Titul: Výchova Cassie
Autor: lili
Překladatel: Alis
Žánr: Humor/Romance
Páry: Sam/Jack
Hodnocení: Dospělí
Délka: Středně dlouhé
Časová osa: 9. řada
Stav: Kompletní
Synopse: Jack se vrací do Colorado Springs, co ho tam ale čeká?

______________________________________________________________

„Opravdu nevím, jak bych o tom s ním měla vůbec začít mluvit, pane….nebo co všechno jí říct. Co když jí to bude nepříjemné?“
„A co když toho ví víc než vy, tím myslím…“
„Bože,…opravdu si myslíte, že už je tak daleko?“ Sam přitom pomyšlení úplně zamrazilo.
„A jak jste se to dozvěděla vy?“
„No postupnými zkušenostmi….ale bylo přitom dost nepříjemných situací a trapasů.“
„Aaano. My všichni jsme…“ Připomněl si Jack.
„Nechci, aby musela projít tím stejným jako já. A když už nemá mámu…však víte….“
„Chcete, abych tady byl s vámi?“
„Ano…ne….no já nevím.“
„Ale no tak, jak moc zlé to může být? Dáte jí pivo a“
„Dám jí pivo?“ Sam se na něj nevěřícně podívala.
„Co…snad si nemyslíte, že nepije?“
„A pije? Pane?“
„No, během minulého roku jsem ji učil, jak pít pivo.“
„Skvělé. To se tedy nedivím, že si o mě myslí, že jsem takový suchar!“
„To si nemyslí…“
„Ale ano. Víte, možná byste byl lepší vy.“
„Hej….“ tohle Jacka vyděsilo. „To je holčičí záležitost.“
„Ano…ale týká se to taky mužů. A vy jste muž….pane, možná se na tohle hodíte lépe než já. Řeknu jí, že se tady večer stavíte a já vás nechám o samotě. Děkuji pane. Jsem vašim dlužníkem.“
Sam raději zavěsila, než by se z toho mohl Jack nějak vykroutit. Sesula se na postel a rozesmála se. Představila si, jak generál O´Neill mluví o ptácích a včelách a připravuje tak Cassie na to, co se týká sexu na vysokoškolských kolejích.
„Ahoj, pane…“ Sam ho nechala vejít do domu a když chtěla zavřít dveře, tak ji Jack zastavil.
„Nechte je otevřené, Carterová….kavalérie je na cestě…“
„Pane?“
A než jí mohl Jack odpovědět, tak se mezi dveřmi objevila noha. Sam se upřeně dívala na Daniela a Teal´ca, kteří se hrnuli do obývacího pokoje. Tvářili se jako by byli lovu.
„Eh…pane?“ Zeptala se Sam nervózně. Všichni tady tak postávali a pro nikoho to nebylo zrovna příjemné.
„V množství je síla, Carterová…..“
„Pane?“
„Snad jste nečekala, že to udělám sám, že ne?“
„No, ona by vás nesnědla, pane.“
„Být tady, kvůli tomu, může Carterová…..z pohledu muže vypadat jinak.“
„Musím vás varovat, Cassie je dnes večer trochu podrážděná. Nechce mi říct proč….mám dojem, že je naštvaná kvůli tomu, že jdu ven.“
„Aaaano…takže hybaj….“ zamával rukama. „Běžte a udělejte to, co jste měla v plánu udělat, když jste se rozhodla mě tak pěkně předhodit lvům.“ Sam si všimla, že Jack poněkud špatně artikuluje. Oči se jí překvapením rozšířily.
„T, Danny a já jsme to takto zamaskovali.“
„Pane….vy jste pil?“ Zeptala se Sam opatrně.
„Ale snad jste nečekala, že to udělám střízlivý?“ Odpověděl jí Jack a bylo vidět, že je trochu rozzlobený.

Zazvonil zvonek.
„Já tam jdu…“ ozvala se Cassie z chodby. „Oh, ahoj…. pojďte dál, už je skoro připravená. Sam…to je Pat.“
„Dobře….takže.....“ Sam se podívala na ty tři tak nějak nejistě. „Já už tedy jdu.“
„Bavte se, Carterová…“ řekl jí Jack trochu nepříjemným hlasem a obrátil svou pozornost na Cassie, která vešla do pokoje. „Cassie!“
Sam si vyměnila pohled s Danielem. Ten se na ni příjemně usmál a hlavou jí pokynul, že může jít. To, jak byl tímhle vším až doteď pobavený, se nějak rozplynulo, když viděl Jackovu reakci a když Cassie dala Sam, jak kolem ní procházela, jasně najevo svoje opovržení.
„Taaaakže….Cassie.“ Jack se rozhlédl kolem sebe, kam by se posadil. Cassie ho podezřívavě sledovala.
„Strejdo Jacku? O co jde?“
„O nic… jenom jsme si mysleli, že se trochu odvážeme, vždyť víš…trochu to tady provětráme, popovídáme si o tom, jaké máš plány, jestli ti nemůžeme nějak poradit.“
„Podplukovník Carterová si přála, abychom zajistili, že se vyznáš v ….“
Cassie se postupně na každého z nich podívala.
„Myslím, že to, co se pokoušel Teal´c říct,“ přerušil ho Daniel. „ Je, že Sam měla obavy z toho, že budeš na koleji a chtěla, abychom se ujistili, že …“
„Pro krista pána…“ dosedl Jack na pohovku, když se Daniel snažil nervózně najít vhodná slova. „Chtěla, abychom s tebou probrali něco o klucích a jejich špatných způsobech, no.“
„Myslíš muže, že ano? Muže. S kluky nemám nic společného už od sedmé třídy,“ v jejím hlase bylo slyšet pohrdání.
„Správně…o mužích. MUŽÍCH?“
Cassie vešla do kuchyně a vyndala z ledničky tři piva. Podala jedno Jackovi a jedno Danielovi a to třetí si otevřela pro sebe.
„Pořád nepiješ, Teal´cu?“ Zeptala se. Ten zavrtěl hlavou. Cassie se napila přímo z láhve a rukou otřela si pusu.
„Jako pravá dáma…..“ řekl zlostně Jack.
„Takže strejdo Jacku….vraťme se k tématu. Muži….co je s nimi?“
„Kolik už o nich víš?“
„Hodně…“ odpověděla bez mrknutí oka. „Promiňte….ale proč si mám o tom povídat s vámi?“
„Carterová měla pocit, že …“
„Oh, prosíííím! Přestaň s tím, strejdo Jacku. Co máš pořád s tou Carterovou?“ Bylo vidět, že její vztek postupně narůstá.
Danielovi začínalo být jasné, že tohle není její první pivo, ale neřekl nic. Podíval se na Teal´ca a viděl, že ho napadlo totéž.
„Hodně z toho, co vím, jsem se naučila od vás. Myslíš, že nevím, že to v posledních několika týdnech děláte, kdykoliv máte možnost….dokonce i když jsem tady. Je sice pravda, že když ráno vstanu, tak už jsi pryč,“ byla v ráži a tak si nevšimla Daniela, který za Jackem zuřivě gestikuloval, aby toho nechala. „Ale vím, že jsi to ty, strejdo Jacku. Takže můžeš přestat s tím předstíráním, že bych se potřebovala ještě něco dozvědět – protože už jsem se všechno, co potřebuji vědět, během těch posledních týdnů dozvěděla. A potom si zmizíš do Washingtonu, jako by se nic nestalo. Takže teď víš, že to poslední je sem přijít a chovat se jako…“
To naprosté ticho v místnosti ji nakonec upozornilo, že tu není něco tak docela v pořádku.
Daniel stál a rukama si zakrýval obličej. Teal´c také stál a tvářil se netečně. Jack seděl na pohovce, byl tím naprosto ohromený, pohrával si s lahví piva.
Cassie ustoupila o dva kroky dozadu. Stačil jí jeden pohled na Jackův obličej a viděla, že řekla něco, co řečeno být nikdy nemělo.
„Můj bože,“ řekla a utekla z pokoje.

Ticho v místnosti narůstalo.
„Danieli…“ Jack se ani neobrátil, aby se na něho podíval.
„Jacku…“
„Carterová má přítele?“
„Ano, Jacku.“ Daniel se cítil, jako by právě šlápl mezi vejce.
„A ty jsi o tom věděl, T?“
„Ano, O´Neille.“
„Vrátila se k Petovi?“
„Er…ne.“
„Chápu…“ Jack dopil zbytek piva a vzal si z lednice další.
„No…myslím, že bych se měl jít podívat za Cassie,“ šel pomalu směrem k jejímu pokoji. Rysy jeho tváře byly napjaté.
Daniel se otočil na Teal´ca.
„Ooops.“
„Neříkal jsem ti před několika týdny, že by bylo lepší upozornit O´Neilla na změnu týkající se situace podplukovníka Carterové?“
„Co…říct mu, že má vášnivou aféru s chlápkem, co jí opravuje motorku, protože muž, kterého ona opravdu chce odjel do Washingtonu, aniž by se pořádně rozloučil, po tom co ona zrušila svatbu a byla připravená odejít od letectva, aby byla s ním? Tak na to ani já nemám dost odvahy…“
„Myslím, že šelma je teď z klece venku,“ řekl Teal´c.
„Čas na to, abychom zjistili škody…“ řekl Daniel a také se vydal směrem k pokoji Cassie.
„Zajisté,“ řekl Teal´c a uklonil hlavu a šel za ním.
Když Jack vešel do jejího pokoje, ležela Cassie schoulená na své posteli. Posadil se na její okraj.
„Hej…“ řekl tiše.
„Proč to udělala?“
„Proč udělala co, zlato?“
„Proč mě nechala celou tu dobu věřit tomu, že jsi to ty?“
„Nemůžu ti odpovědět místo ní, Cassie. Mluvila jsi s ní někdy o tom?“
„Ne… byla vždycky z toho nervózní a podrážděná. Byla jsem si tak jistá, že jsi to ty. Ačkoliv…“ posadila se. „To co jsem tam dole říkala o tom, že to bylo hlučné a to všechno…tak to není docela pravda. Já ….jenom jsem chtěla, aby se potvrdilo, že vy dva…jste se dali dohromady….a poslouchala jsem dost blízko. Ale nikdy jsem ho neviděla, ale teď vím, že to byl celou dobu ten Pat. Jenom…však víš…jsem tak moc chtěla, abys to byl ty. A ona to nikdy nevyvracela…jenom mi říkala *ne tak docela*…takže jsem předpokládala…“ podívala se smutně na Jacka. „A potom jsi přes noc odjel do Washingtonu
a Sam byla zdrcená a odjela do Nevady. A když se vrátila zpátky, začala se vídat s tím Patem a …a já jsem měla pocit, že jste zradili jeden druhého, rozumíš mi, že?“
Jack se smutně usmál.
„Pojď sem,“ a přitáhl si ji do náruče.
„Už od doby, kdy jsem byla malá holka, jsem vás viděla spolu. A VÍM, jak moc tě Sam miluje, dokonce i když to nechce přiznat…ani sobě. Měla jsem pocit bezpečí, když jsem si myslela, že vy dva jste spolu, i když to bylo tajemství, o které jste se nechtěli dělit. Měla jsem pocit, že je to něco stabilního. A od té doby, co tu máma není, tak v mém životě toho trvalého moc není. A teď mám pocit, jako by jste se vy dva rozvedli nebo tak něco a nechali mě tady.“
Jack ji hladil po vlasech, pevně ji objal a Cassie pokračovala. „Když se vrátila z oblasti 51, nebyla jsem k ní moc zdvořilá. A Pat…no, řekněme, k němu jsem nebyla zdvořilá vůbec.“ Cassie posmrkla. „A teď se cítím opravdu hloupě.“
„Netrap se tím, Cassie…Carterová je dospělá. Má nějaké potřeby a ….“ Znejistěl a zmlkl. „Má štěstí, že našla někoho, kdo je vyplní.“
„A co tvoje potřeby?“
Jackův pohled byl ještě smutnější.
„Víš, Cassie,“ řekl Daniel, když s Teal´cem vešli do jejího pokoje. „Někdy okolnosti lidem brání, aby jednali podle svých citů.“
Jack se podíval na Cassie.
„Nebuď na ni tak tvrdá Cass….ona se se mnou pokoušela mluvit, ale já jsem ji odbyl. Nemůžu ji vinit z toho, že chtěla jít dál.“
„Jít dál?“ Zasmál se Daniel, pivo už začalo účinkovat. „Tak tohle si myslíš, že to je, o co tady jde? Ona s ním souloží“ viděl, jak sebou Jack cukl, ale pokračoval, „protože ty jsi se k ničemu neměl! Protože kdybys myslel hlavou a ne zadkem, tak bys dávno věděl, že kdyby Sam měla možnost, nikdy by tě nenechala jít. A nezáleželo by na tom, jak na tom jsi. Že T?“ otočil se na Teal´ca, aby ho podpořil.
„Myslím, že Daniel Jackson má pravdu, O´Neille.“
„Tím chceš říct, že jsem nechápavý?“
„Jedním slovem….ano!“ řekl Daniel.

Cassandra velice rychle pochopila, co nebylo řečeno a pomalu se jí v hlavě rodil plán. Začala vymýšlet strategii. Daniel byl na dobré cestě se opít; Jack momentálně vypadal zranitelně a určitě by nebyl proti dalším pivům; a Teal´c sice nepije, ale mohl by jí pomoct s jejím plánem.
Přinutila se být otrlá, vstala z postele.
„Dobře…takže jsme si to teď vyjasnili a můžeme otevřeně říct, že Sam spí s jiným mužem. Tak co kdybychom se vrátili zpátky k původnímu tématu. Pořád mi chcete popovídat o mužích, strejdo Jacku? Danieli? Teal´cu?“
„Tak jsme se dohodli s podplukovníkem Carterovou,“ řekl Teal´c.
„Fajn, tak mi řekněte, co můžete a já budu předstírat, že mě to šokovalo.“
„Cassie…“ pohrozil jí Jack
„Vážně…tak sem s nějakými pořádnými historkami.“ A v duchu se usmívala.
„A jaký druh historek máš na mysli Cassandro Fraiserová?“
„Ty pikantní…..“ usmívala se škodolibě. Její plán se s každým okamžikem víc a víc plnil.
Zapracovat na Jackovi a potom ho nechat samotného se Sam, jakmile se vrátí domů. A Daniela a Teal´ca přimět k tomu, aby Patrikovi popřáli šťastnou cestu. Jak snadné.
„Pikantní?“ Zeptal se Jack nevěřícně.
„Tak…co dělat se ženským tělem.“ Oznámila Cassie, jako by ona chtěla dát lekci jim.
Daniel se zahihňal.
„A tobě už žádné pivo….“ vytrhl Jack láhev Danielovi z ruky. A Cassie mu podávala jiné.
„Nebuď takový suchar….“ podívala se Cass na Jacka.
„Já mám jednu příhodu o mokré dece…“ ozval se nesměle Daniel.
„Tohle je prostě špatné už z několika úhlů….“ Ta náhlá změna v chování Cass ho pěkně znervóznila.
„Jak to O´Neille? Není tohle ten důvod, proč jsme dneska večer tady?“
„Dobře, je…ale od nás se čeká, že Cassie poučíme, ne obráceně.“
Teal´c se na něho podíval a potom na Cassie.
„Pokračuj Cassandro Fraiserová…“
Cassie se zhluboka nadechla.
„Pravidlo číslo jedna…žádné pšoukání.“
Teal´c naklonil hlavu na stranu.
„Vysvětli mi pšoukání. Tenhle pojem mi není znám.“
„Erm….když si kočička krkne,“ odvážil se Jack, který byl tímto tématem trochu vyveden z míry.
„No vlastně něco jako říhnutí…“ zachechtal se Daniel.
„Co je to ta kočička?“ Zeptal se Teal´c.
„To není obvyklé pojmenování?“ Zeptal se Teal´c, když Jack mumlal jakési vysvětlení.
Daniel do toho rychle zasáhl a začal drmolit. „Taky je známý název *kitty, coochie, the goddess, mother earth, hoohah…“
„Hoohah….jako hoohah?“ Zeptal se Jack.
„Hoohah…“ potvrdil mu to Daniel, který byl tím, že ho Jack přerušil, popuzen. „Beaver, box, fadge, honey pot, love tunel, minge, quim, snatch a…“ A triumfálně to ukončil pojmem. „Twat“
„Nadechni se Danieli…“ poplácala ho Cassie po zádech a podívala se na jeho láhev piva a když zjistila, že je skoro prázdná, usmála se.
„Hoohah?“ Zopakoval Jack, kterému to pořád nedalo.
Tael´ zvedl obočí.
„Mně s líbí yoni,“ oznámila jim Cassie. „Zní to mnohem elegantněji.“
„Sanskrt…“ poukázal na název Daniel a díval se přitom na Jacka.
„Danieli, nepoučuj mě ….tohle vím.“ Odpověděl mu Jack.
„Já ne a je to pěkný název, Cassandro Fraiserová. Existují ještě další názvy, které bych měl znát?“
Ti tři se na sebe podívali a svorně zavrtěli hlavami.
„Vulgární…“ řekl Daniel.
„Velice…“ řekl Jack.
Teal´c naklonil hlavu. „Můžeme pokračovat.“
„Dá si ještě někdo pivo?“ zeptala se Cassie nevinně a vstala z postele.
„Myslím, že už máš dost, mladá dámo.“
„Samozřejmě strejdo Jacku.“ Přikývla stydlivě. „Myslela jsem na tebe…“
Vyplula z místnosti a vrátila se se šesti pivy.
Jack si jedno otevřel a podíval se na ni koutkem oka. Věděl, že má něco za lubem, ale nebyl schopný přijít na to, co by to mohlo být. Napil se a začal počítat, kolik jich vlastně už dnes večer měl. Uvědomil si, že si to nepamatuje, jen pokrčil rameny a znovu se napil. A když přemýšlel, že by tady mohl zůstat přes noc a přespat v pokoji na pohovce, vzpomněl si, že až se Sam vrátí, bude mít nejspíš společnost. A tahle ta společnost tu asi zůstane až do svítání.
to ho naštvalo, naráz dopil pivo a sáhl po dalším aniž by si uvědomil, jak to nahrává situaci. Cassie dobře viděla, jak se mu jeho pocity zračí ve tváři a usmívala se, jak se její plán začíná naplňovat.
„A co byl váš netrapnější zážitek, když jste byli s nějakou ženou, Danieli?“
Cassie se rozhodla, že začne u něho, protože už je dost rozjařený.
„Jenom abych věděla, co můžu od těch nezralých hochů na koleji čekat.“ Řekla škádlivě.
Daniel vyprskl pivo, které měl v ústech. A když se dal dohromady, podíval se na Jacka, jako by čekal na svolení, že může pokračovat.
Jack jen pokrčil rameny. I on začal pociťovat vliv alkoholu. Ale stále přemýšlel o tom, kdo to ten Pat vlastně je a jak moc to s ním Carterová myslí vážně.
„Dobře…“ Daniel trochu zaváhal. „Když to bylo poprvé, byl jsem opilý…a když jsem šel na věc, tak jsem….erm…se pozvracel a pak jsem odpadl.“
Cassie se při té představě zašklebila.
Jack si zakryl rukama oči, to o čem přemýšlel, ho trochu šokovalo.
„No, Danieli, tak to bylo fakt hustý.“
„No…ptala jsi se.“
„A časem a praxí si se zlepšil, Danieli Jacksone?“
„Ano….jistě….ano. Ano. Hodně jsem se toho naučil na Abydosu.“
„Já jsem přinesl první ženě, kterou jsem se pokusil svést také jen málo uspokojení.“ Podělil se s nimi o svou první zkušenost Teal´c. „Protože jsem toužil jí dopřát rozkoš, dělal jsem to zvláště výrazně. Nemohla se několik dnů posadit a nikdy se mnou už nepromluvila.“
„Ty jsi pohmoždil klitoris?“ Cassie vyprskal smíchy a svalila se na postel. Obličej si zakryla polštářem, aby svůj smích trochu utlumila.
„Owwww…..“ řekl Jack.
„A co ty, O´Neille?“
„Nic…Já jsem totálně ztrapnil jako nějaký hlupák. Moje rovnátka se zachytila za její chlupy“, Jack nemohl uvěřit, že jim tohle říká, ale alkohol mu zatemnil mozek. „Takže krom toho, že jsem tam měl hysterickou a bolestí plačící ženu, měl jsem ještě potom to potěšení, že jsem si ze zubů vytahoval chlupy.“
„A ty jsi si o mé příhodě myslela, že je to hustý?“ Řekl Daniel a tvářil se zcela znechuceně.

Cassie se zvedla z podlahy.
„Takže to se mám na co těšit…“
„Zajisté…mladí muži jsou obvykle hodně dychtiví, ale nedostatečně sladí své činnosti. Bylo by dobré, kdybys je naváděla, než s něčím poprvé začnete.“
Cassie se hihňala a začala vypočítávat na prstech.
„Pravidlo číslo jedna, žádná rovnátka. Dva žádný neupravený klín. Tři žádné škubání a rýpnutí, žádné pumpování vzduchu do pochvy. Čtyři žádné maliny. Pět žádné rány do hlavy. Šest žádné pití a skoky střemhlav. Sedm žádné zpívání. Osm žádné prozkoumávání pánve. Devět nevrhat se do toho po hlavě. Deset?“
„Žádné plivání….to není zrovna moc dobré,“ řekl Daniel.
„Potřebujeme zrovna tohle vědět?“ Zeptal se Jack, který byl trochu zelený.
„Asi ne..“


„Cassandro Fraiserová – uvažovala jsi o tom, že možná budeš mít příležitost tuhle náklonnost vrátit?“
„A můžete mi poradit i s tímhle?“ Cassie se podívala na Jacka a viděla, že už je docela opilý. Nevinně se usmála. „O tomhle toho moc nevím,“ lhala jim. „Máte nějaké tipy? Nechtěla bych se poprvé ztrapnit tak jako vy.“ Tak tak se vydržela nesmát. Kdyby jenom věděli, jak si Dominik cení jejího talentu. Kromě toho, chtěla by, aby tady teplota stoupla o několik stupňů, než se Sam vrátí domů. A nenapadlo ji nic lepšího, jak toho dosáhnout.
„Zmrzlina a čokoláda je fajn…“ připomněl Daniel tak trochu zasněně.
„Je nutné být energická Cassandro.“
„Jo…nebýt žádná padavka…mít jistý, pevný úchop.“
„Oh… a nechytit jeho…však víš…koule a zmáčknout je, jako by jsi zkoušela rozlousknout ořechy, to bolí,“ dodal Daniel.

Cassie na ně šokovaně hleděla.
„To jsou všechna vaše moudra? Tomu teda nemůžu uvěřit. To myslíte vážně? A kdy naposledy jste něco takového dělali?“

Daniel a Jack se napili, aby se tak vyhnuli odpovědi. Teal´c neřekl jako vždy nic. Byl si jistý, že Ishta s ním vždycky, když to okolnosti dovolí, prožívá rozkoš.
„Dobrá,“ zafuněl Jack. „žádné zuby! A tohle je definitivní výčet všech ne.“
„Podle mého průzkumu během dnešní diskuse o zvycích na Tauri,“ ti tři se na něj nevěřícně podívali, což Teal´c ignoroval, „jsem došel k závěru, že mnoho mužů na Tauri sní o tom, aby jim rozkoš poskytla krásná žena, která má umělý chrup. Je to tak?“

Výsledkem toho všeho bylo, že v Jackově spodním prádle se touha vzrostla o několik stupňů.

Dost se při historkách, které si navzájem vyprávěli, nasmáli a Cassie s každým přibývajícím okamžikem byla spokojenější a měla pocit, že její plán bude fungovat. Viděla, jak se Jack postupně uvolňuje a nemohla si pomoct, ale v hlavě už si promítala jednotlivé možnosti, jak tohle dopadne a samozřejmě vždycky se šťastným koncem. A už sebe sama plácala po rameni, jak zvládla svou roli a dala Jacka a Sam dohromady.

Když v zámku zarachotil klíč, Daniel ztuhl uprostřed věty. Všichni se otočili na budík, který stál na stole.
„Není doma nějak moc brzy?“ Zeptal se Daniel a ještě pro jistotu zkontroloval čas na svých hodinkách. Cassie zasténala. Tak tohle není dobré. Jack už byl docela dobře zpracovaný, tak jak bylo třeba, aby se konečně něco mezi ním a Sam stalo. A když nic jiného, tak ve chvíli, kdy si uvědomil, že Sam nepřišla sama, vystřízlivěl.

Jejich šepot byl slyšel dole v chodbě.
„Přestaň…“ hihňala se Sam. „Ne Pate, opravdu… přestaň.“
„Řekni mi jediný důvod, proč bych měl.“
„Ššššššššš….vzbudíme Cassie.“ Právě se plížili kolem dveří jejího pokoje.
„Vypadá to, jako by byla pořád ještě vzhůru,“ poukázal Pat na světlo, které bylo vidět pode dveřmi.
„Jenom ji zkontroluji a zjistím, kdy ostatní odešli. Udělej si zatím kafe.“ Řekla Sam a popostrčila ho směrem ke kuchyni.

Zlehka zaklepala a otevřela dveře. Zbledla jako stěna. Daniel a Jack se rozvalovali v křesle a Teal´c seděl se zkříženýma nohama na konci Cassiiny posteli. Když Sam uviděli, vstali. Cassie trochu zpanikařila.
„Kam jdete?“ zeptala se jich poplašeně. Tak tohle opravdu není podle jejího plánu.

„Je čas dát ti dobrou noc….“ řekl Jack a rozcuchal jí vlasy. „Carterová…“ pokynul Sam hlavou, když se kolem ní protáhl a vyšel z místnosti.
„Pane? Hoši? Nemusíte odcházet, vždyť víte….“ automaticky šla za ním do chodby.
„Nechtěli bychom zůstávat déle, než jsme vítáni,“ pokynul Jack směrem ke kuchyni. Sam se začervenala.
„Měla jste příjemný večer, podplukovníku Carterová?“ Zeptal se Teal´c.
„Er..“
„Sam. Kotě?“ Objevil se Pat v chodbě.
Cassie cítila, jak se jí zvedl žaludek. Kotě? KOTĚ!? Tak tohle není v plánu….

„Pate…,“ řekla Sam nepříjemným hlasem, „tohle jsou moji spolupracovníci – Daniel a Murray – a tohle je generál O´Neill.“
Pat jim podával ruku, ale jediný Daniel ji přijal.
„Těšilo mě,“ řekl Jack energicky a otočil se k odchodu.
„Zajisté,“ Teal´c ho opatrně sledoval.
„Nemusíte odcházet, přece to víte,“ řekl Pat, i když se necítil moc dobře.
„My už jsme zde hotoví,“ řekl Jack a prošel ven. Daniel se na Sam trochu usmál a šel za ním. Teal´c uklonil hlavu a vyšel taky ven. Jack už byl skoro u auta, když uslyšel zvýšené hlasy.
„V žádném případě…“
„Cassie, prosím….zítra ráno brzy odlétá. Nemáš důvod, abys odcházela.“
„Nezůstala bych tu přes noc, ani kdybys mi za to zaplatila,“ řekla Cassie vehementně. „Je mi z toho všeho tady špatně!“ A rozběhla se k brance. Jack se otočil směrem k domovním dveřím, viděl Sam, jak tam stojí s rukama ovinutýma kolem těla. Vypadala, že je hodně rozrušená. Pat ji vtáhl do domu a zavřel dveře.

„Cassie, nebylo to nevhodné?“ Zeptal se Jack.
„Jestli nemůžu jet k tobě, tak jedu k Danielovi,“ řekla vzdorovitě.
„Neřekl jsem, že se mnou nemůžeš jet, jenom přece nebylo nutné to takhle na Sam vybalit.“
Cassie byla tak rozčílená a zklamaná, že kopla do předního kola u Jackova auta.
„Ty by jsi chtěl ležet ve vedlejším pokoji, kdybys věděl, co se děje v ložnici?“
„No když to říkáš takto….jedeme.“

Nebyli moc dlouho pryč, když se dveře u domu opět otevřely a Pat vyšel ven. Nakopl štěrk, kterým byla vysypaná cestička na zahradě a něco si pro sebe mumlal.
„…..Oh ano, jo říkám ti, prostě pokračují dál. Jo je to sakra krasavec. Starší muži dobře ví, jak mají…- podplukovníku Carterová! Dobrý den madam,“ voják na kontrolním stanovišti položil telefon, když se tam Sam objevila.
Sam se usmála a vstoupila dovnitř komplexu hory. Měla radost, když věděla, že nový generál, generál Landry jí přislíbil, že konečně dovybaví její astrofyzickou laboratoř.
Zastavila se na chvíli ve své laboratoři, kde ji zaujala nějaká neobvyklá data. Když se podívala na hodinky, uvědomila si, že už má několik minut zpoždění, měli pracovní schůzku právě s generálem Landrym. Spěchala do zasedací místnosti a zjistila, že už začali bez ní.
„Promiňte pane,“ řekla generálovi. Ten se na ni usmál a pokračoval.
„O co jde?“ Zeptala se Daniela, když se posadila na místo vedle něho.
„Mluví o velkém překvapení, o prezentaci pro nové kadety, se svolením velení naší státní bezpečnosti.Morální podpora a tak …takový ty kecy.“
„Generál O´Neill je tady?“ Tomu Sam nemohla tak docela uvěřit.
„Jo…s, podle řečí, jeho novou osobní asistentkou v závěsu. Jsou spolu celou tu dobu v konferenční místnosti.“
„S ní?“ zeptala se Sam a pokoušela se o to, aby ji vlastní hlas nezradil. Kolem žaludku pocítila takový nepříjemný pocit.
Okamžitě si vzpomněla na tu scénu, když procházela kontrolním stanovištěm. A tentokrát jí nepřipadala tak zábavná. „Proč nám neřekl, že sem přijede?“
„Mně a Teal´covi poslal před dvěma týdny mail. Chtěl, aby to bylo pro Landryho překvapení. Zřejmě to stejné udělal i ve vašem případě. Přijel včera večer.“ Daniel se podíval na Sam, na chvíli si nebyl jistý tím, jak se Sam tváří, ale potom opět sledoval generála. Sam se pokusila o totéž, ale zjistila, že se její myšlenky stále vrací ke Jackovi.

Zkoušela mu volat, dvakrát, od toho večera u ní doma. Chtěla mu poděkovat, že byl na Cassie tak hodný, ale nikdy to nevzal. Nechala mu zprávy na záznamníku, ale neozval se. Předpokládala, že má moc práce a když byli na misích mimo Zemi, neměla ani čas na to myslet. A najednou jí to bylo jasné, proč neměl zájem se jí ozvat. Nehledě na to,byla zvědavá, jestli to má co do činění s tou novou hezkou osobní asistentkou, která, a o tom není pochyb, je s ním během jeho celého pracovního dne. A možná i potom? Jestlipak se s ním všeho účastní?....a co když není v armádě? Kolik je jí –

„Podplukovníku Carterová…..chcete něco dodat?“ zeptal se jí generál Landry.
Sam neměla vůbec ponětí, co generál říkal. Podívala se na Daniela, který se na ni tak nějak divně díval.
„Ne pane.“
„Potom máte rozchod.“ Všichni vstali. „Myslím, že ta prezentace generála O´Neilla bude pro vás některé zajímavá záležitost. Doktore Jacksone, můžete na chvíli ke mně do kanceláře, prosím…“ řekl generál a tak zmařil veškeré šance, aby se Sam dozvěděla něco dalšího.

Otočila se a zjistila, že na ni Teal´ c čeká.
„Půjdete s námi dnes večer k O´Malleyimu, podplukovníku Carterová?“
„Nebyla jsem pozvaná Teal´cu,“ řekla a snažila se zakrýt to, jak moc ji to ranilo.
„Možná O´Neill předpokládal, že máte nějaké vlastní plány, s Patrikem, a nepřál si, aby došlo ke střetu zájmu.“ Teal´c se na ni chvíli zadíval a potom odešel, očividně přemýšlel o tom, že by nebylo moudré, kdyby se odvážil k něčemu dalšímu.
Sam zvažovala, jestli má na tu prezentaci jít nebo ne. Nakonec se rozhodla, že by to vypadalo nevhodně, kdyby tam nešla. Konec konců, zbytek SG-1 tam bude, aby svému dřívějšímu velícímu důstojníkovi vyslovilo svou podporu. Přesvědčila sama sebe, že má dost odvahy na to, aby se podívala na tu jeho osobní asistentku.

„Rychlost světla je klíč během níž se zasnoubíte se smrtí…“ Jack ukazoval na něco na obrazovce. Ale když Sam vklouzla do místnosti, pomalu se otočil. Nějak věděl, že je tady.
Stiskl tlačítko na ovladači a tóny Bachova koncertu se rozezněly místností. Prsty rukou naznačil ve vzduchu, o které nástroje se jedná. „Hoboj…“ řekl. „Housle. A opět hoboj. A teď nastupují housle.“
V místnosti bylo ticho, všichni se pokoušeli sledovat jeho cíl.

„Kontrapunkt,“ řekl Jack, jako by to všechno vysvětlovalo. „Inerciální vlhkost vykompenzuje pouze 90 %, takže opravdový trik…“ pohledem přejel po celé místnosti, „je dobré znát toho, koho máte na druhém sedadle .“
„Tím myslíte, že potřebujeme ctít jeden druhého, pane?“ ozval se mladý kadet, který chtěl na generála zapůsobit.
Jack přimhouřil oči jako kočka.
„To správné slovo je doplnit, kapitáne. Do - pl- nit…“ A prsty zaťukal o svou prázdnou sklenici a pokračoval. „Je to podobné vztahu velícího důstojníka a jeho zástupce.“ Znovu přejel pohledem celou místnost a na chvíli se zadíval na Sam. Na krátký okamžik měla pocit, že viděla záblesk něčeho, ale než to mohla pořádně zaregistrovat, její pohled jí zastřel pohyb v jejím zorném poli. Vedle Jacka se objevila žena a dolila mu do sklenice vodu a potom se zase nenápadně vytratila. „Tiché porozumění,“ pokračoval Jack. „Naprostá důvěra, očekávání pohybu toho druhého, schopnost komunikovat spolu téměř beze slov. To vám může, promiňte mi to, zachránit vaše zadky.“

Projev dál pokračoval, ale Sam jen ztěží z toho něco slyšela. Potom, co viděla tu vzájemnou souhru mezi generálem a jeho osobní asistentkou, která tak přesně věděla, co má na mysli. Tu radost, kterou pocítila, když se na ni Jack tak prostopášně podíval.
Do reality ji vrátil tichý hlas.
„Podplukovníku Carterová?“
Sam se rozhlédla kolem a zjistila, že ta prezentace už skončila a místnost byla skoro prázdná.
Jack stál vepředu a byl obklopen několika zvědavými kadety. Sam si vzpomněla na to, co slyšela na kontrolním stanovišti. Nejenom že byla Jackova osobní asistentka velice pěkná, ale byla zřejmě i hodně zdatná. Víc než to…podle toho, jak vypadala ve svých dobře padnoucích šatech způsobilo, že se Sam ve své uniformě cítila jako hastroš. Za to, že se na tohle soustředila, se Sam moc pochválit nemohla, ale prostě si nemohla pomoct. Připomněla si moment, kdy se poprvé setkala s Kerry Johnson a vnitřně se schoulila.

„Podplukovníku Carterová, generál O´Neill chce vědět, jestli se k nám připojíte při obědě, který bude v konferenční místnosti v 15. 20.“
Sam nepřítomně přikývla a automaticky se usmála.
„Řeknu to generálovi.“

Jackova osobní asistentka se na ni usmála a vracela se zpět. Jack se vymanil z okruhu kadetů a poslouchal, co mu říkala. Přikývl, usmál se, posbíral si svoje papíry a zlehka ji poklepal po rameni a potom spolu odešli z místnosti. A podle tohoto, pro Sam tak známého gesta, věděla, že vztah mezi ním a tou ženou je někde za hranicí oficiálního vztahu generála a jeho osobní asistentky. Jack se dotýká pouze těch lidí, které zná a respektuje. Tohle je způsob, jímž sděluje spoustu věcí a Sam si připomněla, kdy i jí se takto dotýkal. Když pomyslela na to, že by mohl být Jack s touto ženou nějak intimně zapleten, bylo jí z toho zle. Ale přinutila se vstát a pohnout se. Byla rozhodnutá, že ten oběd zvládne s důstojností. Konec konců, pokud si generál našel ženu, která o něj stojí, mohl jí to stejným způsobem vracet. Takže by měla mít radost a být kvůli němu šťastná a ne ho před ní uvádět do trapné situace.
Oběd byl velice formální záležitost. Jack vypadal, že je nadšený tím, že může své osobní asistentce představit SG-1. Daniel byl přirozeně zvědavý a pořád si s Carol povídal. Teal´c toho moc neřekl, ale položil několik trefných otázek. Sam zajímalo, jestli už se s ní potkal dřív. A Carol vypadala, že je Sam fascinovaná…..což nebylo Sam příjemné, zvlášť když ta žena byla milá a zcela bez nějakých postranních úmyslů. Byla přímá a mluvila měkce
a její odpovědi na Jackovy otázky byly stručné. A on to pravděpodobně oceňoval, pomyslela si Sam smutně.
Jack sledoval, jak Sam bojuje, aby zachovala dekorum a byl si vědom toho, že její srdce je někde úplně jinde.
„Vypadáte unaveně, Carterová,“ řekl. „Zase tu ponocujete, když tu teď nejsem, abych vás vyhodil z vaší laboratoře?“
Sam se na něj podívala a cítila se trochu trapně, ale Jack si toho zřejmě nevšiml a obrátil se zase na Carol. Laskavě se na ni usmál. „To je specialita Carterové. Nezní to nějak povědomě?“
Po chvíli se Sam omluvila a vrátila se do své laboratoře. Hodiny jako by vůbec neubíhaly a nakonec už to nemohla vydržet a prostě se rozhodla odejít. Sbalila se a šla k výtahu. Když vyšla zpoza rohu, uslyšela známý hlas.Okamžitě se zastavila a podívala se do zrcadla, které bylo v rohu, aby se přesvědčila. Z druhé strany se k výtahu blížil Jack a jeho asistentka, hluboce zabraní do rozhovoru. Sam je nehodlala poslouchat, ale neměla jinou šanci. Bylo to buď tam nebo zpátky. Zůstala stát jako přikovaná.
„S tím *pane* už teď můžete přestat…..jste jako Carterová.“
„Pomáhá mi to udržovat si mou perspektivu. Moc příjemně se tady necítím, Jacku.“
„A proč pak?“
„Ti lidé se na mě tak pobaveně dívají.“
„Kdo?“ zeptal se Jack.
„Prostě…všichni….když se na mě lidé dívají, mám velice špatný pocit, jako by si mysleli, že jsem se ke své práci dostala přes postel.“
Jack si najednou uvědomil, jestli i Sam tohle zažila, když byla tak krátce po něm povýšena.
„Dobrá…..je to vaše chyba, že vypadáte tak zatraceně dobře“ dobíral si ji.
„Jsme víc jak o polovinu mladší než vy Jacku…“
„No proč mi nepřipomnět , že jsem starý…“ řekl a dělal, že ho to znechutilo. Ale když viděl,že ji to vážně znepokojilo, usmál se, sice trochu smutně, a konejšivě ji pohladil po paži.
„Podívejte…je mi líto, že je vám to nepříjemné. Jenom jsem si myslel, že byste tu chtěla být.“
„Já vím a chtěla jsem to. Opravdu jsem to tady chtěla vidět..Víte přece…“
„Já vím..“ odpověděl jí Jack a stiskl ji paži. Dveře u výtahu se otevřely. Jack nechal Carol vejít první a položil ji přitom ruku dolů na záda.
„Pokud se budete cítit lépe, vezmu si příště s sebou asistenta. Lidé potom nebudou zvědaví, jestli s ním spím.“
Carol se zasmála.
„Tak pojďme, ať odtud vypadneme – je čas…“
Zbytek hovoru Sam neslyšela, protože dveře se zavřely. Zavřela oči a opřela si hlavu o stěnu a dokud jí Daniel nepoklepal na rameno, oči neotevřela.
„Takže…co si myslíš o SG-1?“
„Myslím, že Daniel je roztomilý,“ řekla Carol, když čekali u O´Malleyho na ostatní.
„Chceš, abych ti to domluvil?“Zeptal se Jack.
Carol zamrkala.
„Vypadá dobře…“
„Fajn…“ protáhl Jack. „Tak daleko tedy nezajdu. On je přece jen sakra velká osina v miktě. Navíc je to vědec….a“
„Vidím, že o mně mluvíš za mými zády,“Daniel stál přímo za Jackem. „Hej Jacku. Carol…“
naklonil se a políbil ji na tvář. Carol se začervenala. A Jack se usmál.
„Carol chce, abych vás dva dal dohromady,“ řekl Jack s kamennou tváří. A tentokrát to byl Daniel, kdo se červenal. „Myslím, že jsi dnes odpoledne udělal dojem, Danny.“ A snažil se, aby se nesmál, když viděl Daniela, jak začíná couvat. Jak se snaží, aby mezi ním a Jackem byl odstup.
„Danieli?“
„Oh…. erm…promiňte…. neuvědomil jsem si, že to bylo nevhodné.“
„Chtěl byste si se mnou vyjít, doktore Jacksone? Zeptala se ho Carol a předstírala, že ji to zarmoutilo, ale přitom si užívala, jak je to Danielovi nepříjemné. Stejně tak jako Jack.
„No, když zvážím, že tu jste s Jackem a že já zrovna netoužím po tom, aby mě zabil..erm…ne.“
Jack se na něho úkosem podíval.
„Danieli, kolik jsi měl už piv?“
„Co?“
„Tak co to tady blábolíš?“
„Ty a Carol…“ ukázal na ně prstem.
„Carol a já? Tak to mi vysvětli tu svou teorii…protože to teda vůbec nechápu.“
„Vy dva nejste…no, vždyť víš…spolu nic nemáte?“
„Spolu něco máme?“ řekl Jack a znělo to nevěřícně.
„Tak to jsem byl potom špatně informován…“ začervenal se Daniel znovu, bylo mu trapně.
„A kým?“
„Uh…Sam.“
“Sam? A odkud to ví ona?“

Objevil se tu Teal´c a hned za ním Cassie.
„Ahoj strejdo Jacku,“ a dala mu pusu. „Ahoj Carol….jak to šlo? Bylo to těžké?“
Carol jen pokrčila rameny.
„Trochu,“ řekla.
„Je tu nějaký problém, O´Neille?“
„Přijde dnes večer Carterová?“
„Ne. Když jsem se jí dnes ptal, řekla mi, že nebyla pozvaná. A když jsem šel odpoledne kolem její laboratoře, abych jí řekl, že by bylo moc hezké, kdyby s námi šla a že pozvání přece nebylo nutné, tak mi doktor Lee řekl, že už odešla.“
„A v kolik to bylo?“
„Já jsem ji našel opřenou o zeď nedaleko výtahů asi v 17.20.“ Skočil jim do řeči Daniel, ještě než mohl Teal´c odpovědět. „Pravděpodobně vás slyšela, jak se bavíte, když jste nastupovali do výtahu.“
„Sakra….“ řekl Jack. To, co se mu přitom vybavilo, se mu tedy vůbec nelíbilo. Podíval se na Carol a i ona vypadala tak nějak smutně.
„Je mi to líto Jacku…“
„Je tu něco, co nám chceš říct O´Neille?“
„Měli bychom – Cassie už to stejně ví,“ přikývla Carol.
„No?“ řekl Daniel a díval se z jednoho na druhého.

„Danieli, Teal´cu…seznamte se s Carol Kawalski.“
„Jako že patři k Charliemu Kawalskimu?“
„Aaano….Charlieho Kawalskiho…“
„Indiskrétní okamžik,“ řekla Carol a v očích jí zajiskřilo. „Je to starý vtip. Jsem výsledkem jedné noci, když bylo tátovi 18 a sloužil za mořem. Vždycky se o mě staral a vždycky mě podporoval. Jack je něco jako můj kmotr, znám ho od dětství. A i on se o mě staral.“ A položila svou ruku přes Jackovu. „Opravdu jsme nechtěli rozhlašovat, jaký je mezi náma vztah. Pracovala jsem ve Washingtonu už dlouho předtím, než tam začal pracovat Jack. Ale je pravda, že zatahal za správné nitky a jednoho dne jsem se dostala do SGC a mohla tak vidět místo, kde pracoval můj táta a nakonec,“ ztišila hlas „… zemřel. To je ten důvod, proč jsem dnes tady.“
Cassie dala Carol ruku kolem ramen a objala ji.
„Takže vidíte, doktore Jacksone,“ a znovu se na Daniela podívala. „klidně mě můžete někam pozvat, pokud chcete.“
Daniel se zase červenal.
„Ale ať je do jedenácti doma, synku…“ poplácal ho Jack zlehka po ruce, když vstal.

„Jacku, kam jdeš?“
„Musím někomu zavolat,“ řekl a šel směrem ke dveřím. „Začněte beze mě...budu zpátky co nejdřív to půjde. A doufám, že přivedu Carterovou s sebou.“
Sledovali jeho ústup.
Carol se podívala na Cassie.
„Konečně!!!“ řekly obě současně.
„Ačkoliv ti musím říct, že dnes ráno my v těch šatech nebylo moc příjemně, Cassie.“
„Ale zafungovalo to,“ řekla Cassie, když šli k jejich stolu. „Protože Sam přišla domů a začala….“
„Cassandro Fraiserová….nechceš se s námi o něco podělit?“
„Ani ne,“ usmívala se Cassie samolibě. „Řekněme, že jsem se jen ujistila, že je Sam už dost zpracovaná, než jsem odešla. Myslím, že by to mohlo dnes v noci bouchnout, pokud bude strejda Jack hrát otevřeně. A potom, kdo ví….“
„Cassandro, ty jeden ďáble.“
„Takhle mi už říkali.“

Sam §§jak to viděla Sam

Sam byla ve své ložnici a přecházela sem a tam. V hlavě měla stále všechno to, co na ni Cassandra před svým odchodem vychrlila. Rozplývala se nad tím, jak si předchozího večera užila večeři s Carol a Jackem, jak podobný má Carol smysl pro humor jako Jack, jak na ní Jack visí a jak moc se nasmáli, jak jim to spolu dobře jde, jak si s ním Carol dobře rozumí….
a že ji pozvala, aby za ní přijela do Washingtonu, až bude mít volno. Když na to Sam chtěla říct něco v kladném smyslu, Cassie se naštvala a řekla jí, že je prostě neuvěřitelná. Jack je tady jen na několik dní a chtěl, aby se jeho bývalý tým s ním sešel a ona je tak zbabělá, aby s nimi šla na večeři a dopřála mu tu radost. A po tomhle se Cassie vztekle vyřítila z domu. Když byla pryč, Sam se schoulila na posteli do klubíčka a rozbrečela se.
Brečela proto, že nebyla ochotná akceptovat to, že měla Jacka a nechal ho odejít. Protože všem lhali – nechali je, aby věřili, že se Sam celou tu dobu scházela s Patrikem, že to on byl ten záhadný muž v její posteli ještě předtím, než odjela do Nevady. Byla tak posedlá tím, aby nikdo nevěděl, že se s Jackem vykašlali na předpisy už ten víkend, co se vrátili z jeho srubu, takže si nakonec šanci být s ním zkazila. A teď si to všichni ostatní dobře užívají – a ona je doma sama a její pocity zcela ovládá vina, že krmili Daniela a Teal´ca falešnými informacemi, že rozzlobila Cassie a tak ji od sebe odehnala. A Jack se jí tak odcizil.
Její vzpomínky se vrátili k jejich posledním společným okamžikům.

/////////////////////////////

„Hej….“ Jack se otočil a dal ji ruce kolem pasu, zvedl prostěradlo a políbil ji na břichu. „Musel jsem usnout. Co to čteš?“
Sam se chystala mu odpovědět, ale když Jack viděl její nesoustředěný pohled, věděl, že se prostě jen upřeně dívala na stránky.
„Ve skutečnosti jsem přemýšlela…“
„Řekni mi něco, co ještě nevím…“ Líbal jí břicho a posouval se směrem nahoru, až se dostal k jedné bradavce. Sam knížku odložila a prsty mu zlehka přejela po tváři. Položila se na postel a otočila se k němu.
„Snažila jsem se přijít na to, co se ti honí hlavou. Je to něco, co jsi mi neřekl. A vlastně i to, jak jsme se dnes milovali, bylo jiné. Mám se ti nějak dostat do hlavy?“
„Byl jsem převelen do Washingtonu. Mám velet státní bezpečnosti.“ Položil si hlavu na její hrudník a čekal na její výbuch.
„Od kdy?“ Humor ji okamžitě opustil.
„Od včerejška. Dostal jsem nějaký čas, abych si zařídil vše potřebné v SGC.“
„Od kdy to víš?“
„Několik dní.“
Sam ztuhla krev v žilách.
„Měl jsi na výběr?“
Sam cítila, že Jack zaváhal.
„Ano.“
„Chápu...“ vymanila se mu a posadila se. Spustila nohy z postele a natáhla se pro svoje tričko.
„Sam…“ Jack k ní natáhl ruku, ale ona uhnula.
„To je v pořádku, Jacku. Já to chápu.“
„Sam…“ Jack věděl, že tohle bude těžké, ale že to proběhne takto, to nečekal. Myslel si, že tu budou slzy a že ho Sam nechá, aby ji objal a že ji ujistí, že tohle je ten nejlepší způsob, jak vyřešit jejich vztah na veřejnosti, že se budou vášnivě milovat, že Sam pochopí, že od ní neutíká… a tak dále. Tohle ale určitě nečekal – takové chladné přijetí – a to ho vyvedlo z míry.
Sam pomalu přecházela po pokoji.
„Pojeď se mnou…“ řekl Jack jednoduše.
„A dát tak všem vědět, že mezi náma něco je?Bylo to dost těžké, aby se to nedozvěděla Cassie a Daniel a Teal´c. Víš přece, že s tebou nemůžu jet, Jacku. Kvůli kariéře nás obou.“
Jack si uvědomil, že Sam má pravdu, že by opravdu jet nemohla. Takže to bylo vyřešeno.
Nebylo cesty zpět.
„Oni tě tam potřebují a já nejsem tak sobecká, abych tě tady držela. Udělej to, co udělat musíš, Jacku.“
Sam se pohnula směrem ke dveřím. Podívala se na Jacka lítostivě. „Jedna moje část věděla, že z tohohle nic dobrého nevzejde.“ Rezignovaně pokrčila rameny a odešla.
Jack na její slova reagoval sobecky, vztáhl to všechno na sebe. Byl si tak jistý tím, že ho tímhle vlastně obvinila. Vyskočil z postele a oblékl se. Když se Sam vrátila asi o minutu později do ložnice s dvěma hrnky horké kávy, aby mohli pokračovat v jejich rozhovoru – byl Jack pryč. Ani ho neslyšela odcházet.

Druhý den ráno tuhle novinu Jack oznámil oficiálně. Celá základna tím byla ohromena, mírně řečeno. Mezi ním a Sam to bylo napjaté. Pokoušela se s ním dvakrát promluvit, ale vždycky ji odbyl.
Takže možnost odjet pracovat do oblasti 51 přišla právě vhod. A Jack jí její žádost o přeložení podepsal bez jediného komentáře. Byla to poslední věc, kterou udělal jako velitel základny. Sam od té doby Jacka neviděla, dokud se SG-1 nesešla pod novým velením – a navíc se jednalo o video konferenci. Vypadal tak nějak jinak – ale tehdy nevěděla, čím to je. A teď pochopila, že to všechno souviselo s Carol.

Začala si tedy něco s Patrikem. Aby byly uspokojeny její tělesné potřeby. Cítila však ještě větší vinu. Pokoušela se tak od Jacka odpoutat, stejně jako to bylo s Petem. Alespoň se tak snížilo mezi nimi napětí. A potom, když byl ochotný si promluvit s Cassie, myslela si, že jsou zase přátelé. A to bylo lepší než nic. Ale měla si uvědomit, že to tak není. Jack O´Neill neodpouští, nikdy nezapomíná. Ta scéna s Patrikem, tím bylo řečeno vše. Nevěděl o něm. Nebyl důvod, proč by měl.
*****************************************

Sice se k ní choval ráno mile. Ale Sam si byla jistá, že v jeho očích zahlédla něco. Mohla se splést přitom, co slyšela u výtahu? Mohla Cassie z toho, jak se k sobě vzájemně chovají, toho tolik vyčíst? Seděla na posteli a přemýšlela, co má udělat. Došla k rozhodnutí připojit se k nim u O´Mallyeho. Ať byla pozvaná nebo ne, je přece pořád členem SG-1. A existuje jediná možnost, jak danou situaci posoudit.- být tam s nimi. Nikdo se nebude ptát, proč tam přišla, tím si byla jistá.


Rychle se dala do kupy a vydala se do restaurace. Když uvidí, že je Jack opravdu s Carol šťastný, potom už nic nepodnikne a bude se snažit zachránit alespoň jejich přátelství. To by snad mohla zvládnout – tak moc ho milovala.

Přijela chvíli potom, co se tam objevili Teal´c a Cassie. Vešla dovnitř a viděla je, jak spokojeně sedí u baru…smáli se, vyprávěli si nějaký vtip. Sice přesně nevěděla, o čem mluvili, ale část jejich rozhovoru zaslechla.
„Opravdu jsme nechtěli rozhlašovat, jaký je mezi náma vztah….“ Carol měla svou ruku položenou přes Jackovu. Cassie ji objímala, jako by byly nejlepší přítelkyně…Daniel vypadal jako zamilovaný školák, byl vším tím zjevně vzrušený. Sam se cítila, jako by měla každou chvíli zvracet. Pohnula se a tak se dostala mimo jejich výhled. Viděla Jacka, jak jde ke dveřím. Byl tak zabraný do vyťukávání telefonního čísla, že i když prošel těsně kolem ní, nevšiml si jí.

Sam tu stála a snažila se dát dohromady. Nevěděla, co by měla dělat.

jak to vidí Jack

Jack vyšel z restaurace a vyťukával čísla na svém telefonu.
„No tak…zvedni to..“
Když šel ke svému autu, v hlavě se mu vyrojila spousta obav. Co když je někde s Patem? Nebo ještě horší, co když je s ním u ní doma? Okamžitě si vzpomněl na ten den v SGC, kdy se s ním Sam pokoušela promluvit.
****************************************
„Pane…“ strčila Sam hlavu do dveří jeho kanceláře.
„Mám teď hodně práce, Carterová. Důstojník zásobovací služby má teď potíže, protože někdo zmastil jeho objednávky….“
„Já si to uvědomuji, ale opravdu s vámi potřebuji mluvit.“
„Když to vezmu kolem a kolem….pokud jste si jistá, že je to absolutně nezbytné,“ řekl, ne zrovna příjemným hlasem.
Sam zůstala na chviličku stát ve dveřích, jako by se rozhodovala, co má udělat.
„Podplukovníku, tak do toho – nemám na to celý den!“ Utrhl se na ni.
Sam se trochu přikrčila, ale vešla dovnitř, přímo k jeho stolu.
„Podplukovníku?“ oslovil ji chladně.

„Jacku….“ Sam položila svou ruku na jeho, nebo se o to spíš pokusila.
„Promiňte? Jacku?“
Sam uskočila zpátky, jako by se spálila.
„Omlouvám se, pane…“ Ustoupila dozadu, styděla se, že zvolila tuhle možnost.
„Týká se to našeho posledního rozhovoru, podplukovníku? Protože tohle určitě nemám ve svém dnešním programu. A podle toho kde se momentálně nacházíme, myslím, že ani vy ne.“
„Pane… jenom jsem chtěla vysvětlit…“
„No, není tohle zvláštní?“
„Pane, prosím…“
„Zamítá se, Carterová. Není co vysvětlovat, není třeba nic víc říkat. Konec příběhu. A teď, pokud dovolíte…podplukovníku…mám tu důležitější věci na práci. Odchod.“ Zvedl telefon a vyštěkl do něj. „Waltre! Od teď do mé kanceláře nemá nikdo přístup! Pokud se kolem vás někdo pokusí projít….tak ho zastřelte!“

Vzal si plnící pero a začal podepisovat dokumenty.
„Pořád jste ještě tady, Carterová?“ řekl po chvíli, aniž by zvedl hlavu.
„Pane, opravdu potřebuji…“
„To, co potřebujete, Carterová je, přestat mě zdržovat a odejít si plnit svoje *důležité* povinnosti…“ vstal ze své židle a narovnal se. „A teď … podplukovníku… čemu jste v tom, že máte odejít, nerozuměla?“
„Pane, prosím, nedělejte to ještě těžší než to je…“ viděl, že má v očích slzy, ale to jeho rozčílení nijak nezmírnilo. Spíš ho to naopak ještě víc rozzlobilo.
„Už jste skončila? Dobře. Dveře jsou tam, podplukovníku…doporučuji vám je použít“ a s tím se vrátil ke své práci a k tomu, že předstíral, že tam Sam není.
Když po chvíli odešla, ramena měla svěšená. Jack se díval na dveře, všechny své pocity jasně cítil kolem žaludku. Ale potom ji chladně a úmyslně vytlačil ze své hlavy. A vytvořil si pro své city k Samanthě Carterové ve své hlavě nové místo, zamkl je a zahodil klíč.
**********************************************

Nebo si to alespoň myslel….
Pomalu přemýšlel o posledních několika týdnech. Ten pocit ztráty, který cítil, když se usadil ve Washingtonu byl zpět, jeho pocity byly zahlceny tím, jako by mu něco životně důležitého v jeho životě chybělo. Nejprve to přičítal té radikální změně svého prostředí….to že byl náhle pryč z jemu tak příjemného a známého prostředí…že musel zvládat nové věci.
Přičítal to všemu jinému, než aby přiznal, že se mu Sam, během těch několika nocí, které strávil v její náruči, dostala tak hluboko pod kůži.
A někdy, když si tyhle okamžiky připomněl, byl jeho penis tak tvrdý, že si musel dát studenou sprchu. Masturbovat, aby se toho napětí zbavil a dosáhl orgasmu…a přitom si představoval to, jak ho její tělo přijalo a poslalo ho přes okraj, protože tohle bylo jeho jediné hmatatelné spojení s ní.
V těchto chvílích, kdy se přivedl k vrcholu, byl opět v její náruči. Toužil po ní, skoro až bolestně. Dokonce i pouhá myšlenka na ni způsobila, že se jeho penis postavil.
Když se tenkrát objevil ten problém s Cassie, byl si jistý, že se všechno mezi nimi dalo do pořádku. Že se zase budou škádlit a žertovat spolu. A potom se dozvěděl o Patrikovi a to ho zase vrátilo do reality. Sedět tam a poslouchat Cassie, jak se vytahuje a fantazíruje, bylo hodně těžké, když Sam slíbil, že neprozradí, co se mezi nimi stalo. Bylo to těžké, držet se zpátky a nechat je si myslet, že po celou tu dobu byla Sam s Patrikem. Bolelo ho, když cítil jejich sympatie, když si uvědomili, že on o tom nic nevěděl. Samozřejmě by byl blázen, kdyby si myslel, že by si Sam nikoho nenašla – jenom nečekal, že se s ním potká. Aby byl upřímný sám k sobě, ve Washingtonu měl schůzky s několika ženami a dokonce s některýma i spal. Pokoušel se tak zbavit zlých duchů. Ale žádná jeho známost nevydržela, protože byl natolik svázaný se Sam, že nemohl – jejich spojení přerušit, nechtěl to udělat – přejít tu myšlenku, že někde, někdy, nějak by to mohlo mezi nimi fungovat.
Carol nakonec nějak přišla na to, o co tady jde, když před dvěma dny vešla do jeho pracovny a našla ho, jak si mezi prsty pohrává s nášivkou SG-1.
******************************************

„Chybí ti, že?“
„Ano….“ řekl Jack a v jeho hlase byla znát lítost.
„Takže se těšíš na zítřek, že je zase uvidíš?“ Zeptala se.
„Ano…“
„Ona ti chybí…“ zásah do černého.
Jack okamžitě ztuhl a přešel zpět ke svému stolu.
„Cože?“ Vrátil nášivku zpět do zásuvky u stolu a zamkl ji. Tohle na jeho asistentku nepůsobí. Ona svou odpověď měla.
„Říkala jsem, že ti chybí.“
„Nevím, koho máš na mysli….“
„Víš ty vůbec, kolikrát jsi její jméno zmínil, když jsme spolu mluvili? Carterová tohle a támhle to…“
„A Daniela a Teal´ca ne?“
„No, je taky….“ připustila s úsměvem,“ ale bylo v tom trochu něco jiného, když jsi se zmínil o ní.“
„Dobře…možná to má hodně společného s tím, že má jeden z nejbrilantnějších mozků na téhle planetě – spíš galaxii. Dokonce v několika galaxiích. Dokonce i Thor se s ní radil a několikrát ji požádal o pomoc,“ v jeho hlase zazněla hrdost a ani to nezkoušel skrývat.
„A chybí ti…“ trvala Carol na svém.
„Podívej…aby se to nestalo nudné…můžeme se o tom nebavit?“ Jack zalistoval v papírech. To, kam se jejich rozhovor dostal, mu nebylo příjemné.

Carol jen smutně potřásla hlavou.
„Nemůžeš utíkat věčně. Nevím, co se mezi vámi stalo, ale znám tě celý svůj život. Poznám, kdy ti něco moc chybí – a nezáleží na tom, jak moc se snažíš skrývat to za tou svou maskou, že jsi se přes to už dávno dostal. Nebudu se tě ptát, co se stalo.“
„Dobrá…“ ohradil se Jack.
„Ale řeknu ti jednu věc. Ať už se ti to líbí nebo ne, zítra ji uvidíš. Je čas buď nechat to, co ti brání ve štěstí, běžet a pohnout se kupředu…nebo to vzít do svých rukou a věřit, že budeš mít štěstí. Dokonce i kdyby to znamenalo, že začneš ty. Není to ostuda něco zkusit a nemít úspěch. Je to čistě mezi tebou a ní – nikdo to nemusí vědět. Ale zítra si s ní musíš promluvit. A teď….“ přešla k něčemu jinému, když viděla, jak se naježil. „ Čím chceš svůj projev zítra podbarvit? Jsi si jistý, že se jim to bude líbit? Ví ti kadeti, kdo to Bach vůbec byl?“
************************************

Nepromluvil si s ní. Chtěl, ale v očích měla pohled raněného ptáčete a on si uvědomil, že nemá dost odvahy, aby to udělal. Po tom, co se tenkrát před několika týdny u ní doma stalo. Ještě ten večer mu volala domů, ale on si hrál na drsňáka.
Takže se nakonec zbaběle stáhl a neřekl nic. Rozhodl se, že chvíli počká a spojí se s ní z Washingtonu a pokusí se to nějak vyřešit. Nemyslel si, že by mohl být tak krutý.
Ale teď to bylo něco jiného. Sam si myslí, že má něco s Carol a to ji evidentně rozhodilo. A Jacka znejistilo. Věděl, že bude muset mosty mezi nim postavit znovu, než je úplně spálí – a to bylo jako chytit býka za rohy. Sam svůj telefon pravděpodobně nezvedá, protože na něm bliká jeho číslo. Takže nastal čas možná i pro trochu tvrdou upřímnost. Ať už je na to připravený nebo ne.

Byl na půli cestě zpátky, když zavadil o houští.
Sam stála zčásti ve stínu, stále nevěděla, co má dělat. Neslyšela za sebou kroky.
„Máte v plánu z toho udělat starý zvyk, Carterová?“
Sam úplně poskočila.
První, co Sam instinktivně napadlo, bylo utéct. Ale jeho ruka, kterou měl položenou na její lopatce, jí v tom zabránila.
„Proč stojíte tady venku?“ Zeptal se a tentokrát byl trošku víc vstřícnější. „Pojďte za námi…“
Cítil, jak o trochu víc znervózněla.
„Pane?“ Neotočila se, ale Jack cítil, jak se jí chvěje hlas.
„Ano…“ pomalu jí kroužil palcem po rameni. „No tak…. všichni na vás čekají.“
Sam umíněně zavrtěla hlavou.
Jack ji otočil k sobě. A to, co viděl v jejích očích, ho ohromilo. Sam viděla jeho obavy a stín, který mu přeběhl přes obličej a odvrátila se o d něho. Skousla si spodní ret a v očích měla slzy.
„Pojď sem….“ a najednou ji měl bez jakéhokoliv zaváhání ve své náruči. Zaplavila ho vlna nesmírné úlevy, když ji objímal. Ten pocit prázdnoty, který po několik týdnů pociťoval, se začal ve chvíli, kdy se jejich těla dotkla, vytrácet. Navzdory vážnosti onoho okamžiku si nemohl pomoct, ale zajímalo ho, co pocítí, až se ztratí uvnitř jejího těla. A byl rozhodnutý, že tato noc by tato mohla skončit, protože jeho tělo touží po jejím, stejně jako jeho srdce. Byl si jistý, že tohle bude naplnění jejich citů, že to nebude pouhý sex, když jeho tělo začalo na její blízkost reagovat.
Cítil, jak se usmála.

Teal´c přestal poslouchat vzrušené vyprávění Cassie a sledoval to, co se před ním odehrávalo.
„Myslím, že O´Neill už podplukovníka Carterovou našel,“ oznámil ostatním.
„Sa…“ vykřikla Cassie radostně. A v ten okamžik ji Daniela a Carol přikryli rukou pusu, aby je neupozornila, že jsou sledováni.
„….mmmmfffffff….“
Sam a Jack od sebe zdráhavě odstoupili a podívali se příslušným směrem.
Jack se rychle rozhodl.
„Pojeďme odtud,“ řekl a táhl Sam za sebou ven.

Carol pozvedla skleničku. A všichni udělali totéž.
„Na výsledek…“ řekla. „Protože bůh ví, že jsme tohle všichni potřebovali, abychom v této situaci nepřišli o rozum.“
Přiťukli si.
„Na strejdu Jacka a jeho štěstí…“ usmívala se Cassie rozpustile. Daniel se na ni díval s hraným výrazem, že je šokován.
„Na šťastný konec…“ podíval se na Carol a mrkl „a na nové začátky.“
„Ušlo mi něco?“podívala se Cassie z jednoho na druhého a přimhouřila oči.
„Teal´cu ty jim nechceš připít?“ snažila se Cassie změnit téma hovoru.
„Na Chulaku není zvykem pít,“ řekl.

„Nastup si…“
Jack otevřel dveře u svého auta. Sam váhala, nebyla si jistá, proč vlastně pocítila tu závrať, když se nic nezměnilo. Sakra, co to dělá. Odejít s Jackem z restaurace, zatímco jeho přítelkyně je viděla, jak se objímají. A jak to, že cítila jeho erekci? Něco je tu opravdu špatně.
„Sam, prosím…“ mávl směrem k sedadlu. Udělala to, co po ní chtěl. Byla zvyklá poslouchat jeho rozkazy.
Jack nastoupil a otočil se k ní.
„Jak dlouho už jsi tu stála?“
Jen pokrčila rameny a dívala se ven z okna.
„Fajn….tak to zkusím jinak… kolik jsi toho slyšela?“
Zase jen pokrčila rameny. Jack cítil, jak jeho napětí narůstá. Nastartoval.
„Kam jedeme?“
„Jedem někam, kde si můžeme promluvit….pořádně.“
Její oči se rozšířily.
„Vy chcete se mnou mluvit? A o čem?“
„O tom, co jsi slyšela, ať už to bylo cokoli. A o tom, co se stalo během posledních několika týdnů.“
Sam tu jen tak seděla, točila se jí hlava. Byla tak ponořená do svých myšlenek, že ho ani neslyšela, když jí říkal. „Je to moje kmotřenka, Sam. Sam? Sam!“
„Pane?“ podívala se na něho a jemu bylo jasné, že ho vůbec neposlouchala.
Jack zabočil do postranní ulice a vypnul motor.
„Říkal jsem, že je to moje kmotřenka, Sam. Dcera Kawalského.“
„Oh…“
„Oh? To je všechno, co mi řekneš?“
„A co jiného bych měla říct? Mám z toho radost.“
„Máš v sobě nějaký drogy nebo co?“ upřeně na ni hleděl. Nevěděl, jestli vůbec pochopila, co jí řekl. „Pro krista pána, ona je moje kmotřenka……já s ní nic nemám. Tohle jsi si přece myslela, ne?“
Sam zase začal fungovat mozek. Přikývla.
„Jenom jsem chtěl, abys věděla…..“ poklepal prsty na volant. „….v případě….však víš…my…um….“
„V případě, že my co?“ Sam si odepnula pás a otočila se na Jacka.
„Podívej Sam…“ Jack se zhluboka nadechl. „Měl jsem hodně času na přemýšlení a je mi to líto…“
Sam si myslela, že má snad halucinace, ale neřekla nic.
„Ano…..měl jsem dost času, abych přemýšlel a na to, jak jsem se tenkrát na základně choval, moc hrdý nejsem….nebo ty telefony.“
Dívala se na něho, v očích měla bolest.
„Prostě jsem se nemohl přenést přes to, že jsi prostě odešla z ložnice, když jsem se pokoušel ti říct, jak …um…se cítím.“ Skvělé, zase už koktá.
„Já jsem šla jen udělat kávu,“ vysvětlila mu Sam. „Myslela jsem si, že to bude dlouhá noc...že si budeme dlouho povídat a tak že by nám to pomohlo. Chtěla jsem ti říct, že i když se nemůžu přestěhovat do Washingtonu, že bych za tebou mohla kdykoliv to bude možné, přiletět. Opravdu jsem chápala, proč jsi to místo přijal. Jenom mě bolelo, že jsi mi to neřekl. Ale udělala bych cokoliv, abychom neztratili to, co jsme měli. Myslela jsem si, že jsi to věděl.“
Jack sevřel pevně volant, tak tohle tady opravdu nečekal.
„Ale když jsem se vrátila, byl jsi už pryč. A potom…“
„Jo…“ hořce se usmál, když si připomněl, co následovalo. Podíval se na Sam a bylo mu jasné, že přemýšlí o tom samém.
„A co se týká Patrika…“
„A co je s ním?“ Jack si nebyl zrovna jistý, že tohle chce slyšet, ale to promluvilo jeho druhé, masochistické já.
„To je minulost,“ Sam se k němu přisunula trochu blíž. Už byla rozhodnutá, co udělá.
To, jak cítila tam venku jeho erekci, její smysly jasně nastartovalo.
Teprve teď jí došlo, že ji Jack vlastně nikdy nenechal odejít. A kdyby to nebylo nic jiného, než fyzická přitažlivost, on ji stále ještě chtěl. Vzpomněla si na to, jak se cítila v konferenčním sále a to posílilo její rozhodnutí. Teď má šanci a nenechá si ji vzít.

Jack se fascinovaně díval na její prsty, které přejížděly po jeho kloubech na ruce. Její dotyky byly lehoučké jako pírko a tak vzrušující. A jeho penis byl během chvilky tvrdý jako skála.
„Sam?“ snažil se, aby jeho hlas nebyl tím vším ovlivněný a zněl vyrovnaně.
„Mmmmm?“ a začala totéž i na jeho druhé ruce. Byla zcela soustředěná na to, co dělá.
„Začíná tu být nějak těsno…“ její oči vyhledaly ty jeho. „Jenom říkám…“ nemohl se v jejím pohledu vyznat.
„Opravdu?“ nebyl si zcela jistý, ale měl pocit, že se začíná projevovat koketní stránka její osobnosti.
Stále mu přejížděla přes klouby na ruce a přesouvala se z jedné ruky na druhou.
„Jsi velice napjatý.“ A než si Jack plně uvědomil tón jejího hlasu, přiblížila svůj obličej k němu a jazykem mu přejela místo za jeho pravým uchem.
„Je ještě i jiná část tvého těla tak napjatá?“ a přesunula svou levou ruku k jeho rozkroku a tou druhou ho stále hladila po ruce. Když jeho tělem prošla vlna vzrušení, pevně stiskl volant.
Sam ho třela přes džíny a on se prohnul zádech tak, jak moc mu to dovolil bezpečnostní pás u jeho sedadla. A jeho penis toužil po tom, aby byl uvolněn z svého vězení. Sam ho lehce kousala do ušního lalůčku a on se musel zhluboka nadechnout.
„Sam…“ sotva mohl mluvit. „Jestli s tím nepřestaneš…oh….“ a ještě víc se vypnul proti pásu, když mu rozepnula jeho džíny a vsunula svou ruku dovnitř, pod okraj jeho boxerek. Jak se dostali od toho, že spolu během několika týdnů sotva promluvili až k tomuhle,
tak to by ho opravdu moc zajímalo.

Pro to, co Sam chtěla udělat, tu neměla dost prostoru a tak se rozhodla.
„Mohli bychom se přesunout na zadní sedadlo, generále!“ Rozepnula mu pás a než stačil nějak zareagovat, stáhla mu džíny.
„Ne, pokud se nechceš nechat zavřít za odhalování se na veřejnosti….“ Jack se pokoušel nabýt svou rovnováhu, ale zjistil, že je to sakra těžké, když sedí ve svém autě pouze ve svých boxerkách.
„Tak potom navrhuji, abychom se přesunuli jinam,“ a znovu mu zapnula jeho pás. Natáhla mu džíny zpět a otočila se dopředu. Zapnula si svůj pás, ale položila si levou ruku na jeho klín a svými prsty se zlehoučka otírala o jeho povzbuzeného juniora.
Jack se zachvěl a nastartoval auto.
Jak se dostali zpátky na hlavní silnici a ujížděli po ní, její prsty vklouzly do jeho boxerek a vytáhla jeho penis ven. Palcem mu přejížděla po celé jeho délce.
„Saaaaam…..“
Ale ona ho ignorovala. Celý zbytek cesty domů si s ním hrála Třela ho, masírovala a přejížděla přes jeho špičku navlhčeným palcem. Mohla by ho dovést až na okraj a potom to, aby se udělal, přerušit. Přičemž s každým pohybem cítila, že je víc a víc vlhká a opravdu si to užívala. Věděla, že ji nemůže ani zastavit a ani odstrčit. Jack nevěděl, co ho vlastně tak zasáhlo; soustředil se na řízení a tak se snažil vyhnout tomu, aby se udělal, kdykoliv na něj Sam sáhla a přivedla až na okraj. Byl sám zvědavý, jak dlouho ještě vydrží. A rozhodl se, že to bude dost dlouho… a ona za tohle zaplatí.
Jakmile zastavil na příjezdové cestě u svého domu, skočil na ni. Pevně ji chytil za hlavu a přitiskl ji k sobě. Teď už se tomu, co mu Sam prováděla, přizpůsobit nehodlal. Jeho pulsující penis mu z mozku vytlačil veškeré smysluplné myšlenky.
„Je ti jasné, že nás pořád mohou zavřít za veřejné odhalování se,“ řekla Sam mezi jednotlivými polibky. „Já jenom….“
Jack ji vytáhl ven z auta a bez jediného slova ji táhl za sebou do domu. Prudce rozkopl dveře, zavřel je za nimi a najednou se na něj Sam vrhla jako divoká kočka – všechno to zklamání posledních několika týdnů se dostalo na povrch. Jejich těla byla horká vzrušením a úplně vibrovala.
„Ložnice, Carterová….“

A než se Sam nadála, neměla na sobě vůbec nic a Jack se přibližoval k jejímu zadečku. Jeho oči byly úplně černé a ona pocítila něco jako strach. Z nějakého důvodu se cítila zranitelná a sáhla po přikrývce. Doufala, že tak zakryje alespoň část své nahoty. Ale Jack ji strhl pryč.

„Schováváš se přede mnou, Carterová?“ zavrčel chraptivým hlasem. Klekl si na postel a natáhl se po ní.
„Žádné schovávání,“ zavrtěl pomalu hlavou. „Doba, kdy jsi se schovávala, je pryč. Čekal jsem příliš dlouho,“ chytil ji za kotníky a posouval ruce směrem nahoru přes její lýtka a vnitřní stehna, až se dostal mezi ně. Jeho pohled byl tak hluboký, až to Sam zcela přikovalo k posteli. „Jsi připravená k běhu na dlouhou trať?“
Sam přikývla.
„Dobře…protože odtud neodejdeme, dokud nedoženeme všechen ten ztracený čas.“ Políbil její Venušin pahorek a pokračoval v líbání dokud se nedostal k jejím ústům. Jazykem se otřel o její horní patro a mazlil se s jejími ústy. A teprve po chvíli si uvědomil, že Sam je zcela pasivní.
„To tady budeš jen tak ležet?“ řekl jí s úsměvem a potom se na ni podíval. A opět mu to chvíli trvalo, než si i tentokrát uvědomil, že něco není v pořádku. Sam měla vlhké tváře.
„Hej…co se děje?“ Palcem jí přejel po lícní kosti a otřel jí slzy.
„Ty jsi mě opravdu nikdy nenechal odejít/ Ty jsi se mě nikdy opravdu nevzdal §§….“ bylo to spíš konstatování než otázka. Sam zcela ovládaly její emoce; myšlenka že hledala útěchu v náruči jiného muže; a také skoro až uctivé Jackovi doteky.
Jack ji objal a pevně ji držel. Teď byl ten správný čas pro upřímnost. Takže se rozhodl, než se určité věci pohnou kupředu, říct to, co zůstalo nevyřčeno.
Přetočil se a přitáhl si ji k sobě. Sam měla svou hlavu položenou na jeho hrudníku.
„Ne.“
„Chyběl jsi mi,“ začala Sam potichu. Cítila jeho úzkost.
„Chyběla jsi mi někdy tak, že to bylo zcela mimo moje chápání.“
„Byly noci, kdy jsem bez tebe nemohl spát,“ zašeptal Jack. Znělo to skoro, jako kdyby byl v rozpacích, že to přiznává.
„Sakra, byly noci, kdy jsem skoro nemohl dýchat, když jsem pomyslel na to, že jsi s někým jiným.“
„A ty jsi byl s někým jiným?“ zeptala se Sam opatrně. Zajímalo jí, jestli by jí řekl pravdu, kdyby se to stalo.
„Několikrát,“ řekl pomalu. Pokoušel se odhadnout, jak bude reagovat.
„Proč se ptáš Sam? Je tohle to, co chceš slyšet?“
Sam se nadzvedla a otočila jeho hlavu k sobě, takže se dívali jeden druhému do očí.
„Chci jen slyšet, jestli to bylo pro tebe taky tak těžké jako pro mě, pohnout se ku předu, odejít od toho, co jsme spolu za těch několik týdnů prožili.“
„Za těch několik posledních týdnů? Tohle se přece týkalo několika let! To, co k tobě cítím, je něco tak velkého, že mě to někdy až děsí…“
Sam ho políbila; a on ji políbil taky. Posadila se mu na břicho a on ji nechal. Líbala ho podél čelisti a potom na krku; a on ji pevněji objal. Přesunula se k jeho uším a sála jeho ušní lalůček, jazyk mu zasunula dovnitř ucha. Jack zasténal a zavrtěl se. A díky tomu pocítil na svém břiše příval vlhkosti. Jediným pohybem přetočil Sam na záda a vklouzl do ní.
Sam instinktivně pochopila, že si ji chce vzít po svém, tak dlouho balancoval na okraji, začala se pohybovat proti němu. Ale Jack ji překvapil. Po několika pohybech, kdy do ní nijak hluboko nepronikl, ji pohybem svých boků donutil se zastavit. Stiskl si kořen penisu a vyklouzl z ní ven. Sam se na něj zmateně podívala, když znovu nabyl kontrolu nad svým tělem.
„Potřebuji se jen zbavit toho tlaku,“ vysvětlil jí. „Začínalo to být bolestivé. Ale teď už je to v pohodě….“
Sam se na něho usmála. Vzala jeho ruku do své a políbila jeho dlaň.

Ležela na zádech, Jack klečel mezi jejími stehny. Chytil ji a přitáhl si ji blíž k sobě.
„Polštář?“ Zeptal se. Sam přikývla a on jí ho vsunul dolů pod záda. Vzal ji za kotníky a opřel si je o ramena. Přejel jí přes břicho, prsa a paže a díval se, jak se uvolnila, když do ní vstoupil.
„Tohle máš opravdu rád, že….sledovat, jak se pohybuješ dovnitř a ven?“
Jack se jen usmíval.
„Děláš ještě pořád ty uvolňovací cviky?“
„Aaano…“ Sam si teď nebyla jistá tím, co bude dál.
„Tak vydrž.“ Jack si obě její nohy zvedl na jedno rameno
„OH, MŮJ BOŽE….“ zalapala Sam po vzduchu.
„Jsi v pořádku?“ Naklonil Jack hlavu a podíval se na ni. Byla někde na hranici mezi bolestí a slastí.
„Whoa, to je tak intenzivní…“
Jack se samolibě usmíval.
„Jacku?“
„Ano?“
„Tohle jsi se naučil ve Washingtonu?“ Zeptala se podezřívavě.
„Erm…ne.“
Trochu víc zatlačil, jeho penis masíroval stěny její vagíny.
„Chceš to vědět?“
„Asi ne.“
Znovu zatlačil, snažil se rozptýlit její myšlenky. Ale nefungovalo to.
„Prosím, řekni, že to není tak, jak si myslím…“
„Mám obavy že…“
„Sakra, jak tohle může vědět?“
„Říkal jsem ti, že ví víc než ty. Změníme strany…vydrž,“ a dal si její nohy na druhé rameno. Sam zjistila, že se nemůže moc pohybovat, ale cítila obrovskou intenzitu, takže jí to bylo úplně jedno.
Jack zatlačil ještě několikrát a dotýkal se jejího klitorisu. Když jí přejížděl přes klitoris, viděl, že Sam začíná ztrácet sama nad sebou kontrolu,. Nevěděl, jak dlouho může být tato poloha pohodlná a taky si byl vědom, že i jeho sebeovládání rychle klesá. Dal si jednu její nohu na druhou stranu. Sam dala nohy dolů a obtočila je kolem jeho zadku. Pevně ho stiskla, když se tak změnil úhel, pod kterým do ní prudce pronikl.
Jack už se nedržel nijak zpátky a začal se pohybovat v šíleném tempu. Cítil, jak se její svaly kolem jeho penisu začínají stahovat a tak se tomu podal.
„Sam, už to nevydržím. Pojď se mnou….“ prosil ji, obličej si opřel o její krk. Zvedl jí boky a zatlačil tak hluboko, jak jen to bylo možné.
Jejich orgasmus explodoval současně a Jack věděl, že přestože měl obavy, je opět doma.

To citové napětí několika posledních týdnů se vytratilo a cítil, že začíná usínat. Sam ho hladila ve vlasech a říkal mu, ať se tomu nebrání. Pokoušela se také spát, ale pak si uvědomila, že je stále moc nažhavená. Takže je oba přikryla a sledovala Jacka, jak spí.
Jack se náhle probudil asi po půl hodině. Ležel na boku zády k Sam.
Přemýšlel, jestli je třeba si ještě promluvit, nebo jestli se už všechno mezi nimi vyřešilo.
Jeho myšlenky se vrátily k tomu, co se odehrálo v jejich ložnici před několika týdny.
A rozhodl se, že by bylo potřeba si tu scénu přehrát znovu….tak jak to mělo být….pokud opravdu chtějí, aby to už bylo za nimi.
Věděl, že Sam se rychle této situaci přizpůsobí.
„Hej…“ přetočil se a objal ji kolem pasu. Zvedl přikrývku a políbil ji na břicho.
„Musel jsem usnout. Co děláš?“
„Je to povědomé jenom mně…?“
„Deja-vu? Je to tak. Potřebujeme ten scénář trochu přepsat, Sam…. a nechat to už za námi.“
„No vlastně jsem přemýšlela….“
A Jackovi bylo jasné, že tu jeho hru pochopila a tak pokračoval dál.
„Řekni mi něco, co ještě nevím….“ A líbal jí dál až se dostal k jedné bradavce. Sam ho zlehka hladila po bradě. Lehla si zpátky na postel a otočila se k němu.
„Snažila jsem se přijít na to, co se ti honí hlavou. Je to něco, co jsi mi neřekl. A vlastně i to, jak jsme se dnes milovali, bylo jiné. Mám se ti nějak dostat do hlavy?“
„Byl jsem převelen do Washingtonu. Mám velet státní bezpečnosti.“ Položil si hlavu na její hrudník a čekal na její výbuch.
„Od kdy?“ Humor ji okamžitě opustil.
„Od včerejška. Dostal jsem nějaký čas, abych si zařídil vše potřebné v SGC.“
„Od kdy to víš?“
„Několik dní.“
Sam ztuhla krev v žilách.
„Měl jsi na výběr?“
Sam cítila, že Jack zaváhal.
„Ano.“
„Chápu...“ vymanila se mu a posadila se. Spustila nohy z postele a natáhla se pro svoje tričko.
„Sam…“ Jack k ní natáhl ruku, ale ona uhnula.
„To je v pořádku, Jacku. Já to chápu.“
„Sam…“ Jack věděl, že tohle bude těžké, ale že to proběhne takto, to nečekal. Myslel si, že tu budou slzy a že ho Sam nechá, aby ji objal a že ji ujistí, že tohle je ten nejlepší způsob, jak vyřešit jejich vztah na veřejnosti, že se budou vášnivě milovat, že Sam pochopí, že od ní neutíká… a tak dále. Tohle ale určitě nečekal – takové chladné přijetí – a to ho vyvedlo z míry.
Sam pomalu přecházela po pokoji.
„Pojeď se mnou…“ řekl Jack jednoduše.
„A dát tak všem vědět, že mezi náma něco je?Bylo to dost těžké, aby se to nedozvěděla Cassie a Daniel a Teal´c. Víš přece, že s tebou nemůžu jet, Jacku. Kvůli kariéře nás obou.“
Jack si uvědomil, že Sam má pravdu, že by opravdu jet nemohla. Takže to bylo vyřešeno.
Nebylo cesty zpět.
„Oni tě tam potřebují a já nejsem tak sobecká, abych tě tady držela. Udělej to, co udělat musíš, Jacku.“
Sam se pohnula směrem ke dveřím. Podívala se na Jacka lítostivě. „Jedna moje část věděla, že z tohohle nic dobrého nevzejde.“
Odešla z pokoje, ale jen se obrátila a vrátila se zpět.
„Proč jsi mi o tom neřekl?“
Jack se na ni podíval a ona se posadila zpátky na postel. Takže ten okamžik upřímnosti ho nakonec dostihl.
„Vážně jsi si myslel, že bych se tě pokoušela zastavit, abys tu práci vzal nebo aby ses vzdal své kariéry?“
Jack se zhluboka nadechl a hledal slova.
„Ne, Sam. Ale vidět tě během posledních několika měsíců, jak odcházíš na mise mimo Zemi a nevědět, jestli se ještě vůbec někdy vrátíš zpátky. A když se to mezi náma změnilo, prostě jsem věděl, že už nemůžu déle čekat a uvědomil jsem si, že jsi pro mě mnohem víc důležitější, než jsem byl předtím ochoten si připustit. A to mě děsilo.“
„Takže jsi utekl…“
Jack zmlkl a přikývl.
„Ačkoliv tenkrát jsem to tak neviděl.“
„Příliš tě ovládal vztek na mě….“
Jack opět přikývl.
„Pojeď se mnou,“ zopakoval jako tehdy, dotkl se jejího obličeje.
Sam jen smutně zavrtěla hlavou. „Zatím ještě nemůžu, Jacku. Je tady víc věcí, které mě zde drží, ty víš co. Ale pořád platí to, že za tebou mohu přiletět, kdykoliv budu moct…pokud to budeš chtít. To se nezměnilo. Stále chci, aby mezi náma bylo to, co už jsme jednou měli.“
„Chtěla by sis mě vzít?“
Sam tou otázkou byla zcela ohromena.
„Jacku?“
“Chceš si mě vzít?“ Zeptal se jí znovu.
„A ty?“
“Já nepotřebuji papír na to, aby mně musel říkat, co k tobě cítím, Sam. Ale jestli budeš mít kvůli tomu, že budeme od sebe tak daleko, lepší pocit….protože…však víš…..možná se zrovna moc často vídat nebudeme….ale jestli to opravdu chceš podnikat pravidelně, tak potom nemám námitky.“
Sam se na něho dlouze zadívala. Její srdce zaplavila láska.
„Říkal jsem hlouposti?“
„Ani já nepotřebuji žádný papír,“ řekla, naklonila se a políbila ho na ústa. „To je naše soukromá věc….“ a schoulila se mu do náruče.
„Něco jako -nic z toho se nedostane za dveře této místnosti?“
„Přesně.“
„Tak s tím můžu klidně žít dál.“

Jack je přikryl a když tak spolu leželi, kreslil jí na ramena různé obrazce.

„Taaaakže…“ řekl po chvíli. „Noc je ještě mladá, podplukovníku. Jsi připravená na další číslo?“
„Hoooouuu…“ Sam zvedla přikrývku a podívala se do patřičných míst. Pomalu pohybovala rukou dolů a našla tam velice čilého a v pozoru stojícího juniora.
Přesunula se a vzala ho do úst. Celého ho olízala.

Jack ležel na zádech. Krátce se na něho usmála a obkročmo se na něho posadila. Tentokrát měla tempo a hloubku pohybu pod svou kontrolou. Jack svou rukou směřoval k jejímu klitorisu, ale potom ji stáhl zpět. Sam se na něho podívala s nevyřčenou otázkou ve svých očích.
Jack se na ni díval trochu nejistě.

„Er…Sam…právě jsem si něco uvědomil a chtěl bych to zkusit….pokud proti tomu nebudeš nic mít.“
Sam si zkřížila paže na prsou a čekala.
„Zavři oči…a nechej je zavřené,“ řekl jí. A Sam ho poslechla. Jack se natřel lubrikačním gelem a navlékl si na penis modrý gelový kroužek. Okamžitě pocítil příjemné vzrušení.
Chvíli si hrál s drátky a potom si Sam přivinul zase k sobě.
„Máš pořád zavřené oči?“ Zkontroloval ji.
„Dobrá…teď to možná půjde dost rychle….. ale vydrž.“
Sam prudce vydechla, ucítila něco zvláštního na klitorisu. A když to začalo vibrovat, zalapala po dechu. Jack ji sledoval. Trvalo jí to asi dvě minuty, než dosáhla orgasmu.. A nedávalo to možnost nějakého oddechu – ty vibrace pokračovaly i nadále, intenzivní stimulace klitorisu dokonce předčila i tvrdost Jackových pohybů.
„Vibrační kroužek?“ Snažila se Sam ze sebe setřást ten přetlak.
„Jo.“
„Mám se …odvážit…zeptat?“ Sam cítila, jak se blíží k dalšímu orgasmu.
„Na vlastní riziko…“ řekl Jack. I on si užíval vliv vibrací na jeho varlata, ale měl to stále pod kontrolou.
„Oh…boooože…“ zasáhl Sam další orgasmus. „To je příliš…to je moc….vypni to.“ Otevřela oči a snažila se zase nad sebou získat kontrolu. Jack ji odstrčil ruce pryč.
„V to nedoufej. Je to zábava, tě takhle sledovat, když se uděláš…“
„Jacku, prosím…přestaň.“ Sam si uvědomila, že nemůže skoro ani dýchat. Jack to vypnul. Sam sklouzla dolů a snažila se chytit dech. Stáhla ten kroužek z jeho penisu a upřeně se na něj dívala. Otáčela ho v prstech.
„Představuji ti skákajícího delfína,“ řekl Jack.
„To nebyla…“
„Přísahám, že tohle dítě nás dost zahanbilo.“
„Když si vzpomenu, že se jí pořád ptám, jestli bude chtít před spaním mléko….“ schovala si Sam obličej do dlaní. „Ty jsi tohle pořídil, když jsi si nebyl jistý, že budeme zase spolu?“
„No a…i muži mohou mít své sny.“
„Bože, jsem úplně vyčerpaná….“ Sam se prudce položila zpátky na polštář.
„Promiň…“ řekl Jack a šokovaně se na ni zadíval a poukázal dolů. „Ale někdo tady potřebuje trochu…“
Sam se usmála a posadila se.
„A co vás ještě naučila?“
Jack se na Sam podíval, když se na něj opět obkročmo posadila.
„Podplukovníku!“ Zavrčel. „Otočte se!“
Sam se na chvíli zastavila a poslechla ho. Posadila se k němu zády. Kolena měla opřená podél jeho těla. A tentokrát zalapal po dechu Jack. V této poloze mu mohla položit ruce na kolena a tak mít dostatek prostoru, aby se zvedla. Neobvyklý úhel ji zcela vzrušil. Začala mu masírovat varlata. Přitom cítila, jak uvnitř jejího těla Jackův penis ještě víc ztvrdl. Byl její váhou přitisknutý k matraci a rukama jí masíroval oblast bederní části zad. Tím ji ještě víc pobízel k jejím pohybům a taky jí tím pomáhal.
Měl pocit, že takové vzrušení snad ani nikdy necítil. A ten úhel byl jasně nekonvenční. Pomalu ale jistě jeho stisk ochaboval. Snažil se dostat k jejímu klitorisu, ale byl moc daleko.Sam cítila, že se zkoušel zvednout a tak se lehce naklonila kupředu. A tohle mělo žádoucí efekt.
„Uh bože… tohle se nedá vydržet…Sam….Sam!“ A Jack boj se svou sebekontrolou prohrál.
Sam se pomalu zvedla a lehla si vedle něho. Jack se k ní otočil a položil si hlavu na její hrudník. Ztěžka dýchal. Sam mu zajela prsty do vlasů a políbila ho na temno hlavy.
„Nádhera,“ řekl.
Sam se jen usmívala.
„Takže je všechno v pořádku…s námi…“ řekl, když se trochu vzpamatoval a mohl zase normálně dýchat.
Sam ho objala a přikryla je. Stále ho hladila, dokud se jeho dech nezpomalil.
„Ano, s námi je všechno jak má být…“


****************************************

Na parkovišti u O´Mallyeho stály čtyři postavy. Carol se chystala nastoupit k Danielovi do auta, když se k nim přiloudala Cassie. Chytila Carol za paži a odvedla ji kousek stranou, aby je nikdo neslyšel. Ztišila hlas a začal vypočítávat na prstech.
„Zmrzlina a čokoláda……rozhodný stisk, ale ne žádné škrtící sevření…a … co bylo to další? Jo…“ podívala se na Carol, která tu stála s otevřenou pusou. „No možná bys měla uvažovat o investici do umělého chrupu.“ Otočila se a odcházela.

KONEC!!!!!