinout si někde na pláži...

Ve městě je tedy klid. Ale v jednom domě na okraji Colorada se koná oslava narozenin...a těch úplně prvních. Své první narozeniny slaví Jack. Jack O‘Neill. I když to jsou ,,jen“ první narozeniny, o dárků v místnosti není nouze. Leží na stole i pod stolem v rohu obývacího pokoje. V místnosti je slyšet hudba a hlasy pozvaných hostů. Na oslavě nechybí dobří kamarádi rodičů oslavence. Daniel Jackson, Teal‘c, George Hammnond a pár dobrých sousedů. Rodiče oslavence jsou zde také odešli už nějakou dobou za malým oslavencem. Hosty tady nechaly. Ale oni si poradily.

Právě vešli do pokojíčku oslavence. Ten už je vzhůru a usmívá se. Jack za Sam stojí a objímá jí, poté jí dal pusu a zase jí pořádně objímá.
,,Pořád tomu nemohu uvěřit,“ otáčí se na Jacka a oplácí mu polibek ,,že je mu už rok.“
,,Já také ne, pořád myslím že jsem někde v ráji, což nechápu co bych tam dělal. Nebo dokonce, že je to jen sen z kterého se už nikdy, nikdy nechci probudit.“
Sam se k němu otočila a to co udělala opravdu nečekal.
,,Au.......“ vykřikl Jack.
,,Promiň chtěla jsem ti ukázat, že nesníš,“ říká se smíchem Sam.
A hladí mu místečko do kterého ho před chvílí chtěně štípla.
,,Nepůjdeme k hostům, nějak je zanedbáváme,“ říká Jack a pořád nepřestává objímat Sam.
Jako by se bál, že by mohla utéct.
,,Ano vrátíme se, já vezmu jen malého a jdeme.“

,,Promiňte, že musíte čekat, ale teprve teď se uráčil probudit se,“ říká jako vždy s důvtipem Jack. Teď hladí malého Jacka, který se těchto slovech rozbrečel jako by věděl, že si zavtipkoval na něm. Sam mu ho předala do náruče s naštvaným výrazem, který Jack už dobře zná.
Znamená to si večer s tebou vyřídím...nebo je to ten druhý...Ale důležitý je, že malý Jack přestal brečet.
,,Ale no tak“ okřikne ho Sam ,,tak dáte si něco k pití?“
,,No vlastně, my už jsme si pití obstarali“ Daniel zvedá na ukázku láhev piva.
Jack hned k němu jde a zabavuje mu ji, ještě si vzpomíná jak vyváděl minule když se na pil. Začal mu(Jackovi) říkat Sáro a že domů půjde k ní.
,, To jsme byli tak dlouho pryč, že už pití máte?“ obrátí se Jack ke dveřím kterýma před chvílí přišli a otočí se zpátky.
,,Vážně jsme tam byli tak dlouho? Co?“
Ticho. Nikdo mu neopověděl.
,,No Sam, vlastně chci se Vás zeptat jestli by jste se k nám zpátky nechcete vrátit“ říká generál George Hammnond.
,,Moc Vás tam potřebujeme“ souhlasí Teal’c.
,,Vážně moc tam chybíš“ přeruší ho Daniel.
,,A já vám snad nechybím!!!“ Konečně si to uvědomí Jack, že jeho nikdo nepřemlouvá.
,,Ale Jacku“ osloví ho Sam ,,to nikdo neříká, někdo musí zůstat doma s malým Jackem.“
,,Takže souhlasíte Sam“ zeptá se ještě George.
,,To ještě nevím, potřebuji nějaký čas na promyšlení.“
,,Dobře“ souhlasí George ,,máte času kolik chcete.“

Oslava dále pokračuje, všichni vzpomínají jaké to bylo když byli jako SG-1, na ty zajímavé hlášky, které vznikaly především díky Jackovi. Na ty bezvýchodné situace z kterých se ,,prý“ nedá vyváznout. Oni jsou proto živou legendou. I když tajnou. Uplynulo tolik let, kdy poprvé prošli bránou a pořád všichni na světě neví o jejich existenci. A dokonce ani to že je tolikrát zachránili. Jo přesně zachránili naši Zemi tolikrát a nikdo to ani netuší.
Tedy přesněji o existenci programu SGC. Nic se nezměnilo na tom, že Rusové pořád tlačí na prezidenta, aby měli větší kontrolu nad bránou.

Vlastně se nic nezměnilo.
Jenom to že Samantha Carter, vlastně teď už O’neill, je vdaná a má syna.

,,Ty se chceš opravdu vrátit do práce?“ ptá se smutně Jack.
Sam právě dává malého do postýlky, pro něj to byl opravdu dlouhý den.
,,Ne nevrátím se, předtím jsem sice myslela, ale...“ chvilku se odmyslela ,,ale teď když se koukám na Jacka a na tebe nechci být od vás zbytečně dlouho. Jste pro mě všechno, a chci si užívat každou minutu s vámi.“